Trump obvinil Ukrajinu, že brzdí mírovou dohodu

Americký prezident Donald Trump obvinil svůj ukrajinský protějšek Volodymyra Zelenského, že zdržuje vyjednávání o ukončení ruské války na Ukrajině. Prohlásil to v rozhovoru s agenturou Reuters. Podle Trumpa je zároveň ruský vládce Vladimir Putin, z jehož rozkazu ruská vojska v únoru 2022 vpadla na Ukrajinu, k dohodě připraven. Rusko v rámci dohody požaduje, aby mu Ukrajina vydala celý Donbas včetně území, které ruští vojáci během invaze dosud nedobyli. Ukrajina se svého území vzdát nechce.

„Myslím, že (Putin) je připraven uzavřít dohodu,“ řekl Trump. „Ukrajina je podle mě k dohodě méně připravená,“ uvedl. Na otázku, proč americké zprostředkování dosud nevedlo k ukončení největšího vojenského konfliktu v Evropě od druhé světové války, Trump řekl: „Zelenskyj.“

Kreml na Trumpovo vyjádření reagoval souhlasně a tvrdí, že „Zelenskyj, a ne Putin, zdržuje dosažení míru“. Je to však Rusko, kdo dlouhodobě odmítá jakékoli ústupky ze svých maximalistických požadavků, zatímco Kyjev přichází s návrhy dočasného příměří, je ochotný k jednání na nejvyšší úrovni a připouští i ztrátu vlastního území pro dosažení míru. Válka je navíc důsledkem ruské invaze nevyprovokované Ukrajinou.

Reuters poznamenal, že Trumpova nová vyjádření naznačují jeho obnovenou frustraci z ukrajinského prezidenta. Oba prezidenti mají nesnadné vztahy. Agentura dále uvedla, že Trump bývá ochotnější přijmout Putinova ujištění než naopak jiní američtí spojenci, což naopak frustruje Kyjev, Evropany či americké zákonodárce včetně některých republikánů. Trump zároveň svůj názor v minulých týdnech a měsících opakovaně měnil.

Americký prezident Donald Trump před začátkem svého druhého prezidentského období prohlašoval, že po svém nástupu do úřadu ukončí ruskou válku proti Ukrajině do 24 hodin. Prezidentem se opět stal 20. ledna 2025.

Ruská agrese přes řadu jednání i Trumpovo osobní setkání s ruským vládcem Vladimirem Putinem stále trvá a Rusko si klade pro ukončení války pro Ukrajinu nepřijatelné požadavky, mimo jiné chce velkou část jejího území včetně částí, které zatím nedokázalo vojensky dobýt.

Na jaře 2025 Spojené státy navrhovaly v rámci konfliktu třicetidenní příměří. Ukrajina návrh bezpodmínečně podpořila, Rusko nikoli.

V listopadu 2025 Spojené státy přišly s verzí „mírového plánu“, který do velké míry kopíroval ruské požadavky. Tento americko-ruský plán následně ukrajinští státníci projednávali za podpory evropských představitelů s Američany a společně s nimi jej upravili do podoby, s níž ukrajinská strana souhlasila. Upravenou verzi plánu ruští představitelé odmítli.

Trump bývá západními politiky či komentátory obviňován, že při svých návrzích podléhá tlaku Moskvy, napadenou Ukrajinu odmítá podporovat a tlačí ji k pro ni velmi nevýhodné mírové dohodě. A to i přesto, že si na Ukrajině vynutil pro Spojené státy výhodnou dohodu o nerostech, díky které má Washington získat podíl na zisku z ukrajinského nerostného bohatství.

Trump má komplikované vztahy s ukrajinským prezidentem Volodymyrem Zelenským, s nímž vychází někdy lépe a jindy hůře. Ruského vůdce Putina, který je mezinárodně stíhaným válečným zločincem, přivítal v srpnu 2025 na Aljašce na červeném koberci.

Zdroje: ČTK a ČT24

V prosinci agentura Reuters informovala o tom, že americké tajné služby varují, že Putin neopustil svůj cíl ovládnout celou Ukrajinu a opět získat některé části Evropy, které v minulosti patřily do sovětské sféry vlivu.

Načítání...

