Možná mírová dohoda mezi Ruskem a Ukrajinou se podle Trumpa výrazně přiblížila

24 minut
Brífink ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského a šéfa Bílého domu Donalda Trumpa
Zdroj: ČT24

Možná mírová dohoda mezi Ruskem a Ukrajinou se podle šéfa Bílého domu Donalda Trumpa výrazně přiblížila. Nedělní jednání s ukrajinským prezidentem Volodymyrem Zelenským ve své floridské rezidenci Mar-a-Lago označil za báječná a uvedl také, že vedl dobrý rozhovor s evropskými představiteli. Podle Trumpa na cestě k mírovému ujednání zůstávají jeden či dva palčivé body. Ukrajina se od února 2022 brání plnohodnotné ruské invazi.

„Debatovali jsme o řadě bodů. Myslím, že se dostáváme o dost blíže, možná velmi blízko,“ řekl Trump. Ocenil také přístup evropských lídrů, kteří podle něj znatelně přispěli k možnému konci války.

Sporným bodem podle Trumpa zůstává otázka území, ale i zde je šéf Bílého domu přesvědčen, že se k řešení podaří dospět. Rusko mimo jiné požaduje, aby mu Ukrajina postoupila celý Donbas včetně těch částí, které nedokázalo vojensky dobýt.

Zelenskyj prohlásil, že Ukrajina má úctu k území, které ovládá, a že přístup Kyjeva k Donbasu je zcela odlišný, než je ten ruský.

Trump poznamenal, že právě otázka území je ta nejspornější. Sdělil, že Ukrajina je sice velmi statečná a způsobila Rusku ohromné škody, přesto by ale měla raději dospět k dohodě nyní. „Je čas to ukončit,“ prohlásil.

114 minut
Mimořádné pořady ČT24: Setkání Donalda Trumpa s Volodymyrem Zelenským na Floridě
Zdroj: ČT24

Trump uvedl, že je otevřen ke své návštěvě Ukrajiny, ačkoli by raději nejprve uzavřel dohodu. Nabídl prý, že promluví k ukrajinskému parlamentu, pokud by si Zelenskyj myslel, že to pomůže. Ukrajinský prezident sdělil, že šéf Bílého domu je kdykoli vítaný.

Bezpečnostní záruky

Zelenskyj nedělní jednání s Trumpem označil za skvělé a řekl, že bezpečnostní záruky pro Ukrajinu jsou dohodnuté ze sta procent, podle Trumpa z 95 procent. Zelenskyj usiluje o to, aby případná mírová smlouva obsahovala takové bezpečnostní záruky, aby se Rusko znovu neodvážilo rozpoutat další ozbrojený konflikt.

Bezpečnostní záruky jsou podle Zelenského hlavním milníkem pro dosažení trvalého míru. Poznamenal, že Ukrajinci a Evropané na této věci nadále spolupracují a že se v nadcházejících týdnech sejdou, aby projednané záležitosti dokončili. Trump dodal, že v lednu bude týmy vyjednavačů hostit ve Washingtonu.

Trump už před začátkem schůzky ujistil, že Ukrajina bude mít v případě, že se dohody o mírovém plánu podaří dosáhnout, „silné“ bezpečnostní záruky, na nichž se budou podílet evropské země.

Trump rovněž podle Reuters řekl, že výsledek nynějších jednání bude znám za několik týdnů. „Do pár týdnů to budeme vědět, ať to bude tak, nebo onak,“ prohlásil.

Trump v loňské předvolební kampani sliboval, že válku po návratu do Bílého domu ukončí do 24 hodin. Přes opakované telefonáty s Putinem a srpnové osobní setkání s ním na Aljašce se mu to ale dosud nepodařilo. Za poslední měsíc se nicméně vystupňovalo diplomatické úsilí v hledání cesty k míru.

Americký prezident uvedl, že Rusko se bude podílet na rekonstrukci Ukrajiny. Šéf Bílého domu hovořil i o tom, že Putin nesouhlasí s příměřím, protože „nechce zastavit boje, aby je poté musel znovu obnovit“.

Trump před schůzkou se Zelenským prohlásil, že jednání o ukončení ruské agrese jsou „v závěrečné fázi“. Šéf Bílého domu zároveň uvedl, že vládce Kremlu Putin to s ukončením války „myslí velmi vážně“, píše agentura Reuters. O Zelenském se vyjádřil pochvalně. „Tento gentleman pracoval velmi tvrdě a je velmi statečný. I jeho lidé jsou velmi stateční,“ prohlásil. Šéf Bílého domu také řekl, že on sám si pro dokončení mírového plánu nestanovil žádný termín.

