Meruňky

Mnoho odrůd ovoce, které se u nás v současné době pěstují, patří mezi tradiční a dobře adaptované na podmínky, jež u nás v minulosti panovaly. Neumí se ale přizpůsobit klimatickým změnám – a přestože se celkově otepluje, největší riziko přináší mráz.

Meruňky letos vykvetly už v pondělí 11. března. Za dobu pozorování od roku 1961 je to nejranější zaznamenaný termín. Dosud nejdříve to bylo 13. března v roce 2007, což bylo jedinkrát, co ke květu v první polovině března došlo. Podle bioklimatoložky z Ústavu výzkumu globální změny AV ČR - CzechGlobe Lenky Bartošové jde o jednoznačný dopad nezvykle vysokých únorových teplot, které se po celý měsíc pohybovaly kolem deseti stupňů Celsia. Průměrný termín vykvetení je za sledované období 5. duben.

V noci na pondělí se objeví skoro v celé zemi mrazy, které by mohly poškodit kvetoucí ovocné stromy – hlavně meruňky, broskvoně a slivoně. Výstraha na mráz ve vegetačním období platí od nedělních 23:00 až do úterního rána. Meteorologové doporučují zemědělcům a zahrádkářům, aby tyto kvetoucí ovocné stromy chránili před promrznutím.

Palírnám chybí meruňky. Jejich nedostatek by mohl mít vliv na drobné zdražení pálenky, která se z nich vyrábí, potvrdil zástupce Unie destilatérů. Meruňkám zahrádkářů podle unie uškodily mrazy nebo kroupy, ovocnáři nevylučují ani houbové choroby. Nyní v palírnách kvasí třešně, těch je dostatek a kvalitu třešňových pálenek očekávají výrobci vysokou.

Po mrazivé noci ze čtvrtka na pátek se Česko dočká teplého závěru týdne. Nejteplejší bude neděle, kdy meteorologové očekávají až 21 °C. Poté ale přijde opět ochlazení. V následujícím týdnu může ve vyšších polohách napadnout až 20 centimetrů sněhu. V souvislosti se sněhem evidovali policisté ve čtvrtek desítky dopravních nehod. Kvůli ochraně úrody před mrazem budou také už třetí noc v řadě hořet ohně v sadech na Uherskohradišťsku.

Letošní úroda švestek bude po letech nadprůměrná, odhadují analýzy zpracované pro Ústřední kontrolní a zkušební ústav zemědělský. Naopak sklizeň meruněk byla hodně pod pětiletým průměrem. Mohou za to hlavně jarní mrazy, které kvetoucí stromy spálily.

Výrazné stopy po sobě zanechala u některých pěstitelů velká voda, která se o víkendu prohnala Českem. Přerušen tak byl například tradiční samosběr levandule, zkomplikovala se sklizeň jahod a méně bude v některých regionech třešní. A to ještě na některých místech čekají ovocnáři v nejbližší době další příval dešťů.

Po suchu a problémech s hraboši trápí zemědělce v těchto týdnech jiný škůdce. Stromy v sadech i zelenina jsou obsypané mšicemi. Ty letos škodí i na plodinách, na kterých v minulých letech neparazitovaly. Mšice mohou způsobit neplodnost napadených výhonů v příštím roce nebo přispět k přenosu závažných virových onemocnění stromů.

Letošní úrodu ovoce v Česku výrazně zdecimovalo několik vln jarních mrazů. Zatím poslední mohou přijít ještě v noci na středu. Podle bioklimatologa Zdeňka Žaluda z vědeckého týmu projektu InterSucho modely vývoje klimatu předpokládají, že okolo poloviny tohoto století bude běžné, že mrazy poškodí jarní přírodu každý druhý rok.

Česko se musí připravit na horší úrodu některého ovoce. Silné mrazy, které v neděli a na počátku týdne zasáhly Česko, poničily například sady meruněk. Pučící keře a stromy po teplém týdnu zažily šok a pěstitelé říkají, že část z nich plodit nebude. Pokud mrazy zničily celou úrodu meruněk, pro ovocnáře to znamená ztrátu až 80 milionů korun. Riziko hrozí také u broskví a dalších peckovin, naopak například jabloně by mrazy neměly zásadně poškodit.

Na Znojemsku začal ve čtvrtek sběr meruněk, což je ovoce velmi citlivé na mráz. Letos na jaře zažili ovocnáři mráz hned dvakrát, meruňky pomrzly především v níže položených sadech a tam, kde v noci netopili svícemi. Přesto očekávají ovocnáři průměrnou úrodu.

Novou a odolnější odrůdu meruněk vyšlechtili ovocnáři z Mendelovy univerzity v Brně. Odrůda Sophinka, jak ji pojmenovali, je odolná vůči virové šarce švestky, což je nejrozšířenější virové onemocnění meruněk v Evropě. Univerzita o tom informovala v tiskové zprávě.