Mimořádnou daní stát vybere jen třetinu toho, co plánoval, varovala v pořadu Otázky Václava Moravce vedoucí Ústavu účetnictví a daní na Mendelově univerzitě Danuše Nerudová a hlavní poradce České bankovní asociace Miroslav Zámečník. Podle ministra práce a sociálních věcí Mariana Jurečky (KDU-ČSL) ale do rozpočtu díky mimořádné dani přiteče sedmdesát až sto miliard korun. V pořadu také prohlásil, že životní a existenční minimum stoupne od ledna o pět až šest procent.
Poslanecká sněmovna projednává vládní návrh rozpočtu na příští rok. Poslanec Marek Benda (ODS) navrhl třeba snížení zdanění hazardních her. Argumentoval u toho narovnáním nesystémového zásahu předchozí vlády vedené ANO.
Podle Jurečky zdanění hazardu není tak důležité a není na místě ho řešit na poslední chvíli. Uvítal by spíše systémové řešení. Debata o zdanění hazardu je podle ministra složitá, protože se hazard přesunul také do on-line prostředí.
„Je na místě hledat další příjmy do státního rozpočtu, především v oblastech, které můžeme nazývat jako oblasti určitých neřestí, které si lidé mohou odpustit,“ tvrdí Jurečka. Není to podle něj však pouze otázkou rozpočtových příjmů. „Musíme se dívat také na to, koho tím případně mohu buďto chránit, anebo naopak, že mohu část nějaké nelegální činnosti dostat do šedé zóny,“ dodává.
Nerudová považuje návrh snížení daní z hazardních her za skandální. Daně se podle ní lehce snižují, ale těžce zvyšují. Za chybu považuje také loňské zrušení superhrubé mzdy. Zámečník komentuje, že neviděl žádnou analýzu, z níž by vyplývalo, že je vhodné snížit zdanění hazardu. „Když se budeme bavit o spravedlnosti, tak co je ten návrh na zdanění bankovního sektoru. Jaká spravedlnost tam je,“ ptá se.
Stát zoufale hledá příjmy, tvrdí Zámečník
Zámečník tím narážel na diskusi o zdanění mimořádných zisků. To má platit za rok 2023. Vládní Piráti ale prosazovali, aby mimořádná daň platila již letos. Dalším pirátským protinávrhem bylo snížení hranice zdanění zisků ze šesti na dvě miliardy korun.
Daňový chaos podle poradce České bankovní asociace vypovídá o tom, že stát zoufale hledá příjmy. Uvítal by konzistentnější přístup. Lepší by podle Zámečníka bylo, aby všechny banky z čistého úrokového výnosu odvedly stejnou částku.
Nad hranici šesti miliard se vejde pouze šest největších českých bank, mimořádné dani se tak vyhnou banky českých majitelů. Účelovost šestimiliardové hranice je podle Zámečníka zřejmá. Jurečka se však brání tím, že cílem je chránit nízkopříjmové skupiny obyvatel. Hranice je podle ministra nastavena tak, aby zasáhla jen největší hráče na trhu.
Také Nerudová má proti takzvané windfall tax výhrady. Mimořádná daň je podle ní příliš vysoká. Firmy to podle Nerudové povede k tomu, že budou daňově plánovat, aby jejich zisky nepřekročily určené pásmo. „Držela bych se s tou sazbou výrazně níže, někde kolem čtyřiceti, čtyřiačtyřiceti procent,“ navrhuje.
Stát by měl podle Jurečky příští rok vybrat na dani z neočekávaných zisků a z odvodů z výroby elektřiny sedmdesát až sto miliard korun, které chce použít také na krytí nákladů na drahé energie. Podle Nerudové i ekonoma Zámečníka stát ale vybere výrazně méně, zhruba třetinu.
Zvýšení životního minima
Vláda v rozpočtu na příští rok plánuje schodek 295 miliard korun. Více než bilion půjde na sociální sektor, nejvíce na důchodové pojištění – 672 miliard. Zvýší se také životní a existenční minimum, a to o pět až šest procent.
Přesnou výši životního minima chce ministerstvo práce a sociálních věcí stanovit podle údajů ČSÚ o inflaci za říjen. Minimum slouží pro stanovení nároku na řadu dávek i pro výpočet některých podpor. Letos se kvůli vysoké inflaci upravovalo dvakrát.
O třicet procent by se podle Jurečky měl zvýšit i přídavek na dítě. Od ledna chce Jurečka v rámci novely energetického zákona zavést také definici zranitelného zákazníka, kterému bude možné směřovat adresnou pomoc. Má jít o invalidy třetího stupně, osoby napojené na plicní ventilaci nebo lidi pobírající příspěvek na péči ve třetím nebo čtvrtém stupni.
Nerudová by byla pro automatickou indexaci životního minima. Zároveň by zavedla adresnější pomoc pro sociálně slabší skupiny lidí. Podle ní v současnosti hospodaří osmadvacet procent domácností s nulou a osm procent je v minusu.
Rozpočet na příští rok plánuje také výdaje na valorizaci důchodů. Podle Jurečky je v částce 672 miliard započítaná i zásluhovost matek za vychování dětí. „Znamená to pět set korun za každé vychované dítě měsíčně,“ vysvětluje ministr. Za určitých podmínek mohou výchovné pobírat i muži.
