Státní rozpočet v prvním čtvrtletí skončil v deficitu 27,6 miliardy korun, jeho výdaje omezovalo rozpočtové provizorium, informovalo ve středu ministerstvo financí. Výsledek hospodaření státu je nejlepší od roku 2019. Loni na konci března byl rozpočet ve schodku 91,2 miliardy. Analytici upozornili, že plnění státního rozpočtu mohou v příštích měsících negativně ovlivnit důsledky války v Íránu.
Rozpočtové příjmy meziročně vzrostly o 3,9 procenta na 495 miliard korun. K jejich růstu přispělo vyšší inkaso daní a sociálního pojistného i vyšší příjmy z Evropské unie. Výdaje ve srovnání s loňským prvním čtvrtletím klesly o 7,9 procenta na 522,6 miliardy. Rozpočtové provizorium, které platilo do druhé poloviny března, omezovalo měsíční výdaje na jednu dvanáctinu výdajů předchozího roku.
„K březnovému výsledku významně přispělo rozpočtové provizorium v úvodu roku. Velmi mě těší, že i v tomto režimu se nám podařilo meziročně navýšit investice o 2,8 miliardy. Spolu s rostoucím inkasem daní z příjmů a pojistného to potvrzuje stabilitu trhu práce i firemního sektoru, což vytváří spolehlivý základ pro plynulé a plnohodnotné financování veřejných služeb v nadcházejícím období,“ prohlásila ministryně financí Alena Schillerová (ANO).
„Režim rozpočtového provizoria skončil 21. března, a proto až další měsíce ukážou skutečnou kondici státního rozpočtu. Vláda letos počítá se schodkem 310 miliard, negativní dopady konfliktu na Blízkém východě ale zvyšují riziko překročení plánovaného deficitu,“ upozornil hlavní ekonom Patria Finance Dominik Rusinko. Za riziko označil možné zavedení plošných opatření proti růstu cen paliv, takové kroky by podle něj byly drahé a nepříliš efektivní.
Podle analytičky Raiffeisenbank Terezy Krček zatím rozpočet těží z ekonomického růstu, který by ale mohl kvůli válce v Íránu zpomalit. „Náš scénář delšího konfliktu předpokládá, že HDP v letošním roce poroste pouze o 1,4 procenta,“ upozornila Krček a připomněla, že návrh rozpočtu byl postavený na očekávaném růstu ekonomiky o procentní bod rychlejším. „Pokud by se naplnil náš nepříznivý scénář, znamenalo by to nižší příjmy do státního rozpočtu,“ sdělila analytička.
Z hlavních daní nejrychleji rostlo inkaso daně z příjmu právnických osob. Meziročně bylo vyšší o 15,2 procenta a dosáhlo 48,6 miliardy korun. V letošním roce naopak už stát neměl k dispozici žádné příjmy z daně z neočekávaných zisků (windfall tax), kterou odváděly hlavně energetické firmy a která loni do rozpočtu v prvním čtvrtletí přinesla devět miliard.
Příjmy z daní
Inkaso daně z příjmu fyzických osob se meziročně zvýšilo o 6,6 procenta na 48,7 miliardy. Podle ministerstva financí za zvýšením stojí zejména růst mezd a platů. O 6,6 procenta se zvýšil i výběr sociálního pojištění, stát na něm získal 204 miliard korun. Resort upozornil, že k vyššímu výběru přispělo vedle růstu mezd a platů i zvýšení vyměřovacího základu pro živnostníky, které chce vládní koalice se zpětnou platností zrušit a přeplatky živnostníkům vrátit.
Daň z přidané hodnoty (DPH) přinesla do rozpočtu 94,5 miliardy, o 2,5 procenta víc než loni. Inkaso spotřebních daní meziročně kleslo o 1,1 procenta na 40,8 miliardy korun, když byl nižší výběr spotřebních daní z tabáku a z lihu. Naopak na spotřební dani z minerálních olejů stát vybral o 5,5 procenta víc než loni, podle ministerstva je to dáno vyššími dopravními výkony v důsledku oživení ekonomiky.
Hlavní výdajovou položkou byly tradičně sociální dávky, na kterých stát vyplatil 243,5 miliardy, o 5,2 procenta víc než loni. Z toho 188,2 miliardy korun tvořily výplaty důchodů. Kvůli rozpočtovému provizoriu se výrazně snížily neinvestiční transfery územním rozpočtům, kam spadají například peníze na platy v regionálním školství. Celkem na těchto transferech stát vydal 60,2 miliardy, o 36,4 procenta méně než před rokem.
Kapitálové výdaje meziročně vzrostly o 8,7 procenta na 35 miliard korun. Z toho 15,4 miliardy tvořily transfery pro Státní fond dopravní infrastruktury (SFDI). Ministerstvo financí upozornilo, že na počátku roku jsou kapitálové výdaje tradičně nižší kvůli převažující realizaci investic ve druhém pololetí.
Schválený rozpočet na letošní rok počítá s příjmy 2,118 bilionu a výdaji 2,428 bilionu korun. Naplánovaný schodek činí 310 miliard korun. Loni stát hospodařil se schodkem 290,7 miliardy, byl čtvrtý nejhlubší od vzniku Česka.
