USA budou monitorovat dodržování budoucího příměří, uvedl Zelenskyj

Nahrávám video
Události: Jednání o Ukrajině
Zdroj: ČT24

USA, Ukrajina a Rusko se v Ženevě dohodly, že monitorování dodržování budoucího příměří bude probíhat za účasti Spojených států, uvedl dle Ukrajinské pravdy ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj. Jednání podle něj byla složitá, postoje stran se nadále odlišují. Poukázal na to, že všechny strany se dohodly na budoucím pokračování rozhovorů. Zelenskyj předtím uvedl, že na něj jeho americký protějšek Donald Trump vyvíjí nepřiměřený tlak.

„Monitorování (dodržování příměří, pozn. red.) se bude určitě účastnit americká strana. Považuji to za konstruktivní signál,“ prohlásil Zelenskyj.

„Můžeme vidět, že se dosáhlo pokroku, prozatím se ale postoje odlišují, protože jednání byla složitá,“ uvedl dále Zelenskyj. Na rozdíl od dosažení pokroku ve vojenských otázkách se v těch politických postoje stran nadále rozcházejí – jde například o problematiku území nebo ukrajinské Záporožské jaderné elektrárny.

Ve svém pravidelném večerním videoprojevu Zelenskyj podotkl, že výsledek dosud posledního kola jednání nepovažuje za dostatečný. O některých vojenských otázkách se podle něj hovořilo věcně. „Citlivé politické otázky, problematiky možných kompromisů a nezbytného setkání lídrů ještě nebyly dostatečně probrány,“ sdělil a dodal, že další rokování by si přál ještě v únoru.

Ukrajinský prezident také upozornil, že v Ženevě byli přítomni zástupci Evropy, konkrétně Francie, Británie, Německa, Itálie a Švýcarska, které hovory hostilo. Už dříve sdělil k úterní části jednání, že se ukrajinská delegace společně s americkým týmem setkala s činiteli z těchto evropských zemí. Dodal, že účast Evropy v tomto procesu považuje Kyjev za nezbytnou.

Šéf ukrajinské delegace Rustem Umerov mluvil o tom, že druhý a závěrečný den jednání v Ženevě přinesl posun. „Diskuse byly intenzivní a věcné,“ prohlásil Umerov s tím, že se podařilo vyjasnit řadu otázek a že cíl Ukrajiny zůstává neměnný, tedy dosáhnout spravedlivého a trvalého míru.

Vedoucí prezidentské kanceláře Kyrylo Budanov, který se jednání účastnil, označil hovory za obtížné, ale důležité. Další kolo by podle něj mělo následovat v brzké budoucnosti.

O náročném jednání mluví i Rusko

Také poradce ruského vůdce Vladimira Putina Vladimir Medinskij, který stál v čele ruské delegace, tvrdí, že jednání bylo věcné a náročné. Žádné další podrobnosti nesdělil s výjimkou toho, že v dohledné době lze očekávat další kolo rozhovorů.

Později Medinskij prohlásil, že po třístranném jednání ještě vedl zvlášť dvouhodinovou diskusi s ukrajinskou stranou, konkrétně s Umerovem a poslancem Davydem Arachamijou. Setkání potvrdila i Umerovova mluvčí Diana Daviťanová. Není jasné, co za zavřenými dveřmi probírali, ale vzhledem k tomu, že Umerov a Arachamija měli na starost politickou část jednání, a nikoliv vojenskou, lze předpokládat, že se hovor nejspíše týkal právě politických otázek.

Mluvčí ruské diplomacie Marija Zacharovová řekla agentuře TASS, že ministerstvo zahraničí nebude jednání v Ženevě komentovat, protože vyjádření poskytuje delegace.

Mluvčí Bílého domu Karoline Leavittová ve středu večer SEČ dle Reuters prohlásila, že USA tento týden dosáhly významného pokroku v rozhovorech o ukončení války a v blízké budoucnosti se očekávají další diskuse.

