Britské brambory, kalifornská zelenina, jihoafrická kukuřice nebo indická cibule jsou jedny z potravin, jež byly podle studie mezinárodního vědeckého týmu zasaženy nedávnými cenovými šoky, které způsobily extrémní povětrnostní podmínky. Podle dat Českého statistického úřadu (ČSÚ) byla také loňská tuzemská úroda většiny hlavních plodin slabší. V roce 2024 se sklidilo meziročně méně obilovin, olejnin, luskovin na zrno, chmele, vinných hroznů, ovoce i zeleniny.
Evropská centrální banka odhaduje, že dopady klimatických změn a extrémní výkyvy počasí zvyšují potravinovou inflaci o více než desetinu procenta měsíčně. Ceny potravin stoupají v tuzemsku meziročně o zhruba 15 procent. Za poslední dva roky se ale i Česko setkalo se skokovým zvýšením cen některých potravin – třeba mléčných výrobků, vajec, kakaa nebo jablek.
Studie uvádí, že ve Velké Británii vzrostly ceny brambor o 22 procent od ledna do února 2024 po extrémních zimních srážkách, které byly podle vědců o pětinu silnější a desetkrát pravděpodobnější v důsledku klimatických změn. V Kalifornii a Arizoně ve Spojených státech vzrostly ceny zeleniny v listopadu 2022 o 80 procent po extrémním letním suchu v západních státech. Kvůli suchu byly problémy také v Etiopii, kde ceny potravin vyrostly v březnu 2023 o čtyřicet procent.
Klimatická nestabilita zvyšuje ceny
Ceny kakaa na světovém trhu vzrostly loni v dubnu dokonce o téměř 300 procent v důsledku vlny veder v Pobřeží slonoviny a Ghaně. Tyto dvě země totiž společně představují téměř dvě třetiny světové produkce kakaa. Podle mluvčího Potravinářské komory ČR Marka Zemánka ceny kakaa sice v posledních týdnech klesají z historických maxim, ale stále zůstávají vyšší než v loňském roce a nad dlouhodobým průměrem. „Tento pokles je primárně způsoben příznivým počasím a vydatnými dešti v klíčových pěstitelských oblastech západní Afriky,“ řekl ČTK. Dodal, že předpovědět budoucí vývoj ceny kakaa je velmi náročné, protože trh je extrémně cenově nestabilní a ovlivňuje ho celá řada proměnných.
Sucho v jižní Evropě v letech 2022 a 2023, které postihlo i Španělsko a Itálii, vedlo v celé EU do ledna 2024 meziročně k nárůstu cen olivového oleje o 50 procent. Španělsko přitom produkuje více než dvě pětiny světové produkce olivového oleje.
Loni na podzim však nastal obrat a ceny na burze začaly pozvolna klesat, připomněl Zemánek. „Tento pokles byl z velké části způsoben zlepšenou úrodou zejména ve španělské Andalusii. I když se pokles burzovních cen projevil již na podzim, do tuzemských řetězců dorazil se zpožděním a nižší ceny mohli spotřebitelé zaznamenat až letos v březnu,“ dodal.
Vyšší ceny potravin v důsledku extrémnějších jevů počasí podle studie postihly také Brazílii, která je jedním z největších vývozců kávy, dále pak také cibuli či brambory v Indii, rýži v Japonsku nebo zelí v Jižní Koreji.
Klima není jediný faktor
Kromě nižších zemědělských výnosů kvůli extrémům počasí se na cenách podepsala i válka na Ukrajině a drahé energie. „Dále je potřeba zmínit, že vysoké ceny energií v Česku hrají stále významnou roli. Některé okolní státy naopak subvencují určitý typ energií. Tato pomoc se pak samozřejmě promítá do snížení nákladů na výrobu potravin v těchto zemích, což jim dává konkurenční výhodu a u nás naopak tlačí ceny nahoru,“ upozorňuje Zemánek.
Kromě toho se podle něj do vyšších cen promítají i rostoucí mzdové náklady v celém dodavatelském řetězci – od zemědělců přes zpracovatele až po prodejce. „Nemůžeme zapomenout ani na vliv zelené politiky a byrokracie, které mohou rovněž zvyšovat náklady výrobců, a tím i konečné ceny pro spotřebitele,“ nechal se slyšet Zemánek.
Souvislost mezi klimatickou změnou a rostoucím výskytem extrémních projevů počasí je podle klimatologů, které v minulosti oslovila ČTK, jednoznačná. Shodují se v tom, že hlavním hnacím motorem těchto jevů je zvyšující se teplota atmosféry, která má přímý dopad na intenzitu srážek, výskyt vln veder i další extrémy.
