Bitcoin dál klesá, jeho cena sestoupila pod 97 tisíc dolarů

Cena nejznámější kryptoměny bitcoin dál klesá, v pátek ráno sestoupila pod 97 tisíc dolarů (2,01 milionu korun). Obchodníci na kryptoměnových trzích přitom za den zaznamenali nucenou likvidaci kryptoměn za více než miliardu dolarů, ukazují data specializovaného webu CoinGlass. Zhodnocení bitcoinu od začátku roku se tak snížilo asi na pět procent, ještě začátkem října se pohybovalo kolem třiceti pěti procent.

Krátce před 11:00 SEČ se bitcoin prodával za méně než 96 800 dolarů a za posledních 24 hodin vykazoval propad o 6,1 procenta. Bitcoin se obchoduje nepřetržitě, nemá žádný začátek a závěr obchodování v rámci dne jako klasické akciové burzy. Na maximu se cena bitcoinu ocitla začátkem letošního října, kdy se dostala nad 125 tisíc dolarů.

Obchodníci jsou někdy nuceni své pozice v bitcoinech či dalších kryptoměnách zlikvidovat, jestliže se cena nevyvíjí podle jejich představ a oni si na nákup vypůjčili peníze. Týká se to jak těch, kteří spekulují na růst ceny, tak i těch, kteří se domnívají, že cena bude klesat. Pokud obchodník tento takzvaný pákový efekt využije, ale nedokáže při nepříznivém vývoji dodat věřiteli další peníze, aby doplnil krytí poskytnutého úvěru, jeho pozice je automaticky zlikvidována a získané peníze jdou věřiteli.

Server CoinDesk poukazuje na to, že se Česká národní banka (ČNB) stala první centrální bankou na světě, která nakoupila bitcoiny. ČNB ve čtvrtek 13. listopadu uvedla, že nakoupila digitální aktiva založená na blockchainu za milion dolarů (20,9 milionu korun). Na vytvořeném testovacím portfoliu, jehož součástí jsou bitcoin, stablecoiny navázané na dolar a tokenizované depozitum, chce získat praktickou zkušenost s držením digitálních aktiv.

Guvernér ČNB Aleš Michl už v lednovém rozhovoru s britským ekonomickým listem Financial Times (FT) řekl, že bankovní radě předloží plán investic do bitcoinu. Podle něj by bitcoiny nakonec mohly mít na celkových rezervách banky, které v té době činily 140 miliard eur, podíl až pět procent. Později to podmínil nutností promyšlené analýzy. Hodnota testovacího portfolia, o němž ČNB informovala tento čtvrtek, představuje 0,0006 procenta rezerv ČNB.

Proti Michlovu plánu oznámenému v lednu se postavila prezidentka Evropské centrální banky (ECB) Christine Lagardeová. Uvedla tehdy, že bankovní rezervy musejí být likvidní a bezpečné a že by neměly být zatíženy podezřením z praní špinavých peněz či další kriminální aktivity.

Data webu CoinGecko ukazují, že bitcoin klesl pod psychologicky významnou hranici sto tisíc dolarů tento měsíc už potřetí. Část obchodníků zmiňuje ukončení rekordně dlouhého omezení činnosti amerických federálních úřadů, takzvaného shutdownu, jako důvod k výprodeji bitcoinů. Uvolněný kapitál tak zřejmě alespoň částečně míří i do amerických státních dluhopisů.

Experti: Nejde o nic neobvyklého

Současný pokles ceny bitcoinu pod psychologickou hranici sto tisíc dolarů (2,08 milionu korun) je podle expertů spíše krátkodobým výkyvem kvůli jednorázovému velkému výprodeji a dlouhodobě nemusí znamenat změnu rostoucího trendu. Kryptoměny se obecně vyznačují vysokou volatilitou, a proto nejsou neobvyklé denní pohyby kurzu i v řádu desítek procent.

Po silném začátku roku čelí podle analytika Purple Trading Petra Lajska kryptoměnový trh znatelnému útlumu zájmu investorů i poklesu likvidity. „Únava trhu je patrná – po prudkých výkyvech v říjnu, které si vysloužily přezdívku krypto Black Friday, se nálada investorů změnila z neutrální na opatrnost. Strach z dalšího propadu umocňují velké likvidace pákových pozic, které v posledních týdnech probíhaly opakovaně a donutily řadu subjektů k ústupu z trhu,“ řekl Lajsek.

