Ovoce

Některým pěstitelům a výrobcům už se nevyplatí za zákazníky dojíždět na trhy, a tak raději své produkty prodávají sami ve farmářských krámcích. Jen na jihu Čech, v Plzeňském kraji a na Vysočině takových obchodů v posledních dvou letech vzniklo bezmála dvacet. „Potřeba prodávat na farmářských trzích zmizela s tím, jak se lidé naučili k nám jezdit. A bez problémů to funguje,“ pochvaluje si pěstitel brambor Miroslav Baxa z Oseku u Rokycan, který produkty prodává buď ze dvora nebo farmářským obchodům v Plzni.

Ceny potravin v lednu pokračovaly v růstu, oproti loňskému lednu byly vyšší téměř o pět procent. Šetření antimonopolního úřadu v minulosti nezjistilo v této oblasti kartelové dohody, ale mluvilo o oligopolním trhu. Ministr zemědělství Marek Výborný (KDU-ČSL) v Otázkách Václava Moravce zmínil, že je nutné zvýšit tlak na dodržování pravidel a tedy i pokuty. Předseda poslaneckého klubu SPD Radim Fiala soudí, že nepsané kartely je nutno rozbít a pokuty musí být „téměř likvidační“.

Některé druhy zeleniny a ovoce od začátku roku zdražují. Hlavně jablka, celer nebo zelí. Podle pěstitelů je to hlavně tím, že loňská sklizeň byla špatná a zásoby se tak tenčí. Českým zelinářům zároveň vzrostly náklady na pěstování i skladování. Zlevňování očekávají nejdřív na přelomu jara a léta, tedy až s novou úrodou.

Úroda ovoce loni kvůli silným jarním mrazům klesla v porovnání s průměrem předchozích pěti let o 65 procent na 48 058 tun ze 138 445 tun. Byla tak nejnižší za posledních sto let. V meziročním porovnání pokles činil 61 procent ze 121 946 tun v roce 2023. Vyplývá to z bilance sklizně, kterou zveřejnil Ústřední kontrolní a zkušební ústav zemědělský (ÚKZÚZ). Dubnové mrazy přišly v momentě, kdy vegetace byla díky teplému počasí téměř o čtyři týdny urychlená. Mrazy tak v květu zasáhly všechny ovocné druhy.

Královéhradecký kraj nyní dokončuje virtuální tržiště, které propojí regionální potravináře se školními jídelnami a dalšími vývařovnami. Portál umožní jídelnám pohodlně objednávat suroviny od menších dodavatelů v okolí. O spolupráci totiž mají zájem jak zemědělci a potravináři, tak samotná stravovací zařízení.

Ceny v zemědělství v říjnu poprvé po sedmnácti měsících v řadě meziročně vzrostly. Oproti loňskému říjnu stouply o 2,4 procenta. Ceny v průmyslu zrychlily růst na 0,8 procenta a zdražování stavebních prací zrychlilo na 2,3 procenta. Tržní služby pro podniky meziročně zdražily o 3,6 procenta. Vyplývá to z údajů, které v pondělí zveřejnil Český statistický úřad (ČSÚ). Ceny výrobců naznačují budoucí vývoj cen pro spotřebitele. Analytici však s ohledem na vývoj výrobních cen v ostatních sektorech neočekávají, že by se vrátila plošná vysoká inflace z minulých let.

Chladnější a deštivé počasí, které můžeme očekávat začátkem listopadu, nabádá k posilování imunity. Imunitní štít proti respiračním onemocněním pomůže vytvořit zdravá strava či dodržování hygienických návyků. Naopak vitaminové doplňky ve formě tablet či takzvané superpotraviny by lidé neměli přeceňovat.

Exotickým druhům ovoce se letos na Moravě dařilo víc než meruňkám a švestkám. Je to díky oteplení klimatu a také pozdějšímu nástupu kvetení stromů. Shodují se na tom pěstitelé. Teď v říjnu sklízejí například fíky, čínské datle nebo kaki.

Pěstitelé ovoce mohou získat mimořádnou podporu téměř půl miliardy korun za škody, které jim způsobily jarní mrazy. Vláda schválila příslušný program, uvedl ministr zemědělství Marek Výborný (KDU-ČSL). Ovocnáři podle něj budou moct začít o podporu žádat nejpozději 15. října, termín pro podání žádostí bude do 31. října. Peníze se budou vyplácet od prosince, zemědělci by je měli dostat nejpozději do konce ledna příštího roku.

Obchodní řetězce stále častěji nabízejí zboží, které by se mohlo zkazit, s výraznými slevami. Některé nově zřizují i speciální stojany pro výrazně zlevněné ovoce a zeleninu, které už nejsou v původní kvalitě, ale zároveň je nechtějí vyhodit. Část zboží také dávají potravinovým bankám nebo se je snaží zpracovat do dalších výrobků.

Ukrajinka Marta Jónová se rozhodla, že v centru Trutnova vzkřísí zaniklou tržnici. Bývalý provozovatel tržnice nechtěl prodejcům pronajímat stánky, a tak tržiště lidé přestali navštěvovat. Žena teď začala se čtyřmi stánky. Zákazníci se zatím sice nehrnou, nová provozovatelka ale věří, že na tržnici bude časem opět živo.

Zemědělci letos podle Agrární komory ČR (AK ČR) sklidili 6,75 milionu tun obilovin, což je druhá nejhorší úroda za posledních dvanáct let. Sklizeň řepky dosáhla 950 tisíc tun, tedy nejméně od roku 2003. Celkem podle komory přijdou zemědělci na tržbách za obilniny a olejniny o sedm miliard korun. Nepříznivé výsledky podle AK ČR způsobily výkyvy počasí a snížení osevních ploch, řekl na agrosalonu Země živitelka v Českých Budějovicích prezident komory Jan Doležal.

