Česká zemědělská univerzita v Praze

Termití kamikadze chrání kolonii pomocí zvláštního enzymu. Do jeho tajů pronikli vědci z Ústavu organické chemie a biochemie AV ČR (ÚOCHB) ve spolupráci s Fakultou tropického zemědělství České zemědělské univerzity v Praze.

Při vytváření nového lesa je potřeba se vážně zabývat tím, zda druhy stromů, které lesníci nyní sázejí, v budoucnu přežijí. I když dokážou v mladém věku měnit fyziologii i anatomii a vypořádávat se se změnami podmínek, konstatuje lesnický odborník z České zemědělské univerzity Vilém Podrázský. Dodal, že většina tuzemských druhů by měla přežít i v budoucnu, zároveň ale zpochybnil budoucnost buku.

Genetická detekce původu luskounů pomůže proti ilegálnímu obchodu. Na mezinárodní studii, která se problematikou zabývá, se podílely i vědkyně z České zemědělské univerzity v Praze (ČZU). Pašovaná zvířata často nepocházejí z místa, kde byla zabavena, určení původu je přitom podle vědců zásadní především pro ochranu přírody. Studii publikoval časopis Science.

Ne všechny vánoční stromky v květináči budou schopné vrátit se po svátcích do přírody. Šanci aklimatizovat se zpět na venkovní prostředí mají podle odborníků jen ty, které se v květináčích pěstovaly delší dobu. Víc je ale podle nich těch, které ve vytopeném bytě přežijí jen pár dní. Některé nemusejí vydržet ani do Vánoc, což může zákazníky nemile překvapit. Před koupí tak odborníci doporučují zkontrolovat stromku kořeny.

Na unikátních umělých plovoucích ostrovech letos společně hnízdili rackové, kachny a rybáci. Projektem, který chce poskytnout vodním ptákům více možností k zahnízdění, se zabývají vědci z Fakulty životního prostředí České zemědělské univerzity v Praze. Umělé plovoucí ostrovy instalují na rybnících v jižních Čechách i na severočeských zatopených lomech.

Desítky institucí po celém Česku se v pátek večer zapojilo do Noci vědců. Veřejnost může v pozdních hodinách zavítat do laboratoří, univerzitních i vědeckých pracovišť, hvězdáren nebo třeba science center. Cílem je ukázat, že věda není nudná, ale naopak je studnicí zajímavostí a fascinujících úkazů. Přijít se podívat na většinu experimentů mohou lidé až do desáté hodiny večer.

Pozemky za zhruba 400 milionů korun v Praze koupila od České zemědělské univerzity (ČZU) neznámá firma Gestate, kterou vzápětí odkoupil podnikatel Milan Ouřada s vazbami na rektora ČZU Petra Skleničku. Uvedl to iRozhlas.cz. Ouřada prodal Gestate jen šest dní po jejím odkoupení i se smlouvou na pozemky investiční skupině KKCG. Cenu nechtěla KKCG uvést. Sklenička přiznal, že se s Ouřadou, který mezitím zemřel, znal. Rektor se ale hájí tím, že v jednáních Gestate s univerzitou Ouřada nefiguroval. Ouřada spolupracoval s původním majitelem Gestate Adolfem Turkem za komunistické totality ve vojenské kontrarozvědce. Turek se podle rozhlasu k obchodu nevyjádřil.

V České republice sice roste obliba bílého vína, ale dopady klimatických změn na tuzemské vinařské oblasti budou nahrávat pěstování odrůd, z nichž se připravují vína červená. Ukazuje to nová studie českých vědců, která vyšla v odborném časopise Heliyon.

Vládní představitelé chtějí, aby v obchodních řetězcích bylo více tuzemských potravin. Agrární odborník Tomáš Maier z České zemědělské univerzity v Praze však upozornil, že Česká republika nemůže být soběstačná ve všech komoditách, a vyzval k využití evropského volného trhu. Pokud jde o ceny v tuzemských obchodech, podle europoslance Martina Hlaváčka (za ANO) jde nyní spíš o „pomalejší zdražování“ než zlevňování. Ministr zemědělství Marek Výborný (KDU-ČSL) sdělil, že chce maximálně využít neformální vliv. Všichni tři byli hosty Událostí, komentářů.

Kapacity vysokoškolských kolejí jsou zcela naplněné. Většina z nich přitom od loňska kvůli vyšším nákladům zdražila, a to i o desítky procent. V univerzitních městech zároveň roste poptávka po nájmech. Sehnat volné místo je však i v tomto případě obtížné.

Soukromé rezervace mohou být dalším příspěvkem k ochraně biodiverzity. Vedle státem prohlášených oblastí mohou pomoci naplnit unijní Nařízení o obnově přírody. Chystaný předpis počítá kromě jiného s rozšířením chráněných území.

Prezident Petr Pavel v pražském Karolinu předal jmenovací dekrety 93 profesorům. Jsou mezi nimi i historik umění Jiří Fajt a fyzik Ivan Ošťádal, kterým Pavlův předchůdce Miloš Zeman odmítal nejvyšší akademický titul udělit kvůli výhradám k jejich minulosti.

