Evropská centrální banka (ECB) na čtvrtečním zasedání zvýšila základní úrokovou sazbu o čtvrt procentního bodu na čtyři procenta. Stalo se tak poosmé v řadě a podle instituce je možné i další zpřísnění měnové politiky. ECB se tímto způsobem snaží směřovat inflaci zpět ke stanovenému dvouprocentnímu cíli.
ECB poosmé v řadě zvedla základní úrokovou sazbu. Snaží se usměrnit inflaci
Analytici podle agentury Reuters zvýšení o čtvrt procentního bodu očekávali a s dalším růstem úroků ve stejném rozsahu počítají i v červenci. Depozitní sazba, tedy ta, za kterou si mohou banky u ECB bezpečně uložit přebytečné peníze, se zvýšila rovněž o čtvrt procentního bodu a je na 3,50 procenta. Ocitla se tak nejvýše za 22 let.
ECB zahájila zvyšování úroků loni v červenci. Minulý měsíc však zvyšování sazeb zpomalila na čtvrt procentního bodu. Ani rekordní zvýšení úroků od července ale nedokázalo dostat inflaci k dvouprocentnímu cíli.
Inflace je na trojnásobku cíle ECB
Inflace už se několik měsíců snižuje díky nižším cenám energií a rekordnímu růstu úroků. Zůstává však nadále vysoká, v květnu v eurozóně klesla na 6,1 procenta, což je více než trojnásobek cíle ECB. Také očištěná inflace, která nezahrnuje nestabilní ceny potravin a energií, teprve začíná zpomalovat. ECB nyní očekává, že inflace zůstane nad jejím cílem až do roku 2025.
„Proinflační tlaky sice zmírňují klesající ceny energií, ale odolná ekonomika si zatím dokázala s vyššími sazbami poradit a navzdory faktu, že ekonomika eurozóny skončila v technické recesi, reálné důkazy recese nevidíme,“ uvedl analytik XTB Štěpán Hájek.
Americká centrální banka (Fed) ve středu na závěr dvoudenní schůzky svého měnového výboru nechala podle očekávání základní úrokovou sazbu beze změny v rozmezí pět až 5,25 procenta. Ve výhledu však naznačila, že do konce letošního roku se úroky pravděpodobně zvýší ještě o půl procentního bodu.