Bitcoin dál klesá, jeho cena sestoupila pod 97 tisíc dolarů

Cena nejznámější kryptoměny bitcoin dál klesá, v pátek ráno sestoupila pod 97 tisíc dolarů (2,01 milionu korun). Obchodníci na kryptoměnových trzích přitom za den zaznamenali nucenou likvidaci kryptoměn za více než miliardu dolarů, ukazují data specializovaného webu CoinGlass. Zhodnocení bitcoinu od začátku roku se tak snížilo asi na pět procent, ještě začátkem října se pohybovalo kolem třiceti pěti procent.

Krátce před 11:00 SEČ se bitcoin prodával za méně než 96 800 dolarů a za posledních 24 hodin vykazoval propad o 6,1 procenta. Bitcoin se obchoduje nepřetržitě, nemá žádný začátek a závěr obchodování v rámci dne jako klasické akciové burzy. Na maximu se cena bitcoinu ocitla začátkem letošního října, kdy se dostala nad 125 tisíc dolarů.

Obchodníci jsou někdy nuceni své pozice v bitcoinech či dalších kryptoměnách zlikvidovat, jestliže se cena nevyvíjí podle jejich představ a oni si na nákup vypůjčili peníze. Týká se to jak těch, kteří spekulují na růst ceny, tak i těch, kteří se domnívají, že cena bude klesat. Pokud obchodník tento takzvaný pákový efekt využije, ale nedokáže při nepříznivém vývoji dodat věřiteli další peníze, aby doplnil krytí poskytnutého úvěru, jeho pozice je automaticky zlikvidována a získané peníze jdou věřiteli.

Server CoinDesk poukazuje na to, že se Česká národní banka (ČNB) stala první centrální bankou na světě, která nakoupila bitcoiny. ČNB ve čtvrtek 13. listopadu uvedla, že nakoupila digitální aktiva založená na blockchainu za milion dolarů (20,9 milionu korun). Na vytvořeném testovacím portfoliu, jehož součástí jsou bitcoin, stablecoiny navázané na dolar a tokenizované depozitum, chce získat praktickou zkušenost s držením digitálních aktiv.

Guvernér ČNB Aleš Michl už v lednovém rozhovoru s britským ekonomickým listem Financial Times (FT) řekl, že bankovní radě předloží plán investic do bitcoinu. Podle něj by bitcoiny nakonec mohly mít na celkových rezervách banky, které v té době činily 140 miliard eur, podíl až pět procent. Později to podmínil nutností promyšlené analýzy. Hodnota testovacího portfolia, o němž ČNB informovala tento čtvrtek, představuje 0,0006 procenta rezerv ČNB.

Proti Michlovu plánu oznámenému v lednu se postavila prezidentka Evropské centrální banky (ECB) Christine Lagardeová. Uvedla tehdy, že bankovní rezervy musejí být likvidní a bezpečné a že by neměly být zatíženy podezřením z praní špinavých peněz či další kriminální aktivity.

Data webu CoinGecko ukazují, že bitcoin klesl pod psychologicky významnou hranici sto tisíc dolarů tento měsíc už potřetí. Část obchodníků zmiňuje ukončení rekordně dlouhého omezení činnosti amerických federálních úřadů, takzvaného shutdownu, jako důvod k výprodeji bitcoinů. Uvolněný kapitál tak zřejmě alespoň částečně míří i do amerických státních dluhopisů.

Experti: Nejde o nic neobvyklého

Současný pokles ceny bitcoinu pod psychologickou hranici sto tisíc dolarů (2,08 milionu korun) je podle expertů spíše krátkodobým výkyvem kvůli jednorázovému velkému výprodeji a dlouhodobě nemusí znamenat změnu rostoucího trendu. Kryptoměny se obecně vyznačují vysokou volatilitou, a proto nejsou neobvyklé denní pohyby kurzu i v řádu desítek procent.

Po silném začátku roku čelí podle analytika Purple Trading Petra Lajska kryptoměnový trh znatelnému útlumu zájmu investorů i poklesu likvidity. „Únava trhu je patrná – po prudkých výkyvech v říjnu, které si vysloužily přezdívku krypto Black Friday, se nálada investorů změnila z neutrální na opatrnost. Strach z dalšího propadu umocňují velké likvidace pákových pozic, které v posledních týdnech probíhaly opakovaně a donutily řadu subjektů k ústupu z trhu,“ řekl Lajsek.

