Mendelova univerzita

Hustopeče na Břeclavsku jsou jediným místem v Česku, kde se pěstují mandloně. Stromy ale v posledních letech ohrožují nejrůznější houbové choroby. Vědci z Mendelovy univerzity v Brně proto zkoumají, jak stromy co nejlépe ochránit.

Připomínky 17. listopadu se vedle Prahy konaly na mnoha místech Česka. Festival Brněnský sedmnáctý se odehrával především na náměstí Svobody, v Kobližné ulici vznikl lidský řetěz podaných rukou a vedl až k pódiu. V symbolickém čase 17:11 tam zazněla Modlitba pro Martu a pak česká a slovenská hymna. Centrem Ostravy zase za vytrvalého deště prošel průvod lidí se svíčkami v rukou na akci nazvané Cesta za světlem.

Hvězdárna ve Valašském Meziříčí se po více než šedesáti letech dočkala významného rozšíření. Její součástí je nové kulturní a kreativní centrum za více než osmdesát milionů korun. Zásadního vylepšení se dočkalo také vybavení původních budov. K půl století starému hlavnímu dalekohledu přibyl nový, výkonnější. Vedení hvězdárny navíc podepsalo smlouvu o spolupráci s Mendelovou univerzitou v Brně na vesmírných projektech. Zájemci, kteří si rozšířený areál chtějí prohlédnout, mají první příležitost v sobotu dopoledne.

Mendelovu univerzitu v Brně, která nabízí hlavně zemědělské a lesnické obory, má vést Martin Klimánek. Dosavadní prorektor pro strategii, udržitelnost a účelovou činnost porazil obhajujícího rektora Jana Mareše, oznámila mluvčí univerzity Tereza Pospíchalová. Klimánka v prvním kole volby podpořilo 24 z 31 přítomných členů akademického senátu. Pokud Klimánka jmenuje prezident, ujme se funkce v dubnu 2026.

Domácnosti, školy, nemocnice i domovy pro seniory vyhazují tuny jídla, vyplynulo z dvouletého společného projektu organizace Zachraň jídlo a Mendelovy univerzity. První ucelená data ukázala, že například u obědů v domovech pro seniory připadá na sto kilogramů jídla třicet kilogramů odpadu. Ukázalo se také, že každý obyvatel Prahy vyhodí ročně zhruba 26 kilogramů potravin. Ve školních jídelnách pak vzniká přes třicet procent gastro odpadu. Z toho téměř polovina na talířích žáků a další část jsou nevydané pokrmy. První školy se i proto zapojily do projektu Zachraň oběd, který darují potřebným. Data přicházejí i s doporučením, jak plýtvání předcházet.

Na některé vysoké školy si mohou zájemci podat přihlášky na bakalářské studium do konce srpna, někde až do poloviny září. Ročně této možnosti využijí až tisíce studentů. České televizi to potvrdili zástupci oslovených vysokých škol. Letos jsou mezi nabízenými obory třeba archeologie, materiálové inženýrství nebo floristická tvorba. Možnosti druhého kola přijímacích zkoušek využívají například studenti, kteří neuspěli v řádném maturitním termínu.

Hustá zástavba, nebo zeleň, divoký trávník či udržovaný park. Vědci z Botanického ústavu Akademie věd ČR pracují na metodice, která by měla radnicím poradit, jak zasahovat do přírody pří tvorbě územních plánů. Projekt vzniká v Praze a Brně, ale použitelný má být pro kteroukoliv obec.

Některé univerzity v Česku už mají naplněné kapacity kolejí. Univerzita Karlova v Praze měla všechna lůžka zamluvená dříve než loni. Pořadníky pro neúspěšné zájemce už zavedla Masarykova univerzita v Brně. Tamní Mendelova univerzita už obsazuje zbylá jednotlivá lůžka. Podobně je na tom Univerzita Palackého v Olomouci. Volná místa eviduje brněnské Vysoké učení technické. Pět ze sedmi oslovených univerzit České televizi potvrdilo, že kolejné zůstává na loňské úrovni.

