Digitální peněženku Wero vytvořily evropské banky a platební společnosti, aby se vyhnuly používání karetních sítí od amerických firem Visa nebo Mastercard. Důvodem je snížení nákladů i udržení kontroly v nejisté době mezinárodního napětí. Na obnovení evropské platební suverenity pracují i instituce Evropské unie, které chtějí představit digitální euro, které by mohlo fungovat jako digitální měna pro každodenní platby.
Wero je první digitální peněženkou s platebním systémem person-to-person (P2P) „vyrobenou v Evropě“. Využívá okamžité bankovní převody, které eliminují zprostředkovatele jako Visa nebo Mastercard, uchovává data v Evropě a potenciálně může snížit poplatky za platební transakce, uvedl server Euronews.
V praxi Wero umožňuje uživatelům posílat peníze pomocí telefonního čísla nebo e-mailu a vše se odehrává uvnitř bankovní aplikace nebo digitální peněženky.
Wero svůj provoz zahájilo v roce 2024 v Německu a později se rozšířilo do Belgie a Francie. V roce 2026 se k systému má přidat Lucembursko a Nizozemsko. V současnosti není peněženka dostupná pro uživatele v Česku. V březnu 2026 ji používalo přes padesát milionů lidí, uvedli zástupci společnosti pro Českou televizi.
Stojí za ním Evropská platební iniciativa (EPI), která sdružuje šestnáct evropských soukromých bank a platebních společností. EPI plánuje, že se Wero do roku 2027 stane plnohodnotnou alternativou k americkým platebním systémům.
„Cílem Wero je doplnit evropskou platební architekturu o škálovatelnou evropskou alternativu,“ uvedl strategický ředitel EPI Ludovic Francesconi. V únoru společnost spolu s členy aliance EuroPA podepsala memorandum, ve kterém deklarovali společný cíl poskytnout plynulé přeshraniční platby v celé Evropě do roku 2027. „Řešení nyní přejdou do fáze implementace projektu,“ dodala Carla Portier za společnost Wero.
Zachování evropské platební suverenity
Instituce Evropské unie zatím Wero oficiálně nepodpořily, ale Evropská komise i Evropský parlament přivítaly jeho vznik. Jedná se totiž o jediný celoevropský pokus soukromého sektoru o posílení evropské platební suverenity.
Většina plateb kartou v Evropě prochází přes platební systémy amerických společností Visa nebo Mastercard. Během roku 2023 tyto korporace v Unii zpracovaly platby o objemu přibližně 4,7 bilionu dolarů (99,72 bilionu korun). Transakce ve 13 z 21 členských států eurozóny stále probíhají výhradně prostřednictvím mezinárodních karetních systémů. Americké karetní značky zpracovávají 61 procent karetních transakcí v eurozóně.
Navíc pokaždé, když Evropan použije platební kartu nebo zaplatí on-line, tak odešle i data – co, kde, kdy a za kolik koupil – mimo evropskou jurisdikci. „Je pro nás důležité mít digitální platby pod kontrolou,“ míní šéfka ECB Christine Lagardeová. „Ať už používáte kartu, nebo telefon, transakce obvykle prochází přes Visa, Mastercard, PayPal, Alipay. Odkud všechny tyto společnosti pocházejí? No, buď z USA, nebo z Číny,“ dodala.
Evropská centrální banka varovala, že závislost na zahraničních platebních systémech vystavuje Evropu politickému tlaku nebo náhlým narušením. „Pokud ztratíme kontrolu nad svými penězi, ztratíme kontrolu nad svým ekonomickým osudem. A vzdáme se klíčového atributu suverenity,“ uvedla ECB.
Stojí za připomenutí, že poté, co Moskva v roce 2022 otevřeně napadla Ukrajinu, Visa a Mastercard odřízly Rusko a téměř okamžitě mu zablokovaly přístup ke globálnímu platebnímu systému.
Americko-evropské vztahy zase v poslední době narušily ambice amerického prezident Donalda Trump dostat Grónsko do americké sféry vlivu, i když se jedná o autonomní území Dánského království. Ještě předtím je poznamenala Trumpova snaha uvalit na EU dovozní cla, ty ale shodil Nejvyšší soud USA. Následně Trump oznámil jiná globální cla.
