Chmel

Chmelařské oblasti, které nebudou podle vědeckých perspektiv natolik zasažené klimatickou změnou, získávají konkurenční výhodu. Česká chmelařská oblast by mohla patřit mezi vítěze v celosvětovém měřítku. Tuzemští chmelaři by tak mohli vydělat, řekl Martin Možný z Ústavu výzkumu globální změny Akademie věd ČR.

Vyšší teploty a stále častější sucha vedou ke snižování výnosu aromatického chmele v tradičních chmelařských oblastech v Evropě. Zároveň se snižuje obsah alfa látek, které určují chuť a hořkost piva. Vyplývá to ze studie, na níž pracovali vědci z brněnského Ústavu výzkumu globální změny AV ČR – CzechGlobe. Podmínky pro pěstování chmele se budou v Evropě měnit nerovnoměrně, uvedl vedoucí výzkumného týmu Martin Možný.

Žatec a krajina žateckého chmele se staly součástí světového dědictví UNESCO. O zápisu rozhodl mezivládní Výbor pro světové dědictví na svém 45. rozšířeném zasedání v Rijádu. Pro Českou republiku to znamená již sedmnáctý zápis na Seznam světového přírodního a kulturního dědictví. Zároveň jde o první chmelařskou krajinu na světě, která získala tento status.

Speciální mikroskopická metoda pomohla vědcům z Akademie věd ČR (AV) získat nové poznatky o genech ovlivňujících vývoj květů rostlin. Výzkum by v budoucnu mohl pomoci ke šlechtění odolnějších plodin.

Odbyt pivovarů v Česku klesá, naopak se daří exportu. Ve srovnání s loňskem se piva vyvezlo zhruba o dvě procenta víc. Zájem roste i v zámoří, důkazem je sládek, který šíří pověst českého ležáku v Kanadě a sbírá za něj ceny. V těchto dnech navštěvuje tuzemské pivovary.

Až dvacet tisíc lidí chybělo na Žatecku na jarní práce spojené s pěstováním chmele. Řešením byla pomoc studentů, a to i navzdory zrušení chmelových brigád a zákazu ministra školství.Vraťte se každý den na chvíli o 30 let zpět a podívejte se, jaké okamžiky přinesl rok 1991.

V těchto dnech Žatec dopracoval potřebné dokumenty a znovu se chystá dostat na seznam UNESCO. Tentokrát má novou taktiku, kterou vymysleli experti poradního orgánu Výboru pro světové dědictví. Nově zpracovaná nominace má zdůraznit nejen chmelařskou jedinečnost Žatce, ale i jeho okolí.

Na Moravě začala letošní sklizeň chmele. V zemědělském družstvu v Kokorách na Přerovsku, které je v regionu s téměř dvěma sty hektary největším pěstitelem, sklízejí už od víkendu. Úroda by měla být vyšší než v předchozích letech, kdy se na ní výrazně podepsala sucha. Nakonec ale ne tak vysoká, jak se ještě před pár dny čekalo.

Mezi pivovary v zámoří roste zájem o české pivo i jeho výrobu. Loni se ho tam dovezlo skoro za čtvrt miliardy korun. Výrobci si ale všímají i našich technologií nebo chmele. Ty míří za oceán hlavně do velkých koncernů, nyní ale české postupy objevují i drobní výrobci z USA nebo Kanady.