Vlk

Domestikace zvířecího druhu nezačíná u mazlení, ale u odpadků. Právě s nimi tráví američtí mývalové tolik času, že se biologové rozhodli prověřit, jestli se tito tvorové nestávají už také ochočenými.

Přírodovědce zaskočilo video, které zachytilo, jak divoký vlk ve volné přírodě dokázal využít lidmi vytvořenou past, aby se dostal k potravě. Až doposud se totiž s ničím takovým u těchto predátorů nesetkali.

Lidé se bojí vlků víc než většiny jiných zvířat. Ale nové studie ukazují, že tito predátoři se člověka obávají ještě mnohem více.

Zvířata v Česku se jen obtížně vyhýbají silnicím, dálnicím a osídleným oblastem. Chybí totiž funkční biokoridory. Dokazuje to i případ losího samce, kterého lidé pojmenovali Emil. Jeho čtyřměsíční cesta skončila v pondělí u rakouské dálnice. Zoologové ho převezli na Šumavu, aby se mohl připojit k tamní losí populaci. Zatím se to ale nepovedlo. Pohybuje se sám na hranici Česka a Německa.

Zatímco loni evidovala Agentura ochrany přírody a krajiny (AOPK) do konce července 456 hospodářských zvířat usmrcených vlky, letos to bylo za stejnou dobu 367. Za stejné období klesl letos v Česku i celkový počet škodních událostí, a to z 202 na 172. Podle AOPK vlci působí škody na nových místech, kde s nimi hospodáři zatím nepočítali a nevylepšili zvířatům ohradníky a další ochranná opatření. Naopak lépe zabezpečená stáda už podle agentury nejsou pro vlky snadnou kořistí.

V Srní na Klatovsku ve středu odpoledne uhynula vlčice, kterou předtím v noci zoologové správy šumavského parku odchytili v okolí Kundratic, asi deset kilometrů vzdušnou čarou od Srní. Příčinu úhynu by měla určit pitva, řekl mluvčí parku Jan Dvořák. Zatím není potvrzené, jestli to bylo jedno ze třech zvířat, která z návštěvnického centra uprchla.

Zaměstnanci správy šumavského národního parku v noci na čtvrtek odchytili vlčici, která se od minulého týdne pohybovala u vlčího výběhu u návštěvnického centra v Srní na Klatovsku. Kolem půlnoci ji uspali narkotizační střelou. Měla čip, který potvrdil, že patří do výběhu, odkud neznámo kdy prchla. Z areálu, kde byla původně třináctičlenná smečka, utekl přesně nezjištěný počet šelem, s jistotou minimálně dvě samice, uvedl mluvčí národního parku Jan Dvořák.

Testy DNA z trusu nalezeného u Kundratic na Klatovsku potvrdily, že patří vlčici původně obývající výběh u návštěvnického centra v Srní na Klatovsku. Na svobodě je minimálně od začátku srpna. Zatím není jasné, kudy se dostala ven. Není vyloučeno, že trus patřil vlčici, která se poslední dny opakovaně vyskytuje u oplocení výběhu v Srní. Sdělil to mluvčí parku Jan Dvořák. Testy vzorků odebraných z těla uhynulé vlčice nalezené minulý týden u Poledníku se neshodují s DNA žádného zvířete z výběhu v Srní.

Z výběhu u Návštěvnického centra Srní pravděpodobně uniklo několik mírně plachých vlků, uvádí Národní park Šumava. K řešení situace a odchytu v úterý ředitel Správy NP Šumava Pavel Hubený ustanovil krizový štáb.

Odborníci se na Šumavě pokoušejí odchytit vlka, který se v posledních dnech volně pohybuje v okolí Srní na Klatovsku u návštěvnického centra s výběhem, ve kterém žije vlčí smečka. Kvůli tomu je centrum dočasně uzavřené, řekl mluvčí parku Jan Dvořák. Pokud se zvíře nepodaří odchytit dříve, bude návštěvnické centrum a přístup k výběhům zavřené minimálně do středy. Správci parku prosí návštěvníky, aby se nesnažili k místu dostat, mohou tak mařit snahu o odchyt.

Už čtyřikrát tento týden potkali lidé vlky přímo v šumavských obcích nebo jejich těsné blízkosti. Naposledy přímo u návštěvnického centra v Srní, které proto bude minimálně do neděle uzavřené. Pracovníci národního parku se pokoušejí vlka pomocí fotopastí vypátrat a následně odchytit.

Od července můžou pastevci žádat o dotace na budování obrany proti chráněným predátorům. Stát slibuje uhrazení nákladů až ze sta procent. Peníze mají jít například na vylepšení elektrických ohradníků na ochranu proti vlkům či zpevnění hrází kvůli norování bobrů. Za čtyři roky dosud ministerstvo obdrželo 146 žádostí o celkovou podporu devadesáti milionů korun. Pro porovnání – 130 milionů, tedy skoro o polovinu více, stály jen loni státní kasu kompenzace škod, které predátoři způsobili. „Prevence ve výsledku je nejenom levnější, ale pokud nedojde ke škodě, tak s tím nejsou spojené ty další konflikty,“ podotýká ředitel odboru druhové ochrany ministerstva životního prostředí Jan Šíma.