Zemědělci letos očekávají nižší výnosy než v loňském roce, a to kvůli jarním mrazům a nedostatku srážek. Pěstitelé také sčítají škody i po nedávném krupobití. Někteří farmáři nabízejí to, co zbylo, aspoň k samosběru. Podle ministra zemědělství Marka Výborného (KDU-ČSL) to nebude pro ovocnáře lehký rok. Ceny potravin se ale podle něj podařilo stabilizovat. S tím ale nesouhlasí členka sněmovního zemědělského výboru Margita Balaštíková (ANO). Ceny stoupat budou a pořád jsme v polovině sklizně, upozornila v Událostech, komentářích.

Ztráty ovocnářů na tržbách z úrody, kterou zničily mrazy, budou kolem 1,3 miliardy korun. Kritické bude pro ovocnáře 1. pololetí příštího roku, kdy jim budou chybět tržby za jablka, upozornil předseda Ovocnářské unie Martin Ludvík. Podle zveřejněného odhadu sklizně k 15. červnu úroda ovoce kvůli silným jarním mrazům klesne v porovnání s pětiletým průměrem o 77 procent na 31 430 tun ze 138 963 tun. Podle ovocnářů jde o jedno z největších poškození tuzemské úrody za posledních sto let.

V Litomyšli vzniká největší domácí agrovoltaický park. Jde o systém, kdy se pod panely solární elektrárny budou pěstovat zemědělské produkty, a to na celkem sedmi hektarech půdy. Díky tomuto projektu bude na jednom místě vznikat elektřina a zároveň růst ovoce. Agrovoltaický park má být hotový do konce příštího roku.

Spotřebitelé si v těchto dnech mohou všimnout dražšího ovoce i části zeleniny. Důvodem růstu cen jsou dubnové mrazy, s jejichž následky se pěstitelé potýkají. Pomrzla totiž část ovocných stromů a také jahod, hlavně tam, kde je nestihli přikrýt. Mnozí zemědělci teď ale nabízejí samosběry. Pokud si člověk naplní košík vlastními silami, vyjdou jahody o půlku levněji než na trzích nebo v prodejnách. Mrazy zasáhly i pěstitele v Polsku, ale zřejmě o něco méně, ceny jahod jsou tam totiž nižší.

Cena českých jahod vzroste kvůli dubnovým mrazům u některých prodejců až o padesát procent. České televizi to potvrdily vybrané české jahodárny. Cena stoupne i u samosběrů. Ty začnou už v druhé polovině května, o týden až dva dříve než v loňském roce.

Škody na vinicích v Česku po vlně dubnových mrazů jsou vyšší než dvě miliardy korun. V Čechách dosahují škody 95 procent, na Moravě bude výnos nižší nejméně o 23 procent. Svaz vinařů, který je největším oborovým svazem, to zjistil v průzkumu mezi svými členy. Podobné škody na révě vinaři prý nepamatují. Škody hlásí i pěstitelé jiného ovoce. Prudké ochlazení ničilo úrodu také v Německu, Polsku nebo Francii.

Mráz v Česku v posledních dnech napáchal velké škody ovocnářům. Ministr zemědělství Marek Výborný (KDU-ČSL) řekl, že největší škody jsou v Čechách, někde bude dokonce úroda nulová. Po jednání s předsedou Ovocnářské unie Martinem Ludvíkem v obci Daminěves na Mělnicku řekl, že stát chystá finanční pomoc pro poškozené pěstitele. Ministerstvo chce firmám pomoct i s udržením zaměstnanců. Podle Ludvíka už škoda přesáhla jednu miliardu korun.

Rekordní teplo a po něm prudký propad – mnohde až pod nulu – řeší zemědělci od Balkánu po Nizozemsko. V Polsku někde mráz zničil celou úrodu. Nizozemci se zkoušeli bránit rosením, Chorvaté už zdražovali.

Teploty v Česku v nadcházejících dnech opět klesnou k nule a zejména v noci a ráno může i mrznout. V noci na čtvrtek budou přízemní mrazíky zejména v jižní polovině Čech a na severu republiky a v noci na pátek hrozí mráz, nejen přízemní, na celém území, varovali meteorologové. První škody kvůli studeným nocím hlásí pěstitelé zeleniny, ovoce i vinaři, zároveň mluví o oddálení sklizně a možných odbytových problémech.

Mnoho odrůd ovoce, které se u nás v současné době pěstují, patří mezi tradiční a dobře adaptované na podmínky, jež u nás v minulosti panovaly. Neumí se ale přizpůsobit klimatickým změnám – a přestože se celkově otepluje, největší riziko přináší mráz.

Češi spotřebovali v roce 2022 podobný objem potravin jako v roce 1950, a to téměř osm set kilogramů na jednoho obyvatele za rok. O více než polovinu ale například stoupla od roku 1950 spotřeba masa nebo alkoholu. Naopak brambory a chleba jí v současnosti obyvatelé Česka výrazně méně než na začátku 50. let. Vyplývá to z údajů, které zveřejnil Český statistický úřad v aktuálním vydání svého magazínu Statistika&My.

Sklizeň ovoce v České republice loni meziročně klesla o 26 procent na podprůměrných 121 946 tun. Byla to nejnižší úroda od roku 2017. Výrazný meziroční propad o 27 procent byl u jabloní, jejichž úroda 100 604 tun byla nejnižší za posledních dvanáct let. Velké poklesy byly také u meruněk, broskví, švestek a višní, vyplývá z bilance sklizně, kterou nyní zveřejnil Ústřední kontrolní a zkušební ústav zemědělský (ÚKZÚZ). Vyšší čísla vykázaly hrušně.