Už jednat s agresorem je kompromis, řekl Zelenskyj

Ukrajina je připravena na skutečné kompromisy, ale ne za cenu své nezávislosti a suverenity. Uvedl to prezident Volodymyr Zelenskyj. Za velký kompromis označil už to, že je Kyjev ochoten jednat o míru na základě toho, kde se v současné době nachází frontová linie. A kompromis sám o sobě je podle něj to, že Ukrajina jedná o střední cestě s Ruskem jako agresorem. Moskvu zároveň pak lídr napadené země obvinil z ultimát. Na stažení ukrajinských vojsk z Donbasu ale podle něj naléhají i Spojené státy.

„Jsme připraveni hovořit o kompromisech se Spojenými státy. Ale ne na to, abychom dostávali od Rusů stále dokola ultimáta. Oni jsou agresorem. Všichni to uznávají. To se nezměnilo,“ uvedl Zelenskyj na sociální síti X, kde poznamenal, že se jedná o jeho citace z rozhovoru s japonskou agenturou Kjódó.

„Proto je naším kompromisem už to, že mluvíme s agresorem o kompromisech. ,Zůstaňme tam, kde jsme‘ – to je velký kompromis. Zabrali nám téměř dvacet procent území. A my jsme připraveni v tuto chvíli mluvit o míru na základě (principu) ,Zůstaňme tam, kde jsme.‘ Je to velký kompromis,“ pokračoval prezident.

„Co nám nabízí jako kompromis Rusko? Co jsou připraveni udělat? Řekli: ,Jsme připraveni neokupovat vaše další regiony,‘“ pokračoval Zelenskyj a dodal: „To není kompromis. To je ultimátum.“

Intenzivní jednání

Ukrajina se už téměř čtyři roky brání rozsáhlé ruské vojenské agresi. V poslední době nabraly na intenzitě diplomatické snahy o ukončení konfliktu vedené Spojenými státy. Letos se odehrála tři kola přímých jednání ukrajinských, ruských a amerických zástupců.

Po tom posledním, které se konalo tento týden v Ženevě, Zelenskyj uvedl, že hovory byly složité, přinesly určitý pokrok, postoje stran se však nadále odlišují. Jednání mají pokračovat.

Z dostupných informací vyplývá, že hlavním sporným bodem je trvající požadavek Ruska na ovládnutí celého území východoukrajinského Donbasu včetně těch regionů, které ruští vojáci dosud nedokázali dobýt. Ukrajina se vzdát svého území odmítá. Kyjev navrhuje, aby se konflikt zmrazil podél současné frontové linie.

Na stažení ukrajinských vojsk z Donbasu naléhají USA i Rusko, řekl Zelenskyj

K situaci se ukrajinský prezident vyjádřil i v rozhovoru pro agenturu AFP. „Američané a Rusové říkají, že jestli chceme, aby válka zítra skončila, musíme odejít z Donbasu,“ řekl Zelenskyj. Washington to podle něj „vidí jako řešení problému“, zatímco pro Rusy jde o způsob, jak rychle dobýt Donbas bez dalších ztrát. Ukrajina ale podle prezidenta chce nejprve získat bezpečnostní záruky od USA, aby pak mohla s Rusy jednat ze silnější pozice o možných kompromisech, a to i o těch územních. Jakékoliv stahování ukrajinských sil ale musí být provázeno i obdobným stažením ruských sil, dodal Zelenskyj.

Podle prezidenta ukrajinská armáda v posledních dnech dobyla zpět tři sta kilometrů čtverečních svého území při protiofenzivě na jihovýchodě napadené země. Ofenziva je podle Zelenského součástí „širších plánů“ Kyjeva. Prezident také uvedl, že Spojené státy nadále poskytují Kyjevu zpravodajské informace, a to na stejné úrovni jako dříve.

Server BBC News připomněl, že loni v březnu USA na několik dní přerušily poskytování zpravodajských informací Kyjevu, ale pak jej opět obnovily. Spojené státy nicméně přestaly poskytovat Ukrajině humanitární a finanční pomoc a také přestaly bezúplatně dodávat zbraně.

Zelenskyj potvrdil, že chce, aby vojenský kontingent, který země z koalice ochotných, především Británie a Francie, navrhují vyslat na Ukrajinu v případě vyhlášení příměří, byl rozmístěn „co nejblíže k frontové linii“. Poznamenal rovněž, že na uspořádání voleb na Ukrajině naléhají především Rusové. „Buďme upřímní: Rusové se mne chtějí zbavit,“ sdělil. „Nikdo (na Ukrajině) nechce volby během války. Všichni se bojí, že by to mělo zničující účinek, rozdělilo by to naši společnost,“ dodal s tím, že se sám ještě nerozhodl, zda v příštích volbách bude kandidovat.