Vyjednavač Kremlu Kirill Dmitrijev v reakci na výsledky jednání na Floridě napsal, že si „svět váží mírového úsilí prezidenta Trumpa a jeho týmu“.

Jednání se účastnil Witkoff či Umerov

Na straně USA na rokování Trumpa doprovázeli vyjednavači Jared Kushner a Steve Witkoff. V delegaci Zelenského byl dle deníku Kyiv Post mimo jiné jeho hlavní vyjednavač Rustem Umerov, ministr hospodářství Oleksij Sobolev a zástupce vedoucího prezidentské kanceláře Andrij Hnatov. Ruská strana se každopádně rozhovorů na Floridě neúčastnila.

Zelenskyj ještě před setkáním zdůraznil, že řadu diplomatických problémů mohou vyřešit spojenci napadené země. Je třeba docílit toho, aby Rusko pocítilo následky, uvedl. Moskva podle něj za poslední týden vyslala na sousední zemi přes dva tisíce dronů, osm set leteckých pum a téměř sto raket. Na takovou agresi by měli odpovídat nejen Ukrajinci, ale i zahraniční politici, dodal Zelenskyj.

„Stejně tak je důležité, aby fungovaly sankce proti Rusku a všechny formy politického tlaku za jeho agresi. Aby Ukrajina získávala rakety protivzdušné obrany a abychom finalizovali podobu kroků, které ukončí tuto válku a zaručí bezpečnost. Právě o těchto krocích dnes (v neděli) budeme mluvit s partnery,“ avizoval ukrajinský lídr.

Trump hovořil s Putinem, Zelenskyj se Starmerem

Zelenskyj si před jednáním na Floridě telefonoval s britským premiérem Keirem Starmerem. „Diskutovali jsme o přípravách na setkání s prezidentem Trumpem, stejně jako o všech našich kontaktech s evropskými partnery,“ sdělil ukrajinský prezident. „Informoval jsem ho o situaci na frontě a o důsledcích ruských útoků,“ doplnil.

Zelenskyj a Trump mají vést telefonický rozhovor také s dalšími evropskými lídry, konečný seznam účastníků ještě není hotov, uvedl odpoledne mluvčí Zelenského Serhij Nykyforov.

Trump před jednáním o evropských lídrech řekl, že „byli opravdu skvělí“. Optimismus ohledně ukončení konfliktu ale mírnil. „Buď to skončí, nebo to bude trvat ještě dlouho a miliony dalších lidí budou zabity,“ míní.

Americký prezident před nedělním setkáním s představiteli napadené zároveň oznámil, že už absolvoval telefonát s ruským vůdcem Putinem, který zároveň označil za velmi dobrý a produktivní. Hovor později podle agentury Interfax potvrdil i Kreml.

Setkání prezidentů USA a Ukrajiny je známkou významného pokroku v rozhovorech, píše BBC. Trump dříve prohlásil, že se se Zelenským setká, pouze pokud bude mít pocit, že dohoda je blízko. Ukrajinský prezident zase řekl, že Trumpův plán byl schválen z „devadesáti procent“, ale nechtěl sdělit, zda se na setkání bude podepisovat dohoda.

Nedělní schůzka navazuje na dřívější víkendová jednání na Floridě mezi Trumpovým poradcem Stevem Witkoffem a zetěm Jaredem Kushnerem a hlavními vyjednavači Ruska i Ukrajiny. Je to poslední z dlouhé série jednání za poslední dva měsíce.

Načítání...

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Indonéské úřady našly trosky pohřešovaného letadla. Pátrají po cestujících

Indonéské úřady v neděli oznámily, že lokalizovaly trosky letadla, které se pohřešovalo v provincii Jižní Sulawesi poblíž hory pokryté mlhou, ale stále pátrají po 11 cestujících. Na palubě letadla, které si pronajalo indonéské ministerstvo pro námořní záležitosti a rybolov za účelem provádění leteckého dohledu nad rybolovem, bylo osm členů posádky a tři cestující. Cestující byli zaměstnanci ministerstva. Letadlo směřovalo do Makassaru, hlavního města Jižní Sulawesi, poté, co odletělo z provincie Yogyakarta, než bylo přerušeno spojení.
včeraAktualizovánopřed 20 mminutami

