Možná mírová dohoda mezi Ruskem a Ukrajinou se podle Trumpa výrazně přiblížila

Nahrávám video

Možná mírová dohoda mezi Ruskem a Ukrajinou se podle šéfa Bílého domu Donalda Trumpa výrazně přiblížila. Nedělní jednání s ukrajinským prezidentem Volodymyrem Zelenským ve své floridské rezidenci Mar-a-Lago označil za báječná a uvedl také, že vedl dobrý rozhovor s evropskými představiteli. Podle Trumpa na cestě k mírovému ujednání zůstávají jeden či dva palčivé body. Ukrajina se od února 2022 brání plnohodnotné ruské invazi.

„Debatovali jsme o řadě bodů. Myslím, že se dostáváme o dost blíže, možná velmi blízko,“ řekl Trump. Ocenil také přístup evropských lídrů, kteří podle něj znatelně přispěli k možnému konci války.

Sporným bodem podle Trumpa zůstává otázka území, ale i zde je šéf Bílého domu přesvědčen, že se k řešení podaří dospět. Rusko mimo jiné požaduje, aby mu Ukrajina postoupila celý Donbas včetně těch částí, které nedokázalo vojensky dobýt.

Zelenskyj prohlásil, že Ukrajina má úctu k území, které ovládá, a že přístup Kyjeva k Donbasu je zcela odlišný, než je ten ruský.

Trump poznamenal, že právě otázka území je ta nejspornější. Sdělil, že Ukrajina je sice velmi statečná a způsobila Rusku ohromné škody, přesto by ale měla raději dospět k dohodě nyní. „Je čas to ukončit,“ prohlásil.

Nahrávám video

Trump uvedl, že je otevřen ke své návštěvě Ukrajiny, ačkoli by raději nejprve uzavřel dohodu. Nabídl prý, že promluví k ukrajinskému parlamentu, pokud by si Zelenskyj myslel, že to pomůže. Ukrajinský prezident sdělil, že šéf Bílého domu je kdykoli vítaný.

Bezpečnostní záruky

Zelenskyj nedělní jednání s Trumpem označil za skvělé a řekl, že bezpečnostní záruky pro Ukrajinu jsou dohodnuté ze sta procent, podle Trumpa z 95 procent. Zelenskyj usiluje o to, aby případná mírová smlouva obsahovala takové bezpečnostní záruky, aby se Rusko znovu neodvážilo rozpoutat další ozbrojený konflikt.

Bezpečnostní záruky jsou podle Zelenského hlavním milníkem pro dosažení trvalého míru. Poznamenal, že Ukrajinci a Evropané na této věci nadále spolupracují a že se v nadcházejících týdnech sejdou, aby projednané záležitosti dokončili. Trump dodal, že v lednu bude týmy vyjednavačů hostit ve Washingtonu.

Trump už před začátkem schůzky ujistil, že Ukrajina bude mít v případě, že se dohody o mírovém plánu podaří dosáhnout, „silné“ bezpečnostní záruky, na nichž se budou podílet evropské země.

Trump rovněž podle Reuters řekl, že výsledek nynějších jednání bude znám za několik týdnů. „Do pár týdnů to budeme vědět, ať to bude tak, nebo onak,“ prohlásil.

Trump v loňské předvolební kampani sliboval, že válku po návratu do Bílého domu ukončí do 24 hodin. Přes opakované telefonáty s Putinem a srpnové osobní setkání s ním na Aljašce se mu to ale dosud nepodařilo. Za poslední měsíc se nicméně vystupňovalo diplomatické úsilí v hledání cesty k míru.

Americký prezident uvedl, že Rusko se bude podílet na rekonstrukci Ukrajiny. Šéf Bílého domu hovořil i o tom, že Putin nesouhlasí s příměřím, protože „nechce zastavit boje, aby je poté musel znovu obnovit“.

Trump před schůzkou se Zelenským prohlásil, že jednání o ukončení ruské agrese jsou „v závěrečné fázi“. Šéf Bílého domu zároveň uvedl, že vládce Kremlu Putin to s ukončením války „myslí velmi vážně“, píše agentura Reuters. O Zelenském se vyjádřil pochvalně. „Tento gentleman pracoval velmi tvrdě a je velmi statečný. I jeho lidé jsou velmi stateční,“ prohlásil. Šéf Bílého domu také řekl, že on sám si pro dokončení mírového plánu nestanovil žádný termín.

