Trump obvinil Ukrajinu, že brzdí mírovou dohodu

Americký prezident Donald Trump obvinil svůj ukrajinský protějšek Volodymyra Zelenského, že zdržuje vyjednávání o ukončení ruské války na Ukrajině. Prohlásil to v rozhovoru s agenturou Reuters. Podle Trumpa je zároveň ruský vládce Vladimir Putin, z jehož rozkazu ruská vojska v únoru 2022 vpadla na Ukrajinu, k dohodě připraven. Rusko v rámci dohody požaduje, aby mu Ukrajina vydala celý Donbas včetně území, které ruští vojáci během invaze dosud nedobyli. Ukrajina se svého území vzdát nechce.

„Myslím, že (Putin) je připraven uzavřít dohodu,“ řekl Trump. „Ukrajina je podle mě k dohodě méně připravená,“ uvedl. Na otázku, proč americké zprostředkování dosud nevedlo k ukončení největšího vojenského konfliktu v Evropě od druhé světové války, Trump řekl: „Zelenskyj.“

Kreml na Trumpovo vyjádření reagoval souhlasně a tvrdí, že „Zelenskyj, a ne Putin, zdržuje dosažení míru“. Je to však Rusko, kdo dlouhodobě odmítá jakékoli ústupky ze svých maximalistických požadavků, zatímco Kyjev přichází s návrhy dočasného příměří, je ochotný k jednání na nejvyšší úrovni a připouští i ztrátu vlastního území pro dosažení míru. Válka je navíc důsledkem ruské invaze nevyprovokované Ukrajinou.

Reuters poznamenal, že Trumpova nová vyjádření naznačují jeho obnovenou frustraci z ukrajinského prezidenta. Oba prezidenti mají nesnadné vztahy. Agentura dále uvedla, že Trump bývá ochotnější přijmout Putinova ujištění než naopak jiní američtí spojenci, což naopak frustruje Kyjev, Evropany či americké zákonodárce včetně některých republikánů. Trump zároveň svůj názor v minulých týdnech a měsících opakovaně měnil.

Americký prezident Donald Trump před začátkem svého druhého prezidentského období prohlašoval, že po svém nástupu do úřadu ukončí ruskou válku proti Ukrajině do 24 hodin. Prezidentem se opět stal 20. ledna 2025.

Ruská agrese přes řadu jednání i Trumpovo osobní setkání s ruským vládcem Vladimirem Putinem stále trvá a Rusko si klade pro ukončení války pro Ukrajinu nepřijatelné požadavky, mimo jiné chce velkou část jejího území včetně částí, které zatím nedokázalo vojensky dobýt.

Na jaře 2025 Spojené státy navrhovaly v rámci konfliktu třicetidenní příměří. Ukrajina návrh bezpodmínečně podpořila, Rusko nikoli.

V listopadu 2025 Spojené státy přišly s verzí „mírového plánu“, který do velké míry kopíroval ruské požadavky. Tento americko-ruský plán následně ukrajinští státníci projednávali za podpory evropských představitelů s Američany a společně s nimi jej upravili do podoby, s níž ukrajinská strana souhlasila. Upravenou verzi plánu ruští představitelé odmítli.

Trump bývá západními politiky či komentátory obviňován, že při svých návrzích podléhá tlaku Moskvy, napadenou Ukrajinu odmítá podporovat a tlačí ji k pro ni velmi nevýhodné mírové dohodě. A to i přesto, že si na Ukrajině vynutil pro Spojené státy výhodnou dohodu o nerostech, díky které má Washington získat podíl na zisku z ukrajinského nerostného bohatství.

Trump má komplikované vztahy s ukrajinským prezidentem Volodymyrem Zelenským, s nímž vychází někdy lépe a jindy hůře. Ruského vůdce Putina, který je mezinárodně stíhaným válečným zločincem, přivítal v srpnu 2025 na Aljašce na červeném koberci.

Zdroje: ČTK a ČT24

V prosinci agentura Reuters informovala o tom, že americké tajné služby varují, že Putin neopustil svůj cíl ovládnout celou Ukrajinu a opět získat některé části Evropy, které v minulosti patřily do sovětské sféry vlivu.

Načítání...