Nahrávám video
Studio ČT24: ČNB nakoupila testovací portfolio digitálních aktiv za milion dolarů
Zdroj: ČT24

Viditelný je podle Lajska i odliv kapitálu ze spotových ETF fondů, které měly být jedním z hlavních stabilizačních prvků současného trhu. Jen od konce října z nich odteklo přes 1,3 miliardy dolarů, u etherových ETF pak dalších pět set milionů. Investoři tak snižují zaměření na krypto nejen z důvodu poklesu ceny, ale i kvůli makroekonomické situaci a politickému prostředí, které zůstává napjaté a činí riziková aktiva méně atraktivní.

Současný pohyb bitcoinu podle ředitele Coingarage Oty Jandy naznačuje krátkodobou korekci po přehřátí trhu, kterou ale investoři spíše vnímají jako příležitost k dalším nákupům. Kryptoměna si i přes pokles udržuje dominantní postavení a její dlouhodobý trend zůstává pozitivní. „Nové ETF fondy založené na blockchainu Solana, a to i přesto, že byly uvedeny v okamžiku celkového poklesu trhu, zaznamenaly až nad očekávání velký zájem investorů. Tento krok potvrzuje rostoucí důvěru institucionálních hráčů v alternativní sítě mimo bitcoin a ethereum. Solana tak upevňuje svou pozici mezi hlavními blockchainovými platformami,“ dodal.

„Kryptoměnové trhy jsou známé svou vysokou volatilitou a krátkodobé výkyvy cen patří k jejich přirozenému fungování. Nucené likvidace a prudké denní pohyby jsou sice pro některé investory stresující, ale dlouhodobě neznamenají změnu základního trendu. Naopak technické ukazatele a poptávka po bitcoinu naznačují, že cena má potenciál opět růst a v horizontu několika týdnů se může vrátit k hranici 105 tisíc dolarů,“ uvedl ředitel směnárny Bit.plus Martin Stránský.

I přes dočasný pokles zůstává podle Rostislava Plachého z Golden Gate Digital kryptoměna pro mnoho lidí důležitým pilířem finanční nezávislosti a svobodného projevu. „Lidé si ji kupují primárně z ekonomických důvodů, tedy v očekávání zisku, ale jako vedlejší produkt získávají něco, co tradiční finanční systémy nenabízejí, skutečnou finanční suverenitu,“ podotkl.

Bitcoin vznikl v roce 2009 jako alternativa oficiálních měn. Je založený na technologii blockchain, což je decentralizovaná účetní kniha, která umožňuje transparentně a zároveň bezpečně posílat data, nejen kryptoměny. V roce 2010 stál bitcoin méně než jeden dolar.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

Z nouzových rezerv uvolní agentura IEA rekordní množství ropy

Mezinárodní agentura pro energii (IEA) v reakci na narušení trhu s ropou kvůli konfliktu na Blízkém východě uvolní rekordních 400 milionů barelů ropy z nouzových rezerv. Vyšší cena ropy se promítá i na čerpacích stanicích. Průměrná cena nafty v Česku stoupla nad 40 korun za litr. Od začátku války na Blízkém východě 28. února dosud nafta zdražila o víc než sedm korun na litr. Zdražuje i benzin Natural 95, ale o něco pomaleji. Vyplývá to z údajů společnosti CCS.
včeraAktualizovánopřed 5 hhodinami

Sněmovna schválila rozpočet pro letošní rok

Poslanecká sněmovna schválila letošní státní rozpočet se schodkem 310 miliard korun. Při schvalování přidala například peníze na sport nebo mládež. Opozice kritizovala mimo jiné podle ní nízké výdaje na obranu. Pro rozpočet hlasovalo 103 poslanců vládní koalice, proti bylo 88 poslanců opozice. Rozpočet nyní dostane k podpisu prezident Petr Pavel. Již dříve řekl, že ho vetovat nebude. Loni rozpočet skončil s deficitem 291 miliard korun.
včeraAktualizovánopřed 7 hhodinami