V Plzni je už tři čtvrtě roku v provozu městský holubník, který by měl přispět k regulaci těchto ptáků ve městě. Mají tam pohodlné zázemí a pracovníci odebírají snesená vejce. Holuby ale neláká tolik, jak by měl, lidé na ulicích je totiž krmí. Město vyzývá, aby to nedělali. Jinde se holubníky osvědčují, musejí ale fungovat alespoň několik let.

Děti s obezitou se podle studie odborníků z Mendelovy a Masarykovy univerzity záměrně vyhýbají pohledu na nezdravé potraviny. Naopak déle se dívají na jejich zdravější alternativy. Zdravější potraviny by tak ve školách či domácnostech měly být umístěny na viditelných a snadno dostupných místech, naznačuje studie.

Zemědělci na začátku jednadvacátého století omezili využívání antibiotik v chovech hospodářských zvířat. Důvodem byla ochrana před vznikem bakterií, které by byly před antibiotiky odolné a škodily by jak zvířatům, tak i lidem. Vědci tehdy přišli s řešením, které nahradilo antibiotika zinkem. Dle nové studie ale zinek představuje podobně velký problém jako samotná antibiotika.

Při plánování lovu zvěře se Česko rozdělí na 48 oblastí, ve kterých se určí poškození lesa a stanoví, kolik zvířat musí myslivci ulovit, oznámil ministr zemědělství Marek Výborný (KDU-ČSL) k chystané novele zákona o myslivosti. Ústav pro hospodářskou úpravu lesů, který bude stanovovat oblasti a počty úlovků, připustil, že by oblastí mělo být více. Změna je terčem kritiky myslivců, Svazu měst a obcí či Agrární komory. Vadí jim, že počty úlovků by měly stanovovat úředníci, a kritizují zapojení zemědělců do odlovu. Novela podle nich povede k větším škodám. Podporu má úprava u lesníků, ochránců přírody, ale i části zemědělců.

V posledních letech přibývá hlavně ve velkých městech takzvaných re-use center, tedy míst, kde je možné vybrat si z cizích nepotřebných věcí něco například do domácnosti. Jejich smyslem je neplýtvat, snižovat spotřebu a nevytvářet zbytečný odpad. Jak však upozornil průzkum Mendelovy univerzity ve spolupráci s ministerstvem životního prostředí, naprostá většina Čechů je nezná.

Brno odřeklo chystané setkání diplomatů, které se mělo uskutečnit v pátek. Hlavním bodem programu mělo být setkání velvyslanců z celého světa a zástupců brněnských univerzit. Ty však začaly odříkat účast kvůli tomu, že byli pozváni i zástupci některých zemí, s nimiž spolupracovat nechtějí, jako je Severní Korea nebo Írán. Podle magistrátu i ministerstva zahraničí však bylo vše v pořádku a tak, jak to má v diplomacii být.

Mladí Češi jsou na tom nejhůře v plýtvání s potravinami, vyplývá ze zjištění vědců z Mendelovy univerzity v Brně (MENDELU). Odborníci to chtějí změnit, spustili tak projekt, který se právě na nakládání s potravinami v této věkové skupině zaměřuje. Obsah odpadkových košů vědci sledují na deseti univerzitních kolejích ve městě. Zahraniční studie ukazují, že mladí lidé plýtvají jídlem víc například kvůli rychlejšímu životnímu stylu nebo lepší dostupnosti potravin.

Až jedenáct vlků se může pohybovat v české části Krkonoš. Podle Správy Krkonošského národního parku zasahují na české území dvě vlčí teritoria. Šelmy se zde rozmnožují poprvé v novodobé historii. Správci parku apelovali na obyvatele a návštěvníky Krkonoš, aby vlky nekrmili a aby v přírodě nenechávali nic, co by jim mohlo k potravě posloužit.

