Česká zemědělská univerzita v Praze strana 3 z 4

Promocí se absolventi univerzit letos už nedočkají. Vysoké školy definitivně zrušily i zbytek plánovaných termínů do konce roku. Mezi nimi třeba i Univerzita Karlova v Praze, která jen na prosinec plánovala asi šest desítek promocí. Podle univerzit, které ČT oslovila, by se mohly náhradní akce konat v příštím roce. Záležet bude na epidemické situaci a zájmu samotných studentů. Některé fakulty totiž již zvládly diplomy rozdat – studenti si je buď sami vyzvedli, nebo jim je školy rozeslaly poštou.

Při výrazném zvýšení produkce skleníkových plynů mohou být ke konci 21. století závažná dvouletá sucha ve střední Evropě až sedmkrát častější. Pokud by se podařilo nárůst emisí zastavit, klesl by oproti tomu počet očekávaných suchých období až o 90 procent. Etapa sucha z let 2018 až 2019 byla závažnější než velké sucho v polovině 20. století.

Podle vědců z České zemědělské univerzity by v budoucnu mohla pandemie způsobit potravinovou krizi. Tým profesora Michala Hejcmana varuje, že při případné další vlně nákazy by mohly chybět základní potraviny jako mouka, máslo nebo maso. Apelují proto na zvýšení hmotných rezerv státu, tak aby mohlo být Česko potravinově soběstačné.

Prestižnímu žebříčku nejlepších vysokých škol na světě opět vévodí univerzity ze Spojených států. Do první desítky hodnocení ARWU Academic Ranking of World Universities se kromě osmi zástupců USA probojovaly i dvě britské univerzity – Cambridgeská a Oxfordská. Mezi tisícovkou nejlepších vysokých škol světa je také sedm českých zástupců. Nejlépe se umístila na dělené 201. až 300. příčce Univerzita Karlova.

Důkazy o výskytu některých druhů vzácných zvířat a tisíce fotografií přinesla úvodní etapa expedice v Kongu, kterou vedou vědci z Česka. Výzkumníci v březnu pokladli fotopasti v části pralesa na severozápadní hranici s Gabonem. Zachytily desítky druhů savců, ptáky i pytlácké aktivity. Poznatky přispějí k ochraně tamní přírody. Informoval o tom Nadační fond Neuron na podporu vědy, který expedici podpořil.

Dobrovolníkům na jihu Čech se v rámci kampaně Stop sečení srnčat podařilo letos na jaře zachránit dvakrát víc mláďat než minulý rok. Do činnosti se na 13 honitbách v kraji oproti loňsku zapojilo také dvakrát víc lidí. Iniciativa plánuje pro příští rok sjednotit skupiny dobrovolníků po celém Česku tak, aby informace měla veřejnost a lidé se spolu mohli snadno domluvit.

Ovce, skotský náhorní skot a od loňska i huculští koně spásají během léta úbočí Pradědu. Jejich návratem chce správa CHKO Jeseníky obnovit pestré horské trávníky, kterým takové hospodaření prospívalo. Průzkumy ukazují, že řada druhů rostlin včetně těch vzácnějších se vrací rychleji, než odborníci předpokládali.

Podíl nosnic v klecích v Česku klesl za poslední zhruba rok o 15 procentních bodů na 70 procent, uvedla předsedkyně představenstva Českomoravské drůbežářské unie Gabriela Dlouhá. Poslanci sněmovního zemědělského výboru v tomto týdnu nepodpořili zákaz klecového chovu, o zákazu v rámci zákona na ochranu zvířat proti týrání se bude jednat ve třetím sněmovním čtení. Podle Dlouhé by přechod na chov bez klecí stál zhruba pět miliard korun. Část z chovatelů by podle ní skončila, podle dřívějších vyjádření o tom uvažuje i Agrofert, který má zhruba milion z 5,4 milionu nosnic v komerčních chovech.

Mezinárodní tým včetně českých vědců zkoumal, jak se dřeviny v různých částech světa vyrovnávají s pozdními jarními mrazy. Odhaduje, že stromy v Evropě a Asii jimi budou více poškozeny, v některých částech Severní Ameriky méně. Studie může přispět například k lepšímu plánování v lesnictví a krajinářství či odhadům, jak mráz ovlivní přesun listnatých stromů do vyšších nadmořských výšek.

Zalesňování rozsáhlých ploch po kůrovcové kalamitě se nejspíš protáhne. Majitelům lesů totiž často chybí pracovní síly nebo finance. Obnova lesů je přitom důležitá pro správné fungování krajiny – ochlazuje ji a pomáhá jí zadržet vodu.

Česko se musí připravit na horší úrodu některého ovoce. Silné mrazy, které v neděli a na počátku týdne zasáhly Česko, poničily například sady meruněk. Pučící keře a stromy po teplém týdnu zažily šok a pěstitelé říkají, že část z nich plodit nebude. Pokud mrazy zničily celou úrodu meruněk, pro ovocnáře to znamená ztrátu až 80 milionů korun. Riziko hrozí také u broskví a dalších peckovin, naopak například jabloně by mrazy neměly zásadně poškodit.

