Možná mírová dohoda mezi Ruskem a Ukrajinou se podle Trumpa výrazně přiblížila

Nahrávám video

Možná mírová dohoda mezi Ruskem a Ukrajinou se podle šéfa Bílého domu Donalda Trumpa výrazně přiblížila. Nedělní jednání s ukrajinským prezidentem Volodymyrem Zelenským ve své floridské rezidenci Mar-a-Lago označil za báječná a uvedl také, že vedl dobrý rozhovor s evropskými představiteli. Podle Trumpa na cestě k mírovému ujednání zůstávají jeden či dva palčivé body. Ukrajina se od února 2022 brání plnohodnotné ruské invazi.

„Debatovali jsme o řadě bodů. Myslím, že se dostáváme o dost blíže, možná velmi blízko,“ řekl Trump. Ocenil také přístup evropských lídrů, kteří podle něj znatelně přispěli k možnému konci války.

Sporným bodem podle Trumpa zůstává otázka území, ale i zde je šéf Bílého domu přesvědčen, že se k řešení podaří dospět. Rusko mimo jiné požaduje, aby mu Ukrajina postoupila celý Donbas včetně těch částí, které nedokázalo vojensky dobýt.

Zelenskyj prohlásil, že Ukrajina má úctu k území, které ovládá, a že přístup Kyjeva k Donbasu je zcela odlišný, než je ten ruský.

Trump poznamenal, že právě otázka území je ta nejspornější. Sdělil, že Ukrajina je sice velmi statečná a způsobila Rusku ohromné škody, přesto by ale měla raději dospět k dohodě nyní. „Je čas to ukončit,“ prohlásil.

Nahrávám video

Trump uvedl, že je otevřen ke své návštěvě Ukrajiny, ačkoli by raději nejprve uzavřel dohodu. Nabídl prý, že promluví k ukrajinskému parlamentu, pokud by si Zelenskyj myslel, že to pomůže. Ukrajinský prezident sdělil, že šéf Bílého domu je kdykoli vítaný.

Bezpečnostní záruky

Zelenskyj nedělní jednání s Trumpem označil za skvělé a řekl, že bezpečnostní záruky pro Ukrajinu jsou dohodnuté ze sta procent, podle Trumpa z 95 procent. Zelenskyj usiluje o to, aby případná mírová smlouva obsahovala takové bezpečnostní záruky, aby se Rusko znovu neodvážilo rozpoutat další ozbrojený konflikt.

Bezpečnostní záruky jsou podle Zelenského hlavním milníkem pro dosažení trvalého míru. Poznamenal, že Ukrajinci a Evropané na této věci nadále spolupracují a že se v nadcházejících týdnech sejdou, aby projednané záležitosti dokončili. Trump dodal, že v lednu bude týmy vyjednavačů hostit ve Washingtonu.

Trump už před začátkem schůzky ujistil, že Ukrajina bude mít v případě, že se dohody o mírovém plánu podaří dosáhnout, „silné“ bezpečnostní záruky, na nichž se budou podílet evropské země.

Trump rovněž podle Reuters řekl, že výsledek nynějších jednání bude znám za několik týdnů. „Do pár týdnů to budeme vědět, ať to bude tak, nebo onak,“ prohlásil.

Trump v loňské předvolební kampani sliboval, že válku po návratu do Bílého domu ukončí do 24 hodin. Přes opakované telefonáty s Putinem a srpnové osobní setkání s ním na Aljašce se mu to ale dosud nepodařilo. Za poslední měsíc se nicméně vystupňovalo diplomatické úsilí v hledání cesty k míru.

Americký prezident uvedl, že Rusko se bude podílet na rekonstrukci Ukrajiny. Šéf Bílého domu hovořil i o tom, že Putin nesouhlasí s příměřím, protože „nechce zastavit boje, aby je poté musel znovu obnovit“.

Trump před schůzkou se Zelenským prohlásil, že jednání o ukončení ruské agrese jsou „v závěrečné fázi“. Šéf Bílého domu zároveň uvedl, že vládce Kremlu Putin to s ukončením války „myslí velmi vážně“, píše agentura Reuters. O Zelenském se vyjádřil pochvalně. „Tento gentleman pracoval velmi tvrdě a je velmi statečný. I jeho lidé jsou velmi stateční,“ prohlásil. Šéf Bílého domu také řekl, že on sám si pro dokončení mírového plánu nestanovil žádný termín.

