Muniční iniciativa

Po České republice se konaly akce připomínající začátek ruské plnohodnotné invaze na Ukrajinu před čtyřmi lety, 24. února 2022. Bezpečnost a obranyschopnost Česka, Ukrajiny a celé Evropy byly tématy veřejného slyšení v Senátu, ze kterého se členové vlády Andreje Babiše (ANO) omluvili, zatímco prezident Petr Pavel dorazil. Zajištění bezpečnosti je odpovědností nás všech, řekl Pavel v horní komoře. Prezident se odpoledne sešel na Hradě s podporovateli napadené země.

V den čtvrtého výročí plnohodnotné ruské invaze na Ukrajinu byl hostem Interview ČT24 moderovaného Barborou Kroužkovou bezpečnostní expert a bývalý vládní zmocněnec pro rekonstrukci Ukrajiny Tomáš Kopečný. Ten řekl, že ukrajinské přežití závisí na dodávkách zbraní ze Západu. „První tři roky to byla společná role Evropy a Spojených států a pak se od toho USA odklonily. Teď už je to jen o Evropě a ta v tom obstává. Ne díky českým financím, ale i díky české muniční iniciativě. Díky evropským státům, především severní a západní Evropy, které velké části svého rozpočtu (…) dedikují tomu, aby byl v Evropě mír a aby Ukrajina přežila,“ zdůraznil Kopečný, který v pořadu hovořil mimo jiné také o ruské ekonomice, o tom, co by mohlo invazní armádu zastavit či jak dlouho podle něj ještě bude konflikt na Ukrajině trvat.

Pokračování české muniční iniciativy, která zajišťuje dělostřeleckou munici pro Ukrajinu napadenou Ruskem, podporuje 62 procent lidí v Česku, naopak proti je 35 procent, zjistila v lednovém průzkumu pro ČT agentura Kantar CZ. Premiér Andrej Babiš (ANO) a další představitelé nové vládní koalice původně plánovali iniciativu zrušit, nakonec do ní ale Česko pouze přestane přispívat penězi.

Česko nemůže být černým pasažérem při zvyšování výdajů na bezpečnost, protože by ztratilo svou důvěryhodnost, uvedl prezident Petr Pavel na bezpečnostní konferenci v Mnichově. Podle něj nelze očekávat, že se ostatní země uskromní a zaplatí bezpečnost Česka. „Naši partneři velice pozorně sledují, co se u nás děje,“ upozornil Pavel v souvislosti s kroky nové vlády.

Ruský vládce Vladimir Putin doufá, že by mohl zopakovat Mnichov 1938 a získat část Ukrajiny, stejně jako Adolf Hitler získal část Československa, prohlásil na Mnichovské bezpečnostní konferenci ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj. Ukrajina si válku nevybrala a není možné, aby současná situace trvala napořád, zdůraznil. „Ukrajinci jsou lidé, ne terminátoři,“ podotkl Zelenskyj s tím, že Kyjev a Evropa potřebují silné bezpečnostní garance.

Česká muniční iniciativa si klade za cíl zajistit pro Kyjev dělostřeleckou munici v hodnotě pěti miliard eur (přes 121 miliard korun), zatím má ale přísliby pouze na 1,4 miliardy eur, řekl v Bruselu ve středu nejmenovaný vysoký vojenský představitel NATO. Neupřesnil ale, jestli má tato částka pokrýt dodávky na rok 2026 či jinak dlouhé časové období. Činitel připomněl, že tuzemská vláda potvrdila, že bude iniciativu i nadále koordinovat. Vyzval proto spojence, aby do ní přispívali.

Bylo pro mě šokující, s jakou lehkostí žongluje ministr zahraničí Petr Macinka (Motoristé) s pojmy muniční iniciativa nebo dodávka letounů L-159, řekl v Interview ČT24 poslanec a bývalý šéf diplomacie Jan Lipavský (za ODS). O letounech se ministr zmínil i v SMS zprávě, jejíž znění bylo určené prezidentu Petru Pavlovi. Podle Lipavského by pomoc Ukrajině, zemi napadené Ruskem, neměla být předmětem „politikaření“. Pořad moderovala Barbora Kroužková.

Je předčasné řešit složení delegace na summitu NATO, a to včetně účasti prezidenta Petra Pavla, uvedl ministr zahraničí Petr Macinka (Motoristé) po jednání se šéfem NATO Markem Ruttem v Bruselu. Bylo by však podle něj vhodné, kdyby Česko na summitu reprezentoval premiér Andrej Babiš (ANO). Předmětem diskuse s Ruttem byla například muniční iniciativa.

