Sociální dávky

Bývalý americký prezident Joe Biden poprvé od odchodu z Bílého domu vystoupil na veřejnosti. V projevu v Chicagu kritizoval svého nástupce Donalda Trumpa mimo jiné za to, že jeho administrativa dělá škrty v systému sociálního zabezpečení.

Uprchlíkům z Ukrajiny by se nejspíš do budoucna už neměla zvyšovat podpora na živobytí v humanitární dávce, jejich životní minimum by se totiž mělo zmrazit. Počítá s tím doprovodný zákon k reformě sociálních dávek. Normu v brzké době projedná Senát. V Česku má dočasnou ochranu zhruba čtyři sta tisíc lidí z Ukrajiny. Podle údajů resortu práce dostaly letos v lednu uprchlické domácnosti 52 600 humanitárních dávek za 784,4 milionu korun.

Zákonodárci ve středu na mimořádné schůzi schválili vládní reformu sociálních podpor, nynější čtyři dávky nahradí jedna. Sněmovna schválila také uzákonění dávky pro studující rodiče malých dětí a širší sociální podporu vysokoškoláků z chudších rodin. Rovněž upravila životní minimum. Poslanci začali projednávat také zákon o podpoře bydlení. Debatu k tomuto bodu ale nedokončili, protože schůze dolní komory byla ve 13 hodin přerušena. Pokračovat bude ve středu 2. dubna.

Nemocní a handicapovaní, kterým stát nepřiznal příspěvky na péči, se brání u soudu a často i uspějí. Příkladem je i nevidomá a špatně slyšící Marie Zemanová, která s úřady bojuje přes dva roky. Stát jí nepřiznal posun z prvního stupně příspěvků na druhý. Opakovaně jí tak byly zamítnuty žádosti o vyšší příspěvek na péči, podle státu na tom není tak zle. Žena si tak ale nemůže dovolit zaplatit pečovatelku, která by jí v každodenním životě pomáhala, například s nástupem do autobusu. Soud, na který se obrátila jako na poslední instanci, však s postojem státu nesouhlasí. O případu natáčeli Reportéři ČT, kteří zjistili, že stát každoročně vynakládá nemalé částky na soudní spory s lidmi, kteří se proti nepřiznání dávek brání.

Koalice finalizuje úpravy v reformě sociálních dávek. Zatím ale není jasné, zda stihne projít včas a začne platit od července, jak měla vláda v plánu. Jedna podpora má nahradit čtyři stávající. Ministerstvo práce chce ještě změnit třeba pravidla pro zranitelné skupiny. Po tom volají sociologové i opozice, která má ale řadu dalších výhrad.

Prodloužení zkušební doby či změny v začátku výpovědní lhůty ze zaměstnání jsou ve sněmovně před závěrečným schvalováním. Poslanci koaličních ODS a TOP 09 navrhli v úterním druhém čtení doplnit takzvanou flexibilní novelu zákoníku práce o spornou možnost výpovědi bez udání důvodu s nejméně dvojnásobným odstupným. Poslanci se dostali také k debatě o nových pravidlech pro financování volebních kampaní, i tento návrh míří do finálního schvalování.

Do konce funkčního období zbývají současné vládě už jen měsíce. Během nich plánuje prosadit třeba reformu sociálních dávek nebo novelu zákoníku práce. Podle části opozice by ale kabinet krátce před koncem svého mandátu neměl měnit systémové věci.

O peníze přijde nebo nižší podporu oproti současnému stavu bude mít zhruba jedna třetina současných klientů, pokud nezmění své chování, tedy například mohou pracovat a nepracují, uvedl v pořadu Interview ČT24 ministr práce a sociálních věcí Marian Jurečka (KDU-ČSL) v souvislosti s připravovanou revizí sociálních dávek. Jurečka podotkl, že stále koalice vede diskuze nad některými parametry, ale očekává, že se do konce funkčního období podaří novelu zákona prosadit. Podle něj by 1. července mohla být uvedena do praxe.