Lázně postrádají arabské klienty. Doufají, že klíčovou sezonu stihnou

Karvinské Lázně Darkov zatím letos kvůli konfliktu na Blízkém východě nemají z této oblasti žádné rezervace. Jde přitom o jejich klíčový trh, odkud každoročně přijíždějí i stovky klientů na dlouhodobé pobyty. Jejich výpadek by tak pro lázně znamenal vážný problém. Dopady konfliktu mohou pocítit také lázeňská zařízení v Karlovarském kraji, kde je arabská klientela rovněž ekonomicky významná.
včeraAktualizovánopřed 8 hhodinami

Jen žádost nestačí. U Nové zelené úsporám teď bude potřeba renovační pas

Nová zelená úsporám (NZÚ) bude pokračovat, program se ale dočká změn. Zájemci třeba budou potřebovat takzvaný renovační pas. Odborníci v tomto dokumentu popíší, jaký je stav budovy a co s ní udělat. Stát již většinově nebude energeticky úsporné přestavby dotovat, pouze zajistí bezúročný úvěr. Na dotace budou mít nárok jen nízkopříjmové domácnosti.
10. 3. 2026

Trumpova slova o brzkém konci války srazila ceny ropy i plynu

Ceny ropy po výstupu na více než tříletá maxima prudce klesají. Severomořský Brent odepisuje přes deset procent a vrátil se tak pod 90 dolarů za barel. Jde o reakci na slova prezidenta USA Donalda Trumpa, že válka na Blízkém východě by mohla brzy skončit. Zmírnily se tak obavy z dlouhodobého narušení dodávek suroviny na světové trhy kvůli situaci v Hormuzském průlivu. Dolů jde i cena plynu pro Evropu. V tuzemsku v důsledku války výrazně zdražila nafta i benzin, uvedla společnost CSS.
10. 3. 2026Aktualizováno10. 3. 2026

Slovenský úřad uložil českým a slovenským výrobcům kabelů rekordní pokutu

Slovenský antimonopolní úřad uložil desítce českých a slovenských výrobců a dodavatelů kabelů a jejich asociaci rekordní pokutu v celkové výši 97,4 milionu eur (2,4 miliardy korun) za kartelovou dohodu při stanovování cen zboží. Rozhodnutí v případu zatím není pravomocné. Podobný případ řeší i český antimonopolní úřad.
10. 3. 2026

Škoda Auto zůstává hvězdou poblikávajícího koncernu Volkswagen

Automobilka Škoda Auto v úterý oznámila, že v loňském roce zvýšila provozní zisk o 8,5 procenta na 2,5 miliardy eur (60,85 miliardy korun). Naopak její mateřský koncern Volkswagen reportoval propad provozního zisku o 53 procent na 8,9 miliardy eur (216,6 miliardy korun) a čistého zisku o 44 procent na 6,9 miliardy eur (167,9 miliardy korun).
10. 3. 2026

VideoSvárovská volá po obnovitelných zdrojích energie. Podle Ševčíka ničí přírodu

Hosté Událostí, komentářů probrali důsledky stoupajících cen ropy a plynu pro světovou ekonomiku a životní prostředí. Místopředseda sněmovního rozpočtového výboru Miroslav Ševčík (za SPD) a členka výboru pro životní prostředí Gabriela Svárovská (Zelení, klub Pirátů) se shodli na tom, že snížení spotřební daně na pohonné hmoty není vhodným řešením aktuální krize. Dle Ševčíka je jedinou cestou ukončení konfliktu na Blízkém východě a přechod k diplomacii. Svárovská míní, že se podobným krizím musí předcházet pomocí dlouhodobých opatření, například snižováním závislosti na fosilních palivech. „Závislost na ropě z Ruska nebo z Blízkého východu je pro Evropu významné bezpečnostní riziko, proto by se měla přeorientovat na obnovitelné zdroje,“ sdělila. Podle Ševčíka naopak obnovitelné zdroje energie ničí životní prostředí. „Například fotovoltaika zvyšuje teplotu okolního prostředí a vysušuje půdu,“ tvrdí. Diskuzi moderovala Tereza Řezníčková.
10. 3. 2026
Načítání...