Za první polovinu letošního roku nahlásili chovatelé 177 útoků vlků na hospodářská zvířata. Usmrtili 386 zvířat, hlavně ovcí a krav. Na dotaz České televize to uvedla Agentura ochrany přírody a krajiny (AOPK). Loni v prvním pololetí nahlásili chovatelé 79 takových útoků. Spolu s počty nahlášených případů narostl také objem vyplacených kompenzací pro chovatele. Zatímco letos už stát vyplatil skoro osm milionů korun, za celý minulý rok to bylo deset milionů korun.
AOPK eviduje za první pololetí letošního roku už 177 nahlášených případů napadení hospodářských zvířat vlky. Šelmy při nich usmrtily 289 ovcí, 89 kusů skotu, šest koz a dva koně. Největší škody utrpěli chovatelé v Libereckém, Jihočeském a Královéhradeckém kraji. Loni za stejnou dobu nahlásili chovatelé 79 případů napadení vlky.
V souvislosti s větším množstvím útoků vyplatil letos stát chovatelům víc i na kompenzacích. „Od začátku letošního roku k 30. 7. 2024 byla podle zákona o poskytování náhrad škod způsobených zvláště chráněnými živočichy vyplacena částka v celkové výši 7 875 542 korun.
Z toho na náhradu škod na hospodářských zvířatech způsobených vlkem celkem 7 719 528 korun,“ uvedl pro ČT mluvčí ministerstva financí Petr Hrabáň. Potvrdil také, že za celý rok 2023 takto vyplatilo ministerstvo něco málo přes deset milionů korun. Zažádat o náhradu může podle zákona chovatel, jehož zvířata byla v době útoku v uzavřeném prostoru, za elektrickým ohradníkem či pod fyzickým dohledem.
Vlci v nových lokalitách
Podle odborníků vlků v Česku přibývá. Martin Duľa z Ústavu ekologie lesa Lesnické a dřevařské fakulty Mendelovy univerzity upozorňuje, že vlci obsazují i lokality, kde na ně chovatelé nebyli dosud zvyklí. „Vlci pronikají i do nových oblastí, kde původně nebyli. Lze tak očekávat, že zabezpečení stád je v těchto oblastech minimální či nedostatečné,“ uvedl pro Českou televizi Duľa.
„Máme zkušenost s tím, že když se v nějaké oblasti vlci objeví nově, tak je to často spojené s lokálním nárůstem škod především na nezabezpečených chovech. Vlci se vyskytují na větším území než dříve, dává tedy smysl, že bude více i škod, je ale důležité zmínit, že celkové množství škod roste výrazně pomaleji než vlčí populace,“ řekl za Hnutí DUHA Šelmy Michal Feller, koordinátor programu Šelmy.
Nárůst počtu útoků může být podle Fellera pouze jednorázový výkyv. Feller také upozornil, že ne v každém kraji počty útoků stouply. „V Moravskoslezském kraji, kde bylo více škod v loňském roce, je jich letos méně. Ale vlci jsou tam podle monitoringu přítomni stále,“ uvedl Feller. Podle dat AOPK tam počet škodných událostí meziročně klesl z devíti na pět.
Z prevence podle Fellera funguje kombinace pasteveckého psa s elektrickým ohradníkem. Ten by měl být podle odborníka vyšší než 120 centimetrů s ochranou proti podhrabání. „Více než devadesát procent škod je na nezabezpečených chovech. I když žádné opatření není stoprocentní, alespoň základní opatření dle standardu výrazně ovlivňuje pravděpodobnost vzniku těchto škod,“ vysvětlil Feller.
Dotace na prevenci
Chovatelé mohou žádat o dotace na preventivní ochranná opatření z Operačního programu Životní prostředí. Podmínkou je opakovaný výskyt vlků na daném území. Pastevci si také mohou zažádat o náhradu újmy za ztížení pastvy výskytem vlků. Peníze pak jdou na provoz prvků prevence.
Podle Vladimíry Marianovské z Asociace soukromého zemědělství je zájem o dotace mezi chovateli velký. Jejich získání ale podle ní komplikuje náročná administrativa. „Podmínky dotace z Operačního fondu Životní prostředí jsou natolik složité, že žádost musí zpracovávat speciální poradce, a i ten má s administrací problémy,“ řekla Marianovská.
„Dotace na prevenci škod způsobených šelmami je poskytována z evropských strukturálních Fondů, žádosti musí být podávány prostřednictvím informačního systému, který je jednotný pro všechny operační programy. Tato skutečnost může být vnímána jako komplikace při administraci žádostí,“ reagovala Stanislava Beyerová z oddělení komunikace Státního fondu životního prostředí.
„Proto je dotace na prevenci škod před zvláště chráněnými duhy živočichů cíleně proplácena formou zjednodušených metod vykazování tak, aby administrativní nároky na příjemce dotace byly v rámci předepsaných pravidel co nejjednodušší,“ dodala Beyerová.
