Vlk

Vlk obecný se po více než sto letech vrací na Znojemsko a do Národního parku Podyjí. V lokalitě byl spatřen opakovaně v několika posledních letech a také v nedávné době. Správa parku o tom informovala na svém webu.

V Beskydech se množí útoky vlků. Naposledy šelmy napadly v ohradě chovné daňky v obci Morávka a za noc jich deset roztrhaly. Podle ochranářů může jít o reakci na nedávné upytlačení vlčího samce. Naruší se tak sociální struktura a zvíře změní chování, vysvětlil Jiří Labuda z Hnutí DUHA Šelmy.

Populace vlků v zemích Evropské unie se za deset let zvýšila o 58 procent – z dvanácti tisíc na přibližně devatenáct tisíc jedinců. V zemích jako Itálie, Německo, Bulharsko, Řecko, Polsko, Španělsko a Rumunsko žije nyní přes tisíc vlků, uvádí studie vedená italskou vědkyní Cecilií Di Bernardiovou. Šelmy ale trápí zemědělce. Škody na hospodářských zvířatech dosahují téměř dvou desítek milionů eur, píše agentura APA

Setkání s vlkem prakticky z očí do očí. Jen na pár metrů se na Šumavě šelma přiblížila k mladému muži z Horní Vltavice na Prachaticku. Takové případy jsou podle odborníků velmi vzácné. Zvíře nebylo agresivní, přesto teď budou ochranáři místo sledovat.

Modernizace dálnice D1, která skončila před více než třemi lety, zahrnovala i nové ploty v jejím okolí – ty jsou však už na některých místech zase poničené nebo povalené. Ochranáři situaci monitorují a se silničáři jednají. Chtějí, aby ohrazení nekopírovalo hranice pozemků Ředitelství silnic a dálnic (ŘSD), ale spíš samotnou dálnici. Chybějící ploty si totiž vybírají svou daň – v místě, kde teď nejsou, například před měsícem srazil řidič vlka.

Ochránci přírody potvrdili výskyt vlků v Moravském krasu. Je to poslední místo v Česku, kde se dosud pohybovali spíš výjimečně. Teď ale mají ochránci data hned z několika míst. Obce v oblasti žádná opatření zatím nepřijímají. Zoolog Antonín Krása ubezpečuje, že vlk je především noční šelma, která loví aktuálně přemnoženou spárkatou zvěř. Riziko, že by ohrozil hospodářská zvířata, je tak podle něj minimální.

Skoro milion korun získali loni jihočeští chovatelé za škody způsobené vlky. Z roku na rok se náhrady zvedly asi o 150 tisíc. A to přesto, že útoků poslední dobou ubývá. Zafungovala ochrana pastvin a stád. Pokud ji šelmy přece překonají, většina farmářů už ví, jak při žádosti o kompenzaci postupovat.

Šumavský národní park (NP) povolil na svém území řízený odstřel vlka. Zvířata však mohou zastřelit jen pověření lidé, a to v případě, že šelmy například ztratí plachost nebo budou nebezpečné lidem. Postup při prověřování problematických vlků určuje pohotovostní plán, který vydalo ministerstvo životního prostředí, upřesnil mluvčí NP Šumava Jan Dvořák.

Útoků vlků na stáda je letos v Beskydech méně než v minulých letech. Předloni jich bylo zaznamenáno na Jablunkovsku přes šedesát, letos zatím dvanáct. Podle ochránců přírody pomohlo, že si chovatelé stáda lépe zabezpečili. Šelmy se navíc podle odborníků více soustředí na lesní zvěř – srnce, jeleny nebo divoká prasata. V Beskydech aktuálně žije podle ochránců přírody kolem pěti dospělých vlků. Potvrzeno je také už čtvrtý rok po sobě několik mláďat.

Za první polovinu letošního roku nahlásili chovatelé 177 útoků vlků na hospodářská zvířata. Usmrtili 386 zvířat, hlavně ovcí a krav. Na dotaz České televize to uvedla Agentura ochrany přírody a krajiny (AOPK). Loni v prvním pololetí nahlásili chovatelé 79 takových útoků. Spolu s počty nahlášených případů narostl také objem vyplacených kompenzací pro chovatele. Zatímco letos už stát vyplatil skoro osm milionů korun, za celý minulý rok to bylo deset milionů korun.

Správa Šumavského národního parku otevřela novou stezku. Vede mezi Srním a návštěvnickým centrem u vlčího výběhu. Za vybudováním cesty stála podle vedení parku hlavně bezpečnost – turisté se teď vyhnou trase po hlavní silnici. Podobný problém přitom už roky řeší i sousední Modrava, ta chce propojit cyklostezkou hradlový most přes Vydru s centrem obce.

Univerzitní vědci zkoumají populaci vlků a jelenů v Českosaském Švýcarsku. Zvířatům dali speciální obojky, které přenášejí data o jejich pohybu. Díky tomu odborníci získají přehled i o tom, jak a kde zvěř ničí nově vyrostlé stromy v území, které před dvěma lety poničil rozsáhlý požár v národním parku České Švýcarsko.

