USA budou monitorovat dodržování budoucího příměří, uvedl Zelenskyj

Nahrávám video

USA, Ukrajina a Rusko se v Ženevě dohodly, že monitorování dodržování budoucího příměří bude probíhat za účasti Spojených států, uvedl dle Ukrajinské pravdy ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj. Jednání podle něj byla složitá, postoje stran se nadále odlišují. Poukázal na to, že všechny strany se dohodly na budoucím pokračování rozhovorů. Zelenskyj předtím uvedl, že na něj jeho americký protějšek Donald Trump vyvíjí nepřiměřený tlak.

„Monitorování (dodržování příměří, pozn. red.) se bude určitě účastnit americká strana. Považuji to za konstruktivní signál,“ prohlásil Zelenskyj.

„Můžeme vidět, že se dosáhlo pokroku, prozatím se ale postoje odlišují, protože jednání byla složitá,“ uvedl dále Zelenskyj. Na rozdíl od dosažení pokroku ve vojenských otázkách se v těch politických postoje stran nadále rozcházejí – jde například o problematiku území nebo ukrajinské Záporožské jaderné elektrárny.

Ve svém pravidelném večerním videoprojevu Zelenskyj podotkl, že výsledek dosud posledního kola jednání nepovažuje za dostatečný. O některých vojenských otázkách se podle něj hovořilo věcně. „Citlivé politické otázky, problematiky možných kompromisů a nezbytného setkání lídrů ještě nebyly dostatečně probrány,“ sdělil a dodal, že další rokování by si přál ještě v únoru.

Ukrajinský prezident také upozornil, že v Ženevě byli přítomni zástupci Evropy, konkrétně Francie, Británie, Německa, Itálie a Švýcarska, které hovory hostilo. Už dříve sdělil k úterní části jednání, že se ukrajinská delegace společně s americkým týmem setkala s činiteli z těchto evropských zemí. Dodal, že účast Evropy v tomto procesu považuje Kyjev za nezbytnou.

Šéf ukrajinské delegace Rustem Umerov mluvil o tom, že druhý a závěrečný den jednání v Ženevě přinesl posun. „Diskuse byly intenzivní a věcné,“ prohlásil Umerov s tím, že se podařilo vyjasnit řadu otázek a že cíl Ukrajiny zůstává neměnný, tedy dosáhnout spravedlivého a trvalého míru.

Vedoucí prezidentské kanceláře Kyrylo Budanov, který se jednání účastnil, označil hovory za obtížné, ale důležité. Další kolo by podle něj mělo následovat v brzké budoucnosti.

O náročném jednání mluví i Rusko

Také poradce ruského vůdce Vladimira Putina Vladimir Medinskij, který stál v čele ruské delegace, tvrdí, že jednání bylo věcné a náročné. Žádné další podrobnosti nesdělil s výjimkou toho, že v dohledné době lze očekávat další kolo rozhovorů.

Později Medinskij prohlásil, že po třístranném jednání ještě vedl zvlášť dvouhodinovou diskusi s ukrajinskou stranou, konkrétně s Umerovem a poslancem Davydem Arachamijou. Setkání potvrdila i Umerovova mluvčí Diana Daviťanová. Není jasné, co za zavřenými dveřmi probírali, ale vzhledem k tomu, že Umerov a Arachamija měli na starost politickou část jednání, a nikoliv vojenskou, lze předpokládat, že se hovor nejspíše týkal právě politických otázek.

Mluvčí ruské diplomacie Marija Zacharovová řekla agentuře TASS, že ministerstvo zahraničí nebude jednání v Ženevě komentovat, protože vyjádření poskytuje delegace.

Mluvčí Bílého domu Karoline Leavittová ve středu večer SEČ dle Reuters prohlásila, že USA tento týden dosáhly významného pokroku v rozhovorech o ukončení války a v blízké budoucnosti se očekávají další diskuse.

Skončené dvoudenní kolo rozhovorů ve Švýcarsku navazovalo na dvě předcházející schůzky v Abú Dhabí ve Spojených arabských emirátech. Podle analytika Jana Šíra z Institutu mezinárodních studií Univerzity Karlovy je konec konfliktu „ještě hodně daleko“.

