Pokud někdo říká, že ho válka unavuje, staví se lhostejně k naší budoucnosti, prohlásil v sobotu odpoledne prezident Petr Pavel na pražském Staroměstském náměstí na akci Společně za Ukrajinu! k blížícímu se čtvrtému výročí plnohodnotné ruské invaze do sousední země. Ukrajinský velvyslanec Vasyl Zvaryč následně poděkoval Čechům za podporu. Vystoupili také rodiče padlých českých dobrovolníků nebo svědci ruských zvěrstev. Shromáždění podobného rázu se konala i v dalších městech v republice.
Pavel před zaplněným Staroměstským náměstím vyjádřil dík všem, kdo napadenou zemi podporují, a to i finančně. „Její osud nemůže být lhostejný nám, kteří jsme něco podobného zažili a na které válka přímo i nepřímo dopadá. Týká se nás. Jestli nám někdo říká, že už jsme z války unavení a otravuje nás neustále poslouchat o Ukrajině, staví se lhostejně k naší vlastní budoucnosti. Protože dřív nebo později na Ukrajině zavládne mír a bude záležet, jaký bude. Ovlivní bezpečnost Evropy na dlouhou dobu dopředu,“ prohlásil.
Tvrzení, že si Ukrajina za svou situaci může sama, protože chtěla vstoupit do NATO, označil za „bohapustý nesmysl“. „Jenom se starala o svou budoucnost a chtěla žít v bezpečí stejně, jako to chtějí lidé na celém světě. Myslím si, že na to měla stejné právo jako ostatní,“ zdůraznil.
„Nebráníme Ukrajinu jako zemi, národ, ale princip – aby malé a střední země nebyly vystaveny tlaku velkých a mohly o své budoucnosti rozhodovat samy ze svobodné vůle,“ pokračoval prezident. Válka trvá od roku 2014, tedy od ruské svévolné anexe ukrajinského poloostrova Krymu, připomněl. Poslední čtyři roky pak podle něj znamenaly destrukci, zničené životy, zabíjení, zmrzačené lidi, unesené děti a ztracené budoucnosti a naděje.
Podobnou situaci jako Ukrajina by podle Pavla mohlo zažívat i Česko, pokud „se nepostaví zlu“. To se roztahuje, když mu je nechán prostor, řekla hlava státu a připomněla, že agresi rozpoutalo Rusko. Vládci Kremlu Vladimirovi Putinovi jde o obnovení síly SSSR, netají se tím, soudí. Válka podle něj mohla skončit jakýkoliv den za dobu svého trvání, kdyby Putin chtěl.
Zdůraznil, že Ukrajinci v Česku nejsou přítěží, čísla podle Pavla hovoří jasně: „Většina z nich pracuje, platí pojištění a naší ekonomice přináší víc, než z ní odčerpává. Chovat se k Ukrajincům negativně je nefér.“
„Doufám, že naše vláda si uvědomuje, že budoucnost Ukrajiny bude mít dopad i na naši prosperitu a bezpečnost. Že je v našem zájmu ji nadále podporovat, než bude dosaženo spravedlivého míru,“ uvedl Pavel s tím, že je rád, že podpora bránící se země neskončila tak, jak zaznívalo v předvolebních slibech. Jmenoval pokračování muniční iniciativy a půjčky Ukrajině, ač obojí bez příspěvku Česka.
Velvyslanec: Ukrajina drží linii i díky Česku
„Ukrajina dnes drží linii také díky vaší podpoře,“ ocenil hned několikrát podporu Čechů po Pavlovi i ukrajinský velvyslanec Zvaryč. V Praze podle něj vždy vítězila odvaha nad strachem.
„Jsme silnější a náš boj za svobodu má hlubší smysl. Děkuju, že chápete, že válka proti Ukrajině není jen její věcí. Putin porušil mezinárodní právo – pravidla, která chrání malé a střední státy a jsou zárukou bezpečnosti i pro Česko. Na výsledku války záleží naše i vaše bezpečnost,“ promluvil ke Staroměstskému náměstí.
„Dnes společně říkáme: ‚Putine, odejdi z Ukrajiny. Ruce od ní pryč. Ruský vojáku, jdi domů‘,“ zvolal Zvaryč a zopakoval slova prvního českého prezidenta Václava Havla o tom, že pravda a láska musí zvítězit nad lží a nenávistí. Ukrajina podle něj nepadne.
Minuta ticha za padlé dobrovolníky
Podle redaktora ČT Ondřeje Pražáka se na asi dvouhodinové akci mimo jiné držela minuta ticha za padlé dobrovolníky z tuzemska, kterých na Ukrajině dosud zemřelo šest. Rodiče některých z nich, Karla Kučery a Martina Krejčího, před shromážděnými promluvili.
Matka druhého jmenovaného Ivana Krejčová řekla, že její syn byl před poslední cestou na frontu zcela vyčerpaný po fyzické i psychické stránce, pomoc Ukrajincům se bránit však považoval za svou povinnost. „Martin v sobe měl světlo lidskosti, které hořelo jasným plamenem,“ uvedla. Takové světlo v sobě podle ní mají všichni a je jenom na každém jednotlivci, jak se rozhodne v životě konat. „Myslím, že nebe a peklo si neseme my lidé v sobě a je jen na nás, kterým směrem svoje činy nasměrujeme,“ dodala.