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Zemětřesení ve Venezuele má téměř 1500 obětí, poškozeno je skoro osm set budov

Obyvatelé Venezuely hlásí po dvojici středečních zemětřesení na 68 900 pohřešovaných, uvedla agentura AP. Nejničivější katastrofa svého druhu, která zemi postihla za více než sto let, si podle nejnovější bilance vyžádala nejméně 1450 mrtvých a 3238 zraněných. Poškozeno bylo 774 budov, z nichž se 189 zcela zřítilo, uvedl podle AFP předseda parlamentu Jorge Rodríguez. Venezuela obdržela pomoc od čtyřiadvaceti zemí, které vyslaly přes dva a půl tisíce záchranářů, sdělila prozatímní prezidentka Delcy Rodríguezová. Ve Venezuele už pomáhají i záchranáři z Česka.
10:51Aktualizovánopřed 2 mminutami

V Rusku je nejhorší palivová krize za desítky let. Problémy potvrdil i Putin

Ukrajinské drony v neděli ráno znovu zasáhly rafinerii ve Slavjansku na Kubáni na jihu Ruska. Právě útoky na ropnou infrastrukturu způsobily v zemi agresora palivovou krizi, a to největší od začátku 90. let. Některé benzinové stanice už nemají co prodávat, jinde lze koupit jen omezené množství paliva za vyšší ceny. Rusové na něj musí čekat v dlouhých frontách. Problémy v neděli přiznal i vládce Ruska Vladimir Putin.
před 1 hhodinou

Rusko útočilo na Kyjev či Záporoží, Ukrajina zasáhla rafinerie okupantů

Rusko v noci na neděli podniklo další údery na ukrajinská města. Nejméně dva mrtvé a šestnáct zraněných včetně dětí hlásí Záporoží, po dvou zraněných uvádí Kyjev a Černihiv. Ukrajina pokračovala v náletech na ruské rafinerie, podle telegramových účtů i ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského zasáhla podniky v Krasnodarském kraji a v Jaroslavské oblasti. Cílem útoku se stala také tepelná elektrárna a železniční most na okupovaném Krymu.
10:32Aktualizovánopřed 2 hhodinami

Extrémní vedra nadále trápila Německo, Polsko i Slovensko

Rekordně vysoké teploty zaznamenaly během neděle Německo i Polsko, nové maximum bylo naměřeno i pro slovenské hlavní město. V Německu předchozí rekord přitom padl teprve v sobotu. V Polsku naměřili ve městě Slubice na západě země 40,5 stupně. V Bratislavě pak krátce před 16:00 teplota na stanici ve čtvrti Koliba vystoupala na 39,5 stupně Celsia.
před 4 hhodinami

Írán si nárokuje kontrolu Hormuzského průlivu jen pro sebe

Írán si kontrolu Hormuzského průlivu nárokuje jen pro sebe, uvedl ministr zahraničí Abbás Arakčí a varoval před jakýmkoli vnějším vměšováním do této záležitosti. Otevření námořní cesty je klíčovou součástí předběžné rámcové dohody mezi USA a Íránem, podepsané 17. června. Po obnovených vzájemných útocích však Teherán opět trvá na výhradní kontrole úžiny, která je klíčovou pro globální obchod, zejména s ropou a plynem.
před 6 hhodinami

Při pádu malého letadla zahynulo ve Francii jedenáct lidí

Jedenáct lidí přišlo v neděli o život při pádu malého letadla v Tomblaine na předměstí Nancy na severovýchodě Francie, píše agentura AFP s odvoláním na prefekturu departementu Meurthe-et-Moselle. Na místo neštěstí zamířil francouzský ministr vnitra Laurent Nuňez. Letoun dopadl na travnatou plochu u silnice v obytné zóně. Přepravoval skupinu lidí, kteří se chystali k seskoku padákem. Podle AFP řadí počet obětí nehodu mezi nejtragičtější havárie lehkých letadel v zemi.
13:45Aktualizovánopřed 6 hhodinami

Írán udeřil na Kuvajt a Bahrajn. Mluví o odvetě za útoky USA

Íránská státní média tvrdí, že na jihu země byly zaznamenány výbuchy. V sobotu pozdě večer to napsala agentura Reuters. Podle Íránu zasáhlo několik střel telekomunikační věž. Nové údery na Írán krátce před půlnocí na neděli SELČ oznámilo americké velitelství vojenských sil CENTCOM a později i americký prezident Donald Trump. Íránu v příspěvku na síti Truth Social pohrozil obnovením bojů. Několik zemí v regionu hlásilo nepřátelské drony a rakety na svém území.
00:01Aktualizovánopřed 9 hhodinami

Varšavská výstava představuje surrealismus jako politickou zbraň proti fašismu

Nová výstava ve Varšavském muzeu moderního umění představuje surrealismus nikoli jako snovou fantazii, ale jako politicky angažované hnutí, které vzniklo v přímém protikladu k fašismu, nacionalismu a kolonialismu. Výstava potrvá od 26. června do 10. ledna 2027.
před 12 hhodinami
Načítání...