Evropské unie

Investigativní pořad lotyšské televize LTV De facto 25. října odhalil, že migranty na běloruské straně hranice s Lotyšskem pravidelně navštěvují lidé v uniformách, kteří kontrolují, zda zaplatili za pokus o nelegální překročení hranice. Pokud nezaplatili, jsou nuceni jako náhradu poškodit lotyšskou pohraniční infrastrukturu. V případě odmítnutí jim hrozí fyzické násilí.

Během komunálních voleb se objevila řada sporných případů týkajících se volebního práva občanů Evropské unie, kteří mají v České republice povolení k trvalému pobytu nebo potvrzení o přechodném pobytu. Někteří hlasovali bez problémů, jiní se museli svých práv domáhat nebo jim volební komise hlasování vůbec neumožnily. Týkalo se to především Slováků.

Počty migrantů na západobalkánské trase klesají, cesta přes Bosnu do Chorvatska ale zůstává aktivní. Na podzim migrace obvykle roste, v zimě a za špatného počasí stagnuje. Pro většinu migrantů není Bosna cílem, ale jen zastávkou na cestě dál do Evropské unie. I proto tu evropská pohraniční agentura Frontex posiluje přítomnost. Celkem tu od rozšíření spolupráce letos v létě působí 130 jejích příslušníků, kteří pomáhají odhalovat falešné doklady a monitorovat hranici. Letos v prvním pololetí se pokusilo přes Bosnu ilegálně vstoupit do EU na čtyři tisíce lidí, tedy o pětinu méně než loni. Experti ale zároveň upozorňují, že i v dalších kritických částech hranice Unie, kde Frontex působí, jde pouze o zaznamenané případy pokusů o ilegální vstup, reálná čísla mohou být vyšší. Zároveň se migrační tlak v poslední době z Balkánu opět přesunul do Středomoří.

Bývalý polský prezident, držitel Nobelovy ceny za mír a zakladatel hnutí Solidarita Lech Walesa převezme ve čtvrtek v Praze Výroční cenu Liberálního institutu. Institut mu ji udělí za celoživotní boj proti komunistické totalitě a prosazování demokratických hodnot. V minulosti cenu obdržel například nositel Nobelovy ceny za ekonomii Milton Friedman. Rozhovor pro Události, komentáře s Walesou natáčel Tomáš Šponar.

Bývalý náměstek hejtmana Moravskoslezského kraje Jakub Unucka (zvolený za ODS) dostal v pondělí u Krajského soudu v Ostravě tříletý podmíněný trest s pětiletou zkušební dobou. Soud přijal dohodu o vině a trestu, kterou Unucka uzavřel s evropským veřejným žalobcem v kauze podezření z manipulací veřejných zakázek na úklid silnic a marketingové služby. Soud mu uložil i peněžitý trest 2,5 milionu korun. Rozsudek je pravomocný, nikdo se neodvolal.

Litevský kabinet se již téměř dva roky snaží normalizovat vztahy s Pekingem, které se zhoršily za předchozí konzervativní vlády kvůli otevření tchajwanského zastupitelského úřadu ve Vilniusu. Dosud však není patrný téměř žádný pokrok. Některým politikům tak začíná docházet trpělivost.

Předseda Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže (ÚOHS) Petr Mlsna potvrdil pokuty v celkové výši 280 milionů korun za kartelovou dohodu stravenkových firem Edenred, Pluxee (dříve Sodexo) a Up. Pokuty jsou pravomocné, firmy je musí zaplatit. Úřad o tom informoval v tiskové zprávě. Společnosti Up a Pluxee reagovaly, že se kvůli pokutě obrátí na soud.

Lídr britské populistické strany Reform UK Nigel Farage vyhrál doplňovací volby v Clactonu, a vrátí se tak do parlamentu. Uvedla to britská stanice BBC. Politik v červenci po skandálu s nepřiznanými dary v hodnotě milionů liber oznámil, že se vzdává svého poslaneckého mandátu a bude se o něj znovu ucházet. V doplňovacích volbách nyní získal více než 22 tisíc hlasů.

