Orbán nasazuje vojáky a žádá o unijní misi na Ukrajinu. Kvůli Družbě

Maďarsko žádá EU o vyslání expertní mise na Ukrajinu za účasti zástupců Budapešti i Bratislavy, která by zjistila stav ropovodu Družba. V novém dopise předsedovi Evropské rady Antóniu Costovi to uvedl maďarský premiér Viktor Orbán. Maďarsko bude podle něj akceptovat závěry takové mise. Orbán ve středu obvinil Ukrajinu z toho, že plánuje další narušení dodávek, a poslal vojáky chránit energetickou infrastrukturu.

„V zájmu Maďarska je obnovit dovoz ropy co nejdříve. Maďarsko je připraveno se konstruktivně zapojit do veškerého úsilí, které přispěje k tomuto cíli,“ píše se v dopise. „Jsem si plně vědom politických obtíží způsobených zpožděním provádění rozhodnutí Evropské rady ohledně finanční podpory Ukrajině. Má iniciativa si rovněž klade za cíl usnadnit včasné vyřešení této otázky,“ dodal Orbán.

Dodávky ruské ropy do Maďarska a na Slovensko ropovodem Družba jsou přerušeny od 27. ledna. Kyjev tvrdí, že ruský dron tehdy zasáhl část ropovodu na západní Ukrajině, kterou se od té doby snaží opravit. Slovensko a Maďarsko naproti tomu uvádí, že za dlouhodobý výpadek je zodpovědná Ukrajina a neexistují žádné technické překážky, které by tranzitu ropy mohly zabránit.

„Ropovod byl zničen Ruskem, my za jeho zničením nestojíme,“ prohlásil tento týden v úterý ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj na společné tiskové konferenci s unijními představiteli, kteří navštívili Kyjev u příležitosti čtvrtého výročí zahájení ruské invaze. Jak dodal, není to první ani poslední podobný útok a existuje množství důkazů i satelitních snímků.

Orbán již tento týden označil zastavení tranzitu ruské ropy přes zemi bránící se ruské agresi za nevyprovokovaný akt nepřátelství, který ohrožuje energetickou bezpečnost Maďarska. V pondělním dopise Costovi napsal, že právě to jej přinutilo přehodnotit předchozí postoj k unijní půjčce pro Ukrajinu. Její poskytnutí maďarský lídr na prosincovém summitu EU podpořil. Costa mu odpověděl, že rozhodnutí Evropské rady je nutné respektovat, a vyzval ho, aby půjčku pro Ukrajinu přestal blokovat.

Orbán posílá vojáky chránit energetiku

Maďarský premiér Viktor Orbán ve středu obvinil Ukrajinu z plánování narušení maďarského energetického systému a vyslal vojáky na ochranu infrastruktury. Vyostření sporu s Ukrajinou přichází v době, kdy hlavní opoziční strana Tisza v renomovaném předvolebním průzkumu zvýšila svůj náskok před vládní stranou Fidesz. Orbán se po šestnácti letech u moci uchází o znovuzvolení, volby se budou konat 12. dubna.

Maďarsko se Slovenskem, jejichž představitelé oproti zbytku Evropské unie udržují vztahy s Moskvou, viní Kyjev z výpadku ropovodu Družba, který přes Ukrajinu zásobuje jejich rafinerie ruskou ropou. Kyjev trvá na tom, že ropovod po lednovém ruském útoku opravuje tak rychle, jak je to možné.

Orbán ve videu na platformě X zopakoval obvinění, že odstávka ropovodu Družba byla způsobena politickými, nikoli technickými důvody. „Ukrajina připravuje další akce, které naruší fungování maďarského energetického systému,“ prohlásil Orbán. „Proto jsem nařídil posílení ochrany kritické energetické infrastruktury. To znamená, že nasadíme vojáky a vybavení nezbytné k odražení útoků v blízkosti klíčových energetických zařízení.“ Opatření zahrnují také posílení policejních hlídek a zákaz létání dronů v některých oblastech.

Slovensko je připraveno na další protiopatření

Maďarsko a Slovensko, členové NATO a EU, nesouhlasí s partnery z Evropské unie ohledně vojenské podpory Ukrajině, která podle nich konflikt pouze prodlužuje. Oba státy se s Ukrajinou přou o tranzit ruských dodávek energie a bojují proti snahám EU postupně ukončit dovoz fosilních paliv z Ruska do konce roku 2027.