Vyjednavač Kremlu Kirill Dmitrijev v reakci na výsledky jednání na Floridě napsal, že si „svět váží mírového úsilí prezidenta Trumpa a jeho týmu“.

Jednání se účastnil Witkoff či Umerov

Na straně USA na rokování Trumpa doprovázeli vyjednavači Jared Kushner a Steve Witkoff. V delegaci Zelenského byl dle deníku Kyiv Post mimo jiné jeho hlavní vyjednavač Rustem Umerov, ministr hospodářství Oleksij Sobolev a zástupce vedoucího prezidentské kanceláře Andrij Hnatov. Ruská strana se každopádně rozhovorů na Floridě neúčastnila.

Zelenskyj ještě před setkáním zdůraznil, že řadu diplomatických problémů mohou vyřešit spojenci napadené země. Je třeba docílit toho, aby Rusko pocítilo následky, uvedl. Moskva podle něj za poslední týden vyslala na sousední zemi přes dva tisíce dronů, osm set leteckých pum a téměř sto raket. Na takovou agresi by měli odpovídat nejen Ukrajinci, ale i zahraniční politici, dodal Zelenskyj.

„Stejně tak je důležité, aby fungovaly sankce proti Rusku a všechny formy politického tlaku za jeho agresi. Aby Ukrajina získávala rakety protivzdušné obrany a abychom finalizovali podobu kroků, které ukončí tuto válku a zaručí bezpečnost. Právě o těchto krocích dnes (v neděli) budeme mluvit s partnery,“ avizoval ukrajinský lídr.

Trump hovořil s Putinem, Zelenskyj se Starmerem

Zelenskyj si před jednáním na Floridě telefonoval s britským premiérem Keirem Starmerem. „Diskutovali jsme o přípravách na setkání s prezidentem Trumpem, stejně jako o všech našich kontaktech s evropskými partnery,“ sdělil ukrajinský prezident. „Informoval jsem ho o situaci na frontě a o důsledcích ruských útoků,“ doplnil.

Zelenskyj a Trump mají vést telefonický rozhovor také s dalšími evropskými lídry, konečný seznam účastníků ještě není hotov, uvedl odpoledne mluvčí Zelenského Serhij Nykyforov.

Trump před jednáním o evropských lídrech řekl, že „byli opravdu skvělí“. Optimismus ohledně ukončení konfliktu ale mírnil. „Buď to skončí, nebo to bude trvat ještě dlouho a miliony dalších lidí budou zabity,“ míní.

Americký prezident před nedělním setkáním s představiteli napadené zároveň oznámil, že už absolvoval telefonát s ruským vůdcem Putinem, který zároveň označil za velmi dobrý a produktivní. Hovor později podle agentury Interfax potvrdil i Kreml.

Setkání prezidentů USA a Ukrajiny je známkou významného pokroku v rozhovorech, píše BBC. Trump dříve prohlásil, že se se Zelenským setká, pouze pokud bude mít pocit, že dohoda je blízko. Ukrajinský prezident zase řekl, že Trumpův plán byl schválen z „devadesáti procent“, ale nechtěl sdělit, zda se na setkání bude podepisovat dohoda.

Nedělní schůzka navazuje na dřívější víkendová jednání na Floridě mezi Trumpovým poradcem Stevem Witkoffem a zetěm Jaredem Kushnerem a hlavními vyjednavači Ruska i Ukrajiny. Je to poslední z dlouhé série jednání za poslední dva měsíce.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

„Jeden z nejodpornějších útoků.“ Ukrajina hlásí po ruských útocích řadu obětí

Kyjevem v noci opět otřásly výbuchy poté, co Moskva zahájila další rozsáhlý raketový a dronový útok. Svědci mluví o desítce explozí, dva lidé zemřeli. Zásahy hlásí i Dnipro, Záporoží či Kremenčuk. Při úderu na město Pryluky na severu země zahynulo devět lidí včetně dětí. Moskva masivní útok potvrdila, mluví i o zásazích plavidel. Nedaleko Soči podle ní hoří ropný tanker. Ukrajina později oznámila, že v odvetě zasáhla ropná zařízení a polygony v Rusku.
05:04Aktualizovánopřed 1 mminutou