Tyto události kromě EU reflektují i některé země. Například švédská centrální banka Sveriges Riksbank uvedla, že „současná mezinárodní situace a vysoký stupeň digitalizace ve Švédsku mohou vést k ohrožení platebního systému“. Proto Riksbank doporučila tamním občanům, aby měli doma uloženou hotovost v minimální hodnotě tisíce švédských korun (2269 českých korun), které mohou pokrýt základní výdaje.
Výpadku nebo vypnutí amerických platebních společností by mohlo právě Wero předejít.
Slibný projekt, říká analytička
Je to slibný projekt, ale jeho úspěch není zaručený, míní vedoucí výzkumná pracovnice Centra pro evropská politická studia a Elcano Royal Institute Judith Arnalová o Wero pro server Euronews.
„Aby mohlo konkurovat Visa a Mastercard, musí splňovat klíčové podmínky. Musí být ekonomicky výhodné pro obchodníky, pohodlné pro spotřebitele, zabezpečené proti podvodům a musí nabízet vhodné systémy pro řešení sporů,“ podotkla Arnalová. Maloobchodníci uvádějí, že poplatky za používání karet v posledních letech prudce vzrostly. Platby P2P by mohly zvýšit konkurenci a pomoci podnikům i spotřebitelům ušetřit peníze.
Expertka zároveň varovala před protiamerickou rétorikou. „Místo toho, aby EU eliminovala Visa nebo Mastercard, měla by vybudovat vlastní alternativy vedle amerických systémů,“ dodala.
Kromě Wero i digitální euro
Další iniciativou, která má za cíl posílit evropskou platební suverenitu, je digitální euro. Jeho koncept pracuje s myšlenkou digitální měny pro každodenní elektronické platby. Na rozdíl od kryptoměn, které fungují na decentralizovaných blockchainových sítích, by digitální euro spravovala ECB, připomněl server Euronews.
Podle představ evropských bankéřů nebude digitální euro kolísat jako bitcoin, nebude zpracováváno přes USA jako platby přes debetní karty a na rozdíl od stablecoinů bude mít status zákonného platidla.
EPI má zájem najít cestu, jak digitální euro zahrnout do peněženky Wero, sdělil Francesconi. „Přístup založený na partnerství veřejného a soukromého sektoru je rozhodně cestou, jak zvážit znovuzískání suverenity a konečně tuto ambici proměnit v realitu,“ doplnil.
„Evropa bude nejsilnější, pokud budou veřejné a soukromé iniciativy navrženy tak, aby se vzájemně posilovaly, ne aby fungovaly paralelně nebo se překrývaly,“ míní Francesconi.
Eurosystém – ECB a národní centrální banky zemí, které zavedly euro – nabídne během roku 2026 evropským poskytovatelům platebních služeb vstup do dvanáctiměsíčního pilotním projektu digitálního eura.
Legislativa leží na stole ve výboru europarlamentu
Se zavedením digitálního eura se však pojí zdlouhavý legislativní proces. První zmínka o projektu přišla v roce 2020 a pak v červnu 2023 předložila Evropská komise legislativní návrh k jeho zavedení, ale téměř o tři roky později Evropský parlament stále nepřijal vyjednávací pozici.
Výbor pro hospodářské a měnové záležitosti opakovaně zablokoval klíčové pozměňovací návrhy, včetně plného fungování on-line i off-line. Pokud výbor zůstane v patové situaci, tak europoslanci zvažují, že v květnu výbor obejdou a přikročí přímo k hlasování.
Bez stanoviska europarlamentu totiž nemohou proběhnout trojstranná jednání mezi EP, Komisí a Evropskou radou. Bez nich by legislativa nemohla vstoupit v platnost a ECB by nemohla novou měnu vydat.
I přes legislativní průtahy má snaha o přijetí digitálního eura svůj přínos, protože to byla právě ona, která pobídla soukromý sektor k tomu, aby podnikl vlastní kroky, což vedlo až k založení Wero.
„Nejsem si jistá, zda by bankovní sektor postupoval tak rychle v těchto dohodách o vzájemné spolupráci, kdyby digitální euro nebylo na stole,“ míní Arnalová. „Politický impuls pro digitální euro také přiměl bankovní sektor k přísnějšímu postupu při prosazování toho, co bylo dříve technicky obtížnější,“ dodala.
