Trump obvinil Ukrajinu, že brzdí mírovou dohodu

Americký prezident Donald Trump obvinil svůj ukrajinský protějšek Volodymyra Zelenského, že zdržuje vyjednávání o ukončení ruské války na Ukrajině. Prohlásil to v rozhovoru s agenturou Reuters. Podle Trumpa je zároveň ruský vládce Vladimir Putin, z jehož rozkazu ruská vojska v únoru 2022 vpadla na Ukrajinu, k dohodě připraven. Rusko v rámci dohody požaduje, aby mu Ukrajina vydala celý Donbas včetně území, které ruští vojáci během invaze dosud nedobyli. Ukrajina se svého území vzdát nechce.

„Myslím, že (Putin) je připraven uzavřít dohodu,“ řekl Trump. „Ukrajina je podle mě k dohodě méně připravená,“ uvedl. Na otázku, proč americké zprostředkování dosud nevedlo k ukončení největšího vojenského konfliktu v Evropě od druhé světové války, Trump řekl: „Zelenskyj.“

Kreml na Trumpovo vyjádření reagoval souhlasně a tvrdí, že „Zelenskyj, a ne Putin, zdržuje dosažení míru“. Je to však Rusko, kdo dlouhodobě odmítá jakékoli ústupky ze svých maximalistických požadavků, zatímco Kyjev přichází s návrhy dočasného příměří, je ochotný k jednání na nejvyšší úrovni a připouští i ztrátu vlastního území pro dosažení míru. Válka je navíc důsledkem ruské invaze nevyprovokované Ukrajinou.

Reuters poznamenal, že Trumpova nová vyjádření naznačují jeho obnovenou frustraci z ukrajinského prezidenta. Oba prezidenti mají nesnadné vztahy. Agentura dále uvedla, že Trump bývá ochotnější přijmout Putinova ujištění než naopak jiní američtí spojenci, což naopak frustruje Kyjev, Evropany či americké zákonodárce včetně některých republikánů. Trump zároveň svůj názor v minulých týdnech a měsících opakovaně měnil.

Americký prezident Donald Trump před začátkem svého druhého prezidentského období prohlašoval, že po svém nástupu do úřadu ukončí ruskou válku proti Ukrajině do 24 hodin. Prezidentem se opět stal 20. ledna 2025.

Ruská agrese přes řadu jednání i Trumpovo osobní setkání s ruským vládcem Vladimirem Putinem stále trvá a Rusko si klade pro ukončení války pro Ukrajinu nepřijatelné požadavky, mimo jiné chce velkou část jejího území včetně částí, které zatím nedokázalo vojensky dobýt.

Na jaře 2025 Spojené státy navrhovaly v rámci konfliktu třicetidenní příměří. Ukrajina návrh bezpodmínečně podpořila, Rusko nikoli.

V listopadu 2025 Spojené státy přišly s verzí „mírového plánu“, který do velké míry kopíroval ruské požadavky. Tento americko-ruský plán následně ukrajinští státníci projednávali za podpory evropských představitelů s Američany a společně s nimi jej upravili do podoby, s níž ukrajinská strana souhlasila. Upravenou verzi plánu ruští představitelé odmítli.

Trump bývá západními politiky či komentátory obviňován, že při svých návrzích podléhá tlaku Moskvy, napadenou Ukrajinu odmítá podporovat a tlačí ji k pro ni velmi nevýhodné mírové dohodě. A to i přesto, že si na Ukrajině vynutil pro Spojené státy výhodnou dohodu o nerostech, díky které má Washington získat podíl na zisku z ukrajinského nerostného bohatství.

Trump má komplikované vztahy s ukrajinským prezidentem Volodymyrem Zelenským, s nímž vychází někdy lépe a jindy hůře. Ruského vůdce Putina, který je mezinárodně stíhaným válečným zločincem, přivítal v srpnu 2025 na Aljašce na červeném koberci.

Zdroje: ČTK a ČT24

V prosinci agentura Reuters informovala o tom, že americké tajné služby varují, že Putin neopustil svůj cíl ovládnout celou Ukrajinu a opět získat některé části Evropy, které v minulosti patřily do sovětské sféry vlivu.

Načítání...

