ECB

Evropská centrální banka (ECB) podle očekávání snížila své úrokové sazby o čtvrt procentního bodu. Základní sazba klesne na 4,25 procenta a depozitní sazba na 3,75 procenta, oznámila banka. Ke snížení úroků přikročila poprvé od roku 2019. Reagovala tak na pokles inflace a zlepšené inflační vyhlídky.

Evropská centrální banka (ECB) ve čtvrtek zvedla svou základní úrokovou sazbu o čtvrt procentního bodu na 4,50 procenta. Ke zvýšení přikročila už podesáté za sebou, zpřísňováním měnové politiky se snaží dostat pod kontrolu inflaci. Zhoršila zároveň výhled ekonomiky eurozóny pro letošek i na další dva roky.

Evropská centrální banka (ECB) na čtvrtečním zasedání zvýšila základní úrokovou sazbu o čtvrt procentního bodu na čtyři procenta. Stalo se tak poosmé v řadě a podle instituce je možné i další zpřísnění měnové politiky. ECB se tímto způsobem snaží směřovat inflaci zpět ke stanovenému dvouprocentnímu cíli.

Evropská centrální banka (ECB) zvýšila základní úrokovou sazbu o čtvrt procentního bodu na 3,75 procenta. Rada guvernérů rozhodla o zvýšení úroků posedmé za sebou, i když tempo zvyšování zpomalilo. Zpřísňováním měnové politiky se banka snaží dostat pod kontrolu inflaci, která stále zůstává vysoká. ECB ve čtvrtečním prohlášení současně uvedla, že od července přestane znovu investovat peníze ze splatného dluhu v rámci svého programu nákupu aktiv APP.

Evropská centrální banka (ECB) ve čtvrtek navzdory rozbouřeným finančním trhům zvýšila svou základní úrokovou sazbu o půl procentního bodu na 3,50 procenta. Zpřísňováním měnové politiky se snaží dostat pod kontrolu inflaci.

Evropská centrální banka (ECB) podle očekávání zvýšila svou základní úrokovou sazbu o 0,5 procentního bodu na 2,50 procenta. Rada guvernérů ji zvýšila počtvrté za sebou, tentokrát už ale méně než na posledních dvou zasedáních. Zpřísňováním měnové politiky se ECB snaží dostat pod kontrolu inflaci. Ve svém čtvrtečním oznámení také uvedla, že úroky ještě bude zvyšovat a nastínila plány na snížení své rozvahy, s čímž počítá od března. Zhoršila prognózu vývoje inflace i hrubého domácího produktu v eurozóně.

Evropská centrální banka (ECB) na čtvrtečním zasedání Rady guvernérů podle očekávání zvýšila svou základní úrokovou sazbu o dalšího 0,75 procentního bodu. Posunula ji tak na dvě procenta, což je nejvyšší úroveň od roku 2009. Zpřísňováním měnové politiky se ECB snaží dostat pod kontrolu inflaci. Banka rovněž avizovala, že do budoucna počítá s dalším zvyšováním úroků. Při rozhodování o nastavení sazeb bude vycházet z výhledu inflace a hospodářského růstu.

Meziroční míra inflace v Německu by se na podzim mohla vyšplhat na deset procent. Uvedl to šéf německé centrální banky Joachim Nagel v rozhovoru s listem Rheinische Post. Upozornil, že dvoucifernou inflaci zaznamenalo Německo naposledy před více než sedmdesáti lety. Varoval rovněž, že pokud se prohloubí energetická krize, německá ekonomika zřejmě v zimě vstoupí do recese.

Měnový výbor americké centrální banky (Fed) na závěr dvoudenního zasedání zvýšil základní úrokovou sazbu o 0,75 procentního bodu do pásma 2,25 až 2,50 procenta. Zvyšováním úroků se snaží zpomalit inflaci, která je nejvyšší za čtyři desetiletí. V prohlášení Fed dodal, že navzdory důkazům o zpomalování americké ekonomiky plánuje další zvyšování výpůjčních nákladů.

Jednotná evropská měna v úterý poprvé od roku 2002 sestoupila na paritu vůči americkému dolaru. Jedno euro se tak po krátkou dobu prodávalo za jeden dolar. Kolem úterního poledne pak ztrácelo zhruba 0,2 procenta na 1,0017 dolaru.

Meziroční míra inflace v Evropské unii se v březnu zvýšila na rekordních 7,8 procenta z únorové hodnoty 6,2 procenta, oznámil Eurostat. Česko mělo v rámci EU třetí nejvyšší inflaci, a to 11,9 procenta. Světová banka varuje před rostoucími cenami potravin, zdražit mohou o 37 procent, což ohrozí zejména nejchudší.

