Bezpečnost a obranyschopnost České republiky, Ukrajiny a celé Evropy jsou tématy veřejného slyšení, které se koná v Senátu. Zatímco prezident Petr Pavel se rozhodl pozvání využít a na akci promluví, členové vlády Andreje Babiše (ANO) se omluvili. Slyšení se pořádá v den čtvrtého výročí počátku plnohodnotné ruské agrese proti Ukrajině. Na Hradě se na pozvání prezidenta sešli podporovatelé napadené země.
Slyšení si klade za cíl i přes absenci členů vlády ANO, SPD a Motoristů, která je k podpoře Ukrajiny v boji s ruským agresorem vlažnější než bývalý kabinet Petra Fialy (ODS), poskytnout informace o tom, jak je Česko připraveno na krizové situace a bezpečnostní hrozby a jak je ochotno spolupracovat se spojenci.
Babiš v pondělí ke své neúčasti uvedl, že má důležitější program. Vicepremiér a ministr zahraničí Petr Macinka (Motoristé) svou nepřítomnost zdůvodnil účastí na Valném shromáždění OSN. Vicepremiéra a ministra obrany Jaromíra Zůnu (za SPD) jeho tým omluvil velitelským shromážděním, náčelník generálního štábu armády Karel Řehka nicméně na slyšení Senátu svou účast přislíbil.
Prezident Pavel promluví v odpoledním bloku věnovaném pomoci Ukrajině, obranyschopnosti státu a českým bezpečnostním zájmům v zahraniční politice.
Prakticky celodenní slyšení by mělo poskytnout odpovědi na otázky, zda je současná krizová legislativa dostatečná. Jeho účastníci mají také řešit, jaké kroky je třeba podniknout k zabezpečení hospodářství a dodavatelských řetězců. Účastníci mají mluvit rovněž o tom, jak současná bezpečnostní situace a další krize dopadají na psychiku člověka a na společnost a v čem může být zkušenost bojující Ukrajiny důležitá pro posílení bezpečnosti Evropy.
Dopoledne se na Hradě prezident setkal s podporovateli Ukrajiny a krátce k nim promluvil.
Reakce politické reprezentace
Výročí zahájení ruské plnohodnotné invaze komentoval premiér i další politici. „24. února 2022 začala ničím neomluvitelná agrese Ruska vůči Ukrajině. Už čtyři roky tak trvá nesmyslná válka, v níž každý další den umírají lidé, jsou ničeny celé vesnice a města a která přináší jen zkázu. Nelze si přát nic jiného než to, aby se konečně přestalo zabíjet a válka skončila,“ uvedl Babiš.
Dlouho podle premiéra platilo, že kdokoli vyzýval k diplomatickým jednáním, okamžitě dostal nálepku a o míru se téměř nesmělo mluvit. To se změnilo až s nástupem amerického prezidenta Donalda Trumpa, míní český premiér. „O podmínkách míru se jedná a já doufám, že brzy skutečně nastane,“ dodal Babiš.
Fiala míní, že ruská agrese vůči Ukrajině ohrožuje i Česko. „Pomoc Ukrajině je nejenom správná, ale je to i investice do naší bezpečnosti. Pokud padne Ukrajina, Rusko se nezastaví a půjde dál. Děkuji všem občanům, kteří Ukrajincům pomáhají. I to je důležité pro naši bezpečnost a dobrou budoucnost,“ napsal v úterý bývalý premiér.
Sídlo vlády Strakova akademie v úterý vyvěsila ukrajinskou vlajku. Stejný krok udělal i Senát a ministerstva školství, kultury, financí či zahraničí. Několik ukrajinských vlajek visí i z oken budovy sněmovny na Malostranském náměstí, naopak na žerdi na hlavní budově ve Sněmovní 4 ukrajinská vlajka vyvěšená není. „Na ministerstvech vedených SPD ani na Sněmovně ukrajinská vlajka nebude,“ uvedl v pondělí na síti X předseda Poslanecké sněmovny a hnutí SPD Tomio Okamura.
Ruská invaze na Ukrajinu je největším konfliktem na evropském kontinentu od konce druhé světové války. Zemřely při ní statisíce ukrajinských i ruských vojáků a pravděpodobně desítky tisíc ukrajinských civilistů. Miliony lidí na Ukrajině byly nuceny opustit své domovy, stovky tisíc uprchlíků přijala i Česká republika.
