Muniční iniciativa bude pokračovat, zopakoval po jednání Bezpečnostní rady státu (BRS) premiér Andrej Babiš (ANO). Uvedl ale, že do ní Česko nebude dávat peníze. Podle bývalé vlády činil dosavadní příspěvek Česka dvě až tři procenta z celkového objemu vložených peněz.
Babiš (ANO) před volbami muniční iniciativu, jejímž prostřednictvím dostává Ruskem napadená Ukrajina dělostřelecké granáty, ostře kritizoval a sliboval její zrušení.
V úterý po jednání lídrů zemí takzvané koalice ochotných v Paříži uvedl, že Česko iniciativu rušit nebude, bude ji koordinovat a nepůjdou do ní peníze českých občanů. Rozhodl se tak po dohodě s koaličními partnery, doplnil.
Také po jednání BRS zopakoval, že „v této iniciativě budeme pokračovat jako zprostředkovatel, nebo naše firmy, které mají know-how“. Shoda na tom podle něj je i s předsedou koaliční SPD a sněmovny Tomiem Okamurou.
Okamura později potvrdil, že na vládě došlo ohledně podpory Ukrajiny ke kompromisu. „My jsme požadovali, aby na muniční iniciativu nešly žádné české peníze,“ podotkl. Administraci muniční iniciativy by měl podle Okamury dělat někdo jiný než ministerstvo obrany nebo Česká republika.
Iniciativu už není třeba označovat jako českou, řekl novinářům Okamura, byť by hnutí SPD bylo pro její ukončení. Okamura také zdůraznil, že žádný český voják nepůjde na Ukrajinu. Vládní programové prohlášení podle něj říká, že vláda bude prosazovat diplomatické mírové řešení konfliktu.
„(Muniční iniciativa) bude určitě pokračovat jako dosud. Stejná struktura, jako dělal pan Vytečka,“ sdělil rovněž Babiš. Aleš Vytečka je ředitelem Agentury pro mezivládní obrannou spolupráci (AMOS), která iniciativu koordinuje. Premiér dále řekl, že se na radě řešily vysoké zisky zbrojařských firem.
Ministr dopravy Ivan Bednárik (za SPD) po jednání BRS uvedl, že účastníci byli informováni o tom, jaký je aktuální stav iniciativy. „Dozvěděli jsme se, kolik firem a v jakém režimu se účastní muniční iniciativy,“ řekl s tím, že rada nepřijala k tématu žádné usnesení.
Šéf diplomacie Petr Macinka (Motoristé) k muniční iniciativě uvedl, že její ukončení by znamenalo pro Ukrajinu velký problém. Je rád, že iniciativa bude pokračovat, řekl v Interview ČT24. Muniční iniciativa podle něj přináší Česku kredit v mezinárodním prostředí a podstatné je zajistit, aby dál fungovala. Zda do ní bude Česko dávat peníze, podstatné není, doplnil. Problémem podle Macinky byla vysoká míra netransparentnosti muniční iniciativy za minulé vlády. „Jak se seznamujeme s detaily, některé pochybnosti se rozplývají,“ podotkl ministr zahraničí.
BRS podle Bednárika ve středu věnovala nejvíc času protidronové obraně. „Tam je hodně úkolů, dostali jsme termíny, musíme řešit legislativu, provozní náležitosti a tak dále,“ dodal bez dalších podrobností. Babiš později doplnil, že o fungování protidronové obrany se bude při své návštěvě Kyjeva zajímat i ministr zahraničí Macinka.
Babiš na jednání informoval členy rady také o výsledcích úterního jednání v Paříži. Rada se zabývala i opatřeními ohledně povodní, vrátila se k zásahu policie při střelbě na Karlově univerzitě před dvěma lety či protipožární ochraně objektů v souvislosti s nedávným neštěstím ve švýcarském lyžařském středisku.