Mušle, tygří mast nebo písek se mohou jako suvenýry z dovolené při návratu prodražit a v krajním případě přijít až na 1,5 milionu korun. Turista může nevědomě přivézt na hranice chráněný předmět. A nejedná se o výjimečnou záležitost. Letos podle Vladimíry Malovíkové z Generálního ředitelství cel došlo už k 63 takovým případům.

Vlk obecný se po více než sto letech vrací na Znojemsko a do Národního parku Podyjí. V lokalitě byl spatřen opakovaně v několika posledních letech a také v nedávné době. Správa parku o tom informovala na svém webu.

V Beskydech se množí útoky vlků. Naposledy šelmy napadly v ohradě chovné daňky v obci Morávka a za noc jich deset roztrhaly. Podle ochranářů může jít o reakci na nedávné upytlačení vlčího samce. Naruší se tak sociální struktura a zvíře změní chování, vysvětlil Jiří Labuda z Hnutí DUHA Šelmy.

Populace vlků v zemích Evropské unie se za deset let zvýšila o 58 procent – z dvanácti tisíc na přibližně devatenáct tisíc jedinců. V zemích jako Itálie, Německo, Bulharsko, Řecko, Polsko, Španělsko a Rumunsko žije nyní přes tisíc vlků, uvádí studie vedená italskou vědkyní Cecilií Di Bernardiovou. Šelmy ale trápí zemědělce. Škody na hospodářských zvířatech dosahují téměř dvou desítek milionů eur, píše agentura APA

Setkání s vlkem prakticky z očí do očí. Jen na pár metrů se na Šumavě šelma přiblížila k mladému muži z Horní Vltavice na Prachaticku. Takové případy jsou podle odborníků velmi vzácné. Zvíře nebylo agresivní, přesto teď budou ochranáři místo sledovat.

Modernizace dálnice D1, která skončila před více než třemi lety, zahrnovala i nové ploty v jejím okolí – ty jsou však už na některých místech zase poničené nebo povalené. Ochranáři situaci monitorují a se silničáři jednají. Chtějí, aby ohrazení nekopírovalo hranice pozemků Ředitelství silnic a dálnic (ŘSD), ale spíš samotnou dálnici. Chybějící ploty si totiž vybírají svou daň – v místě, kde teď nejsou, například před měsícem srazil řidič vlka.

Ochránci přírody potvrdili výskyt vlků v Moravském krasu. Je to poslední místo v Česku, kde se dosud pohybovali spíš výjimečně. Teď ale mají ochránci data hned z několika míst. Obce v oblasti žádná opatření zatím nepřijímají. Zoolog Antonín Krása ubezpečuje, že vlk je především noční šelma, která loví aktuálně přemnoženou spárkatou zvěř. Riziko, že by ohrozil hospodářská zvířata, je tak podle něj minimální.

Skoro milion korun získali loni jihočeští chovatelé za škody způsobené vlky. Z roku na rok se náhrady zvedly asi o 150 tisíc. A to přesto, že útoků poslední dobou ubývá. Zafungovala ochrana pastvin a stád. Pokud ji šelmy přece překonají, většina farmářů už ví, jak při žádosti o kompenzaci postupovat.

Šumavský národní park (NP) povolil na svém území řízený odstřel vlka. Zvířata však mohou zastřelit jen pověření lidé, a to v případě, že šelmy například ztratí plachost nebo budou nebezpečné lidem. Postup při prověřování problematických vlků určuje pohotovostní plán, který vydalo ministerstvo životního prostředí, upřesnil mluvčí NP Šumava Jan Dvořák.

Útoků vlků na stáda je letos v Beskydech méně než v minulých letech. Předloni jich bylo zaznamenáno na Jablunkovsku přes šedesát, letos zatím dvanáct. Podle ochránců přírody pomohlo, že si chovatelé stáda lépe zabezpečili. Šelmy se navíc podle odborníků více soustředí na lesní zvěř – srnce, jeleny nebo divoká prasata. V Beskydech aktuálně žije podle ochránců přírody kolem pěti dospělých vlků. Potvrzeno je také už čtvrtý rok po sobě několik mláďat.

Za první polovinu letošního roku nahlásili chovatelé 177 útoků vlků na hospodářská zvířata. Usmrtili 386 zvířat, hlavně ovcí a krav. Na dotaz České televize to uvedla Agentura ochrany přírody a krajiny (AOPK). Loni v prvním pololetí nahlásili chovatelé 79 takových útoků. Spolu s počty nahlášených případů narostl také objem vyplacených kompenzací pro chovatele. Zatímco letos už stát vyplatil skoro osm milionů korun, za celý minulý rok to bylo deset milionů korun.

Správa Šumavského národního parku otevřela novou stezku. Vede mezi Srním a návštěvnickým centrem u vlčího výběhu. Za vybudováním cesty stála podle vedení parku hlavně bezpečnost – turisté se teď vyhnou trase po hlavní silnici. Podobný problém přitom už roky řeší i sousední Modrava, ta chce propojit cyklostezkou hradlový most přes Vydru s centrem obce.