Stát by letos na windfall tax mohl vybrat dvakrát víc

5 minut
Události: Výběr daně z mimořádných zisků
Zdroj: ČT24

Rozpočtu pomůže daň z mimořádných zisků. Stát by totiž mohl od energetických firem získat až dvakrát víc, než plánoval. Vyplývá to z čerstvě zveřejněných výsledků pololetního hospodaření ČEZu. Skupina předpokládá, že na zmíněné dani zaplatí kolem třiceti miliard. V návrhu státního rozpočtu přitom vláda počítá jen se sedmnácti miliardami, a to ještě v součtu od všech energetických firem, rafinérií či bank, na něž mimořádnou taxu uvalila.

„Naše očekávka, která byla zveřejněná, tak je v intervalu 27 až 34 miliard korun, právě v závislosti na tom, jakého dosáhneme provozního zisku, ze kterého se potom počítá na základě zisku před zdaněním windfall daň. Takže to je náš nejpřesnější odhad,“ prohlásil ředitel divize finance a člen představenstva ČEZ Martin Novák.

ČEZ zaplatil na zálohách mimořádné daně zdaleka nejvíc ze všech firem už v prvním pololetí. Stát zatím inkasoval přes 18 miliard a 15 z toho od ČEZu. Všechny ostatní společnosti pak přidaly něco přes tři miliardy. ODS a TOP 09 chtějí v koalici jednat o zrušení daně pro příští rok. Piráti, lidovci a část hnutí STAN jsou ale proti.

Společnost ČEZ platí ze všech podniků, na které byla daň z neočekávaných zisků uvalená, suverénně nejvíc. Zatímco všechny firmy dohromady loni zaplatily zhruba 9 miliard, společnost ČEZ celkem 30 miliard. Letos firma odhaduje, že státu odvede znovu kolem 30 miliard. Podstatně víc, než vláda očekávala za všechny energetické firmy a banky.

„Očekáváme, že výnos z daně z neočekávaných zisků za tento rok bude vyšší než 17 miliard korun, které jsme plánovali vybrat,“ napsala ředitelka odboru komunikace ministerstva financí Michaela Lagronová.

Povinnost hradit mimořádnou daň ČEZ respektuje. Proti jsou třeba minoritní akcionáři. „V roce 2024 už se o žádných mimořádných ziscích bavit zkrátka nemůžeme,“ podotkl jeden z nich, analytik XTB Jiří Tyleček.

Novák v této souvislosti řekl, že je to součástí našeho právního řádu. „A my se musíme řídit platnými zákony,“ dodal.

Vedle ČEZu se letos mimořádná daň nadále vztahuje i na další energetické firmy, rafinérie nebo banky. Třeba Raiffeisenbank odhaduje, že za letošek zaplatí vyšší stovky milionů. Další podniky buď žádný odvod neočekávají, nebo ho nesdělily.

Zrušení daně

Poslanci předloni schválili zákon, podle kterého mají energetické firmy či banky platit daň z neočekávaných zisků až do konce roku 2025. Ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS) už na jaře připustil, že by mohla vládní koalice platnost daně o rok zkrátit. Pro svůj plán ale zatím nemá ve vládě vyjednanou podporu.

„Shoda není, jednání probíhají a řekněme si upřímně: Pokud bychom sáhli někde do daní, tak je velmi problematické, jestli bychom dostali ty příjmy už do roku 2025,“ podotkl ministr pro evropské záležitosti Martin Dvořák (STAN).

„Nevěřím moc tomu, že panu ministru financí, přesto, že bych mu v tom držel palce, se podaří tuto věc v rámci vládní koalice prosadit,“ doplnil předseda poslanců ODS Marek Benda.

Ministr chce navrhnout zrušení daně v případě, že její výnos za letošní a loňský rok v součtu pokryje pomoc lidem a firmám s vysokými cenami energií v roce 2023. A to je po čtvrtečním zveřejnění odhadu hospodaření ČEZu velmi pravděpodobné. „Ideální je, aby mimořádné výdaje a mimořádné příjmy byly zhruba rozpočtově neutrální. Pak bychom mohli přistoupit ke zrušení windfall tax na rok 2025,“ řekl v březnu.

„Každá daň, kterou zrušíme, tak znamená, že se o ty peníze zadlužíme,“ míní předseda pirátských poslanců Jakub Michálek.

„ČEZ bude tady ministrovi financí Stanjurovi vlastně platit jeho výdaje, které on není schopen ukočírovat,“ míní šéfka opozičních poslanců hnutí ANO Alena Schillerová.