Míra inflace v zemích eurozóny v lednu vystoupila na 5,1 procenta, což je rekord od zavedení eura před dvaceti lety. Ve svém rychlém odhadu to uvedl statistický úřad Eurostat, údaje za celou Evropskou unii zveřejní zhruba v polovině měsíce. Výsledek je překvapivý, analytici totiž podle agentury Reuters očekávali, že tlak na růst cen poleví a míra inflace z prosincových pěti procent klesne zhruba na 4,4 procenta.

Míra inflace v eurozóně v prosinci vystoupila na rekordních pět procent, zatímco v celé Evropské unii se dostala na 5,3 procenta. Oznámil to evropský statistický úřad Eurostat. V Česku vzrostly ceny ještě více, inflace činila 5,4 procenta. Nejvíce k růstu cen opět přispěly energie, dražší ale byly například i služby. Prezidentka Evropské centrální banky (ECB) Christine Lagardeová nehodlá měnit svůj názor na inflaci, která podle ní letos postupně poklesne.

Evropská centrální banka (ECB) se rozhodla, že od začátku října zruší omezení pro výplatu dividend a zpětné odkupy akcií v bankovním sektoru. Ukončí tak krizové opatření, kterým v době pandemie covidu-19 tlačí banky v eurozóně k tomu, aby si držely kapitál, píše agentura Reuters.

Evropská centrální banka představila nový přístup k měnové politice. Základní úrokové sazby zůstanou na rekordních minimech ještě déle, aby se inflace v eurozóně zvýšila na dvě procenta a setrvala tam i ve střednědobém horizontu. Centrální banka to konstatovala po zasedání Rady guvernérů.

Evropská centrální banka (ECB) se ve čtvrtek rozhodla rozšířit program nákupu dluhopisů spuštěný kvůli koronavirové krizi o 600 miliard eur na 1,35 bilionu eur (36 bilionů korun). Svou základní úrokovou sazbu ponechala na rekordním minimu nula procent.

Souhrnná hodnota akcií na světových trzích se v letošním roce zvýšila o více než dvacet procent a blíží se částce devadesát bilionů dolarů (v přepočtu 2100 bilionů korun neboli 2,1 biliardy). K růstu přispěla zejména uvolněná měnová politika centrálních bank a vývoj na politické scéně v důležitých zemích.

Třetí největší ekonomika eurozóny může čelit disciplinárnímu řízení, protože nedodržuje rozpočtovou kázeň. Evropská komise ve středu dospěla k závěru, že Itálie kvůli svému rostoucímu dluhu porušuje fiskální pravidla Evropské unie. Italská vláda měla s rozpočtem na letošní rok vážné problémy už loni při vyjednávání s Komisí, ale nakonec se po čtyřech měsících sporů dohodla na výši schodku 2,04 procenta HDP. „Již tehdy ale panovaly pochybnosti, zda svůj závazek dodrží, nebo zda se jen opravilo pár čísel na papíře a ve skutečnosti se žádné výrazné úspory konat nebudou,“ uvedl hlavní ekonom BH Securities Štěpán Křeček. A i další analytici se domnívají, že země se teď nachází v obtížné situaci.

Evropská centrální banka (ECB) v pondělí představila nové bankovky v nominální hodnotě 100 a 200 eur (zhruba 2500 a 5000 korun), které budou uvedeny do oběhu 28. května příštího roku. Bankovky podle ECB obsahují nové a inovativní ochranné prvky, které znesnadňují jejich padělání.

Evropská centrální banka (ECB) by mohla od října začít snižovat svůj rozsáhlý program nákupu majetku a zcela ho ukončit do závěru letošního roku. ECB nakupuje nyní od bank dluhopisy vlád a firem v objemu 30 miliard eur (zhruba 771 miliard korun) měsíčně. Úrokové sazby by měly zůstat stabilní do léta 2019.

Lotyšská banka ABLV jako finanční ústav selhává a její záchrana není ve veřejném zájmu. V noci na sobotu to oznámila Evropská rada pro systémová rizika (ESRB), vzápětí pak i Evropská centrální banka (ECB). Jejich krok znamená, že ABLV zřejmě bude muset skončit.

Evropská centrální banka (ECB) zastavila veškeré platby ABLV Bank, která patří mezi největší finanční instituce v Lotyšsku. Její situace se zhoršila poté, co ji Spojené státy obvinily z porušení sankcí uvalených na Severní Koreu a z praní špinavých peněz. Není to jediný problém v bankovním sektoru. Šéf lotyšské centrální banky byl zdržen kvůli úplatku.