Některé vysoké školy se začátkem letního semestru zdražily ubytování na kolejích. Učinily to i tři největší univerzity v Brně. Argumentují inflací, zejména růstem cen energií. Studenti jsou z toho však rozčarováni. Tvrdí, že už platí tolik, že by za to bylo bydlení v privátu. Připravili i petici, ve které žádají, aby škola při stanovení kolejného vycházela z růstu mezd.

V pondělí zveřejnily volební modely agentury Ipsos a Median, o víkendu Data Collect a Kantar CZ pro Českou televizi a STEM pro CNN Prima News. Podle nich by druhé kolo prezidentské volby vyhrál Petr Pavel. Rozdíly v jejich výsledcích jsou dle ředitele společnosti STEM a sociologa Martina Buchtíka minimální. „Konečný výsledek může zvrátit něco jen velmi těžko,“ zhodnotil v Interview ČT24. Pravděpodobnost výhry je tak dle něj výrazně na straně Pavla, ačkoliv se může stát cokoliv, jak podotkl. Volební účast bude podle něj vysoká, pohybovat se bude mezi 65 a 71 procenty. Společnost totiž vnímá volbu prezidenta jako symbolicky důležitou a srozumitelnou, myslí si sociolog. Značnou roli však podle něj hrají také emoce.

Odborový předák Josef Středula v Superdebatě prezidentských kandidátů na ČT oznámil, že odstupuje z volby hlavy státu. Svým příznivcům doporučil volit bývalou rektorku Mendelovy univerzity Danuši Nerudovou. Zároveň poděkoval svým sympatizantům. Nerudová později napsala, že Středulův krok vnímá jako závazek.

Největší podporu v prvním kole prezidentské volby má nyní podle volebního modelu agentury Median generál Petr Pavel, volilo by ho 28 procent lidí. Druhá se umístila bývalá rektorka Mendelovy univerzity Danuše Nerudová s 27,5 procenta. Předseda ANO Andrej Babiš by se poprvé ocitl až na třetím místě, získal by 24,5 procenta hlasů. Ve druhém kole by Nerudová podle modelu porazila Pavla.

Mimořádnou daní stát vybere jen třetinu toho, co plánoval, varovala v pořadu Otázky Václava Moravce vedoucí Ústavu účetnictví a daní na Mendelově univerzitě Danuše Nerudová a hlavní poradce České bankovní asociace Miroslav Zámečník. Podle ministra práce a sociálních věcí Mariana Jurečky (KDU-ČSL) ale do rozpočtu díky mimořádné dani přiteče sedmdesát až sto miliard korun. V pořadu také prohlásil, že životní a existenční minimum stoupne od ledna o pět až šest procent.

Byl přírodovědcem, biologem, augustiniánským knězem německé národnosti a od roku 1868 také opatem kláštera ve Starém Brně. Gregor Johann Mendel, který se narodil před 200 lety, 20. července 1822, v rodině nepříliš zámožného německého rolníka, se proslavil hlavně jako zakladatel nauky o dědičnosti – oboru, který se později začal nazývat genetika. Jím objevené zákonitosti se později uplatnily nejen ve šlechtitelství, ale v řadě dalších vědních oborů, zejména v medicíně.

Danuše Nerudová bude kandidovat na prezidentku republiky. Bývalá rektorka Mendelovy univerzity to oznámila na svém twitterovém účtu. Neozřejmila zatím, zda bude sbírat podpisy občanů, anebo svoji kandidaturu zaštítí hlasy zákonodárců. V řadě uchazečů o Hrad je třiačtyřicetiletá Nerudová druhou bývalou hlavou vysoké školy.

Pochybení ve vědecké práci Vojtěcha Adama jsou závažná a některá musela být učiněna vědomě. České televizi to řekl Pavel Tomančák, který vedl komisi, jež Adamovy publikace analyzovala. Místopředseda pracovní komise Rady vysokých škol Tomáš Foltýnek upozornil, že student by za podobné prohřešky čelil podmínečnému vyloučení.