Nahrávám video

Zelenskyj: Trump na mě vytváří nepřiměřený tlak

Zelenskyj zároveň serveru Axios v rozhovoru zveřejněném v úterý řekl, že na něj Trump vyvíjí nepřiměřený nátlak ve snaze dosáhnout řešení ruské invaze. Podle Zelenského není „spravedlivé“, že šéf Bílého domu při vyjednávání podmínek mírového plánu veřejně opakovaně vyzývá k ústupkům Kyjev, a nikoliv Moskvu.

„Doufám, že je to jen jeho taktika, a ne konečné rozhodnutí,“ uvedl Zelenskyj v rozhovoru, který se uskutečnil v době jednání v Ženevě.

„Zelenskyj neřekl nic, co by nebylo všeobecně známo. Vidíme to na té tvrdé zimě – dodávky raket do protivzdušné obrany Ukrajina v požadovaném počtu a kvalitě nedostala, a to mimo jiné pravděpodobně z toho důvodu, že odmítla přistoupit na původní plán, který Kyjev zásadním způsobem poškozoval,“ poznamenal analytik Šír.

Trump v posledních dnech dvakrát naznačil, že je na Ukrajině a Zelenském, aby podnikli kroky, které zajistí úspěch rozhovorů. „Ukrajina by měla rychle přijít k jednacímu stolu. To je vše, co vám říkám,“ řekl v pondělí šéf Bílého domu.

Zelenskyj podle serveru Axios naznačil, že pro USA může být snazší vyvíjet tlak na Ukrajinu než na Rusko. Trumpovi znovu poděkoval za jeho mírové úsilí a řekl, že jeho rozhovory s hlavními americkými vyjednavači, vyslancem Stevem Witkoffem a prezidentovým zetěm Jaredem Kushnerem, tento druh nátlaku neprovázel.

Donbas součástí Ukrajiny

„Respektujeme se navzájem,“ podotknul Zelenskyj s tím, že „není typ člověka“, který by se pod tlakem snadno vzdával. Prezident Ukrajiny zdůraznil, že přistoupení na ruský požadavek, aby se Ukrajina vzdala celého Donbasu, který Rusko nyní kontroluje asi z 88 procent, by bylo pro ukrajinské voliče nepřijatelné, pokud by o tom měli rozhodovat v referendu.

„Emocionálně to lidé nikdy neodpustí. Nikdy. Neodpustí to (…) mně, neodpustí to (Spojeným státům),“ dodal Zelenskyj s tím, že Ukrajinci „nedokážou pochopit, proč“ by měli odevzdat Rusku další území. „Je to součást naší země, všichni ti občané, vlajka, půda,“ pokračoval.

Znovu také vyzval ke zmrazení pozic na současných frontových liniích. „Myslím, že pokud do dokumentu uvedeme (…), že zůstáváme tam, kde jsme na kontaktní linii, myslím, že to lidé v referendu podpoří,“ dodal Zelenskyj podle serveru Axios.

Mezitím se blíží čtvrté výročí války, kterou Rusko na Putinův příkaz rozpoutalo 24. února 2022. Přinejmenším desítky tisíc lidí byly od té doby zabity, miliony jich uprchly ze svých domovů a mnoho ukrajinských měst a vesnic bylo zničeno.

Načítání...

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Ve Francii padl teplotní rekord, Španělsko hlásí dvě stě mrtvých

Nynější vlna veder ve Španělsku vedla mezi nedělí a středou k úmrtí 212 lidí. Podle agentury AFP to vyplývá z dat španělského systému MoMo. Ten monitoruje vývoj počtu mrtvých v jednotlivých dnech a údaje porovnává s očekáváním založeným na historických záznamech. S neobvyklým horkem se potýkají i Německo, Velká Británie či Francie. Ta opět hlásí nejteplejší den v historii měření a rekordně teplou noc.
10:45AktualizovánoPrávě teď

