Maďarsko a Slovensko odmítly podpořit půjčku Ukrajině

Maďarsko a Slovensko se na summitu Evropské unie nepřipojily k ostatním zemím v podpoře půjčky devadesát miliard eur (2,2 bilionu korun) pro Ukrajinu. Vyplývá to ze schváleného prohlášení účastníků vrcholné schůzky, v němž se lídři ostatních 25 členských zemí shodli, že chtějí uvolnit první část úvěru začátkem dubna. Předseda Evropské rady António Costa na summitu za blokování půjčky kritizoval maďarského premiéra Viktora Orbána.

Bez souhlasu Budapešti a Bratislavy, které požadují obnovení dodávek ruské ropy přes Ukrajinu, však EU společnou půjčku poskytnout nemůže. Ukrajina se již pátým rokem brání ozbrojené ruské agresi a peníze potřebuje na financování své armády i na provoz státu.

Lídři se v přijatém textu odvolávají na závěry prosincového summitu, na němž úvěr podpořily všechny země. Maďarský premiér Orbán však blokuje formální schválení půjčky v Radě EU, na něž je potřeba jednomyslnost. Stejně jako jeho slovenský kolega Robert Fico (Smer) vyžadoval v závěrech summitu zmínku o dění kolem ropovodu Družba.

Oba premiéři požadují co nejrychlejší obnovení dodávek ropy, což ale podle Kyjeva závisí na opravě ropovodu poškozeného ruským útokem. Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj nedávno v Kyjevě prohlásil, že opravy mohou být dokončeny do měsíce a půl.

Další lídři se zahrnutím takového bodu do závěrů summitu nesouhlasili. Místo závazných závěrů všech členů EU tak ze schůzky vzešlo pouze společné prohlášení 25 členských zemí.

Prezidenti a premiéři 25 států Unie kromě další podpory Ukrajiny a zvyšování tlaku na Rusko prostřednictvím nových sankcí zmiňují v prohlášení také téma bývalých ruských vojáků, kteří se po bojích na Ukrajině mohou stát rizikem pro bezpečnost EU. Společné prohlášení vyzývá Evropskou komisi, aby navrhla možné způsoby, jak zmírnit rizika představovaná těmito vojáky.

Nejmenovaný unijní zdroj poté novinářům sdělil, že předsedající summitu António Costa se na aktuální bruselské schůzce už k tématu Ukrajiny vracet nehodlá.

Costa považuje Orbánovo chování za nepřijatelné

Costa na summitu již před hlasováním kritizoval Orbána za blokování půjčky Kyjevu. Podle nejmenovaného unijního zdroje Costa před lídry v sále zdůraznil, že situace ohledně ropovodu Družba je odlišné téma. Obnova ropovodu podle něj závisí výhradně na schopnosti Ukrajiny opravit jej a na ochotě Ruska potrubí znovu nezničit.

Costa dříve uvedl, že od Orbána očekává, že bude ohledně unijní půjčky Ukrajině respektovat to, s čím souhlasil na prosincovém summitu EU. Podle předsedy unijních summitů je nepřijatelné, aby jeden členský stát poté, co se Evropská unie na něčem shodla, vzal své slovo zpět.

„Tento druh chování je nepřijatelný a porušuje zásady dobré víry a loajální spolupráce zakotvené v unijních smlouvách,“ řekl podle unijního zdroje Costa na jednání. Costa a šéfka Evropské komise Ursula von der Leyenová spolupracují s ukrajinskými úřady, aby jim pomohly, a ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj se zavázal k co nejrychlejšímu plnému obnovení toku ropy.

Podle několika diplomatů citovaných před summitem webem Politico může v případě, že by Orbán nezměnil názor v příštích dnech, začít hrát čím dále větší roli blížící se termín maďarských parlamentních voleb 12. dubna. V dosavadních průzkumech Orbánův Fidesz zaostává za stranou Tisza opozičního vyzyvatele Pétera Magyara. EU i Kyjev doufají, že v případě svého vítězství nebude politik, který se k Rusku staví kritičtěji než Orbán, půjčku blokovat.