Připravovaná reforma dávek by mohla zhoršil situaci lidí s nízkými příjmy, kteří pracují. Dopadnout by mohla na rodiny s malými dětmi, samotné osoby ve velkých městech či samoživitelky s jedním potomkem. Kvůli změně podpory na bydlení by tyto domácnosti mohly mít až o několik tisíc korun na měsíc méně než v současnosti, částka by jim nemusela stačit na přežití, vyplývá z analýzy Platformy pro sociální bydlení a Centra pro společenské otázky SPOT, kterou ve čtvrtek představili její autoři.

Policie žádá o vydání poslance a předsedy hnutí SPD Tomia Okamury k trestnímu stíhání, kvůli loňské předvolební kampani ho podezírá z podněcování k nenávisti. Okamura v Interview ČT24 uvedl, že kampaň za hranou nebyla a jedná se o alegorii. „Měla upozornit na to, že Fialova vládní koalice nehlasovala proti migračnímu paktu,“ uvedl. Pokud by ho sněmovna vydala, neustoupí, dodal v rozhovoru s moderátorkou Terezou Řezníčkovou.

Mateřskou, otcovskou, běžné i dlouhodobé ošetřovné je možné od začátku roku vyřizovat elektronicky. Postup je podobný jako u e-neschopenek. Česká správa sociálního zabezpečení (ČSSZ) přijala od 1. do 6. ledna 421 digitálních žádostí o mateřskou a 7066 o ošetřovné. Na úterní tiskové konferenci to řekli ministr práce Marian Jurečka (KDU-ČSL) a ústřední ředitel ČSSZ František Boháček. Podle nich systém funguje bez potíží.

Mezi plány vlády v oblasti digitalizace v příštím roce zmínil premiér Petr Fiala (ODS) například chystanou evidenci doplatků na léky či portál pacienta a lékaře pro snadnější komunikaci. Změny se ale budou týkat také agend ministerstva dopravy, práce či vnitra. V roce 2025 má být plně digitalizovaná Česká správa sociálního zabezpečení. Portál dopravy má poskytovat devadesát procent nutných úkonů elektronicky.

Premiér Petr Fiala (ODS) uvedl, že hlavními prioritami pro zbytek funkčního období jeho kabinetu je schválení důchodové reformy, revize sociálních dávek, další investice do dopravy i průmyslu nebo změny ve školství. O důchodové reformě chce vláda finálně hlasovat už příští pátek, revize sociálních dávek však nabrala zpoždění. Zásadní reformy už současná vláda neplánuje, prioritou jsou pro ministry již rozpracované změny. Opozice se v obou parlamentních komorách snaží přijetí některých pro vládu klíčových předloh zastavit.

Poslanci v úvodním kole podpořili celkovou revizi systému sociálních podpor. Sněmovna projednala také pravidla pro zdravotně-sociální služby ve druhém čtení. Odpoledne probíhaly pravidelné ústní interpelace na premiéra a členy vlády. Dříve proběhly písemné interpelace, na které se nikdo z kabinetu nedostavil, což opozice zkritizovala.

Úmysl jít do sněmovních voleb v příštím roce opět v koalici SPOLU oznámí ODS, KDU-ČSL a TOP 09 velmi brzy, řekl v rozhovoru s ČTK premiér a předseda ODS Petr Fiala. Vítězství se podle něj bude odvíjet od toho, zda se veřejnost podaří přesvědčit, že současná koalice nabízí dobré recepty a vize rozvoje země. Současně je dle Fialy logické vymezovat se vůči opozičnímu ANO, i když „antibabišovská“ rétorika nestačí.

Všichni žadatelé a příjemci peněz od státu na bydlení, živobytí a děti budou muset po dávkové revizi od pololetí příštího roku dokládat svůj příjem i majetek. Úřad práce bude pro nárok domácnosti na podporu zohledňovat jejich nemovitosti, automobily i úspory. Chystaný majetkový test představil ministr práce Marian Jurečka (KDU-ČSL). Podle něj má opatření zajistit vyšší adresnost pomoci a její vyplácení potřebným. Dosud se majetková situace hodnotila jen u lidí, kteří žádali o pomoc v hmotné nouzi. Dávková reforma má nahradit čtyři dosavadní příspěvky jedním.

