Evropská centrální banka

Evropská unie potřebuje mnohem koordinovanější průmyslovou politiku, rychlejší rozhodování a masivní investice, pokud chce ekonomicky držet krok se svými rivaly Spojenými státy a Čínou, uvedl v pondělí bývalý předseda Evropské centrální banky a italský expremiér Mario Draghi v netrpělivě očekávané zprávě. Růst v Evropské unii se již dlouho zpomaluje, ale „my jsme to ignorovali," upozornil.

Lídři zemí Evropské unie se na neformálním summitu v Bruselu napoprvé neshodli na pokračování Ursuly von der Leyenové v pozici předsedkyně Evropské komise ani na obsazení dalších vrcholných unijních funkcí. Po skončení více než čtyřhodinového pondělního jednání to řekl český premiér Petr Fiala (ODS). Prezidenti a premiéři členských zemí budou chtít docílit konečné shody na summitu příští čtvrtek a pátek.

Evropská centrální banka (ECB) podle očekávání snížila své úrokové sazby o čtvrt procentního bodu. Základní sazba klesne na 4,25 procenta a depozitní sazba na 3,75 procenta, oznámila banka. Ke snížení úroků přikročila poprvé od roku 2019. Reagovala tak na pokles inflace a zlepšené inflační vyhlídky.

Evropský parlament (EP) je přímo volenou institucí Evropské unie, která reprezentuje zájmy občanů jednotlivých členských států. Podílí se na schvalování směrnic a nařízení, tedy evropských norem, musí odsouhlasit rozpočet Evropské unie a má i řadu významných kontrolních funkcí – schvaluje Evropskou komisi, kterou může také odvolat. O všech 720 poslancích rozhodnou volby, které se v členských státech konají od 6. do 9. června. V Česku budou volební místnosti otevřeny v pátek 7. a v sobotu 8. června.

Výkonná rada Mezinárodního měnového fondu (MMF) do funkce generální ředitelky zvolila na druhé pětileté období Kristalinu Georgievovou. Bývalá místopředsedkyně Evropské komise neměla protikandidáta. Její první funkční období končí 30. září.

Německé hospodářství je v recesi. Čelí klesajícímu exportu i nadále vysokým cenám energií, v sousední zemi loni také klesla průmyslová výroba. Na největší evropské hospodářství je přitom úzce navázaná i tuzemská ekonomika. Česko proto na pokles německé ekonomické aktivity doplácí.

Meziroční tempo růstu spotřebitelských cen v Německu v listopadu překvapivě výrazně kleslo, a to jak podle národní metodiky, tak podle metodiky harmonizované se způsobem výpočtů v Evropské unii – podle těchto údajů inflace zmírnila na 2,3 procenta z říjnových tří procent, uvedl v předběžné zprávě Spolkový statistický úřad. Inflace se tak dostala na nejnižší úroveň od poloviny roku 2021. Analytici v anketě agentury Reuters očekávali, že inflace zvolní na 2,6 procenta.

Míra inflace v Evropské unii v říjnu klesla na 3,6 procenta. Ve své zprávě to uvedl statistický úřad Eurostat. V České republice růst cenové hladiny dosáhl podle Eurostatu 9,5 procenta a byl druhý nejvyšší ze zemí sedmadvacítky. Nejvyšší inflaci mělo s hodnotou 9,6 procenta Maďarsko.

Lídři zemí sedmadvacítky debatovali druhý den bruselského summitu o Ukrajině, migraci a ekonomických záležitostech. Podle českého premiéra Petra Fialy (ODS) v EU z většiny panuje shoda na financování pomoci Ukrajině a také protiimigračních opatření. Podle Fialy se hovoří zejména o nutnosti rychlejší deportace migrantů, kteří nemají právo na azyl a pohybují se volně po Evropě.

Evropská centrální banka (ECB) ve čtvrtek zvedla svou základní úrokovou sazbu o čtvrt procentního bodu na 4,50 procenta. Ke zvýšení přikročila už podesáté za sebou, zpřísňováním měnové politiky se snaží dostat pod kontrolu inflaci. Zhoršila zároveň výhled ekonomiky eurozóny pro letošek i na další dva roky.

Národní centrála proti terorismu prověřuje rakouskou skupinu Raiffeisen Bank International (RBI) kvůli jejím aktivitám v Rusku. Asociace za práva občanů a podnikatelů na ni podala trestní oznámení, podezřívá ji z podpory terorismu, banka podle ní svým setrváváním na ruském trhu podporuje financování agrese. Sama Evropská centrální banka na skupinu RBI pak naléhá, aby své podnikání v zemi ukončila.

Itálie překvapivě zavádí daň z mimořádných zisků bank. Vybrané peníze chce podle místopředsedy vlády a ministra infrastruktury Mattea Salviniho použít na pomoc lidem s hypotékou a na snížení daní. Opatření, které šokovalo trhy v Itálii i jinde, schválila italská vláda v pondělí pozdě večer na posledním zasedání před letní přestávkou. V reakci na zprávu oslabily akcie italských i dalších evropských bank.