Skončené dvoudenní kolo rozhovorů ve Švýcarsku navazovalo na dvě předcházející schůzky v Abú Dhabí ve Spojených arabských emirátech. Podle analytika Jana Šíra z Institutu mezinárodních studií Univerzity Karlovy je konec konfliktu „ještě hodně daleko“.

Nahrávám video
Analytik Jan Šír o jednání v Ženevě
Zdroj: ČT24

Zelenskyj: Trump na mě vytváří nepřiměřený tlak

Zelenskyj zároveň serveru Axios v rozhovoru zveřejněném v úterý řekl, že na něj Trump vyvíjí nepřiměřený nátlak ve snaze dosáhnout řešení ruské invaze. Podle Zelenského není „spravedlivé“, že šéf Bílého domu při vyjednávání podmínek mírového plánu veřejně opakovaně vyzývá k ústupkům Kyjev, a nikoliv Moskvu.

„Doufám, že je to jen jeho taktika, a ne konečné rozhodnutí,“ uvedl Zelenskyj v rozhovoru, který se uskutečnil v době jednání v Ženevě.

„Zelenskyj neřekl nic, co by nebylo všeobecně známo. Vidíme to na té tvrdé zimě – dodávky raket do protivzdušné obrany Ukrajina v požadovaném počtu a kvalitě nedostala, a to mimo jiné pravděpodobně z toho důvodu, že odmítla přistoupit na původní plán, který Kyjev zásadním způsobem poškozoval,“ poznamenal analytik Šír.

Trump v posledních dnech dvakrát naznačil, že je na Ukrajině a Zelenském, aby podnikli kroky, které zajistí úspěch rozhovorů. „Ukrajina by měla rychle přijít k jednacímu stolu. To je vše, co vám říkám,“ řekl v pondělí šéf Bílého domu.

Zelenskyj podle serveru Axios naznačil, že pro USA může být snazší vyvíjet tlak na Ukrajinu než na Rusko. Trumpovi znovu poděkoval za jeho mírové úsilí a řekl, že jeho rozhovory s hlavními americkými vyjednavači, vyslancem Stevem Witkoffem a prezidentovým zetěm Jaredem Kushnerem, tento druh nátlaku neprovázel.

Donbas součástí Ukrajiny

„Respektujeme se navzájem,“ podotknul Zelenskyj s tím, že „není typ člověka“, který by se pod tlakem snadno vzdával. Prezident Ukrajiny zdůraznil, že přistoupení na ruský požadavek, aby se Ukrajina vzdala celého Donbasu, který Rusko nyní kontroluje asi z 88 procent, by bylo pro ukrajinské voliče nepřijatelné, pokud by o tom měli rozhodovat v referendu.

„Emocionálně to lidé nikdy neodpustí. Nikdy. Neodpustí to (…) mně, neodpustí to (Spojeným státům),“ dodal Zelenskyj s tím, že Ukrajinci „nedokážou pochopit, proč“ by měli odevzdat Rusku další území. „Je to součást naší země, všichni ti občané, vlajka, půda,“ pokračoval.

Znovu také vyzval ke zmrazení pozic na současných frontových liniích. „Myslím, že pokud do dokumentu uvedeme (…), že zůstáváme tam, kde jsme na kontaktní linii, myslím, že to lidé v referendu podpoří,“ dodal Zelenskyj podle serveru Axios.

Mezitím se blíží čtvrté výročí války, kterou Rusko na Putinův příkaz rozpoutalo 24. února 2022. Přinejmenším desítky tisíc lidí byly od té doby zabity, miliony jich uprchly ze svých domovů a mnoho ukrajinských měst a vesnic bylo zničeno.

Načítání...