Vyjednavač Kremlu Kirill Dmitrijev v reakci na výsledky jednání na Floridě napsal, že si „svět váží mírového úsilí prezidenta Trumpa a jeho týmu“.

Jednání se účastnil Witkoff či Umerov

Na straně USA na rokování Trumpa doprovázeli vyjednavači Jared Kushner a Steve Witkoff. V delegaci Zelenského byl dle deníku Kyiv Post mimo jiné jeho hlavní vyjednavač Rustem Umerov, ministr hospodářství Oleksij Sobolev a zástupce vedoucího prezidentské kanceláře Andrij Hnatov. Ruská strana se každopádně rozhovorů na Floridě neúčastnila.

Zelenskyj ještě před setkáním zdůraznil, že řadu diplomatických problémů mohou vyřešit spojenci napadené země. Je třeba docílit toho, aby Rusko pocítilo následky, uvedl. Moskva podle něj za poslední týden vyslala na sousední zemi přes dva tisíce dronů, osm set leteckých pum a téměř sto raket. Na takovou agresi by měli odpovídat nejen Ukrajinci, ale i zahraniční politici, dodal Zelenskyj.

„Stejně tak je důležité, aby fungovaly sankce proti Rusku a všechny formy politického tlaku za jeho agresi. Aby Ukrajina získávala rakety protivzdušné obrany a abychom finalizovali podobu kroků, které ukončí tuto válku a zaručí bezpečnost. Právě o těchto krocích dnes (v neděli) budeme mluvit s partnery,“ avizoval ukrajinský lídr.

Trump hovořil s Putinem, Zelenskyj se Starmerem

Zelenskyj si před jednáním na Floridě telefonoval s britským premiérem Keirem Starmerem. „Diskutovali jsme o přípravách na setkání s prezidentem Trumpem, stejně jako o všech našich kontaktech s evropskými partnery,“ sdělil ukrajinský prezident. „Informoval jsem ho o situaci na frontě a o důsledcích ruských útoků,“ doplnil.

Zelenskyj a Trump mají vést telefonický rozhovor také s dalšími evropskými lídry, konečný seznam účastníků ještě není hotov, uvedl odpoledne mluvčí Zelenského Serhij Nykyforov.

Trump před jednáním o evropských lídrech řekl, že „byli opravdu skvělí“. Optimismus ohledně ukončení konfliktu ale mírnil. „Buď to skončí, nebo to bude trvat ještě dlouho a miliony dalších lidí budou zabity,“ míní.

Americký prezident před nedělním setkáním s představiteli napadené zároveň oznámil, že už absolvoval telefonát s ruským vůdcem Putinem, který zároveň označil za velmi dobrý a produktivní. Hovor později podle agentury Interfax potvrdil i Kreml.

Setkání prezidentů USA a Ukrajiny je známkou významného pokroku v rozhovorech, píše BBC. Trump dříve prohlásil, že se se Zelenským setká, pouze pokud bude mít pocit, že dohoda je blízko. Ukrajinský prezident zase řekl, že Trumpův plán byl schválen z „devadesáti procent“, ale nechtěl sdělit, zda se na setkání bude podepisovat dohoda.

Nedělní schůzka navazuje na dřívější víkendová jednání na Floridě mezi Trumpovým poradcem Stevem Witkoffem a zetěm Jaredem Kushnerem a hlavními vyjednavači Ruska i Ukrajiny. Je to poslední z dlouhé série jednání za poslední dva měsíce.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Spojené státy znovu udeřily na Írán, míří na tamní námořnictvo

Spojené státy zahájily v noci na úterý další vlnu vzdušných úderů na Írán. Na síti X to oznámilo oblastní velitelství amerických sil na Blízkém východě (CENTCOM). Podle íránské polooficiální agentury Mehr byla protivzdušná obrana aktivována také v blízkosti jaderné elektrárny v Búšehru. Výbuchy jsou hlášeny z oblasti přístavního města Čáhbahár a z města Konárak, kde se nachází námořní základna. Agentura AP připomíná, že USA útočí již desátou noc v řadě.
před 1 hhodinou

Při fotbalových oslavách ve Španělsku zemřel třináctiletý chlapec

Ve Španělsku v noci na pondělí zemřel třináctiletý chlapec a několik dalších lidí se zranilo, když se pod nimi zřítila fontána, na niž vylezli při oslavách španělského vítězství na mistrovství světa ve fotbale, informují agentura AFP a deník El País. Neštěstí se stalo ve městě Ciudad Rodrigo v Salamance na západě země.
včeraAktualizovánopřed 2 hhodinami

