Stát by letos na windfall tax mohl vybrat dvakrát víc

5 minut
Události: Výběr daně z mimořádných zisků
Zdroj: ČT24

Rozpočtu pomůže daň z mimořádných zisků. Stát by totiž mohl od energetických firem získat až dvakrát víc, než plánoval. Vyplývá to z čerstvě zveřejněných výsledků pololetního hospodaření ČEZu. Skupina předpokládá, že na zmíněné dani zaplatí kolem třiceti miliard. V návrhu státního rozpočtu přitom vláda počítá jen se sedmnácti miliardami, a to ještě v součtu od všech energetických firem, rafinérií či bank, na něž mimořádnou taxu uvalila.

„Naše očekávka, která byla zveřejněná, tak je v intervalu 27 až 34 miliard korun, právě v závislosti na tom, jakého dosáhneme provozního zisku, ze kterého se potom počítá na základě zisku před zdaněním windfall daň. Takže to je náš nejpřesnější odhad,“ prohlásil ředitel divize finance a člen představenstva ČEZ Martin Novák.

ČEZ zaplatil na zálohách mimořádné daně zdaleka nejvíc ze všech firem už v prvním pololetí. Stát zatím inkasoval přes 18 miliard a 15 z toho od ČEZu. Všechny ostatní společnosti pak přidaly něco přes tři miliardy. ODS a TOP 09 chtějí v koalici jednat o zrušení daně pro příští rok. Piráti, lidovci a část hnutí STAN jsou ale proti.

Společnost ČEZ platí ze všech podniků, na které byla daň z neočekávaných zisků uvalená, suverénně nejvíc. Zatímco všechny firmy dohromady loni zaplatily zhruba 9 miliard, společnost ČEZ celkem 30 miliard. Letos firma odhaduje, že státu odvede znovu kolem 30 miliard. Podstatně víc, než vláda očekávala za všechny energetické firmy a banky.

„Očekáváme, že výnos z daně z neočekávaných zisků za tento rok bude vyšší než 17 miliard korun, které jsme plánovali vybrat,“ napsala ředitelka odboru komunikace ministerstva financí Michaela Lagronová.

Povinnost hradit mimořádnou daň ČEZ respektuje. Proti jsou třeba minoritní akcionáři. „V roce 2024 už se o žádných mimořádných ziscích bavit zkrátka nemůžeme,“ podotkl jeden z nich, analytik XTB Jiří Tyleček.

Novák v této souvislosti řekl, že je to součástí našeho právního řádu. „A my se musíme řídit platnými zákony,“ dodal.

Vedle ČEZu se letos mimořádná daň nadále vztahuje i na další energetické firmy, rafinérie nebo banky. Třeba Raiffeisenbank odhaduje, že za letošek zaplatí vyšší stovky milionů. Další podniky buď žádný odvod neočekávají, nebo ho nesdělily.

Zrušení daně

Poslanci předloni schválili zákon, podle kterého mají energetické firmy či banky platit daň z neočekávaných zisků až do konce roku 2025. Ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS) už na jaře připustil, že by mohla vládní koalice platnost daně o rok zkrátit. Pro svůj plán ale zatím nemá ve vládě vyjednanou podporu.

„Shoda není, jednání probíhají a řekněme si upřímně: Pokud bychom sáhli někde do daní, tak je velmi problematické, jestli bychom dostali ty příjmy už do roku 2025,“ podotkl ministr pro evropské záležitosti Martin Dvořák (STAN).

„Nevěřím moc tomu, že panu ministru financí, přesto, že bych mu v tom držel palce, se podaří tuto věc v rámci vládní koalice prosadit,“ doplnil předseda poslanců ODS Marek Benda.

Ministr chce navrhnout zrušení daně v případě, že její výnos za letošní a loňský rok v součtu pokryje pomoc lidem a firmám s vysokými cenami energií v roce 2023. A to je po čtvrtečním zveřejnění odhadu hospodaření ČEZu velmi pravděpodobné. „Ideální je, aby mimořádné výdaje a mimořádné příjmy byly zhruba rozpočtově neutrální. Pak bychom mohli přistoupit ke zrušení windfall tax na rok 2025,“ řekl v březnu.

„Každá daň, kterou zrušíme, tak znamená, že se o ty peníze zadlužíme,“ míní předseda pirátských poslanců Jakub Michálek.

„ČEZ bude tady ministrovi financí Stanjurovi vlastně platit jeho výdaje, které on není schopen ukočírovat,“ míní šéfka opozičních poslanců hnutí ANO Alena Schillerová.