Vláda na středeční schůzi schválila lednové zvýšení průměrného starobního důchodu o 358 korun měsíčně, zjistila ČT. Kabinet dále rozhodl o způsobu růstu minimální mzdy a rovněž kývl na zavedení takzvané superdávky. Ta slučuje příspěvek a doplatek na bydlení, příspěvek na živobytí a přídavek na dítě do jedné dávky. Premiér Petr Fiala (ODS) po jednání vlády také uvedl, že ČEZ naváže strategickou spolupráci s firmou Rolls-Royce pro vývoj malých modulárních reaktorů.

Až začne opadat povodňová voda, budou stát lidé na katastrofou zasaženém území před spoustou problémů ohledně práce, pojištění i času na opravu svých domovů. Redakce připravila na základě doporučení ministerstva práce a sociálních věcí praktické rady pro ty nejčastější situace.

Ministerstvo práce a sociálních věcí (MPSV) nestihlo podle Nejvyššího kontrolního úřadu (NKÚ) ani po deseti letech dokončit IT projekty na svých podřízených úřadech. Lidé sice mohou komunikovat s úřadem práce nebo Českou správou sociálního zabezpečení (ČSSZ) v některých případech elektronicky, úředníci ale data přepisují ručně, kopírují je a tisknou. Na provoz a rozvoj informačních systémů vydal resort v letech 2018 až 2023 podle kontrolorů celkem 3,4 miliardy korun. Ministerstvo se závěry NKÚ nesouhlasí.

Úřady už nebudou strhávat ze sociálních dávek nezaplacené pokuty za přestupky. Ústavní soud (ÚS) vyhověl návrhu skupiny sedmnácti senátorů na zrušení několika pasáží v zákoně o pomoci v hmotné nouzi. Členové horní komory upozorňovali na to, že sankce dopadá nejen na pachatele přestupku, ale také na další lidi, kteří s ním žijí ve společné domácnosti, a jde tak o nepřípustný kolektivní trest. ÚS právní úpravu označil za „nepřípustnou v demokratickém právním státě“.

Ministr práce a sociálních věcí Marian Jurečka (KDU-ČSL) chce do konce srpna předložit vládě takzvanou flexibilní novelu zákoníku práce a návrh revize dávkového systému. Uvedl to po setkání s prezidentem Petrem Pavlem na Pražském hradě. Změny podle něj zjednoduší systém rozdělování dávek a zároveň víc motivují žadatele.

V Česku loni přibylo padesát obcí s vysokou mírou vyloučení, tedy s místy, kde žije vysoký podíl lidí v exekucích, bez práce nebo vzdělání. Důvodem zhoršení je mimo jiné zdražování. Vyplývá to z dat zveřejněných Agenturou pro sociální začleňování. Ta s některými obcemi spolupracuje a pomáhá jim situaci zlepšit. Příkladem můžou být Velké Hamry v Libereckém kraji, kde se lidem snaží zajistit bydlení i práci.

Když už komunikace mezi vládou a opozicí probíhá, zjišťujeme, že pohledy nejsou zas tak odlišné, řekl v Otázkách Václava Moravce prezident Petr Pavel. Jako příklad uvedl ruskou invazi na Ukrajinu, o které hovořil s premiérem Petrem Fialou (ODS) a šéfem ANO Andrejem Babišem. „Zjišťujeme, že tak daleko od sebe nejsme, jen je třeba si to lépe vysvětlit,“ podotkl. Prezident v diskusním pořadu také upozornil, že dávkový systém v Česku vyžaduje hlubokou revizi. Je podle něj demotivující a nedostatečně adresný.

Radnice Ústí nad Labem se snaží bojovat s rozšiřováním ghetta ve vyloučených lokalitách výkupem nemovitostí. Podle ní je to způsob, jak nad místními ghetty a jejich nájemníky získat kontrolu. Zastupitelstvo bude o výkupu bytů rozhodovat příští pondělí. Pokud záměr radní schválí, začnou s ním ještě letos.