Až jedenáct vlků se může pohybovat v české části Krkonoš. Podle Správy Krkonošského národního parku zasahují na české území dvě vlčí teritoria. Šelmy se zde rozmnožují poprvé v novodobé historii. Správci parku apelovali na obyvatele a návštěvníky Krkonoš, aby vlky nekrmili a aby v přírodě nenechávali nic, co by jim mohlo k potravě posloužit.
V Krkonoších se usadili vlci. Správa národního parku nabádá turisty, aby je nekrmili
Zprávy o výskytu vlků v Krkonoších se začaly množit od začátku letošního roku a podle správy národního parku se šelmy v horách usadily. „Lze téměř s jistotou konstatovat, že se Krkonoše opět staly domovem vlků. Svědčí o tom za poslední půlrok více než stovka hlášení, kdy nám laická veřejnost i naši pracovníci podávali zprávy o přímém pozorování vlků či nálezech pobytových znaků,“ uvedl mluvčí Správy Krkonošského národního parku Radek Drahný.
Vlci se vyskytují napříč českými Krkonošemi, jejich výskyt je často hlášen v oblasti Rýchor na východě Krkonoš, v okolí Černé a Liščí hory, Špindlerova Mlýna i ze západu hor v okolí Harrachova. „Na území KRNAP lze očekávat úspěšnější návrat vlků než v okolní volné krajině. Národní park je vzhledem ke svému poslání i charakteru ekosystému vhodným biotopem pro jejich existenci,“ poznamenal mluvčí.
Správci KRNAP monitorují výskyt vlků ve spolupráci s Mendelovou univerzitou v Brně, která v projektu Life Wild Wolf zaznamenává hlášení blízkých setkání lidí a vlků. V terénu také instalují fotopasti a mapují pobytové znaky, tedy vlčí stopy či trus. Vědci také provedli genetickou a potravní analýzu, podle které krkonošští vlci pocházejí ze středoevropské, ale i z karpatské populace. Na zimu plánují v Krkonoších první plošné mapování šelem a pokusí se získat ucelenější údaje k jejich výskytu.
„Vlk je schopen překonávat velké vzdálenosti za krátký čas a není pro něj problém přeběhnout celé Krkonoše za pár hodin. Máme k dispozici celou řadu snímků z fotopastí. Identifikace jedinců u vlků ale není tak jednoznačná jako například u rysů se specifickým vzorem skvrn na srsti,“ uvedla zooložka Správy KRNAP Karolina Mikslová.
Chovatelé hospodářských zvířat mají obavy
Správci parku se zároveň snaží uklidnit obavy krkonošských chovatelů hospodářských zvířat. Vedoucí odboru péče o KRNAP Václav Jansa zdůraznil, že hospodářská zvířata tvoří jen procento vlčího jídelníčku. Šelmy se živí spíše ulovenými srnci a dalšími kopytníky, i když připustil, že se ani hospodářským zvířatům nevyhýbají.
Chovatelům proto správa slíbila, že budou o výskytu vlků zevrubně informováni. „Dokončujeme vývoj aplikace, díky které budou informováni o pozorování vlků v jejich oblasti. Snažíme se hospodářům také pomáhat se získáním dotací na lepší zabezpečení stád,“ uvedl Jansa.
Správci Krkonoš apelují při případných setkáních lidí s vlky na opatrnost. Je potřeba ponechat zvířeti únikový prostor a při horských vycházkách se psy je vhodné mít je na vodítku. Za zásadní správa považuje, aby lidé nezkoušeli vlky krmit ani jim nenechávali zbytky jídla.
„Přivyknout vlky na to, že člověk je zdrojem potravy, je to nejhorší, co můžeme udělat vlkům i vzájemnému soužití,“ varoval Drahný.
Pozorování vlků v Krkonoších lze hlásit zooložce Správy KRNAP Karolině Mikslové na e-mail kmikslova@krnap.cz či na telefon 731 533 895 nebo přes WhatsApp na čísle 776 738 237.