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Trump rázně vyzval Izrael a Írán k zastavení útoků

V Teheránu se dopoledne ozývaly nové výbuchy, sdělila místní média. Izrael v noci udeřil na vojenské cíle v Íránu. Zasáhl mimo jiné petrochemický komplex na jihozápadě země. Podle íránských médií byla část zařízení poškozena a probíhá evakuace. Izraelská armáda později informovala o dalších raketách vypálených směrem na izraelské území z Íránu a Jemenu. Zatím nejsou hlášeni žádní zranění. Ceny ropy kvůli eskalaci konfliktu prudce rostou.
03:38Aktualizovánopřed 10 mminutami

Zemětřesení na filipínském ostrově má nejméně třicet obětí

Nejméně 32 mrtvých si podle nové bilance vyžádalo silné zemětřesení, které v noci na pondělí SELČ postihlo filipínský ostrov Mindanao. Záchranné operace nadále pokračují a počet obětí může nadále stoupat. Otřesy o síle 7,8 stupně si zároveň vyžádaly více než stovku zraněných, informovala agentura Reuters s odvoláním na filipínské úřady.
05:41Aktualizovánopřed 19 mminutami

Druhé kolo prezidentských voleb v Peru směřuje k těsnému výsledku

Vítěz nedělních prezidentských voleb v Peru bude zřejmě znám až za několik dnů. Po sečtení devadesáti procent volebních okrsků zatím vede pravicová politička Keiko Fujimoriová s 50,5 procenta hlasů před levicovým poslancem Robertem Sánchezem, který má nyní 49,5 procenta. Nicméně jako poslední se obvykle sčítají hlasy z venkovských oblastí, které jsou baštou Sáncheze, napsal v pondělí španělský deník El País.
00:31Aktualizovánopřed 48 mminutami

Rusové útočili na zastávku s lidmi v Oděse, v Záporožské oblasti zabíjeli

Rusové v pondělí opět útočili na ukrajinské oblasti a civilisty. V noci v Záporožské oblasti zabili pět lidí a dalších čtrnáct zranili, sdělil náčelník správy tohoto regionu Ivan Fedorov. Šéf městské vojenské správy Serhij Lysak informoval, že cílem ruského útoku v Oděse ráno byla autobusová zastávka, na které čekali lidé. Tři jsou zranění. Na Rusy okupovaném Krymu nejezdí některé vlaky poté, co v noci dle okupačních úřadů ukrajinské drony zaútočily na expres Moskva–Simferopol.
08:28Aktualizovánopřed 52 mminutami

Vítězství v arménských volbách obhájila Pašinjanova strana

Vládnoucí strana Občanská smlouva arménského premiéra Nikola Pašinjana zvítězila v parlamentních volbách, podle Ústřední volební komise získala 49,8 procenta hlasů, napsala agentura Reuters. Směřuje tak ke třetímu volebnímu období. Opoziční Silná Arménie, kterou vede rusko-arménský miliardář Samvel Karapetjan, skončila druhá s 23,2 procenta. V parlamentu zasedne ještě třetí subjekt, u čtvrtého volební komise možná překontroluje hlasy, plyne ze zpráv médií.
07:32Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Letouny NATO v Lotyšsku sestřelily dron letící z Ruska

Do vzdušného prostoru Lotyšska v pondělí dopoledne pronikl dron z Ruska, následně jej sestřelil francouzský stíhací letoun pobaltské mise NATO. Jde o další z řady bezpilotních letounů, které v posledních dnech a týdnech vzbudily obavy v pobaltských státech či Finsku, jež v některých případech přisuzují vinu za jejich přelety Ukrajině, která se už pátým rokem brání ruské agresi.
10:17Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Americká demokracie oslaví 250 let. Ale chřadne

Ve Spojených státech vrcholí přípravy na 250. výročí přijetí Deklarace nezávislosti. Na pozadí jubilea dochází k hlubším posunům tamního politického systému. Například letošní zpráva švédského institutu V-Dem uvedla, že úroveň demokracie v USA v minulém roce zažila nejprudší propad v moderních dějinách země. Největší problém je podle autorů reportu systematické oslabování demokratických pojistek. Proto docházejí k závěru: Spojené státy již nespadají mezi liberální demokracie.
před 6 hhodinami

Poláci nakupují zbraně, průkaz má téměř pět milionů lidí

Poláci více nakupují zbraně. Jen loni si o zbrojní průkaz požádalo přes padesát tisíc lidí. Za posledních pět let je nárůst o více než sto procent. Důvodem jsou obavy o vlastní bezpečnost i větší zájem o sportovní střelbu.
před 6 hhodinami
Načítání...