Nahrávám video

Viditelný je podle Lajska i odliv kapitálu ze spotových ETF fondů, které měly být jedním z hlavních stabilizačních prvků současného trhu. Jen od konce října z nich odteklo přes 1,3 miliardy dolarů, u etherových ETF pak dalších pět set milionů. Investoři tak snižují zaměření na krypto nejen z důvodu poklesu ceny, ale i kvůli makroekonomické situaci a politickému prostředí, které zůstává napjaté a činí riziková aktiva méně atraktivní.

Současný pohyb bitcoinu podle ředitele Coingarage Oty Jandy naznačuje krátkodobou korekci po přehřátí trhu, kterou ale investoři spíše vnímají jako příležitost k dalším nákupům. Kryptoměna si i přes pokles udržuje dominantní postavení a její dlouhodobý trend zůstává pozitivní. „Nové ETF fondy založené na blockchainu Solana, a to i přesto, že byly uvedeny v okamžiku celkového poklesu trhu, zaznamenaly až nad očekávání velký zájem investorů. Tento krok potvrzuje rostoucí důvěru institucionálních hráčů v alternativní sítě mimo bitcoin a ethereum. Solana tak upevňuje svou pozici mezi hlavními blockchainovými platformami,“ dodal.

„Kryptoměnové trhy jsou známé svou vysokou volatilitou a krátkodobé výkyvy cen patří k jejich přirozenému fungování. Nucené likvidace a prudké denní pohyby jsou sice pro některé investory stresující, ale dlouhodobě neznamenají změnu základního trendu. Naopak technické ukazatele a poptávka po bitcoinu naznačují, že cena má potenciál opět růst a v horizontu několika týdnů se může vrátit k hranici 105 tisíc dolarů,“ uvedl ředitel směnárny Bit.plus Martin Stránský.

I přes dočasný pokles zůstává podle Rostislava Plachého z Golden Gate Digital kryptoměna pro mnoho lidí důležitým pilířem finanční nezávislosti a svobodného projevu. „Lidé si ji kupují primárně z ekonomických důvodů, tedy v očekávání zisku, ale jako vedlejší produkt získávají něco, co tradiční finanční systémy nenabízejí, skutečnou finanční suverenitu,“ podotkl.

Bitcoin vznikl v roce 2009 jako alternativa oficiálních měn. Je založený na technologii blockchain, což je decentralizovaná účetní kniha, která umožňuje transparentně a zároveň bezpečně posílat data, nejen kryptoměny. V roce 2010 stál bitcoin méně než jeden dolar.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

VideoČeské firmy již mohou žádat o refundaci amerických cel na speciálním portálu

Více než rok od oznámení prvních celních změn v dovozu zboží do USA je situace v mezinárodním obchodu stále nejistá. Americký Nejvyšší soud plošné tarify letos v únoru označil za protiústavní – zhruba před měsícem proto začala tamní vláda firmám vyplácet kompenzace. Podle ředitele regionálního centra CzechTrade USA–Chicago Pavla Eichnera je celá situace ohledně cel nepřehledná, přičemž do celého procesu ještě vstupují i jednotlivé soudní spory. Po dobu, kdy cla platila, na nich české firmy zaplatily zhruba 800 milionů dolarů (přes 16,6 miliardy korun), říká Eichner a odhaduje, že z toho se v současnosti částečné refundace týká něco mezi 600 a 650 miliony dolarů (asi 12,5 až 13,5 miliardy korun). Pro žadatele o navrácení cel byl vytvořen speciální portál, přičemž je potřeba dodržet lhůtu 180 dní od uzavření importního procesu, uzavírá Eichner pro ČT.
před 2 hhodinami

VideoNepřijetí eura má Niedermayer za „jedno z nejhorších rozhodnutí“. Podle Staňka není vhodná situace

Prezident Petr Pavel se znovu vyslovil pro přijetí eura – zejména, pokud by koruna bránila rozvoji. Na konferenci Revize Česka doplnil, že díky společné měně by se tuzemsko přiblížilo k rozhodování v Evropské unii. Podle europoslance Antonína Staňka (nestr.) není aktuální situace tou, v níž „bychom euro měli přijímat“. Souhlasí však s tím, že pokud má být vedena debata o tom, jestli euro přijmout, nebo ne, tak by měla být o tom, kdy by to mělo být. Europoslanec Luděk Niedermayer (TOP 09) považuje za „strašně smutné“, že diskuse o této věci trvá v Česku desítky let, a nikam se nedobrala. Nepřijetí eura považuje za „jedno z nejzbytečnějších, nejhorších rozhodnutí, které vlády přijaly“. Debatou v Událostech, komentářích provázela Tereza Řezníčková.
před 10 hhodinami