Evropská centrální banka (ECB) na svém čtvrtečním zasedání zvýšila základní úrokovou sazbu o čtvrt procentního bodu na 4,25 procenta. Rada guvernérů o zvýšení sazeb rozhodla už podeváté za sebou. Ponechala si však otevřené možnosti, zda bude potřeba úroky ještě zvýšit, čímž se snaží vrátit inflaci ke stanovenému dvouprocentnímu cíli.

Míra inflace v Evropské unii v červnu opět výrazně klesla a dostala se na 6,4 procenta. To je o sedm desetin procentního bodu méně než v květnu. Ve své zprávě to ve středu uvedl evropský statistický úřad Eurostat. Ještě výrazněji zpomalilo tempo růstu spotřebitelských cen v Česku, kde se inflace snížila o 1,3 bodu na 11,2 procenta. I tak ale zůstává třetí nejvyšší v celé sedmadvacítce zemí.

Meziroční míra inflace v eurozóně klesla v červnu o šest desetin bodu na 5,5 procenta. Ve svém rychlém odhadu to v pátek uvedl statistický úřad Eurostat. Je to výraznější pokles, než se čekalo, a zároveň nejnižší hodnota od loňského ledna. Eurostat ve stejný den také uvedl, že květnová míra nezaměstnanosti v EU podle sezonně přepočtených údajů klesla na 5,9 procenta z dubnových šesti procent. Nejnižší nezaměstnanost byla s hodnotou 2,4 procenta v České republice.

Evropská centrální banka (ECB) na čtvrtečním zasedání zvýšila základní úrokovou sazbu o čtvrt procentního bodu na čtyři procenta. Stalo se tak poosmé v řadě a podle instituce je možné i další zpřísnění měnové politiky. ECB se tímto způsobem snaží směřovat inflaci zpět ke stanovenému dvouprocentnímu cíli.

Evropská centrální banka (ECB) zvýšila základní úrokovou sazbu o čtvrt procentního bodu na 3,75 procenta. Rada guvernérů rozhodla o zvýšení úroků posedmé za sebou, i když tempo zvyšování zpomalilo. Zpřísňováním měnové politiky se banka snaží dostat pod kontrolu inflaci, která stále zůstává vysoká. ECB ve čtvrtečním prohlášení současně uvedla, že od července přestane znovu investovat peníze ze splatného dluhu v rámci svého programu nákupu aktiv APP.

Míra inflace v Maďarsku se v březnu snížila na 25,2 procenta z únorových 25,4 procenta. Ve své zprávě to uvedl maďarský statistický úřad. Inflace sice klesla druhý měsíc po sobě, ale méně, než se čekalo. Drží se tak poblíž více než dvacetiletého maxima.

Dosavadní ředitel odboru protokolu Kanceláře prezidenta republiky (KPR) Vladimír Kruliš nastoupí 3. dubna do České národní banky (ČNB) do sekce kancelář. Bude zodpovídat především za koordinaci akcí a činností protokolárního charakteru. Média v minulosti spekulovala, že by Kruliš měl sekci kancelář ČNB vést, nastupuje ale na jinou pozici.

Rada České národní banky (ČNB) ve středu na jednání v novém složení ponechala základní úrokovou sazbu na sedmi procentech. Pro ponechání sazby na této úrovni hlasovalo šest členů bankovní rady, jeden navrhl růst sazeb o 0,25 procentního bodu. Na nynější úrovni je sazba od loňského června. Bankovní rada také rozhodla, že bude i nadále bránit nadměrným výkyvům kurzu koruny.

Evropské akcie v pátek výrazně oslabují, investoři mají obavy o stabilitu finančního sektoru. Největší německá bankovní společnost Deutsche Bank ztrácí přes deset procent, výrazně klesají také například akcie švýcarských bank Credit Suisse a UBS. Panevropský akciový index STOXX Europe 600 krátce po poledni odepisoval zhruba 1,6 procenta na 439 bodů. Kvůli nervozitě kolem bank prudce klesá euro, k dolaru asi o procento. Lídři EU se po summitu v Bruselu shodli, že situace evropských bank je stabilní.

Měnový výbor americké centrální banky (Fed) ve středu na závěr dvoudenního zasedání podle očekávání zvýšil základní úrokovou sazbu o čtvrt procentního bodu do pásma 4,75 procenta až pět procent. Sazbu zvýšila minulý týden i Evropská centrální banka, pošesté za sebou.

Evropská centrální banka (ECB) ve čtvrtek navzdory rozbouřeným finančním trhům zvýšila svou základní úrokovou sazbu o půl procentního bodu na 3,50 procenta. Zpřísňováním měnové politiky se snaží dostat pod kontrolu inflaci.

Evropská centrální banka (ECB) podle očekávání zvýšila svou základní úrokovou sazbu o 0,5 procentního bodu na tři procenta. Rada guvernérů ji zvýšila popáté za sebou, zpřísňováním měnové politiky se snaží dostat pod kontrolu inflaci. ECB také uvedla, že úroky bude zvyšovat i nadále. Depozitní sazba se zvýšila také o půl bodu a je na 2,50 procenta. Základní úrokovou sazbu zvýšila také britská centrální banka.