Padlé české občany, tedy Tomáše Zavázala, Martina Krejčího, Karla Kučeru, Michala Janíka, Vladimíra Přibyla a Jiřího Kotrlu, připomínají na Staroměstském náměstí panely připravené organizací Paměť národa ve spolupráci s iniciativou Vlny solidarity. Popisují jejich příběhy.
Před slovy rodičů padlých zazněly také tři výpovědi očitých svědků války – Aliny Kravčukové, jež ze země utekla a nyní pracuje v sociálních službách města Litomyšl, ukrajinského válečného veterána Serhije Žukovského, který přišel o obě ruce, a mladé dívky z okupované Nové Kachovky, kterou Rusové odvlekli na Krym a snažili se ji převychovat. Překlady jejich výpovědí četli hokejista Dominik Hašek a herečka Simona Lewandowská.
Se svědectvím Ukrajinců vystoupily i členky občanských organizací, které zastupují ukrajinské vojáky zajaté či pohřešované v boji. Jejich překlady přednesli herci Jitka Čvančarová a Vladimír Polívka.
„Soucit je důležitá vlastnost“
Ve videozdravici o situaci na Ukrajině, morálce, odvaze, pravdě a nezávislosti Ukrajiny z pohledu Polska promluvila režisérka Agnieszka Hollandová. „Nemůžeme připustit, aby se Mnichov opakoval,“ odkázala na českou historii a zmínila tendence oslabující pozici Ukrajiny v Polsku i problematické kroky Spojených států.
Někdejší slovenská velvyslankyně Magda Vášáryová varovala před sílící ruskou propagandou a vyzvala k soucitu s těmi, kdo trpí mrazem a útoky raket. „Soucit je mimořádně důležitá vlastnost a vy, co tu stojíte, tomu rozumíte. Vy jste ten soucit neztratili,“ ocenila. Je podle ní třeba pokračovat v solidaritě, zvlášť v době, kdy se od pomoci Kyjevu odklánějí Spojené státy i některé středoevropské vlády, a držet spolu.
Shromáždění pořádaly organizace Paměť národa, Člověk v tísni, Milion chvilek pro demokracii, Díky, že můžem a Evropský kongres Ukrajinců.
Mikuláš Minář z Milionu chvilek pro demokracii v závěru akce vyzdvihl postoj prezidenta i současnou vládu Andreje Babiše (ANO), stejně jako Pavel, za to, že neukončila muniční iniciativu. Mikuláš Kroupa z Paměti národa ocenil schopnost Ukrajinců bránit se. Bohdan Rajčinec z Evropského kongresu Ukrajinců připomněl, že mnoho Ukrajinců pracuje v tuzemsku v sociálních službách a na stavbách, žije zde své životy a přispívá k růstu země. Podle Báry Stárek z Díky, že můžem sehrávají nezávislá média důležitou roli při podpoře Ukrajiny.
Poslední, kdo na pódium vystoupil, byl Šimon Pánek z Člověka v tísni, který rovněž ocenil pokračování muniční iniciativy. Vyzval nicméně vládu, aby odstoupila od plánu „vymazat“ rozpočet na pomoc v zahraničí. „Myslím, že by se to mělo změnit,“ sdělil. Pomoc v zahraničí je podle něj pro zemi ekonomicky výhodná a současně jde z pohledu státu o drobnou částku.
Dle policistů se shromáždění účastnily tisíce lidí. Stovky sympatizantů Ukrajiny se po jeho ukončení vydaly centrem Prahy na Smíchov k pomníku ukrajinského básníka a buditele Tarase Ševčenka. Akci Společně za Ukrajinu! naopak předcházel průvod centrem Prahy s ukrajinskou vlajkou, který organizátoři nazvali Pochod zmizelé vlajky v reakci na loňské svěšení ukrajinského symbolu z průčelí Národního muzea.
Výročí invaze si připomněli lidé také třeba v Olomouci symbolickým rozdělaným ohněm na náměstí u orloje, ale i vystavenou maketou ničivého dronu Šáhed a plápolajícími ukrajinskými vlajkami. V Brně zase řečníci zdůraznili přínos ukrajinské komunity pro Česko. Obě města se prostřednictvím velkoplošné obrazovky během projevu prezidenta propojila s hlavním městem.
Za solidaritu v reakci na sobotní akce Čechům poděkoval šéf ukrajinské diplomacie Andrij Sybiha. Sdělil, že jeho země podporu každého slyší, vidí a cítí.
Čtyři roky války
Rusko zahájilo rozsáhlý letecký, námořní i pozemní útok na Ukrajinu 24. února 2022. Ruská agrese si na Ukrajině vyžádala podle Mise OSN pro monitorování lidských práv na Ukrajině zatím ke konci loňského roku životy nejméně 14 999 civilistů – včetně stovek dětí.
Podle ředitele Pražského centra pro výzkum míru Michala Smetany byla pro Ukrajince letošní zima zatím nejhorší. Rusům se daří útočit na ukrajinskou energetickou infrastrukturu, což život v zemi činí o to náročnějším. Rusko podle něj nyní kontroluje asi dvacet procent ukrajinského území, a ačkoliv se potýká s velkými ztrátami, zatím je zvládá nahrazovat, upozornil. „Západní pomoc je klíčová,“ konstatoval expert na ČT24.
