Rafinérie

Rozpočtu pomůže daň z mimořádných zisků. Stát by totiž mohl od energetických firem získat až dvakrát víc, než plánoval. Vyplývá to z čerstvě zveřejněných výsledků pololetního hospodaření ČEZu. Skupina předpokládá, že na zmíněné dani zaplatí kolem třiceti miliard. V návrhu státního rozpočtu přitom vláda počítá jen se sedmnácti miliardami, a to ještě v součtu od všech energetických firem, rafinérií či bank, na něž mimořádnou taxu uvalila.

Stát letos vybere na dani z neočekávaných zisků od bank jednotky miliard korun, přiznal České televizi ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS). Ještě před rokem resort počítal s víc než třicetimiliardovým výnosem. Stanjura ale upozorňuje i na pozitivní důsledky nové daně. Podle něj banky snížily své mimořádné odvody také tím, že zvedly úroky střadatelům, což má protiinflační charakter.

Válka na Ukrajině vynesla do popředí závislost evropských zemí na ruské ropě. Tato otázka se však u nás řešila už před více než 30 lety. Tehdejší ministr průmyslu a obchodu Vladimír Dlouhý v létě 1992 informoval, že Česko právě kvůli závislosti na černém zlatu z Ruska potřebuje postavit nový ropovod z německého Ingolstadtu.Vraťte se každý den na chvíli o 30 let zpět a podívejte se, jaké okamžiky přinesl rok 1992.

Gang ve středním Mexiku se ve středu pomocí několika aut proboural do věznice a uprchl odtamtud s devíti trestanci. Informovala o tom agentura AP, podle které šlo o jednu z nejdramatičtějších událostí tohoto druhu, jaké Mexiko v posledních letech zažilo.

Velká Británie řeší po nedostatku zboží na pultech supermarketů další problém. Některé čerpací stanice musely přerušit provoz, neboť kvůli chybějícím řidičům nákladních aut nemá kdo dovézt pohonné hmoty. V tamních rafinériích je přitom benzinu i nafty dost. Veřejnoprávní BBC informovala na svých internetových stránkách, že ministr dopravy Grant Shapps v pátek vyzval motoristy, aby se nesnažili natankovat si palivo do zásoby.

Írán opět zažívá protirežimní protesty v ulicích, tentokrát kvůli sestřelení ukrajinského civilního letadla. Zároveň režim v Teheránu pociťuje tlak sankcí ze strany Spojených států, věří Tomáš Pojar z CEVRO Institutu. Případná změna režimu je ale podle něj závislá na íránské veřejnosti. Bývalý ministr zahraničí Jan Kavan v Událostech, komentářích upozornil, že k sankcím vůči Teheránu chybí důvod, a jsou proto protiprávní. Například Česko je proto neuznává.

Stávka odborářů ve Francii už se zařadila mezi nejdelší protesty. Většina vlakových spojů a pařížské veřejné dopravy nefunguje už 23. den v řadě, což je nejdéle za posledních 30 let. Aktuální protesty už překonaly i rok 1995, kdy nakonec odbory donutily vládu stáhnout penzijní reformu. Dopravci doufají, že uspějí i tentokrát a prezident Macron změny v důchodovém systému stáhne.