Mezi pivovary v zámoří roste zájem o české pivo i jeho výrobu. Loni se ho tam dovezlo skoro za čtvrt miliardy korun. Výrobci si ale všímají i našich technologií nebo chmele. Ty míří za oceán hlavně do velkých koncernů, nyní ale české postupy objevují i drobní výrobci z USA nebo Kanady.
Úžasný zápal českých sládků. Zástupci zámořských pivovarů hledali inspiraci
Zástupci dvacítky pivovarů ze Spojených států i Kanady nedávno poznávali, kde vzniká například oblíbený český ležák. Ať už ve velkých varnách, nebo v těch o rozměrech větší garáže.
V pivovaru na České zemědělské univerzitě v Praze se uvaří ročně 300 hektolitrů. V malých, skromných, řeklo by se až neamerických podmínkách. Přesto i zde našli zahraniční hosté momenty, které je zaujaly. Například Tim Adams z pivovaru Oxbow ve státě Maine si všiml zápalu českých sládků. „Ten zápal je něco, co se od vás můžeme učit,“ uvedl.
Většina účastníků návštěvy vaří do několika tisíc hektolitrů ročně. Právě malé pivovary ale prý posouvají trh dál, stejně jako ochota zkoušet. „Po zkušenosti z loňského roku mohu říct, že minimálně šest pivovarů – a měli jsme tady 15 účastníků – začalo vařit pivo českým způsobem,“ uvedl zemědělský atašé českého zastupitelského úřadu ve Washingtonu Petr Ježek.
Svůj podíl na tom má taky Evan Rail, americký novinář žijící v Česku. Pro list New York Times píše americkým pohledem o českém jídle a pití. Přímo pivu věnoval několik knih. „Každý rok se mě američtí pivovarníci ptají, co je světlý ležák nebo jak uvařit tmavé pivo“.
Stejný zájem začíná budit i český chmel. Většina ho míří do velkých podniků, malé pivovary v zámoří ho zatím moc nekupují. Probíhající mise to chce změnit. „Když si vybavím pilsner, spojí se mi s ním Česko,“ řekl Mike Cheatley z pivovaru Amsterdam v Torontu. Zatím však tahle rovnice platí v zámoří jen pro znalce.