„Úlohou prezidenta není bez konzultace s vládou v zahraničí slibovat nějaké dary nebo obchodní aktivity,“ reagoval europoslanec Ivan David (SPD) na návštěvu hlavy státu Petra Pavla na Ukrajině. Podle ministra zahraničí Petra Macinky (Motoristé) měl Pavel při návštěvě Kyjeva říct, že Česko může v krátké době dodat několik bojových letadel. Prezident kritiku odmítl. „Považuji to za chucpe,“ reagovala na celou záležitost europoslankyně Danuše Nerudová (STAN). Dodala, že Macinkův postoj nepovažuje za správný, oslabuje dle ní pozici tuzemska navenek. Duelem ČT24 provázel Martin Řezníček.

Premiér Andrej Babiš (ANO) dříve v opozici nemohl mít vhled do fungování muniční iniciativy, sdělil v Interview ČT24 někdejší vládní zmocněnec pro rekonstrukci Ukrajiny Tomáš Kopečný. Proto podle něj předseda vlády po svém jmenování z původního postoje, že Česko projekt úplně zruší, ustoupil. K tomu, že Babiš svolil ke koordinaci iniciativy, ač do ní země nebude finančně přispívat, pomohla podle Kopečného i mezinárodní situace. Od významných českých partnerů totiž slyšel, že má smysl, míní.

Česká muniční iniciativa zajišťuje polovinu dodávek velkorážní munice pro ukrajinskou armádu, řekl prezident Petr Pavel po pátečním setkání se svým ukrajinským protějškem Volodymyrem Zelenským v Kyjevě. Ten ocenil, že bude projekt pokračovat i za nové vládní koalice. Hlavy státu hovořily také o stavu mírových jednání či situaci v ukrajinské energetice, která se potýká s problémy v důsledku ruských útoků.

Ukrajinská strana vyjádřila jednoznačný vděk za to, že se Česko rozhodlo pokračovat ve své muniční iniciativě. Pro ukrajinskou armádu je to klíčová věc, uvedl prezident Petr Pavel po jednání s ukrajinskými představiteli ve Lvově, kam se osobně vydal. Sdělil také, že svou návštěvu Ukrajiny nebere jako vzkaz české vládě a že jeho podpora Ruskem napadené země zůstává neměnná. Zmínil se také o Grónsku, spor o ostrov lze dle něj řešit diskusí v rámci NATO.

Na první letošní řádné schůzi se zákonodárci v úterý celý den zabývali vyslovením důvěry kabinetu Andreje Babiše (ANO), jehož součástí jsou také SPD a Motoristé. Na úvod promluvil premiér Babiš, podle něhož je cílem kabinetu sebevědomé, bezpečné, prosperující a úspěšné Česko. V dolní komoře pak hovořili jednotliví ministři, kteří poslancům představili své priority. Po nich vystupují zástupci opozice. Ta v úterý neprosadila doplnění programu schůze o projednání návrhu k odvolání Tomia Okamury (SPD) z čela dolní komory. Schůze byla v úterý večer přerušena do středečního rána.

„Zmocněnec nemá žádnou exekutivní sílu. (...) Je to nějaká úlitba Motoristům od premiéra Andreje Babiše (ANO),“ uvedl v Událostech, komentářích místopředseda poslaneckého klubu Pirátů Ivan Bartoš. Reagoval tím na situaci okolo jmenování Filipa Turka (za Motoristy) vládním zmocněncem pro Green Deal a klimatickou změnu. „Jmenování Turka zmocněncem rozumím. Celá ta kauza spíše připomíná vrtěti Turkem. (...) Média zde ovlivňují veřejné mínění jedním směrem,“ sdělil místopředseda sněmovního výboru pro bezpečnost Radek Koten (SPD). Podle předsedy TOP 09 Matěje Ondřeje Havla je Turkova minulost reputační riziko země. „Takový člověk nemůže být členem vlády,“ dodal. Předsedkyně poslaneckého klubu STAN Michaela Šebelová je překvapena, že Babiš nechce podat kompetenční žalobu a za Turka bojovat. Místopředseda sněmovny Patrik Nacher (ANO) tvrdí, že by případné podání kompetenční žaloby a čekání na rozsudek zastínilo ostatní témata vlády.

Kabinet Andreje Babiše (ANO) na pondělním zasedání schválil vznik vládní rady pro duševní zdraví a příslušný odbor na Úřadu vlády. Ministři se také zabývali muniční iniciativou, na tiskové konferenci zazněla kritika předchozí vlády za mlžení a skrývání projektu v rozpočtu Vojenského zpravodajství. Kabinet rovněž rozhodl o zřízení funkce zmocněnce pro Green Deal, jímž se stane poslanec za Motoristy Filip Turek.