Valná hromada ČEZu schválila první krok směřující k zestátnění

Energetická skupina ČEZ může začít s procesem vyčlenění nevýrobní části firmy do nové dceřiné společnosti, schválili na valné hromadě akcionáři. Mluvčí skupiny Ladislav Kříž potvrdil, že by nová firma měla vzniknout v řádu týdnů od schválení a následně v prvním čtvrtletí roku 2027 by do ní měly být začleněny vybrané podniky. Rozdělení ČEZu je podle analytiků prvním krokem k chystanému zestátnění společnosti, které plánuje současná vláda.
včeraAktualizovánopřed 12 hhodinami

VideoNejdražší a nejméně efektivní cesta, řekl Hřib k plánovanému zestátnění ČEZu

Stávající model není ideální, ale vláda se to chystá řešit nejdražší a nejméně efektivní cestou, která existuje, řekl v Interview ČT24 předseda Pirátů Zdeněk Hřib v souvislosti s plánovaným zestátněním energetické skupiny ČEZ. Podle plánu by se firma měla rozdělit na dvě části. Ta část, která vyrábí elektřinu, by podle vlády měla být ze sta procent státní. Podle Hřiba ale Česko už teď ČEZ ovládá. „Otázka je, jestli je rozumné platit 250 miliard za to, že ho budeme ovládat ještě o něco víc,“ podotkl Hřib s tím, že navíc dojde k vytěsnění minoritních akcionářů, kteří nyní fungují jako kontrolní mechanismus. Plán je podle něj postavený naruby. Vláda totiž plánuje koupit část, která je výrobní, kde jsou podle ní jisté peníze. „To, co ale je v dnešní době rizikové, je ta výroba,“ řekl šéf Pirátů. Moderoval Daniel Takáč.
včera v 19:40

Schodek státního rozpočtu v květnu vzrostl na 170,2 miliardy

Deficit státního rozpočtu se v květnu prohloubil na 170,2 miliardy korun z dubnových 106,1 miliardy, informovalo v pondělí ministerstvo financí. Prohloubení schodku je v květnu obvyklé. Letošní květnový deficit byl nejnižší od roku 2020, ale zároveň šestý nejvyšší od vzniku Česka. Loni na konci května byl rozpočet ve schodku 170,5 miliardy korun.
včeraAktualizovánovčera v 18:08

VideoAfrika, Asie i Jižní Amerika. Tuzemští exportéři hledají nové trhy

Tuzemský průmysl podle zástupců exportérů, státu i finančních institucí přichází o klíčové trhy a musí rychle hledat nové obchodní příležitosti. Firmy se proto stále více zaměřují na Afriku, Asii nebo Jižní Ameriku, kde chtějí navázat i na pověst československých výrobků. Zájem o nové oblasti roste také kvůli výpadku odbytu v Rusku a Bělorusku a nejisté situaci na Blízkém východě, kde obchod komplikují mimo jiné logistické problémy. Pomoci exportérům má i česká diplomacie, která plánuje posílit své týmy v zemích mimo Evropu.
včera v 08:00

Budoucnost ropovodu Družba? Může do Česka dopravovat i neruskou ropu

Už více než rok do Česka neproudí ropovodem Družba ropa z Ruska. Teď Česko řeší, co s ním. V úvahu připadají různé varianty, včetně toho, že se ropovod zreverzní, tedy že by jím proudila ropa směrem z Česka třeba na Slovensko. O české závislosti na ropě ze zahraničí, ropném průmyslu a současné krizi kolem cen této komodity je nový díl publicistického cyklu Bilance. Televizní premiéra je už toto pondělí ve 22:05 na ČT1.
včera v 07:30

Obce chtějí kvůli Dukovanům víc peněz. Miliardy nejsou automatické, říká Havlíček

Ohledně financování projektů souvisejících s dostavbou Dukovan panují neshody. Některé obce upozorňují na to, že budou potřebovat víc peněz například na výstavbu ubytovacích kapacit, rozšíření zdravotní péče, škol nebo vodovodů. Akční plán, který schválila minulá vláda, počítá s tím, že náklady dopadů výstavby nových jaderných bloků budou zhruba patnáct miliard korun. Na těchto opatřeních by se přitom měl z osmdesáti procent podílet stát a zbytek financovat kraje a obce. Nyní ale na takové projekty ve státním rozpočtu dost peněz není. Ministr průmyslu Karel Havlíček (ANO) ČT řekl, že podpora pro obce není automatická a kabinet ji bude posuzovat individuálně.
31. 5. 2026
Načítání...