Covidové restrikce na počátku roku 2020, které uzavřely lidi doma, umožnily větší pohyb velkým savcům. Jeleni v Česku nebo například pumy v Chile se během nepřítomnosti lidí v přírodě pohybovali na větší vzdálenosti a vyskytovali se blíž silnicím. Vyplývá to ze studie mezinárodního týmu, jehož součástí byli i vědci z České zemědělské univerzity (ČZU).

Tým pražské zoo v pátek odpoledne vypustil přes stovku karasů obecných do revitalizovaného Salvátorského rybníka v Přerově nad Labem. Tento druh ryb se oficiálně považuje za kriticky ohrožený, podle mluvčího zoo Filipa Maška prakticky vyhynulý. Na záchraně původního druhu karase obecného začala zoologická zahrada spolu s Akademií věd ČR pracovat už předloni v dubnu. Ryby vypustili například v listopadu do rybníka U Kamenného stolu v pražské Vinoři.

Čeští vědci přišli na metodu, jak odhalit poškozené spermie pomocí magnetu. Může lidem pomoci ke zvýšení úspěšnosti umělého oplodnění, ale dala by se využít také pro efektivnější inseminaci zvířat.

Čistší ovzduší, nižší emise skleníkových plynů, ale přibylo třeba odpadu, který navíc dál končí ve velkém na skládkách. To je vývoj za posledních třicet let v Česku. Podrobnosti nabízí veřejnosti nový web, který v pondělí spustilo ministerstvo ke Světovému dni životního prostředí. Hlavními tématy nyní budou podle šéfa resortu Petra Hladíka (KDU-ČSL) proměna energetiky a adaptace na změny klimatu. Ministerstvo zemědělství chce zase podpořit agrolesnictví, tedy výsadbu stromů na zemědělské půdě – na polích i pastvinách.

Kalamita, kterou v českých lesích v předchozích letech způsobili sucho a kůrovec, dál zpomaluje. Těžby ubylo i loni, objem je ale pořád nadprůměrný a podle odborníků ještě několik let zůstane.

V České republice se postupem času velmi odlišně vyvíjejí počty jednotlivých druhů ptáků, počet jedinců se ale celkově neliší. Důvodem jsou i globální klimatické změny, uvedla Přírodovědecká fakulta Univerzity Karlovy (PřF UK) s odkazem na studii českých vědců. Do tuzemska stále více migrují jižní druhy, ubývá naopak polních druhů.

Nový portál Agropočasí nabídne předpověď maximální a minimální teploty vzduchu, úhrnu srážek a rychlosti větru a relativní vlhkosti na dva dny. Lidé si mimo jiné budou moci zjistit předpověď až do úrovně katastrů. Na vzniku webové aplikace se podílely Český hydrometeorologický ústav (ČHMÚ), Česká zemědělská univerzita v Praze (ČZU) ve spolupráci s ministerstvy zemědělství a životního prostředí.

Vojenské lesy a statky ČR (VLS), které jsou hlavním hospodářem ve středních Brdech, zahájily projekt přeměny rozsáhlých ploch monokultur na pestré lesy druhového i věkového složení. Šetrné a přírodě blízké hospodaření zajistí novou generaci lesa bez nutnosti holosečných těžeb. Nově vytvořené ekosystémy budou stabilnější, budou lépe odolávat škůdcům, větru i sněhu a vysoká zvěř tam nenapáchá tak velké škody. Navíc zadrží víc vody.

Řeka Mekong je pět tisíc kilometrů dlouhou vodní spojnicí Tibetské náhorní plošiny a Jihočínského moře. Stamiliony lidí žijí z tam ulovených ryb a plodin, které rostou v přilehlých úrodných nížinách, zejména z rýže. Ekosystém je ale stále silněji narušován vodními elektrárnami. A v době, kdy je svět hladový po čisté energii, se budují další – v Číně a v okolních zemích s jejím přispěním.

Letošní žně na Ukrajině by ve srovnání s předchozími roky mohly být poloviční. Tvrdí to ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj, podle kterého za tento pokles může ruská invaze. Podle Zelenského je hlavním cílem Ukrajiny předejít potravinové krizi vyvolané ruským útokem. Ukrajina patří mezi klíčové exportéry obilí na světě, ale hlavní obchodní trasu přes Černé moře zablokovala ruská invaze. První loď z ukrajinského přístavu by mohla vyplout v pondělí, napsala agentura Reuters s odkazem na kancelář tureckého prezidenta.

Šibelli, jedna z hlavních somálských řek, vysychá v důsledku přetrvávajícího sucha. To má výrazný dopad na život místních obyvatel, jejichž část je na toku závislá, informoval web BBC. Státní somálská televize dokonce uvedla, že koryto již vyschlo, což může zhoršit sucho v oblasti a dále prohloubit nedostatek potravin, se kterým se tato část Afriky potýká. Milionům lidí hrozí hladomor.

Riziko úmrtí v souvislosti s horkem bylo v Praze mezi lety 2010 až 2019 téměř dvakrát vyšší než v předchozích třech desetiletích. Zatímco dříve bylo evidováno v průměru padesát úmrtí kvůli horku za rok, v uplynulé dekádě tento počet stoupl na devadesát. Vyplývá to z výzkumu vědců z Akademie věd ČR (AV) a České zemědělské univerzity v Praze (ČZU). Výsledky vyšly v odborném časopise Urban Climate.