Pro příští rok zatím ministerstvo financí počítá s tím, že vláda vybere na dani z neočekávaných zisků 10 miliard.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Domácí

Návrh počítá s omezením vzniku nových lékáren tam, kde už jsou

Poslanci se zabývají návrhem, který reguluje vznik lékáren v místech, kde už fungují jiné. Podle České lékárnické komory by to mohlo zastavit odchod lékárníků z menších obcí do větších měst. Lékárenské řetězce ale mají k novince výhrady.
před 2 hhodinami

Polské děti se učí ve škole i střílet, ukázala Zóna ČT24

Po hodině matematiky nácvik střelby ze vzduchových pušek a zacházení se zbraní. Tak vypadají mnohé rozvrhy v polských školách. Volitelnou hodinu bezpečnostní výchovy musejí nabízet od září všem žákům nad čtrnáct let. Jde o součást širšího plánu tamní vlády na posílení odolnosti země. Do školních osnov ho před dvěma lety zavedl bývalý konzervativní kabinet. Šlo o reakci na začátek války na Ukrajině, popsal pořad Zóna ČT24.
před 9 hhodinami

Zůstatky na obecních účtech dál rostou. Investujte víc, nabádají vysocí politici

Obce a města dál navyšují zůstatky na účtech. Ke konci čtvrtletí tam měly spolu s kraji uloženo rekordních více než 550 miliard korun. Suma přitom podle ministerstva financí dál poroste. Řada celostátních politiků proto své kolegy na komunální úrovni vyzývá k větším investicím. Pomoci jim v tom má i spolupráce v rámci společenství obcí. Institut funguje od loňského ledna.
před 10 hhodinami

Před pár lety čtyři výjezdy, loni 125. Požárů elektrokol a koloběžek skokově přibylo

Přibývá požárů elektrických kol a koloběžek. Zatímco před šesti lety vyjeli hasiči ročně ke čtyřem takovým případům, loni už jich bylo 125. Právě elektrokoloběžka byla podle vyšetřovatelů zřejmě příčinou i středečního požáru v panelovém domě v Ostravě. Zranilo se při něm 39 lidí. Největší riziko podle odborníků hrozí při nabíjení.
před 11 hhodinami

Modelu Kantaru pro ČT dominuje ANO, SPD díky memorandu posílilo

Podle dubnového volebního modelu agentury Kantar CZ by první místo obhájilo hnutí ANO se ziskem 35 procent hlasů. Druhá by skončila koalice SPOLU s 19,5 procenta hlasů, následuje STAN s 12,5 procenta. Čtvrté by se umístilo SPD s deseti procenty hlasů. Do sněmovny by se dostali i Piráti s 6,5 procenta hlasů a Motoristé se šesti procenty. Průzkum, který ukazuje aktuální rozložení politické podpory, zpracovala agentura pro Českou televizi.
před 12 hhodinami

O historii, zdravotnictví či Ukrajině diskutovali hosté Politického spektra

O oslavách 80. výročí konce druhé světové války, obnově okresů, stavu zdravotnictví v příhraničí a nerostné dohodě mezi Ukrajinou a USA diskutovali hosté Politického spektra s moderátorem Bohumilem Klepetkem. Diskuse se zúčastnil předseda strany Moravané Ctirad Musil, předseda politického hnutí Senioři sobě Jaroslav Pollák a předseda strany Koruna Česká Vojtěch Círus.
před 16 hhodinami

Generála Vojcechovského Sověti mučili, jeho potomci se teď na „místo činu“ vydali

Před osmdesáti lety začala sovětská tajná služba v tuzemsku zatýkat, a to především kritiky bolševiků. Mezi nimi byl i generál Sergej Vojcechovský, armádní velitel, legionář a člen protinacistického odboje, kterého Sověti mučili a věznili. Nakonec ho poslali do gulagu na Sibiři, ještě předtím však zbytek jeho rodiny emigroval. Generálovi potomci nyní navštívili vilu, v níž sovětští agenti Vojcechovského v Československu drželi. Mužův pravnuk Marc zároveň za hrdinské činy svého předka převzal Kříž obrany státu.
před 23 hhodinami

Papež Lev XIV. v minulosti pobýval i v Brně

Nový papež Lev XIV. (vlastním jménem Robert F. Prevost) navštívil Českou republiku v minulosti nejméně desetkrát. K brněnské diecézi má podle tamního biskupa Pavla Konzbula blízko. Konkrétně k augustiniánskému klášteru na Starém Brně, protože je členem řádu. Při výkonu funkce generálního převora řádu v Brně pobýval Prevost jako host někdejšího opata. Provinciál řádu Juan Provecho potvrdil, že se měl původně příští neděli v Praze účastnit biřmování.
včera v 06:00
Načítání...