Pokud by se však maďarský přístup nezměnil, je podle zdrojů webu část unijních zemí připravena poskytnout Ukrajině úvěry bilaterálně, bez nutnosti unijního schvalování.

Předseda Evropské rady rovněž ve svém vystoupení řekl, že některé veřejné komentáře prezidenta Zelenského na adresu maďarského premiéra byly nepřijatelné. „Taková eskalace nikomu neprospěje,“ zdůraznil podle unijního zdroje Costa.

Zelenskyj poslal Orbánovi neobvykle ostrý vzkaz při oznámení, že opravy ropovodu mohou být dokončeny do měsíce a půl. „Doufám, že to té jedné osobě bude stačit a že jedna osoba v EU nebude blokovat (půjčku) 90 miliard (eur) či první tranši z 90 miliard, a ukrajinští vojáci tak budou mít zbraně. Jinak předáme adresu této osoby naší armádě, našim chlapcům, ať si s ním popovídají po svém,“ pohrozil Zelenskyj podle ukrajinských médií maďarskému premiérovi. Maďarská vláda to tehdy označila za vyhrožování smrtí.

Podle Zelenského je půjčka pro Ukrajinu klíčová

Unijní půjčka je pro Ukrajinu klíčová a může pomoci zachránit životy, řekl Zelenskyj účastníkům summitu. Podle ukrajinského prezidenta je důležité zajistit, aby Rusové k dalším jednáním nedorazili s pocitem, že jsou v mnohem silnější pozici.

„V posledních několika dnech jsme z americké strany obdrželi signály, že rozhovory by mohly brzy pokračovat. Ale s jakým postojem ruská strana tentokrát k rozhovorům přijde? Záleží na nás všech společně, abychom se ujistili, že Rusové k těmto rozhovorům nepřijdou s pocitem, že jejich pozice výrazně posílila,“ apeloval Zelenskyj, který k prezidentům a premiérům zemí EU promluvil prostřednictvím videokonference.

Podle něj přitom nejde jen o válku v Íránu, kvůli které výrazně vzrostly ceny energií, v souvislosti s čímž někteří hovoří o tom, že by ruské energie možná byly levnější. „Zaprvé, Rusové vidí aktivní používání protivzdušných obranných systémů na Blízkém východě a v oblasti Perského zálivu a mohou si myslet, že Ukrajina bude mít nedostatek těchto raket. Zadruhé, dvacátý balíček sankcí EU proti Rusku nebyl schválen,“ připomněl Zelenskyj.

Jako třetí důvod zmínil, že Spojené státy zmírnily některé sankce vůči Rusku, což podle něj finančně velmi pomáhá ruskému vládci Vladimiru Putinovi.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Hizballáh vyslal rakety na Izrael

Libanonské teroristické hnutí Hizballáh tvrdí, že v noci na čtvrtek odpálilo rakety na sever Izraele. Má jít prý o „reakci na porušení příměří“ ve válce na Blízkém východě. Podle zpravodajských agentur jde o první útok Hizballáhu proti židovskému státu za posledních více než 24 hodin, kdy platí klid zbraní mezi USA a Íránem. Izrael, který ve středu podnikl na území Libanonu nejtvrdší útoky od začátku současné války s Hizballáhem, se k tomu bezprostředně nevyjádřil.
05:33Aktualizovánopřed 44 mminutami

Ve Spojených státech roste nespokojenost s Trumpovou politikou

I přes relativně nízké ztráty – 15 padlých vojáků a zhruba šest set zraněných – vyvolala ve Spojených státech válka s Íránem vlnu kritiky proti krokům administrativy prezidenta Donalda Trumpa. Kromě demokratů a jejich voličů, kteří vyšli masově do ulic, se ozvali i někteří republikáni nebo členové užšího jádra hnutí MAGA. Popularita Trumpa je napříč USA nejnižší od jeho loňského návratu do Bílého domu, klesla pod čtyřicet procent. U většiny svých skalních podporovatelů si nicméně oblibu stále drží.
před 1 hhodinou