Ministři vnitra EU budou v úterý prostřednictvím videokonference jednat o migrační krizi kolem španělského města Ceuta, které leží na africkém pobřeží a do něhož se ve čtvrtek nelegálně dostalo na 50 tisíc migrantů z Maroka. Skoro všichni už z města v pátek odešli, zůstává tam několik tisíc příchozích. Termín jednání unijních ministrů oznámilo v sobotu dle agentury AFP Irsko, které tento půlrok předsedá Radě EU.

Mezi firmami, které Čína přidala na svůj exportní sankční seznam, je i česká firma Tatra Trucks vyrábějící těžké nákladní, vojenské a speciální automobily. Napsala to agentura AFP. Subjektům na seznamu Čína s okamžitou platností přestane dodávat zboží dvojího užití, tedy použitelné k civilním i vojenským účelům, uvedla agentura Reuters. Evropská komise krok Pekingu analyzuje, informovala její mluvčí Paula Pinhová.

Vlna veder, která nedávno zasáhla Evropu, si v Německu od poloviny června vyžádala životy přibližně 5100 lidí, odhadl tamní Institut Roberta Kocha (RKI). Už v polovině roku tak počet obětí přesahuje hodnotu za celé předchozí roky. Meteorologická služba Evropské unie Copernicus uvedla, že letošní červen byl nejteplejším červnem zaznamenaným v západní Evropě a druhým nejteplejším globálně.

Budapešť vrátila Kyjevu peníze a cennosti ukrajinské banky Oščadbank, které maďarské úřady v březnu zabavily při převozu z Rakouska na Ukrajinu. Uvedl to ve středu ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj, který Maďarsku poděkoval za konstruktivní přístup.

Prezident Petr Pavel v pondělí dopoledne přivítal na Pražském hradě finskou hlavu státu Alexandera Stubba. Hovořili spolu například o pokračující podpoře Ukrajiny či o posilování evropského pilíře Severoatlantické aliance (NATO). „Evropská bezpečnost musí být založena na vlastních kapacitách,“ řekl Pavel a dodal, že to neznamená oslabení transatlantické vazby.

Ministr práce a sociálních věcí Aleš Juchelka (ANO) v Nedělní debatě ČT uvedl, že se nebrání postupnému růstu minimální mzdy až na 50 procent mzdy průměrné. Podle předsedy odborové centrály Josefa Středuly se s její současnou výší po zdanění a odvodech „nedá vyžít“. V debatě moderované Janou Peroutkovou se hosté věnovali také možným dopadům konfliktu na Blízkém východě. Šéf lidovců a jihomoravský hejtman Jan Grolich zdůraznil, že Česko potřebuje být součástí bezpečnější a soběstačnější Evropy, prezident Hospodářské komory Zdeněk Zajíček (ODS) pak vyzval k přehodnocení priorit, které si EU stanovila před dvaceti lety.

Evropská komise (EK) by v reakci na nedávno zavedené reformy soudnictví mohla Srbsku zmrazit asi 1,5 miliardy eur (přibližně 36,5 miliardy korun) z fondů EU. Šance Bělehradu na členství v evropském uskupení tak opět slábnou. Eurokomisařka pro rozšíření EU Marta Kosová varuje, že změny by v balkánské zemi mohly vést k centralizaci justice a oslabily by právní stát. Ten je přitom jednou z hlavních podmínek přístupu. Po celém Srbsku navíc pokračují rozsáhlé protesty vedené studenty po neštěstí na nádraží v Novém Sadu. Právě mladí členství v EU nejvíce podporují. Vstup Srbska do Unie ale komplikuje i jeho zahraniční politika – především vztah k Rusku a neuznání nezávislosti Kosova Bělehradem.

