Chmel

Britské brambory, kalifornská zelenina, jihoafrická kukuřice nebo indická cibule jsou jedny z potravin, jež byly podle studie mezinárodního vědeckého týmu zasaženy nedávnými cenovými šoky, které způsobily extrémní povětrnostní podmínky. Podle dat Českého statistického úřadu (ČSÚ) byla také loňská tuzemská úroda většiny hlavních plodin slabší. V roce 2024 se sklidilo meziročně méně obilovin, olejnin, luskovin na zrno, chmele, vinných hroznů, ovoce i zeleniny.

Klimatická změna zásadně proměňuje podmínky pro zemědělskou produkci v Česku a globálně bude mít vliv na potravinovou bezpečnost. Podle oslovených odborníků se zemědělství musí připravit na největší transformaci v novodobé historii. Experti se shodují v tom, že bez adaptačních opatření mohou výrazně klesnout výnosy.

Chmelařské oblasti, které nebudou podle vědeckých perspektiv natolik zasažené klimatickou změnou, získávají konkurenční výhodu. Česká chmelařská oblast by mohla patřit mezi vítěze v celosvětovém měřítku. Tuzemští chmelaři by tak mohli vydělat, řekl Martin Možný z Ústavu výzkumu globální změny Akademie věd ČR.

Vyšší teploty a stále častější sucha vedou ke snižování výnosu aromatického chmele v tradičních chmelařských oblastech v Evropě. Zároveň se snižuje obsah alfa látek, které určují chuť a hořkost piva. Vyplývá to ze studie, na níž pracovali vědci z brněnského Ústavu výzkumu globální změny AV ČR – CzechGlobe. Podmínky pro pěstování chmele se budou v Evropě měnit nerovnoměrně, uvedl vedoucí výzkumného týmu Martin Možný.

Žatec a krajina žateckého chmele se staly součástí světového dědictví UNESCO. O zápisu rozhodl mezivládní Výbor pro světové dědictví na svém 45. rozšířeném zasedání v Rijádu. Pro Českou republiku to znamená již sedmnáctý zápis na Seznam světového přírodního a kulturního dědictví. Zároveň jde o první chmelařskou krajinu na světě, která získala tento status.

Speciální mikroskopická metoda pomohla vědcům z Akademie věd ČR (AV) získat nové poznatky o genech ovlivňujících vývoj květů rostlin. Výzkum by v budoucnu mohl pomoci ke šlechtění odolnějších plodin.

Odbyt pivovarů v Česku klesá, naopak se daří exportu. Ve srovnání s loňskem se piva vyvezlo zhruba o dvě procenta víc. Zájem roste i v zámoří, důkazem je sládek, který šíří pověst českého ležáku v Kanadě a sbírá za něj ceny. V těchto dnech navštěvuje tuzemské pivovary.

Až dvacet tisíc lidí chybělo na Žatecku na jarní práce spojené s pěstováním chmele. Řešením byla pomoc studentů, a to i navzdory zrušení chmelových brigád a zákazu ministra školství.Vraťte se každý den na chvíli o 30 let zpět a podívejte se, jaké okamžiky přinesl rok 1991.

V těchto dnech Žatec dopracoval potřebné dokumenty a znovu se chystá dostat na seznam UNESCO. Tentokrát má novou taktiku, kterou vymysleli experti poradního orgánu Výboru pro světové dědictví. Nově zpracovaná nominace má zdůraznit nejen chmelařskou jedinečnost Žatce, ale i jeho okolí.

Na Moravě začala letošní sklizeň chmele. V zemědělském družstvu v Kokorách na Přerovsku, které je v regionu s téměř dvěma sty hektary největším pěstitelem, sklízejí už od víkendu. Úroda by měla být vyšší než v předchozích letech, kdy se na ní výrazně podepsala sucha. Nakonec ale ne tak vysoká, jak se ještě před pár dny čekalo.

Mezi pivovary v zámoří roste zájem o české pivo i jeho výrobu. Loni se ho tam dovezlo skoro za čtvrt miliardy korun. Výrobci si ale všímají i našich technologií nebo chmele. Ty míří za oceán hlavně do velkých koncernů, nyní ale české postupy objevují i drobní výrobci z USA nebo Kanady.