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Arménie odmítla před volbami ruskou „humanitární pomoc“. EU do země vyšle misi

Arménii čekají za tři měsíce parlamentní volby a země již nyní žádá Evropskou unii o pomoc v boji s hybridními hrozbami. Šéfka unijní diplomacie Kaja Kallasová Jerevanu vyhoví – už oznámila vyslání speciálního týmu. Podobná unijní mise působila i před rokem v Moldavsku. Moskva mezitím Jerevanu nabídla „humanitární pomoc“, kterou ale Arménie odmítla. Jedna ze zapojených organizací se totiž měla dříve podílet na vměšování právě do moldavských voleb.
před 37 mminutami

Macron vyzval k zastavení útoků na energetické objekty na Blízkém východě

Francouzský prezident Emmanuel Macron po telefonátu se svým americkým protějškem Donaldem Trumpem a katarským emírem Tamímem bin Hamadem Sáním vyzval k zastavení útoků na civilní infrastrukturu na Blízkém východě, zejména na vodárenské a energetické objekty. Šéf Elysejského paláce o tom ve čtvrtek informoval na svém účtu na sociální síti X. Trump na sociální síti Truth Social napsal, že USA nevěděly nic o středečním izraelském útoku na íránskou infrastrukturu pro těžbu plynu v poli Jižní Pars v Perském zálivu.
01:16Aktualizovánopřed 1 hhodinou

„Ochránce společnosti“ Orbán potřebuje hlasy rodin a seniorů

Maďarský premiér Viktor Orbán bude v polovině dubna usilovat o svůj šestý mandát, přičemž zemi vládne nepřetržitě od roku 2010. U moci se drží díky důrazu na sociální a rodinnou politiku, snaží se vykreslit jako aktivní ochránce společnosti. „Svou vládu představuje jako obranu Maďarska, ochranu suverenity a historické kontinuity,“ říká historik Andrej Tóth. Orbánovi se současně za dobu vládnutí podařilo zakročit proti veřejnoprávním médiím, soudům, nevládním organizacím či právům menšin.
před 1 hhodinou

Íránský ministr bezpečnosti je po smrti, Izrael hlásí oběti

Íránský raketový útok v Izraeli zabil dva lidi, napsal s odkazem na záchrannou službu server The Times of Israel (ToI). V Dubaji se večer podle novinářů agentury AFP ozvalo několik explozí, podle úřadů protivzdušná obrana sestřelovala íránské drony a rakety. Teherán cílí na městské oblasti v Perském zálivu kvůli přesunu amerických sil, tvrdí podle al-Džazíry íránský ministr zahraničí Abbás Arakčí. Teherán také potvrdil zabití ministra bezpečnosti Esmáíla Chatíba.
včeraAktualizovánopřed 4 hhodinami

Ruské drony zasáhly v Oděse obytné domy, ve Lvově sídlo vedení tajné služby

Ruské drony v noci na čtvrtek zasáhly obytné domy v jihoukrajinské Oděse, uvedly úřady. Tři lidé utrpěli zranění. V západoukrajinském Lvově ruský bezpilotní letoun ve středu večer zaútočil na sídlo vedení tajné služby SBU. Ze Sevastopolu na Ruskem okupovaném Krymu je po ukrajinském dronovém útoku údajně hlášen jeden mrtvý.
před 4 hhodinami

Ve Švýcarsku spadla kabina lanovky, jeden člověk zemřel

Po pádu lanovkové kabiny v lyžařském areálu Titlis v Engelbergu v centrálním Švýcarsku zahynul jeden člověk, prohlásil šéf místní kriminální policie Senad Sakic. Později policie upřesnila, že obětí je 61letá žena z regionu. V kabině byla sama. Cestující z ostatních kabin lanovky museli podle Sakice záchranáři evakuovat. Podle agentury DPA se neštěstí stalo v nadmořské výšce kolem dvou tisíc metrů, což ztížilo přístup záchranářů a policie.
včeraAktualizovánopřed 9 hhodinami

Slabší íránský režim bude určitě lepší než silnější, říká Macinka

„Nejsem si jistý, zda má Česká republika nějaké kapacity, aby pomohla vojensky,“ komentoval ministr zahraničí a šéf Motoristů Petr Macinka tuzemskou pozici vůči válce na Blízkém východě a íránské blokádě Hormuzského průlivu. Roli Česka vidí v diplomacii. O možnostech zapojení Evropy do konfliktu, budoucnosti Íránu či růstu cen pohonných hmot mluvil v Interview ČT24 s moderátorem Danielem Takáčem.
před 9 hhodinami

Na summit NATO chce jet premiér, prezident ke změně zvyklostí nevidí důvod

Premiér Andrej Babiš (ANO) České televizi sdělil, že na summit NATO, který se koná od 7. do 8. července v turecké Ankaře, chce zamířit společně s ministrem zahraničí Petrem Macinkou (Motoristé). Prezident Petr Pavel by tak na summit neletěl. Zástupci opozice Babišův záměr kritizují. Otazníky ohledně účasti na letošním summitu Severoatlantické aliance vyvstaly na přelomu ledna a února po sporu šéfa diplomacie s hlavou státu, kdy Macinka zmínil, že by Česko neměl reprezentovat Pavel.
včeraAktualizovánopřed 10 hhodinami
Načítání...