Mezitím se blíží čtvrté výročí plnohodnotné války, kterou Rusko na rozkaz vládce Vladimira Putina rozpoutalo 24. února 2022. Zřejmě až stovky tisíc lidí byly od té doby podle dostupných informací zabity, miliony jich uprchly ze svých domovů a mnoho ukrajinských měst a vesnic bylo zničeno.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Kanada zavede cla na zboží z USA ve výši od patnácti do padesáti procent

Kanada zavede cla ve výši od patnácti do padesáti procent na zboží dovážené ze Spojených států. Odvetné opatření za americké tarify vstoupí v platnost 8. září, oznámila v úterý podle agentury Reuters kanadská vláda. Ta zároveň představila podpůrná opatření pro kanadské podniky a pracovníky, na které eskalující obchodní válka dopadá.
17:18Aktualizovánopřed 13 mminutami

Šéf CIA Ratcliffe přicestoval na jednání do Moskvy, informují americká média

Na jednání do Moskvy v úterý přicestoval ředitel americké Ústřední zpravodajské služby (CIA) John Ratcliffe, informovala americká média s odvoláním na zdroje obeznámené se situací. Zpráva přichází poté, co byl v úterý na moskevském letišti spatřen americký vojenský transportní letoun a kolona diplomatických vozidel USA. Washington ani Kreml informaci o cestě šéfa americké tajné služby do Ruska nepotvrdily.
před 28 mminutami

Silná bouře připravila tisíce Litevců na několik dní o vodu a elektřinu

Silná bouře, která se o víkendu přehnala přes Litvu, připravila tisíce lidí o elektřinu, vodu, teplo i mobilní signál. Jedno z měst vyhlásilo místní stav nouze, zatímco obce začaly v pondělí vyhodnocovat škody a odklízet následky bouře. V některých oblastech za pouhých dvanáct hodin spadl téměř měsíční úhrn srážek.
před 28 mminutami

Ukrajina získala souhlas Londýna a Paříže s výrobou střel Storm Shadow / SCALP

Ukrajina obdržela od Spojeného království a Francie kladné odpovědi ohledně předání technologií a licencí potřebných k výrobě střel dlouhého doletu SCALP / Storm Shadow. Technické týmy se nyní musí dohodnout na harmonogramu realizace projektu. Uvedl to ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj na společné tiskové konferenci s estonským prezidentem Alarem Karisem, informoval zpravodaj stanice Suspilne Ukraine.
před 1 hhodinou

Jak se svět blíží ke katastrofickým klimatickým jevům, rozebírá agentura AP

Agentura AP varuje v rozsáhlém textu před příliš optimistickým pohledem na katastrofální události současnosti i vykreslováním budoucnosti pozitivními scénáři.
před 1 hhodinou

Slovenská policie oznámila, že překazila útok na továrnu na drony

Slovenská policie v úterý oznámila, že příslušníci úřadu pro boj proti organizovanému zločinu (ÚBOK) překazili žhářský útok na továrnu na výrobu bezpilotních systémů. V případu stíhá tři cizince, které obvinila z obecného ohrožení na objednávku. Dva z nich byli zadrženi na Slovensku, další pak v Německu. Policisté informovali i o rozsahu škod, které mohl požár způsobit a zajištění většího množství zápalné směsi, nářadí či telefonů.
15:17Aktualizovánopřed 2 hhodinami

Americké sankce na íránskou ekonomiku mohou uškodit hlavně Číně, píše CNBC

Americké sankce namířené proti íránské ekonomice mohou zasáhnout především Čínu, Spojené arabské emiráty (SAE), Turecko, Irák a Indii. S odkazem na analytiky a statistická data to uvedla americká televize CNBC. Nová opatření v pondělí oznámil americký ministr financí Scott Bessent. Jejich smyslem je íránskou ekonomiku izolovat, a tak oslabit íránský režim.
před 3 hhodinami

Ukrajinci zasáhli ruské závody, hlásí dva mrtvé v Záporoží a jednoho v Charkově

Gubernátor Krasnodarského kraje na jihu Ruska Veniamin Kondratěv napsal, že po nočním ukrajinském dronovém útoku vypukl požár v Afipské rafinerii. Úder později potvrdila i ukrajinská armáda. Ta deklaruje ještě zásah závodu na zpracování plynu, zatímco ruské úřady zmiňují druhou zasaženou rafinerii. Ruské útoky zabily dva lidi v Záporoží a poškodily šestnáctipatrovou obytnou budovu v Kyjevě, píše server Ukrajinska pravda. O jednom mrtvém v Charkově informoval starosta města.
08:09Aktualizovánopřed 4 hhodinami

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.