Loni se v Česku alespoň částečně nacházelo osmnáct vlčích teritorií, meziročně to bylo o dvě více. V pohraničních oblastech jich bylo šestnáct, některé na české území ale zasahovaly jen nepatrně, říká výzkum českých vědců.
Počet vlků v České republice stoupá, osidlují pohraničí
Podle Aleše Vorla z České zemědělské univerzity lze očekávat vznik dalších teritorií i v příštích letech zejména v hornatých a lesnatých oblastech. Přibyly také tři vlčí smečky, bylo jich třináct. V tiskové zprávě o tom informovaly Hnutí Duha, Agentura ochrany přírody a krajiny, ministerstvo životního prostředí, Česká zemědělská univerzita a Univerzita Karlova.
Údaje jsou období od května 2018 do konce dubna 2019, které lépe odpovídá rozmnožovacímu cyklu vlků než kalendářní rok. Vlčata se totiž většinou rodí v dubnu. Mapa vychází z prokázaných případů rozmnožování vlka, doložených fotopastmi nebo genetickou analýzou, případně z opakovaných nálezů stopních drah a trusu. V mapě nejsou zahrnuty údaje o nahodilém pozorování samostatných vlků.
Vlci různých populací
Nejčastěji se do Česka dostávají vlci ze středoevropské nížinné populace, jejíž centrum je v západním Polsku a v Německu. Na Moravu a do Slezska se zatím šíří vlci ze slovenských a polských Karpat. Oproti předchozímu roku se tam počet teritorií zdvojnásobil ze dvou na čtyři.
„Z rozložení teritorií je evidentní, že vlci osidlují hlavně odlehlejší oblasti českého pohraničí. Zejména v hornatých a lesnatých oblastech lze očekávat vznik dalších teritorií i v příštích letech,“ uvedl Vorel s tím, že další jedinci budou přibývat ze Saska a Polska.
„Vzhledem k vysoké mobilitě tohoto velkého savce a většímu počtu jedinců na našem území lze očekávat také více případů pozorování jednotlivých migrujících zvířat nebo případů kolizí s vozidly,“ doplnil.
Na monitoringu a výzkumu se podílejí olomoucká pobočka Hnutí Duha, Mendelova univerzita v Brně, Česká zemědělská univerzita v Praze, Správa Národního parku Šumava a Agentura ochrany přírody a krajiny. Přeshraniční teritoria instituce konzultovaly s polským sdružením WILK, partnery projektu OWAD ze Saska a s Veterinární univerzitou ve Vídni. Genetické analýzy prováděly Univerzita Karlova, Česká zemědělská univerzita a CEwolf konsorcium.
Napětí roste
V některých oblastech, kam se vlci vracejí po delší době, nicméně roste napětí mezi chovateli hospodářských zvířat. Týká se to například Broumovska a Trutnovska. Královéhradecký kraj vyplatit farmářům roku 2019 za ztráty způsobené vlky rekordní částku, zadávených zvířat bylo zhruba stejně jako v jiných letech.
Nárůst částky souvisí především s lepší informovaností chovatelů a také se zvýšením náhrad, což má vést ke snížení odporu chovatelů proti vlkům. Každoročně je to mezi sto a dvěma sty kusy. Přes zimu je toho méně, nejvíce útoků je v květnu a v září.
Kraj vyplácí odškodné chovatelům některých hospodářských zvířat od roku 2016. V roce 2017 vyplatil chovatelům 45 tisíc korun, o rok později více než 520 tisíc a loni náhrady škod přesáhly 2,2 milionu korun. „Hospodáři jsou unaveni z opakujících se útoků, šelma jim změnila život a my nechceme o tyto hospodáře na rodinných farmách přijít,“ uvedl radní pro životní prostředí a zemědělství Karel Klíma (KDU-ČSL).