Už jednat s agresorem je kompromis, řekl Zelenskyj

Ukrajina je připravena na skutečné kompromisy, ale ne za cenu své nezávislosti a suverenity. Uvedl to prezident Volodymyr Zelenskyj. Za velký kompromis označil už to, že je Kyjev ochoten jednat o míru na základě toho, kde se v současné době nachází frontová linie. A kompromis sám o sobě je podle něj to, že Ukrajina jedná o střední cestě s Ruskem jako agresorem. Moskvu zároveň pak lídr napadené země obvinil z ultimát. Na stažení ukrajinských vojsk z Donbasu ale podle něj naléhají i Spojené státy.

„Jsme připraveni hovořit o kompromisech se Spojenými státy. Ale ne na to, abychom dostávali od Rusů stále dokola ultimáta. Oni jsou agresorem. Všichni to uznávají. To se nezměnilo,“ uvedl Zelenskyj na sociální síti X, kde poznamenal, že se jedná o jeho citace z rozhovoru s japonskou agenturou Kjódó.

„Proto je naším kompromisem už to, že mluvíme s agresorem o kompromisech. ,Zůstaňme tam, kde jsme‘ – to je velký kompromis. Zabrali nám téměř dvacet procent území. A my jsme připraveni v tuto chvíli mluvit o míru na základě (principu) ,Zůstaňme tam, kde jsme.‘ Je to velký kompromis,“ pokračoval prezident.

„Co nám nabízí jako kompromis Rusko? Co jsou připraveni udělat? Řekli: ,Jsme připraveni neokupovat vaše další regiony,‘“ pokračoval Zelenskyj a dodal: „To není kompromis. To je ultimátum.“

Intenzivní jednání

Ukrajina se už téměř čtyři roky brání rozsáhlé ruské vojenské agresi. V poslední době nabraly na intenzitě diplomatické snahy o ukončení konfliktu vedené Spojenými státy. Letos se odehrála tři kola přímých jednání ukrajinských, ruských a amerických zástupců.

Po tom posledním, které se konalo tento týden v Ženevě, Zelenskyj uvedl, že hovory byly složité, přinesly určitý pokrok, postoje stran se však nadále odlišují. Jednání mají pokračovat.

Z dostupných informací vyplývá, že hlavním sporným bodem je trvající požadavek Ruska na ovládnutí celého území východoukrajinského Donbasu včetně těch regionů, které ruští vojáci dosud nedokázali dobýt. Ukrajina se vzdát svého území odmítá. Kyjev navrhuje, aby se konflikt zmrazil podél současné frontové linie.

Na stažení ukrajinských vojsk z Donbasu naléhají USA i Rusko, řekl Zelenskyj

K situaci se ukrajinský prezident vyjádřil i v rozhovoru pro agenturu AFP. „Američané a Rusové říkají, že jestli chceme, aby válka zítra skončila, musíme odejít z Donbasu,“ řekl Zelenskyj. Washington to podle něj „vidí jako řešení problému“, zatímco pro Rusy jde o způsob, jak rychle dobýt Donbas bez dalších ztrát. Ukrajina ale podle prezidenta chce nejprve získat bezpečnostní záruky od USA, aby pak mohla s Rusy jednat ze silnější pozice o možných kompromisech, a to i o těch územních. Jakékoliv stahování ukrajinských sil ale musí být provázeno i obdobným stažením ruských sil, dodal Zelenskyj.

Podle prezidenta ukrajinská armáda v posledních dnech dobyla zpět tři sta kilometrů čtverečních svého území při protiofenzivě na jihovýchodě napadené země. Ofenziva je podle Zelenského součástí „širších plánů“ Kyjeva. Prezident také uvedl, že Spojené státy nadále poskytují Kyjevu zpravodajské informace, a to na stejné úrovni jako dříve.

Server BBC News připomněl, že loni v březnu USA na několik dní přerušily poskytování zpravodajských informací Kyjevu, ale pak jej opět obnovily. Spojené státy nicméně přestaly poskytovat Ukrajině humanitární a finanční pomoc a také přestaly bezúplatně dodávat zbraně.

Zelenskyj potvrdil, že chce, aby vojenský kontingent, který země z koalice ochotných, především Británie a Francie, navrhují vyslat na Ukrajinu v případě vyhlášení příměří, byl rozmístěn „co nejblíže k frontové linii“. Poznamenal rovněž, že na uspořádání voleb na Ukrajině naléhají především Rusové. „Buďme upřímní: Rusové se mne chtějí zbavit,“ sdělil. „Nikdo (na Ukrajině) nechce volby během války. Všichni se bojí, že by to mělo zničující účinek, rozdělilo by to naši společnost,“ dodal s tím, že se sám ještě nerozhodl, zda v příštích volbách bude kandidovat.

Mezitím se blíží čtvrté výročí plnohodnotné války, kterou Rusko na rozkaz vládce Vladimira Putina rozpoutalo 24. února 2022. Zřejmě až stovky tisíc lidí byly od té doby podle dostupných informací zabity, miliony jich uprchly ze svých domovů a mnoho ukrajinských měst a vesnic bylo zničeno.

Načítání...