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Nový íránský vůdce vyzval v prvním prohlášení k uzavření Hormuzu

Nový íránský nejvyšší duchovní vůdce Modžtaba Chameneí vydal první prohlášení od svého nedělního zvolení, mezi jiným vyzval k uzavření Hormuzského průlivu a k jednotě mezi Íránci. Text přečetl moderátor státní televize. Írán mezitím pokračoval v dronových útocích na některé země v regionu. Zasaženo bylo například letiště v Kuvajtu, dubajská luxusní čtvrť, kontejnerová loď severně od Spojených arabských emirátů či italská základna v Iráku.
00:02Aktualizovánopřed 21 mminutami

Soudní dvůr EU se zastal transgender osob v otázce osobních dokladů

Země Evropské unie musejí vydávat transgender občanům doklady totožnosti, které respektují jimi zvolené pohlaví, aby mohli žít kdekoliv v evropské sedmadvacítce bez diskriminace, rozhodl podle agentury AFP Soudní dvůr Evropské unie. Reagoval na případ, kdy Bulharsko odmítlo vydat jedné ze svých obyvatelek, která se narodila jako muž, cestovní pas, kde by byla označena jako žena.
před 24 mminutami

Velvyslanec USA při NATO zkritizoval Česko kvůli nízkým výdajům na obranu

Velvyslanec USA při NATO Matthew Whitaker zkritizoval na síti X Česko za nedostačující výdaje na obranu, příspěvek sdílela v českém překladu také americká ambasáda v Praze. Whitaker sdílel článek, v němž se píše, že tuzemský rozpočet na letošek nedosahuje závazku na obranu v rámci NATO. Podle velvyslance musí všichni spojenci nést svůj díl odpovědnosti „bez výmluv a výjimek“. Premiér Andrej Babiš (ANO) následně ve sněmovně slíbil, že Česko závazky bude plnit.
16:26Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Nález neznámého dronu v areálu polského dolu vyšetřuje vojenská policie

Zaměstnanec hnědouhelného dolu ve středním Polsku ve čtvrtek v jeho areálu našel dron neznámého původu, píší tamní média s odvoláním na policii ve Velkopolském vojvodství. Ministr obrany Wladyslaw Kosiniak-Kamysz naznačil, že šlo zřejmě o ruský bezpilotní letoun.
před 1 hhodinou

Izrael tvrdí, že udeřil na další zařízení íránského jaderného programu

Izraelská armáda spustila novou vlnu úderů na Írán a oznámila, že v uplynulých dnech zasáhla zařízení, které považuje za součást íránského jaderného programu. Izraelská armáda intenzivně bombardovala také libanonské hlavní město, kde je hlášeno jedenáct mrtvých. Libanonské teroristické hnutí Hizballáh tvrdí, že ostřelovalo Tel Aviv. Agentura Reuters uvedla, že izraelská armáda téměř zdvojnásobila evakuační zónu jižního Libanonu, obyvatelé by se podle armády měli přesunout na sever od řeky Zahrani.
04:15Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Mezinárodní agentura mluví o největším narušení dodávek ropy v historii

Ceny ropy v důsledku konfliktu na Blízkém východě pokračují v silném růstu. Mezinárodní agentura pro energii (IEA), která ve středu oznámila, že uvolní rekordních 400 milionů barelů ropy z nouzových rezerv, hovoří o největším narušení dodávek ropy v historii. Americký prezident Donald Trump podle agentury DPA plánuje, že surovinu uvolní z amerických strategických rezerv. Chce tak rostoucí ceny stabilizovat.
08:48Aktualizovánopřed 2 hhodinami

Mise Artemis pro přistání na Měsíci může mít zásadní problémy, varuje inspektor

NASA nedávno změnila své plány ohledně mise na Měsíc. Stále ale doufá, že tam do roku 2028 její astronauti přistanou. Teď se objevila další překážka – podle zprávy kontrolního orgánu by let byl spojený s riziky pro bezpečnost posádky.
před 3 hhodinami

Vědci spočítali, kolik emisí způsobila válka v Gaze

Vědci poprvé spočítali, kolik emisí skleníkových plynů způsobil konflikt mezi Izraelem a teroristickým hnutím Hamás v Pásmu Gazy. Tvrdí, že v souvislosti s konfliktem se do atmosféry uvolnilo asi 33 milionů tun oxidu uhličitého, což odpovídá celoročním emisím Jordánska.
před 3 hhodinami
Načítání...