Vládním zmocněncem pro klimatickou politiku se stane poslanec Motoristů Filip Turek, oznámil po jednání vlády premiér Andrej Babiš (ANO). Čestný prezident Motoristů už ráno řekl, že by mohl být vládním zmocněncem a zprostředkovaně také úřad vést. Prezident Petr Pavel odmítá Turka jmenovat ministrem životního prostředí. Resort dočasně řídí ministr zahraničí a předseda Motoristů Petr Macinka. Babiš se podle svých slov věcí nechce dál zabývat, vláda podle něj funguje a koaliční střet nelze očekávat.

Ministr zahraničí Petr Macinka (Motoristé) v pátek navštívil Ukrajinu. Doprovázel ho také poslanec za Motoristy Filip Turek, který prohlásil, že za válku může mimo jiné zahraniční politika supervelmocí a úvahy o rozšiřování NATO. „Petr Macinka mě překvapil některými výroky pozitivně,“ uvedla v Událostech, komentářích europoslankyně Markéta Gregorová (Piráti). „Nicméně Turek do toho hodil Petru Macinkovi vidle svými nepřijatelnými výroky ruské propagandy o vlivu NATO na začátek války,“ dodala. Podle poslance Radka Kotena (SPD) se chtěl Macinka při návštěvě Ukrajiny mimo jiné dozvědět, v jaké fázi jsou vyjednávání o míru. Debatou provázel Lukáš Dolanský.

Návštěvou Ukrajiny chtěla vláda vyslat signál, že je pro ni důležité se s ukrajinskou stranou bavit a navázat co nejrychleji kontakty, řekl v Kyjevě ministr zahraničí Petr Macinka (Motoristé). Na společné tiskové konferenci se svým ukrajinským protějškem Andrijem Sybihou podotkl, že je dobře, že bude pokračovat muniční inciativa. Řekl také, že Západ by měl být schopen poskytnout Ukrajině dostatečné bezpečnostní záruky na to, aby byly jistou alternativou k členství Ukrajiny v NATO. Poslanec za Motoristy Filip Turek, který se návštěvy rovněž účastnil, prohlásil, že za válku může mimo jiné zahraniční politika supervelmocí a úvahy o rozšiřování NATO.

Poslanec SPD Jaroslav Foldyna uvedl, že bude mít problém vyslovit důvěru koaliční vládě ANO, SPD a Motoristů. Zdůvodnil to tím, že se koalice rozhodla pokračovat v muniční iniciativě pro Ukrajinu, kterou zástupci ANO a SPD před volbami kritizovali a slibovali její zrušení. Foldyna to napsal na Facebooku. Sněmovní schůze k vyslovení důvěry začne příští týden.

Předseda Poslanecké sněmovny Tomio Okamura (SPD) řekl, že by zopakoval svůj novoroční projev, ve kterém kritizoval Ukrajinu, tamní vládu a korupční případy. V pořadu Interview ČT24 připustil, že si uvědomuje i míru korupce v Rusku. Okamura hovořil také o situaci rusínské menšiny na Ukrajině a zmínil svůj postoj k českému zapojení do muniční iniciativy, kterou vnímá jako „obchodní záležitost západních zemí“. Rozhovor vedla moderátorka Barbora Kroužková.

Česko a Slovensko obnoví mezivládní konzultace, nejbližší společné jednání vlád obou zemí bude v Česku, řekl slovenský premiér Robert Fico (Smer) po schůzce s českým premiérem Andrejem Babišem (ANO), který ve čtvrtek přijel do Bratislavy na oficiální návštěvu Slovenska. Babiš dodal, že setkání vlád by se mělo konat 31. března. Český premiér jednal také se slovenským prezidentem Peterem Pellegrinim.

Ministr zahraničí a předseda Motoristů Petr Macinka v Interview ČT24 uvedl, že strana dál trvá na nominaci poslance a čestného prezidenta Motoristů Filipa Turka do čela resortu životního prostředí. Dodal, že si Motoristé počkají na písemné zdůvodnění, proč Turka prezident Petr Pavel nechce jmenovat. Připustil také, že existují i jiné kroky než kompetenční žaloba. Macinka se v pořadu moderovaném Danielem Takáčem vyjádřil také k pokračování muniční iniciativy.

Muniční iniciativa bude pokračovat, zopakoval po jednání Bezpečnostní rady státu (BRS) premiér Andrej Babiš (ANO). Uvedl ale, že do ní Česko nebude dávat peníze. Podle bývalé vlády činil dosavadní příspěvek Česka dvě až tři procenta z celkového objemu vložených peněz.

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj přiletěl na Kypr, kde se u příležitosti zahájení kyperského předsednictví v Radě EU setká mimo jiné s předsedkyní Evropské komise Ursulou von der Leyenovou a předsedou Evropské rady Antóniem Costou. Zelenskyj vyjádřil naději, že se jeho země, jež se čtvrtým rokem brání ruské ozbrojené agresi, během předsednictví Kypru v příštích šesti měsících přiblíží členství v Evropské unii, informovala agentura Reuters.