Státy by měly přispět miliardu dolarů za stálé členství v Radě míru, žádá Trump

Administrativa amerického prezidenta Donalda Trumpa žádá příspěvek ve výši nejméně jedné miliardy amerických dolarů (20,9 miliardy korun) od každé země, která se chce stát stálým členem jeho nové Rady míru, píše agentura Bloomberg s odvoláním na návrh charty organizace. Trump by se stal jejím prvním předsedou a rozhodoval by o zemích, které do ní budou přizvány. Kritici mají obavy, že se Trump snaží vytvořit konkurenci Organizace spojených národů (OSN), kterou dlouhodobě kritizuje, informuje Bloomberg.
00:48Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Po pádu laviny v rakouských Alpách zemřeli tři čeští skialpinisté, uvádí APA

Po pádu laviny v rakouských Alpách zahynuli tři čeští skialpinisté. Neštěstí se stalo v oblasti Murtal ve spolkové zemi Štýrsko. Informuje o tom agentura APA. Rakouské Alpy v sobotu zasáhla série tragických nehod, při pádu lavin ve spolkové zemi Salcbursko zemřelo dalších pět lidí.
včeraAktualizovánopřed 6 hhodinami

Trump uvalí kvůli Grónsku clo na některé evropské země

Americký prezident Donald Trump oznámil desetiprocentní clo na Dánsko, Norsko, Švédsko, Francii, Německo, Británii a další země kvůli jejich postupu ohledně Grónska. V platnost mají vstoupit 1. února. Od června se pak mají zvýšit na 25 procent. Trvat mají, dokud se neuzavře dohoda o Grónsku. Francouzský prezident Emmanuel Macron označil hrozbu za nepřijatelnou, podle britského premiéra Keira Starmera je uvalování cel naprosto chybné. Reagují i další unijní politici.
včeraAktualizovánopřed 7 hhodinami

Chameneí přiznal tisíce zabitých demonstrantů. Trump se vyslovil pro změnu režimu

Íránský duchovní vůdce Alí Chameneí poprvé veřejně přiznal, že během protestů byly zabity tisíce lidí, „někteří nelidským a brutálním způsobem“. Píše to server BBC News. Demonstrace režim zřejmě prozatím dokázal potlačit, míní experti. Americký prezident Donald Trump se vyslovil pro změnu režimu v Íránu. Teheránské vládě vyčetl, že používá v nebývalém rozsahu útlak a násilí. Šéf Bílého domu to řekl serveru Politico.
včeraAktualizovánopřed 7 hhodinami

Ukrajinci trénují na první zimní olympiádu od velké ruské invaze

Do zahájení olympiády v Miláně a Cortině zbývají tři týdny. Pro ukrajinské zimní atlety to budou první hry od začátku plnohodnotné ruské invaze. Trénovat se snaží v bezpečnějších částech vlasti včetně Zakarpatí, ale i v cizině, zjistila zpravodajka ČT Darja Stomatová. Na Hry se chystají i Rusové a Bělorusové, startovat však budou jen pod neutrální vlajkou.
před 8 hhodinami

EU a Mercosur podepsaly obchodní dohodu

Představitelé Evropské unie a jihoamerického bloku Mercosur podepsali obchodní dohodu. Úmluva se připravovala 25 let a podle Evropské komise (EK) vytvoří největší zónu volného obchodu na světě, která bude pokrývat trh s více než sedmi sty miliony spotřebitelů. Vyvolává ale protesty zemědělců v Evropě.
včeraAktualizovánopřed 8 hhodinami

Před 35 lety začala operace Pouštní bouře

Koalice osmadvaceti zemí včetně Československa pod vedením Spojených států a s mandátem Rady bezpečnosti OSN zahájila před 35 lety osvobození Kuvajtu okupovaného Irákem. Pro tuzemské vojáky byla operace Pouštní bouře první bojová mise po pádu totality, zhruba dvě stě jich zajišťovalo chemický a radiační průzkum. Jednotka složená z profesionálů i vojáků základní služby byla rozmístěna nedaleko první linie, hned druhý den po zahájení operace jeden z členů jednotky zahynul. Válka v zálivu skončila osvobozením Kuvajtu koncem února, českoslovenští vojáci se vrátili v květnu.
před 8 hhodinami
Načítání...