Pro příští rok zatím ministerstvo financí počítá s tím, že vláda vybere na dani z neočekávaných zisků 10 miliard.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Domácí

Hybatelé zlepšují život kolem sebe

Přibývá nadšenců, kteří ve volném čase zlepšují společenský život v obcích i ve vyloučených lokalitách. Pomáhá jim projekt Silnější hybatelé, který podporuje aktivní lidi. Nově třeba takzvané Severky, tedy skupinu žen z Ústeckého kraje, která se snaží bořit mýty o regionu a ukazuje ho v pozitivním světle.
před 3 hhodinami

Šéfka sněmovny Pekarová Adamová nebude obhajovat poslanecký mandát

Předsedkyně Poslanecké sněmovny Markéta Pekarová Adamová (TOP 09) nebude v letošních sněmovních volbách obhajovat poslanecký mandát. Své rozhodnutí zdůvodnila zdravotními problémy. Svou funkci šéfky TOP 09 dala v úterý k dispozici. Předsednictvo ji jednomyslně podpořilo, aby zůstala do listopadového sněmu. V čele dolní komory Pekarová Adamová zůstává.
včeraAktualizovánopřed 10 hhodinami

Loni Češi vrátili skoro polovinu prodaných baterií. Naopak si nechávají staré mobily

Češi stále více odevzdávají použité baterie. Úroveň sběru se podle největší sítě za poslední dekádu zvedla téměř o pětinu. Loni lidé vrátili skoro polovinu prodaných baterií – nejčastěji tužkových. Naopak doma si poměrně často nechávají staré mobily a notebooky. Podle statistiků má starý mobilní telefon doma téměř polovina Čechů. U notebooků je to patnáct procent. „Ta baterie je lithium-iontová a časem může začít pracovat a může způsobit i požár. Pořád dost baterií končí ve směsném odpadu, což je pak problém na skládkách, ve spalovnách,“ uvedla specialistka sběrné sítě Ecobat Michaela Helclová.
před 11 hhodinami

Blanár se omluvil Černochové. Spletl si ji prý s Pekarovou Adamovou

Jako příklad zasahování do vnitřních záležitostí Slovenska jmenoval šéf slovenské diplomacie Juraj Blanár vyjádření české ministryně obrany Jany Černochové (ODS) k zákonu o slovenské televizi. Bylo podle něj za čárou, řekl v Praze. Černochová v reakci Blanára požádala, ať sdělí, kde výrok pronesla, nebo ať se omluví. Slovenský ministr později podle serveru deníku Blesk svůj výrok korigoval a Černochové se omluvil.
včeraAktualizovánopřed 13 hhodinami

PŘEHLEDNĚ: Změny v Nové zelené úsporám od 20. února

Program ministerstva životního prostředí Nová zelená úsporám (NZÚ) určený na pomoc domácnostem s energeticky úspornými renovacemi domů čekají výrazné změny. Ty se týkají pouze rodinných domů, podpora těch bytových bude pokračovat za stávajících podmínek. Příjem žádostí v podprogramech pro rodinné domy bude otevřen 20. února.
včeraAktualizovánopřed 13 hhodinami

Lipavský je zdrženlivý v debatách o vysílání vojáků na Ukrajinu

Ministr zahraničí Jan Lipavský (nestr.) hovořil v Praze se svým slovenským protějškem Jurajem Blanárem (Smer). Lipavský po setkání uvedl, že je zdrženlivý v debatách o vysílání vojáků na Ukrajinu, když není známé potenciální mírové uspořádání či garance jednotlivých aktérů. Blanár uvedl, že v brzké době bude uzavřena dohoda o poskytování vzájemné rychlé zdravotní příhraniční pomoci, Slovensko už má podobnou s Rakouskem.
včeraAktualizovánopřed 13 hhodinami

Stát spouští dotační program pro lidi zasažené povodněmi

Lidé z domů zaplavených během zářijových povodní mohou od úterního poledne žádat o podporu na obnovu svých zničených obydlí. Ministerstvo pro místní rozvoj (MMR) totiž spouští příjem žádostí o dotace z programu Živel 3, v jehož rámci lze získat až tři miliony korun na obnovu bydlení. Na program je vyčleněno celkem 3,5 miliardy korun. Z ostatních programů Živel mohou finance na obnovu po povodních čerpat především samosprávy.
včeraAktualizovánopřed 15 hhodinami

Bývalý protikorupční policista od soudu odešel s půlmilionovým trestem

Za podvod potrestal soud bývalého protikorupčního policistu Jindřicha Láta peněžitým trestem. Vinu i půlmilionový trest mu na konci loňského roku pravomocně potvrdil Krajský soud v Praze. Bývalý elitní policista sliboval podnikateli za úplatu ochranu před zákonem. Vyplývá to z rozsudků, které má ČT k dispozici. Soud potrestal také tři muže, kteří expolicistu podpláceli.
před 15 hhodinami
Načítání...