V Bulharsku se v neděli večer uzavřely hlasovací místnosti, v nichž lidé již poosmé za posledních pět let rozhodovali, kdo usedne v parlamentu. Po sečtení skoro třetiny hlasů vede strana Progresivní Bulharsko se 44,58 procenta, uvedla ústřední volební komise podle tiskových agentur. V čele Progresivního Bulharska stojí někdejší prezident Rumen Radev, který je považován za prorusky orientovaného a který sliboval mimo jiné boj proti korupci.

Ministerstvo pro místní rozvoj zveřejnilo mapu akceleračních zón pro obnovitelné zdroje energie, které mají v budoucnu urychlit výstavbu větrných a solárních elektráren. Napříč Českem jde o 94 oblastí, což je o 16 méně oproti původnímu záměru. Podle vládních představitelů jde zatím pouze o pracovní návrh, ke kterému se ještě mohou vyjádřit kraje, obce i veřejnost.

Maďarská předvolební kampaň den před nedělním hlasováním vrcholí. Po šestnácti letech vlády Fideszu Viktora Orbána bude o případné změně rozhodovat i stav ekonomiky. Zemi trápí vysoká inflace a rostoucí životní náklady, řada podniků také zůstává závislá na evropských i státních dotacích.

Ředitelství silnic a dálnic (ŘSD) zahájilo stavbu posledního chybějícího úseku dálnice D11 z Jaroměře na Náchodsku do Trutnova. Silnice za 9,09 miliardy korun bez DPH o délce 19,6 kilometru je největší letošní investicí ŘSD. Hotová by měla být na podzim 2029. D11 naváže na polskou S3.

Podle médií se Maďarsko a Rusko dohodly na dvanáctibodovém plánu na rozšíření spolupráce v oblasti ekonomiky, energetiky, obchodu a kultury. Dokumenty, které získali novináři, naznačují, že Budapešť a Moskva usilují o prohloubení bilaterálních vztahů před maďarskými parlamentními volbami. Zprávu o tom přinesl server Politico.

Vláda slibuje změny v české ústavě. S některými úpravami základního zákona ale nejspíš narazí. Zástupci opozice rázně odmítají zakotvit do nejvyšší normy korunu i právo na hotovost. Větší šanci má zavedení celostátního referenda. O jeho možné podpoře mluví Piráti. Trojici zákonů kabinet zahrnul do legislativního plánu. Ke schválení ale potřebuje ve sněmovně alespoň 120 hlasů. Má jich 108.

Digitální peněženku Wero vytvořily evropské banky a platební společnosti, aby se vyhnuly používání karetních sítí od amerických firem Visa nebo Mastercard. Důvodem je snížení nákladů i udržení kontroly v nejisté době mezinárodního napětí. Na obnovení evropské platební suverenity pracují i instituce Evropské unie, které chtějí představit digitální euro, které by mohlo fungovat jako digitální měna pro každodenní platby.

Maďarsko žádá EU o vyslání expertní mise na Ukrajinu za účasti zástupců Budapešti i Bratislavy, která by zjistila stav ropovodu Družba. V novém dopise předsedovi Evropské rady Antóniu Costovi to uvedl maďarský premiér Viktor Orbán. Maďarsko bude podle něj akceptovat závěry takové mise. Orbán ve středu obvinil Ukrajinu z toho, že plánuje další narušení dodávek, a poslal vojáky chránit energetickou infrastrukturu.

Česko by chtělo otevřít v Evropské unii debatu o změnách v dočasné ochraně ukrajinských uprchlíků. Po jednání ministra vnitra Lubomíra Metnara (ANO) v Berlíně to ve středu v tiskové zprávě uvedlo české ministerstvo vnitra. Metnar se v německé metropoli sešel se spolkovým ministrem vnitra Alexanderem Dobrindtem. Kromě ochrany ukrajinských uprchlíků hovořili také o migraci či hraničních kontrolách.