O víkendu se v České republice výrazně ochladí. Pokles teplot může na některých místech ohrozit ovocné stromy. V dubnu přitom nemusí jít o poslední takový případ.
Mrazy mohou poškodit ovoce. Největší riziko bude v neděli
Nadcházející víkend přinese výraznou změnu u počasí. Za studenou frontou, která v sobotu přejde přes naše území k jihu, začne do Česka proudit studený, původem arktický vzduch od severu. A ten s sebou přinese mráz.
Chlad přijde do Česka z oblasti Špicberků, vzduch se sice bude při své cestě ze severu na jih oteplovat, ale přesto hlavně v neděli bude na tuto dobu extrémní zima. Tento den má přinést maxima na většině území jen mezi jedním a šesti stupni Celsia, což je asi o sedm až deset stupňů méně, než je pro první dubnový víkend obvyklé. Sněhové vločky se mohou objevit i v nížinách, kde budou tát, ale protože srážek bude málo, významnější množství sněhu nenapadne ani na horách.
Příliv studeného vzduchu vyvrcholí v neděli v ranních a dopoledních hodinách (předpověď teploty vzduchu ve výšce 1500 metrů podle modelu ICON)
Problémy ale přinese až noc. V noci na neděli i na pondělí zřejmě téměř na celé území Česka klesnou teploty pod bod mrazu. I v nížinách se mohou minima dostat až k minus pěti stupňům Celsia – nicméně všechno závisí na množství oblačnosti a větru. Nejchladněji bude v místech s malou nebo žádnou oblačností a slabým větrem nebo bezvětřím. Očekávaný mráz představuje značné ohrožení pro kvetoucí ovocné stromy, které jsou hlavně ve východní polovině Čech a na Moravě a ve Slezsku už často v plném květu.
V dalších dnech příštího týdne sice noci ještě při malé oblačnosti mohou přinést mráz, ale většinou už jen slabý, přibližně do minus dvou stupňů. A také přes den se začne oteplovat – tentokrát tedy vpád studeného vzduchu nebude mít dlouhého trvání, teploty by se v polovině příštího týdne měly vrátit k dlouhodobým normálům.
Očekávaná nedělní minima podle modelu Aladin
Jak velké riziko hrozí ovocným stromům
„Ovocné stromy na jižní Moravě zahájily kvetení už minulý týden,“ uvádí Eva Svobodová, která se v Ústavu výzkumu globální změny Akademie věd ČR – CzechGlobe zabývá dopadem změny klimatu na agrosystémy.
Důsledkem klimatických změn je stále se prodlužující časový interval, kdy hrozí poškození úrody mrazem. Průměrný termín prvního květu meruněk se od roku 1961 posouvá z dubna do března. Za celé období je průměrné datum prvního květu 5. duben, po roce 2010 už je to ale 29. březen. Letos se první květy objevily sice později než v předchozích dvou letech, ale stále výrazně dříve, než bývalo zvykem.
Jak velké riziko rozkvetlým ovocným stromům hrozí, lze vidět na webu Agrorisk. Pro oblast, kde se meruňky pěstují, nyní předpovídá střední riziko na nedělní, ale také pondělní a úterní ráno:
Hrozba mrazu pro ovocné stromy
Pro vývoj vegetace je také klíčová teplotní suma, která vyjadřuje dobu, kdy se průměrné denní teploty dostávají nad pět stupňů Celsia. I tato hodnota se s klimatickou změnou zvyšuje. V Kuchařovicích na Znojemsku byla letos na konci března o polovinu vyšší proti padesátiletému průměru.
„Podle klimatických modelů se riziko pomrznutí úrody meruněk zvyšuje ke konci století až na šedesát procent,“ řekl klimatolog Pavel Zahradníček z CzechGlobe.
V některých regionech na rozdíl od jižní Moravy hrozí ještě silnější mrazy, ale v nich stromy ještě zpravidla nekvetou. Extrémně špatný rok potkal ovocnáře loni, kdy přišla delší chladná epizoda až koncem dubna a v Čechách pomrzlo plošně prakticky všechno ovoce.
Jak je to možné
Důvodem současného vpádu arktického vzduchu je vhodná konfigurace tlakových útvarů – především tlaková výše, která se z jižní Skandinávie přesunula nad severovýchod Atlantiku mezi Island a Norsko. Na své přední straně pak otevřela cestu tlaková níže, která může postupovat k jihu. Ve svém týlu tato níže nasává studený vzduch z oblasti Arktidy a Špicberk.
Pravděpodobnost vpádu studeného vzduchu do nižších zeměpisných šířek, jako je střední Evropa, zvýšil i rozpad polárního víru během března ve stratosféře, tedy ve výškách kolem dvaceti třiceti kilometrů. Následně se tyto změny zvolna šíří směrem do spodní vrstvy atmosféry, do troposféry, kde se mohou projevit výrazným narušením tryskového proudění. To směřuje převážně ze západu k východu, nicméně v důsledku narušení způsobeného rozpadem polárního víru dochází k jeho výraznému meandrování, což pak přináší i zmíněné vpády studeného vzduchu daleko na jih.
Na druhé straně se ale dostává teplý vzduch daleko na sever – což se projeví třeba na Islandu – maxima na přelomu týdne vyšplhají až k deseti stupňům – v neděli a v pondělí tam tak může být tepleji než v Česku.
Rozvlnění jet streamu má celoplanetární charakter: vpád studeného vzduchu čeká také centrální a po víkendu i východní regiony USA, zejména v oblasti Velkých jezer může sněžit a v noci mrznout. A v uplynulých dnech zažili příliv velmi studeného vzduchu i v Japonsku, kde tak po extrémně teplých březnových dnech pro změnu přepsali i několik nejnižších denních rekordů.
Aprílové počasí
Vpády studeného arktického vzduchu v dubnu nejsou nic neobvyklého. Ten loňský přišel po mimořádně teplém únoru a březnu, což výrazně uspíšilo vývoj vegetace a nadějnou úrodu (nejen) ovoce, ale i vinné révy následně mráz často kompletně spálil.
Za zmínku stojí i výrazné ochlazení na závěr druhých covidových Velikonoc v roce 2021, které bylo výjimečné svým rozsahem – studený vzduch zasáhl kromě střední Evropy i západ a jihovýchod kontinentu, nad břehy Jadranu se dokonce při kombinaci prudkého větru a hustého sněžení vyskytl blizard.
Poněkud jiný ráz pak mělo studené počasí na začátku dubna 2013, kdy i v nížinách napadlo větší množství sněhu – třeba v Ostravě 27 centimetrů. Tehdy totiž teplotně podnormální počasí trvalo téměř čtyři týdny.
I pro příští víkend je jistá možnost opětovného vpádu studeného vzduchu od severu – zatím je ale tato předpověď zatížena větší nejistotou (předpověď teploty vzduchu ve výšce cca 1500 m na příští neděli podle modelu GFS)
Současné modely a výhledy počítají s tím, že se ve druhé polovině příštího týdne tedy opět vrátíme víceméně k normálnímu počasí a teplotám typickým pro přelom první a druhé dubnové dekády. S ohledem na přetrvávající značné meandrování tryskového proudění je ale potenciál pro další vpád studeného vzduchu i ve druhé dubnové dekádě docela velký. Ostatně některé modely naznačují tuto možnost pro závěr příštího týdne – nicméně to je ještě daleko, na potvrzení nebo vyvrácení této varianty vývoje bude nutné počkat do příštích dnů.