Ovocnáři v některých krajích řeší problém, jak zařídit opylování květů v sadech. Některé úřady jim zakázaly využívat čmeláky z dovozu, aby neohrozili ze zákona chráněné domácí čmeláky. Sadaři tvrdí, že ti ze zahraničí jsou odolnější, nevadí jim chladnější počasí a včely stejnou práci neodvedou.

Testy prokázaly další tři případy koronaviru v Česku, celkem je tedy u nás osm lidí s nemocí COVID-19. Ministr zdravotnictví Adam Vojtěch (za ANO) večer uvedl, že jsou všechny nové případy již stoprocentně potvrzené. Dva nemocní jsou rodinnými příslušníky ženy, která už koronavirus má. Ve třetím případě jde o ženu z Prahy 6, jež se nechala vyšetřit v soukromé laboratoři. Její nákazu poté potvrdila i Národní referenční laboratoř.

Loni se v Česku alespoň částečně nacházelo osmnáct vlčích teritorií, meziročně to bylo o dvě více. V pohraničních oblastech jich bylo šestnáct, některé na české území ale zasahovaly jen nepatrně, říká výzkum českých vědců.

Kvůli obavě z nákazy koronavirem bylo preventivně umístěno do karantény 98 studentů nebo pedagogů z pražských veřejných i soukromých vysokých škol. Ve většině případů se jedná o čínské studenty. Celkový počet izolovaných lidí České televizi potvrdila pražská hygiena.

České ministerstvo zahraničí doporučuje jezdit do Číny jen v nezbytně nutných případech. Ambasáda v Soulu zároveň upozorňuje ty Čechy, kteří jsou v Jižní Koreji nelegálně, aby se nebáli nechat vyšetřit v případě zdravotních potíží. Nebude jim hrozit deportace. Úřady tak reagují na šíření nového typu koronaviru. Podle ministerstva školství odjely v podzimním semestru do Číny desítky českých studentů; pokud by se kvůli šíření koronaviru rozhodli navrátit domů, úřad jim nabízí pomoc.

Mezi pivovary v zámoří roste zájem o české pivo i jeho výrobu. Loni se ho tam dovezlo skoro za čtvrt miliardy korun. Výrobci si ale všímají i našich technologií nebo chmele. Ty míří za oceán hlavně do velkých koncernů, nyní ale české postupy objevují i drobní výrobci z USA nebo Kanady.

Tažení proti velkým jednolitým lánům polí zahájilo ministerstvo zemědělství. Od příštího roku udělí dotace pro jednu plodinu maximálně na 30 hektarů souvislé plochy. Zatím jen v oblastech ohrožených erozemi. Ministerstvo ale chce tuto podmínku rozšířit na celé Česko.

Brazílie začíná jednat se Západem o tom, jak zastavit požáry amazonského pralesa. Prezident Jair Bolsonaro o tom telefonicky hovořil s německou kancléřkou Angelou Merkelovou, jeho tým pak s americkým prezidentem Donaldem Trumpem. Do hašení se před kamerami zapojil i prezident sousední Bolívie Evo Morales.

Přemnožení hlodavci na polích rozpoutali spor o to, zda hubit hraboše polní rozmetáním jedovatého přípravku Stutox, který ale může ohrozit i jejich přirozené predátory. O tom, jak v boji proti myším v polích zakročit, diskutovali odborníci v páteční Devadesátce ČT24.

Experti z České zemědělské univerzity v Praze (ČZU) vyvíjejí aplikaci s pracovním názvem Brouk, která má najít stromy napadené kůrovcem dříve, než se to povede lesníkům. Spustit ji chtějí do konce roku. Jejich úsilí podpořila i Technologická agentura České republiky.

Situace, kdy se dostávají do Česka ze zahraničí závadné potraviny, se opakuje. Jen minulý měsíc vydala Státní veterinární správa v souvislosti s dovozem kuřecího masa z Polska 25 mimořádných opatření. Testy v mase znovu prokázaly bakterie salmonely. Pět předchozích omezení naopak veterináři ukončili. Vedle konkrétních rizik inspektoři odhalují i produkty neznámého původu. Nejedná se přitom jen o dodávky z Polska.

Ani třicet let po revoluci se českému zemědělství nepodařilo vyrovnat s desítkami let socialistického hospodaření na zemědělské půdě. Naopak se stav půdy stále zhoršuje. Češi totiž, na rozdíl třeba od sousedního Polska, znovu nenalezli ztracený vztah k půdě a tu raději pronajímají velkým podnikům, uvedl ve Fokusu Václava Moravce odborník na krajinné plánování Petr Sklenička. Velké firmy však na cizí pronajaté půdě nehospodaří tak zodpovědně jako její vlastníci.

Vrcholí první letošní rojení kůrovce. Lesníci by tak měli likvidovat napadené stromy, aby bránili jeho šíření. Loni měl až čtyři generace, letos ho zpomalil chladný květen. Kalamita ale zasahuje další oblasti, těžba dřeva proto může být letos opět rekordní. Projekt nazvaný Nekrm brouka radí majitelům lesů, jak postupovat při boji s kůrovcem.