Slovenský premiér Robert Fico ve středu uvedl, že podle dostupných informací by ropovod Družba už mohl být v provozu, a za zpoždění vinil ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského. Řekl, že podle posledních informací z Kyjeva nebude ropovod znovu spuštěn dříve než 3. března. „Ukrajinský prezident si zřejmě myslí, že si může dělat, co chce, ale velmi se mýlí,“ proklamoval Fico.

Slovensko v pondělí zastavilo nouzové dodávky elektřiny na Ukrajinu a oznámilo, že je připraveno přijmout další reciproční opatření. Kyjev je kvůli neustálým ruským útokům na svou rozvodnou síť závislý na nouzových dodávkách elektřiny ze zemí EU.

Podle Ukrajiny nebudou opravy tak rychlé

Maďarsko a Slovensko musely kvůli výpadku ropovodu Družba uvolnit nouzové rezervy, aby mohly zásobovat své rafinérie.

Maďarská energetická společnost MOL, která provozuje maďarské a slovenské rafinérie, začala objednávat více ropy přes jadranský ropovod z Chorvatska. Objednala tankery dodávající saúdskou, norskou, kazašskou, libyjskou a ruskou ropu, které by mohly zajistit dodávky v příštích týdnech.

V pondělí Maďarsko vetovalo nové sankce EU vůči Rusku a významnou půjčku pro Ukrajinu. Orbánův skepticismus ohledně podpory Kyjeva se stal tématem jeho kampaně v blížících se volbách 12. dubna, které prezentuje jako volbu mezi „válkou a mírem“ a tvrdí, že jeho oponenti by Maďarsko vtáhli do konfliktu, který vyvolalo a v únoru 2022 eskalovalo Rusko plnohodnotnou invazí na Ukrajinu.

Tisza favoritem průzkumu, Fidesz ztrácí

Orbán, který je v čele maďarské vlády bez přestávky od roku 2010, čelí poprvé v parlamentních volbách silnému soupeři, přičemž výsledek bude mít významné důsledky nejen pro Maďarsko, ale i pro krajně pravicové politické síly napříč Evropou.

Průzkum ukázal, že Fidesz ztrácí podporu, zatímco Tisza získává příznivce, a to navzdory četným opatřením, která vláda oznámila, aby si po třech letech ekonomické stagnace získala přízeň voličů.

Strana Tisza, vedená bývalým členem vlády Peterem Magyarem, zvýšila svůj náskok před Fideszem na dvacet procentních bodů mezi rozhodnutými voliči, což je nárůst oproti dvanáctibodovému náskoku v lednovém průzkumu agentury Medián, o kterém informoval server hvg.hu.

Magyarova strana, která byla založena teprve v roce 2024, má v sondáži podporu 55 procent rozhodnutých voličů, což představuje nárůst oproti 51 procentům v lednu. Při pohledu na celou populaci průzkum ukázal, že Tisza má podporu 42 procent respondentů, zatímco Fidesz 31 procent.

Podle průzkumu provedeného mezi 18. a 23. únorem klesla podpora Fideszu z 39 procent před měsícem na 35 procent. Výzkumníci agentury Medián uvedli, že Tisza „vyrovnala ztrátu dynamiky z podzimu a opět vede před Fideszem s podobnou jistotou jako loni v létě“.

Kromě těchto dvou hlavních stran má podle Mediánu šanci dostat se do parlamentu pouze krajně pravicová strana Mi Hazánk Mozgalom (Naše vlast), kterou podporuje šest procent rozhodnutých voličů, což je nárůst oproti pěti procentům v lednu. Strany musí získat alespoň pět procent hlasů, aby získaly křesla v parlamentu.

Šéf maďarské opoziční strany Tisza Péter Magyar, říjen 2025
Zdroj: Reuters/Bernadett Szabo/File Photo

Volební průzkumy Mediánu patří v Maďarsku mezi ty nejpřesnější. Agentura správně předpověděla drtivé vítězství Orbána ve volbách před čtyřmi lety, i když mírně nadhodnotila podporu opozice.

Zatímco většina průzkumů ukazuje vedení Tiszy, Fidesz poukazuje na průzkumy, ve kterých je na cestě k vítězství. Vládní oponentní nicméně tvrdí, že tyto průzkumy provedly hlavně instituty, které mají finanční nebo osobní vazby na vládnoucí stranu.