Nobelovu cenu za chemii získali vědci za výzkum zrcadlové chemie

Švédská akademie věd oznámila, že nositeli Nobelovy ceny za chemii za letošní rok se stali Henri Kagan a Koenso Soai, kteří se věnují výzkumu nelineárních jevů a autokatalýzy v asymetrické organické syntéze.
před 18 mminutami

Piety i protesty. Izrael si připomíná třetí výročí masakru ze 7. října

V Izraeli se konají vzpomínkové akce v rámci třetího výročí útoků ze 7. října. Hamás a s ním spřízněné palestinské teroristické skupiny tehdy povraždily přes 1200 lidí. Pietní akce probíhá na místě festivalu Nova u hranice s Gazou, další se uskuteční večer na náměstí Rukojmích v Tel Avivu. Aktivisté, kteří viní současnou vládu, že teroristickým útokům nezabránila, protestují po celé zemi. Opoziční lídři uctili památku obětí na jihu židovského státu.
10:35Aktualizovánopřed 57 mminutami

Zvolení Rausche je pro AfD průlom, míní Nerad. Palata mluví o varování

Zvolení Tobiase Rausche z krajně pravicové Alternativy pro Německo (AfD) do čela zemského sněmu v Sasku-Anhaltsku je pro stranu průlomem a pokračováním trendu jejího posilování, uvedl v 90' ČT24 zahraničněpolitický analytik Filip Nerad. Komentátor Deníku.cz Robert Palata považuje výsledek hlasování za „velmi varovný“. Rausch totiž získal více hlasů, než kolika disponují AfD a Spojenectví Sahry Wagenknechtové (BSW) dohromady. Výsledek tak otevírá otázku, odkud další podpora přišla a co může znamenat pro prosincovou volbu zemského premiéra.
před 2 hhodinami

Video„Otřáslo to vestibulem metra,“ popsala zpravodajka ČT útok na Kyjev

Řada obyvatel Kyjeva se poslední měsíce vydává preventivně na noc ukrýt do metra. Poslední masivní ruské útoky na ukrajinskou metropoli v noci na středu zažila na vlastní kůži i zpravodajka ČT Ilona Zasidkovyčová. Metro podle ní zcela zaplnili lidé se stany, židlemi a karimatkami. „První útoky jsme slyšeli kolem třetí ráno. To byly dopady balistických střel na metropoli. Otřáslo to vestibulem metra. Výbuchy byly opravdu silné, hlasité. Další následovaly během rána,“ uvedla novinářka. „Opravdu to není něco pohodlného, co by člověk chtěl zažívat každý den,“ popsala noc v metru.
před 3 hhodinami

Hútíové zasáhli letiště v Jemenu, hlásí se i k útokům na Saúdskou Arábii

Rakety a drony s výbušninami vystřelené jemenskými povstalci hútíi zasáhly v noci na středu mezinárodní letiště v jemenském Adenu, uvedlo podle agentury Reuters jemenské ministerstvo dopravy. Balistická raketa byla zachycena také severně od saúdskoarabské metropole Rijádu a povstalci se hlásí i k dalším útokům v zemi.
před 3 hhodinami

Američanka, která přežila popravu, je podle právníků při vědomí a komunikuje

Američanka Christa Pikeová, která minulý týden po své popravě smrticí injekcí ve státě Tennessee přežila a skončila v nemocnici, je při vědomí a komunikuje. V úterý to podle agentury AP uvedli její právníci. Padesátiletá Pikeová byla odsouzena k trestu smrti před 30 lety za vraždu spolužačky spáchanou v 18 letech.
před 3 hhodinami

VideoNorsko chce zakázat chytré brýle prakticky všude na veřejnosti

Mohl by se z toho stát časem velký hit, ale brýle s umělou inteligencí a kamerami vyvolávají obavy z narušení bezpečnosti již nyní. Několik zemí už je zakázalo u soudů či v kinech, jiné zvažují zákaz v budovách úřadů. Nejdál došlo Norsko, které je minimálně dočasně plánuje zakázat prakticky na všech veřejných místech – od parků a pláží až po nákupní střediska. Ministr pro digitalizaci a veřejnou správu severské země Torgeir Micaelsen se chce vyhnout situaci, která by připomínala nástup sociálních sítí před patnácti lety a kdy podle něj reagovali zákonodárci na vývoj těchto technologií příliš pomalu.
před 4 hhodinami

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.