Od chvíle, kdy ho strážci poprvé spatřili na monitorech, byl problém jasný. Vlk, kterého prostřednictvím kamer viděli hluboko v lesích italského parku Gran Bosco v Piemontu, nebyl šedý jako jeho společník, ale neobvykle světlý. Zbarvení naznačilo, že nejde o vlka, ale o křížence se psem. Tito hybridi by mohli podle odborníků postupně vytlačit původní vlky, upozorňují vědci.

V Krkonoších někdo zřejmě ve středu 29. listopadu postřelil vlka, který před necelými třemi týdny dostal telemetrický obojek. Smrtelně zraněné zvíře správci Krkonošského národního parku (KRNAP) našli a následně ho museli utratit, aby ukončili jeho trápení. Případem se zabývá policie.

Královehradečtí kriminalisté odložili případ údajně upytlačené vlčice na Broumovsku. Nepodařilo se jim zjistit, jestli uhynutí způsobil konkrétní člověk. ČT to sdělila policejní mluvčí Iva Kormošová. Kvůli zvířeti, které bylo nedaleko obce Šonov chycené do oka a vysílením uhynulo, podali ochranáři v červnu trestní oznámení. Policie případ prošetřovala jako neoprávnění nakládání s chráněnými volně žijícími živočichy a planě rostoucími rostlinami, týrání zvířat a pytláctví.

Až jedenáct vlků se může pohybovat v české části Krkonoš. Podle Správy Krkonošského národního parku zasahují na české území dvě vlčí teritoria. Šelmy se zde rozmnožují poprvé v novodobé historii. Správci parku apelovali na obyvatele a návštěvníky Krkonoš, aby vlky nekrmili a aby v přírodě nenechávali nic, co by jim mohlo k potravě posloužit.

V chráněné krajinné oblasti Žďárské vrchy se v květnu narodila vlčata. Už se nepohybují jen okolo nory, zachytily je fotopasti. Jejich otec pochází z Polska a je opatřen telemetrickým obojkem, který umožňuje sledovat jeho pohyb i chování. Vlci ve Žďárských vrších nežili takřka dvě stě let, teď je šance, že se zde jejich populace rozšíří. O narozených mláďatech v tiskové zprávě informovala Agentura ochrany přírody a krajiny ČR.

Královéhradecký krajský úřad vydal výjimku na lov problémových jedinců vlka obecného. Nejde o bezprostřední povolení k odstřelu, ale o administrativní rámec, který po vyčerpání všech možností na zapuzení vlka lov umožní. Případný odstřel je až poslední možností a bude mu předcházet posouzení v takzvaném pohotovostním štábu. Opatření se týká sedmnácti honiteb na Trutnovsku. Sdělil to mluvčí hejtmanství Dan Lechmann. Důvodem rozhodnutí úřadu je ztráta plachosti několika jedinců v Podkrkonoší letos na jaře. Trvalý výskyt vlků byl v minulosti potvrzen v česko-polském pohraničí na severu kraje.

Ochranáři z Broumovska podali trestní oznámení kvůli upytlačené vlčici. V lese ji našla skupina motocyklistů. Zvíře bylo chycené do oka zřejmě několik týdnů, než vysílením uhynulo. V rezervacích napříč Českem nejde o jediný případ. Další se staly na Šumavě, kde pytláci ulovili několik rysů.

Vlci na Šumavě loví především divokou zvěř, jen osm procent jejich potravy tvoří hospodářská zvířata. Vyplývá to z dlouhodobého monitoringu, který sleduje i smečky v jednotlivých teritoriích. Na Šumavě jich je šest, ve většině z nich se vlci také rozmnožují.

Vlčí pár zachytily fotopasti instalované v okolí Medvědí hornatiny v CHKO Jeseníky, kde byl pohyb vlků zaznamenán ve třech lokalitách. Unikátní záběry podle ochránců přírody poprvé dokumentují vlčí pár v CHKO Jeseníky. Žádají proto Správu CHKO, aby se zasadila o ochranu vlků a rozšířila území vyhrazené pro jesenickou divočinu.

Na Vysočinu se vrátil vlk. Zvíře má telemetrický obojek, kterým ho loni vybavili polští ochranáři. Sledovací zařízení jeho pohyb zachytilo na třech místech. Žďárskými vrchy buď jen prochází, nebo si tam hledá teritorium. Ochránci přírody už informovali farmáře a myslivce. Zatím nezaznamenali žádné škody na hospodářských zvířatech, přesto doporučili chovatelům, aby svá stáda zabezpečili.

Vlci, medvědi hnědí a orli mořští se podle odborníků pomalu vrací do Evropy, kde byli dříve běžnými druhy, ale kvůli lidské činnosti se ocitli v ohrožení. Odborníci ve své nové zprávě o návratu druhů do volné přírody ukázali, že zásluhu na růstu populace těchto zvířat má jejich důsledná ochrana, obnova jejich přirozeného prostředí a řízený návrat do přírody, napsal deník The Guardian.

Dvě ulovené laně v rakouských Alpách, ale i stržené kozy a ovce má na svědomí během své životní cesty vlk, jehož tělo bylo nalezeno v lednu na Prostějovsku. Odhalila to analýza DNA a její srovnání se stěry ulovené kořisti. Vlk urazil z Alp na Moravu minimálně šest set kilometrů. U Olšan ho pak pravděpodobně srazilo auto.