Daň z neočekávaných zisků

Ministerstvo financí zhoršilo výhled vývoje ekonomiky v letošním roce. Hrubý domácí produkt (HDP) podle něj vzroste o 1,1 procenta, zatímco v dubnu očekávalo růst 1,4 procenta. Zhoršení výhledu je dáno revizí dat o HDP z minulých let, kterou v červnu provedl Český statistický úřad (ČSÚ). Ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS) také uvedl, že rozpočtový schodek v příštím roce bude nejvýše 231 miliard korun po letošních plánovaných 252 miliardách.

Rozpočtu pomůže daň z mimořádných zisků. Stát by totiž mohl od energetických firem získat až dvakrát víc, než plánoval. Vyplývá to z čerstvě zveřejněných výsledků pololetního hospodaření ČEZu. Skupina předpokládá, že na zmíněné dani zaplatí kolem třiceti miliard. V návrhu státního rozpočtu přitom vláda počítá jen se sedmnácti miliardami, a to ještě v součtu od všech energetických firem, rafinérií či bank, na něž mimořádnou taxu uvalila.

Ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS) chce s koaličními partnery vyjednávat o zrušení takzvané windfall tax, daně z neočekávaných zisků. České televizi řekl, že příjmy státu z mimořádných výdělků bank a energetických firem už jsou vyšší než výdaje, které si vyžádala krize uplynulých let. Tři vládní strany jsou však k rušení této daně zdrženlivé.

Čistý zisk ČEZ letos v prvním čtvrtletí meziročně klesl o 60 procent na 10,8 miliardy korun, informovala ve čtvrtek firma. Provozní výnosy naopak stouply o 23 procent na 93,4 miliardy. Vedení energetické firmy navrhuje vyplatit z loňského zisku rekordní dividendu 117 korun na akcii, o návrhu rozhodne valná hromada 26. června. Mluvčí ministerstva financí Michaela Lagronová oznámila, že úřad nepodá, na rozdíl od loňska, k dividendě protinávrh.

Loni na podzim ministerstvo financí očekávalo, že z daně z mimořádných zisků přibyde do rozpočtu několik desítek miliard. Nedávno odhad výrazně snížilo. V rozhovoru pro ČT připustil předseda Národní rozpočtové rady Mojmír Hampl, že letos daň v případě bank přinese nejspíš jen jednotky miliard. Důvod vidí kromě jiného ve vyšších úrocích, které banky nabízejí střadatelům.

Od příštího roku dopadne na energetické, petrolejářské či těžební firmy a banky daň z mimořádných zisků. Zvýší se rovněž limit pro registraci i plátců daně z přidané hodnoty z nynějšího jednoho milionu korun na dva a spolu s tím se zvýší i limit pro využití paušální daně. Zákon zaručující takzvaný daňový balíček v pondělí podepsal Miloš Zeman, který rovněž potvrdil novelu energetického zákona. Ta zavádí horní hranici cen elektřiny u výrobců, takzvané zastropování, od něhož si vláda Petra Fialy (ODS) slibuje na odvodech vybrat osmdesát miliard korun ročně.

Vláda od ledna plánuje zdanit mimořádné zisky bank šedesáti procenty. Ze dvou na sobě nezávislých zdrojů to zjistila Česká televize. Stát chce prostřednictvím nového zdanění získat do svého rozpočtu pětadvacet miliard korun, dalších více než sedmdesát miliard plánuje vybrat od energetických firem. Miliardy by pak měly zaplatit rafinérie a těžařské společnosti. Fialův kabinet však ve středu i přes původní plány daň z neočekávaných zisků neprojednal.