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Zemětřesení ve Venezuele si dle úřadů vyžádala nejméně 188 životů

Venezuelu v noci na čtvrtek SELČ zasáhla dvě silná zemětřesení. Podle předsedy tamního parlamentu Jorgeho Rodrígueze si událost vyžádala nejméně 188 mrtvých, dalších 1520 lidí utrpělo zranění. Prozatímní prezidentka Delcy Rodríguezová vyhlásila stav nouze. Zemětřesení podle předsedy parlamentu poničila a zničila nejméně 250 budov. Úřady evidují přes dvě stě zavalených lidí a dalších 157 se pohřešuje. Do postižené země začínají odlétat zahraniční záchranářské týmy.
01:03Aktualizovánopřed 1 mminutou

Šéfka EK oznámila převod prvních tří miliard eur Kyjevu z unijní půjčky

Předsedkyně Evropské komise (EK) Ursula von der Leyenová oznámila převod prvních 3,2 miliardy eur (přes 77 miliard korun) Kyjevu v rámci unijního úvěru. Celková výše půjčky činí 90 miliard eur (2,2 bilionu korun) a vyplácení peněz je rozděleno na letošní a příští rok. Oznámila to na konferenci věnované poválečné obnově Ukrajiny v polském Gdaňsku. Česko zastupuje premiér Andrej Babiš (ANO), před odletem hovořil o podnikatelské misi do napadené země.
03:25Aktualizovánopřed 31 mminutami

Španělsko hlásí kvůli vedrům dvě stě mrtvých, Paříž má plné nemocnice

Nynější vlna veder ve Španělsku vedla mezi nedělí a středou k úmrtí 212 lidí. Francie hlásí nejteplejší den v historii měření a rekordně teplou noc. Paříž má zároveň kvůli vedrům naplněné kapacity nemocnic, město také v pátek zakáže konzumaci a prodej alkoholu, oznámil dle AFP policejní prefekt. S neobvyklým horkem se potýkají i Velká Británie či Německo. Nové teplotní maximum zaznamenalo též Švýcarsko.
10:45Aktualizovánopřed 32 mminutami

VideoČeši podnikají na Ukrajině a věří, že po válce se byznys víc rozběhne

Míra rizika je zde extrémně vysoká, ale některé české firmy nyní podnikající na Ukrajině očekávají, že po válce se jim i díky tomu otevřou další možnosti spolupráce. Týká se to například energetického sektoru. Podnikání ve válčící zemi představuje pro firmy řadu problémů. Investici do objektu na Ukrajině například nikdo nechce pojistit. Další tuzemské podniky jdou proto jinou cestou – školí místní personál a poskytují servis. Na druhou stranu válka některé procesy urychlila. Podnikatelé například nemusí čekat na schválení projektu a stavebního povolení. Na druhou stranu válka investory také děsí. Jakmile ale skončí, může být trh už „rozebraný“.
před 58 mminutami

Ve Venezuele po zemětřesení pomůže i specializovaný český tým

Český tým pro vyhledávání a záchranu osob ze sutin pojede do Venezuely, kterou v noci na čtvrtek zasáhla dvě silná zemětřesení. Jihoamerická země nabídku z Česka přijala ve čtvrtek odpoledne, uvedl Hasičský záchranný sbor ČR (HZS). Další informace chce zveřejnit později. Příslušník HZS Jiří Němčík ve vysílání ČT sdělil, že mise by se mělo zúčastnit 68 osob. Do tří dnů by na základě požadavku Venezuely mohla do země vyrazit také česká zdravotnická jednotka.
17:27Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Nejvyšší soud USA otevřel Trumpovi cestu k oživení tvrdé imigrační politiky

Nejvyšší soud Spojených států ve čtvrtek otevřel cestu administrativě prezidenta Donalda Trumpa k obnovení tvrdé imigrační politiky, která byla dříve využívána k odmítání migrantů žádajících o azyl na americko-mexické hranici, informovala agentura AP. Federální soudkyně v Bostonu ve čtvrtek naopak, dle agentury Reuters, zablokovala zavedení nařízení prezidenta, které mělo za cíl zpřísnit pravidla týkající se korespondenční volby před listopadovými volbami do Kongresu.
před 1 hhodinou

USA a Rusko neuzavřely na Aljašce žádné dohody, odmítl Rubio ruská tvrzení

Spojené státy a Rusko neuzavřely loni v létě na Aljašce žádné dohody ohledně Ukrajiny, uvedl ve čtvrtek americký ministr zahraničí Marco Rubio v odpovědi na dotaz novinářů ohledně ruských tvrzení, že USA neplní dohody uzavřené prezidentem USA Donaldem Trumpem a ruským vládcem Vladimirem Putinem při loňském setkání v Anchorage.
před 4 hhodinami

Novými drony dokáže Ukrajina útočit hluboko za frontou

Ukrajině se podařilo v posledním půlroce nasadit na frontě nové drony, jejichž schopnosti překvapit ruskou obranu zásadně vzrostly. Létají tak daleko a přesně, jako to dříve uměly jen drahé řízené střely. Drony se staly klíčovou součástí konfliktu, který před více než čtyřmi roky vyvolalo svou plnohodnotnou invazí Rusko.
před 4 hhodinami
Načítání...