Orbán minulý týden během předvolební kampaně v Sumegu uvedl, že podle průzkumů by Fidesz mohl zvítězit v 65 až 70 z 106 maďarských volebních obvodů, což je sice méně než před čtyřmi lety, ale stále dost na udržení moci.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Na summit NATO chce jet premiér, prezident ke změně zvyklostí nevidí důvod

Premiér Andrej Babiš (ANO) České televizi sdělil, že na summit NATO, který se koná od 7. do 8. července v turecké Ankaře, chce zamířit společně s ministrem zahraničí Petrem Macinkou (Motoristé). Prezident Petr Pavel by tak na summit neletěl. Otazníky ohledně účasti na letošním summitu Severoatlantické aliance vyvstaly na přelomu ledna a února po sporu šéfa diplomacie s hlavou státu. Macinka tehdy prohlásil, že na summit by měl jet místo prezidenta Babiš, protože Pavel zastupuje opozici.
19:00Aktualizovánopřed 11 mminutami

Slovenská vláda nařídila omezit prodej nafty

Slovenská vláda ve středu nařídila na třicet dnů omezit prodej nafty a zakázala vývoz tohoto paliva do zahraničí. Rozhodla rovněž, že řidiči vozidel se zahraniční poznávací značkou budou platit za naftu zvláštní cenu stanovenou jako průměr ceny tohoto paliva v Česku, Rakousku a v Polsku, kde je nafta nyní dražší než na Slovensku. Opatření začne platit po zveřejnění vládního nařízení ve sbírce zákonů. Podle premiéra Roberta Fica (Smer) se tak stane ve čtvrtek.
17:27Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Cena hliníku se pohybuje blízko čtyřletého maxima

Konflikt na Blízkém východě nezvyšuje jen pozorně sledované ceny ropy a zemního plynu, ale například i hliníku, což je kov pro globální ekonomiku velmi důležitý. Také jeho cena vystřelila po americko-íránském útoku vzhůru a pohybuje se kolem 3400 dolarů za tunu, což je blízko čtyřletého maxima. Severomořská ropa Brent se pak ve středu přiblížila ke 110 dolarům za barel.
před 1 hhodinou

Írán se nesnažil obnovit obohacování uranu, tvrdí šéfka tajných služeb USA

Schopnost Íránu obohacovat uran byla zničena červnovými údery a Teherán se ji posléze nesnažil obnovit, sdělila při svém středečním vystoupení v Senátu USA šéfka amerických tajných služeb Tulsi Gabbardová. Nebezpečím, že Írán získá jadernou zbraň, zdůvodnily Izrael i Spojené státy letošní údery na tuto zemi. Podle šéfa Ústřední zpravodajské služby (CIA) Johna Ratcliffea Írán pracoval na balistických střelách schopných zasáhnout Evropu, uvedla agentura AP.
16:31Aktualizovánopřed 1 hhodinou

USA uvolní pravidla lodní přepravy a obnoví obchod s venezuelskou ropou

Americký prezident Donald Trump na šedesát dní pozastaví regulaci lodní přepravy ve snaze usnadnit zásobování ropou, jejíž ceny rostou kvůli válce s Íránem, informoval Bílý dům. Washington v této souvislosti také oznámil zrušení zákazu obchodovat s venezuelskou státní ropnou společností, napsala agentura AP.
16:39Aktualizovánopřed 2 hhodinami

Soud nařídil obnovit vysílání Hlasu Ameriky

Americký federální soudce nařídil v úterý obnovit vysílání rozhlasové stanice Hlas Ameriky. Více než tisíc jejích zaměstnanců, kteří před více než rokem dostali placené administrativní volno, se má vrátit do práce. Informují o tom agentury. Prezident USA Donald Trump loni zavedl rozsáhlé škrty ve federální sféře a stanici financovanou z federálních peněz prakticky vyřadil z provozu.
09:57Aktualizovánopřed 3 hhodinami

Ve Švýcarsku spadla kabina lanovky, jeden člověk zemřel

Po pádu lanovkové kabiny v lyžařském areálu Titlis v Engelbergu v centrálním Švýcarsku zahynul jeden člověk, prohlásil šéf místní kriminální policie Senad Sakic. Podrobnosti o identitě oběti, která byla v kabině sama, ale neuvedl. Ostatní cestující, kteří byli v jiných kabinách lanovky, museli podle Sakice záchranáři evakuovat.
15:30Aktualizovánopřed 3 hhodinami

Pákistán oznámil, že od půlnoci pozastaví útoky na Afghánistán

Pákistánský ministr informací Attáulláh Tarár ve středu oznámil, že Pákistán kvůli muslimskému svátku íd al-fitr a s ohledem na prosbu Turecka a Saúdské Arábie pozastaví vojenské údery na cíle v Afghánistánu. Dočasný klid zbraní začne podle Tarára platit od středeční půlnoci a potrvá do půlnoci na 24. března.
před 3 hhodinami
Načítání...