Na únosech ukrajinských dětí se podílejí i Gazprom a Rosněfť, uvádějí výzkumníci

Do únosů ukrajinských dětí Ruskem a jejich následné indoktrinace jsou přímo zapojené i ruské státní energetické společnosti Gazprom a Rosněfť. Vyplývá to z nové zprávy výzkumníků z Yaleovy univerzity. Energetičtí giganti prostřednictvím svých dceřiných firem přímo řídí některé tábory, kde jsou ukrajinské děti „převychovávány“ s cílem zničit jejich ukrajinskou identitu. Naprostá většina zařízení a firem, kterých se tato zjištění týkají, přitom nyní nepodléhá americkým ani evropským sankcím.
před 2 hhodinami

Trump po schůzce s Ruttem znovu kritizoval členy NATO

Generální tajemník NATO Mark Rutte na schůzce s prezidentem USA Donaldem Trumpem zdůraznil, že valná většina evropských členů Aliance byla Spojeným státům nápomocna během války proti Íránu. Připustil nicméně, že některé země NATO v této zkoušce neuspěly. Na setkání mu Trump prý opět sdělil, že je z NATO zklamaný. Trump své stížnosti na adresu Aliance po setkání zopakoval na sociální síti.
včeraAktualizovánopřed 4 hhodinami

Příměří v ohrožení. Izrael podnikl dosud nejsilnější útok na Libanon

Izraelské útoky v Libanonu ve středu zabily desítky lidí a stovky dalších zranily, uvedlo libanonské ministerstvo zdravotnictví. Izraelská armáda podle AFP potvrdila, že podnikla svůj „největší koordinovaný úder“ proti teroristickému hnutí Hizballáh od začátku bojů, tedy od 2. března. Bez předchozích varování bylo několikrát ostřelováno zejména centrum Bejrútu, a to včetně obytných čtvrtí. Hizballáh zprvu své útoky pozastavil, v reakci na ostřelování však společně s Íránem zvažuje údery na Izrael.
včeraAktualizovánopřed 7 hhodinami

Írán zastavil tankery v Hormuzském průlivu, Izrael podle něj porušil příměří

Írán zastavil ve středu odpoledne ropné tankery proplouvající Hormuzským průlivem poté, co Izrael podle něj porušil nově podepsané dvoutýdenní příměří, informovala íránská agentura Fars. Dohoda mezi USA a Íránem, kterou zprostředkoval Pákistán, měla rovněž zajistit volnou plavbu touto úžinou. Íránské námořnictvo podle agentury Reuters oznámilo, že majitelé musí získat od Íránu povolení k proplutí, jinak na jejich lodě zaútočí a zničí je. Ve středu v noci nicméně nejmenovaná íránská agentura uvedla, že pro plavbu průlivem byly vymezeny bezpečné trasy, lodě jen musí koordinovat svou plavbu s íránskými revolučními gardami.
včeraAktualizovánopřed 10 hhodinami

Ceny ropy a plynu v reakci na příměří klesají

Ceny ropy a plynu se snižují v reakci na oznámení dvoutýdenního příměří mezi Spojenými státy a Íránem, které přináší naději na obnovení přepravy obou komodit Hormuzským průlivem. Cena ropy Brent ztratila třináct procent a propadla se pod 95 dolarů za barel, cena americké ropy West Texas Intermediate (WTI) klesla o více než patnáct procent pod 95 dolarů za barel. Plyn zlevnil zhruba o sedmnáct procent a pohybuje se kolem 44 eur za megawatthodinu.
včeraAktualizovánopřed 11 hhodinami

Světoví lídři vítají příměří mezi USA a Íránem, vyzývají k trvalému míru

Generální tajemník OSN António Guterres uvítal dvoutýdenní příměří mezi USA a Íránem. Šéf OSN zároveň vyzval všechny strany konfliktu, aby pracovaly na dosažení trvalého míru na Blízkém východě. Příměří vítá také německý kancléř Friedrich Merz, i podle něj je nyní nutné vyjednat trvalý mír. Britský premiér Keir Starmer chce s partnery v Perském zálivu jednat o trvalém otevření Hormuzského průlivu. Podle francouzského prezidenta Emmanuela Macrona by dohoda měla zahrnovat i Libanon. Příměří je podle českého ministerstva zahraničí důležitý krok k deeskalaci konfliktu.
včeraAktualizovánopřed 13 hhodinami
Načítání...