U federální budovy v New Yorku došlo k explozi, jeden člověk skončil ve vazbě

U federální budovy na dolním Manhattanu došlo k explozi, kterou zřejmě způsobilo odpálení zábavní pyrotechniky v odpadkovém koši. S odkazem na Federální úřad pro vyšetřování (FBI) to napsal server CBS News. Jeden člověk byl vzat do vazby, případ vyšetřuje protiteroristické newyorské oddělení FBI. To později podezřelého identifikovalo jako bývalého amerického vojáka. Ministerstvo vnitřní bezpečnosti uvedlo, že podezřelý cílil na Úřad pro imigraci a cla (ICE). Formálně obviněn zatím nebyl.
před 2 hhodinami

VideoDemonstrace na podporu Fedorova pokračují, do Zelenského se opřel i Klyčko

Tisíce Ukrajinců i o víkendu protestovaly proti rozhodnutí prezidenta Volodymyra Zelenského odvolat populárního ministra obrany Mychajla Fedorova. Do hlavy státu se opřel už i starosta Kyjeva Vitalij Klyčko, podle něhož Zelenskyj nerad naslouchá radám. Prezident uvedl, že změna ve vojenském vedení byla nutná kvůli neshodám Fedorova s velitelem armády Oleksanderem Syrským. Naopak jeho konec žádají demonstranti, Zelenskyj se v těchto dnech schází s generály a diskutuje vojenskou strategii. Podle zdrojů z jeho okolí proto, aby vybral právě nástupce Syrského. Politická krize v napadené zemi přichází v době zvýšených útoků na Ukrajině i hluboko v Rusku, které proti Kyjevu zahájilo plnohodnotnou invazi před více než čtyřmi lety.
před 3 hhodinami

Burnham převzal funkci britského premiéra

Nový lídr britských labouristů Andy Burnham převzal funkci premiéra a vystřídal odstoupivšího Keira Starmera. Král Karel III. ho po 13. hodině SELČ pověřil sestavením vlády. Burnham následně u premiérského sídla v Downing Street prohlásil, že Británie musí získat zpět svou stabilitu. Starmer zase ve svém posledním projevu vyjádřil hrdost, že země je silnější než před dvěma lety, kdy ji přebíral.
včeraAktualizovánopřed 3 hhodinami

Šachistka Polgárová odmítla nabídku stát se prezidentkou Maďarska

Slavná šachistka Judit Polgárová odmítla nabídku maďarského premiéra Pétera Magyara stát se prezidentkou země, píše agentura AFP. Ministerský předseda v pondělí devětačtyřicetileté nepolitičce funkci hlavy státu nabídl poté, co dosavadní prezident Tamás Sulyok na konci minulého týdne podepsal ústavní dodatek, který ukončuje jeho prezidentský mandát.
včeraAktualizovánopřed 3 hhodinami

Soud v USA pozastavil převzetí Warner Bros. Discovery konkurenčním Paramountem

Předběžné opatření amerického soudu na čtrnáct dní pozastavilo převzetí mediální skupiny Warner Bros. Discovery konkurenčním konglomerátem Paramount Skydance za 110 miliard dolarů (zhruba 2,3 bilionu korun). Informovala o tom agentura Reuters. Opatření má žalující skupině dvanácti států USA v čele s Kalifornií poskytnout čas, aby soudu přednesla argumenty, proč by transakce neměla pokračovat.
před 4 hhodinami

Cílem Hamásu není spravovat Gazu a zajistit vodu a elektřinu, míní jeho nový šéf

Palestinské teroristické hnutí Hamás zvolilo nového šéfa Chalíla Hajju do čela svého politického úřadu. Hajja nahradí někdejšího vůdce Jahju Sinvára, kterého v říjnu 2024 zabila izraelská armáda. Sám Hajja věří, že „cílem Hamásu není spravovat Gazu a zajistit jí vodu, elektřinu a podobné věci“, nýbrž „převrátit situaci“. Dříve se také vyslovil pro samostatný palestinský stát v hranicích před rokem 1967. Stejný rok zmiňuje také Charta Hamásu z roku 2017, nicméně vyjádření nemusí znamenat, že po dosažení tohoto cíle by teroristé od násilí upustili.
před 7 hhodinami

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.