Hlavními přispěvateli jsou jiné státy
Česko na muniční iniciativě spolupracuje zejména s Nizozemskem a Dánskem. V iniciativě je koordinátorem a dopravcem, vyhledává zásoby střeliva ve světě a domlouvá mezinárodní financování. Plátci munice jsou z větší části jiné země jako Německo, Kanada či Nizozemsko.
Loni Ukrajina dostala 1,8 milionu kusů munice, za celou dobu trvání iniciativy přes čtyři miliony kusů. Podle bývalého ministra zahraničí Jana Lipavského (za ODS) na munici pro Ukrajinu dárci věnovali sto miliard korun, dvěma až třemi miliardami přispělo Česko.
Opozice pokračování iniciativy vítá
Bývalý premiér Petr Fiala (ODS), jehož vláda projekt dodávek velkorážové munice pro Ukrajinu zahájila, uvedl, že iniciativa bude pokračovat hlavně díky tlaku zahraničních partnerů. „Nová vláda se na ní nechce podílet, jen ji nechá pokračovat. Je to škoda, protože iniciativa byla výrazným zahraničním úspěchem naší vlády a celé země,“ sdělil Fiala.
Připomněl nedávné rozhodnutí Česka, Maďarska a Slovenska nepřipojit se ke garancím spojeným s půjčkou zemí Evropské unie Ukrajině ve výši devadesát miliard eur (zhruba 2,2 bilionu korun). „Podobně sice Andrej Babiš nezablokoval finance na pomoc Ukrajině, ale odmítl se podílet na zárukách. Dříve či později se nám alibismus a neserióznost naší nové zahraniční politiky vymstí. V diplomacii totiž nelze dlouhodobě chtít po našich partnerech vše a nedávat nic,“ uvedl.
Předseda Pirátů Zdeněk Hřib uvedl, že pokračování iniciativy je dobrou zprávou. „Tedy pokud si to (Babiš) opět nerozmyslí. Podporou Ukrajiny chráníme i naši bezpečnost. Zatímco SPD kvůli Ukrajině na sítích útočí na vlastního ministra, premiér snad konečně pochopil, co je v sázce,“ napsal Hřib.
Místopředseda TOP 09 Marek Ženíšek napsal, že iniciativa velmi pomohla Ukrajině bránit se „ruským barbarům“. „Andrej Babiš ji chtěl zrušit. Teď slavnostně oznamuje, že ji rušit nebude (dokud mu SPD neřekne opak) – a že do ní nedáme peníze, které už teď skoro nedáváme,“ uvedl.
Poslanec Jan Bartošek (KDU-ČSL) chápe pokračování projektu jako velkou pochvalu práce Fialovy vlády od Babiše. „Jen je škoda, že Babiš muniční iniciativu před volbami nezodpovědně zneužil ve své nenávistné kampani,“ sdělil Bartošek.
Aktuální postoj vládní koalice ocenil místopředseda opozičních lidovců Eduard Hulicius. „Vítáme, že hnutí ANO a zejména SPD otočily, že tu vyhraněnou rétoriku předvolební popřely a že Česko bude nadále pokračovat jako organizátor muniční iniciativy,“ řekl na tiskové konferenci. Vyjádřil však lítost nad tím, že vláda podle něj odmítá solidaritu, například se nechce aktivně účastnit práce koalice ochotných. „Zbývá nám jenom naděje, že i v tomto vláda otočí a bude se chovat rozumně,“ podotkl.
BRS má nyní osm členů
BRS je stálým pracovním orgánem vlády pro koordinaci problematiky bezpečnosti země. Členy jsou premiér a další ministři podle rozhodnutí kabinetu. Babišova vláda v prosinci rozhodla, že BRS bude mít osm členů.
Místopředsedou rady je ministr průmyslu a obchodu Karel Havlíček (ANO), dalšími členy jsou ministři obrany, zahraničí, financí, vnitra, spravedlnosti a dopravy. Tajemníkem BRS je poradce pro národní bezpečnost Hynek Kmoníček.