Šéfka EK oznámila převod prvních tří miliard eur Kyjevu z unijní půjčky

Předsedkyně Evropské komise (EK) Ursula von der Leyenová oznámila převod prvních 3,2 miliardy eur (přes 77 miliard korun) Kyjevu v rámci unijního úvěru. Celková výše půjčky činí 90 miliard eur (2,2 bilionu korun) a vyplácení peněz je rozděleno na letošní a příští rok. Oznámila to na konferenci věnované poválečné obnově Ukrajiny v polském Gdaňsku. Česko zastupuje premiér Andrej Babiš (ANO), před odletem hovořil o podnikatelské misi do napadené země.
03:25Aktualizovánopřed 49 mminutami

Zemětřesení ve Venezuele si vyžádalo desítky životů. Vláda vyhlásila stav nouze

Venezuelu v noci na čtvrtek SELČ zasáhla dvě silná zemětřesení. Podle prozatímní prezidentky Delcy Rodríguezové si událost vyžádala nejméně 32 mrtvých, dalších 700 lidí utrpělo zranění. Vyhlásila také stav nouze. Silné otřesy byly zaznamenány i ve venezuelském hlavním městě Caracasu, kde se podle tamního ministra vnitra zřítilo několik budov. Americká geologická služba (USGS) dříve odhadla, že obětí může být deset tisíc až sto tisíc.
01:03Aktualizovánopřed 52 mminutami

VideoZpravodajka Sedláčková o Starmerově pádu, přešlapu s Epsteinem a charismatu

Pád Keira Starmera, deset let od historického referenda o Brexitu a vzestup nového rozložení politických sil. Britská politika připomíná pouťový kolotoč, ze kterého vypadávají premiéři jeden za druhým. Proč skončil politik, který neudělal fatální chybu? Jakou roli v tom hraje charisma očekávaného nového premiéra Andyho Burnhama a jak se mění vliv Nigela Farage? S britskou zpravodajkou ČT Katarínou Sedláčkovou rozebírá Tomáš Šponar, proč je britská společnost v krizi, zda je návrat k EU stále tématem a co čeká Spojené království pod vedením nové politické generace.
před 1 hhodinou

Rusko během války v Gruzii mučilo a vraždilo zajatce, rozhodl evropský soud

Padl další rozsudek Evropského soudu pro lidská práva proti Rusku. Tentokrát ho uznal vinným z konkrétních případů mučení a vražd gruzínských válečných zajatců – vojáci Moskvy se jich dopustili během války v roce 2008. Jako důkaz posloužily mimo jiné videonahrávky.
před 5 hhodinami

Trump: Zelenskyj si proti Rusku vede celkem dobře

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj si proti Rusku vede celkem dobře, řekl ve středu šéf Bílého domu Donald Trump. Na schůzce s generálním tajemníkem NATO Markem Ruttem také zopakoval, že ho během války proti Íránu Aliance zklamala.
před 12 hhodinami

S pokračujícími vedry v Evropě padají teplotní rekordy

V západní Evropě pokračují extrémní vedra, která ve středu bořila červnové teplotní rekordy a působila obtíže v řadě zemí. Ve Francii se domácnosti v některých částech země potýkaly s výpadky proudu, ve Velké Británii zase museli uzavřít asi tisíc škol. Ve španělské Cantabrii naměřili dokonce celoroční rekord 43,7 stupně Celsia.
před 14 hhodinami

Rok a půl a 98 soudních stání. Netanjahu dokončil výpověď v korupční kauze

Izraelský premiér Benjamin Netanjahu ve středu po roce a půl dokončil svou výpověď v procesu, ve kterém čelí obžalobě z korupce. Výpověď premiéra a hlavního obžalovaného v jedné osobě zabrala 98 stání u soudu, uvedly agentura AFP a izraelská média. Mnohá stání musela být zkrácena či odložena kvůli zdravotním problémům či státním povinnostem šéfa vlády. Izraelský premiér obžalobu odmítá a tvrdí, že kvůli vyšetřování „zažil deset let pekla“.
před 15 hhodinami
Načítání...