Fidesz

Maďarský parlament, ve kterém má většinu strana Fidesz premiéra Viktora Orbána, se vyslovil pro kontroverzní novelu, která snižuje počet volebních obvodů v opoziční baště – hlavním městě Budapešti. Stalo se tak v době, kdy Orbánův kabinet prochází bezprecedentní krizí, upozornila agentura AFP.

Evropská komise se rozhodla zažalovat Maďarsko, protože se domnívá, že jeho zákon na ochranu národní suverenity porušuje právo Evropské unie. Evropská komise to ve čtvrtek oznámila ve svém prohlášení. Maďarský parlament schválil zákon loni v prosinci, podle vládní strany Fidesz je nezbytný k ochraně před zahraničními politickými zásahy.

Řadu unijních představitelů znepokojilo rozhodnutí Budapešti, která potichu zmírnila Rusům a Bělorusům podmínky pro vstup do země, a tedy i do schengenského prostoru. Pomocí takzvané národní karty mohou bez větší prověrky přicestovat i s rodinami. V Unii i mezi experty panují obavy, že Moskva rozšíří svou evropskou síť špionů a propašuje do EU teroristy. Budapešť kritiku odmítá a tvrdí, že Rusové budou pracovat hlavně na výstavbě jaderného bloku. Podle webu Politico by sporný krok v krajním případě mohl stát Maďarsko členství v Schengenu.

Téměř všechny členské státy EU se musely vypořádat se složitým úkolem – zbavit se závislosti na ruské ropě. Maďarsko a Slovensko se vydaly jinou cestou a vsadily na zlevněný produkt, dovážený ropovodem přes zemi, kde Rusové vraždí civilisty či bombardují nemocnice. V červnu Ukrajina ruský Lukoil zařadila na sankční seznam a tranzit ropy přes ropovod Družba zastavila. Bratislava a Budapešť nyní, po výhružkách Kyjevu, žádají EU, kterou jindy tvrdě kritizují, o pomoc. Současně neshody mezi Maďarskem a dalšími členskými státy rostou, nejnověji se diplomaticky ostře střetlo s Polskem.

K nově vznikající europarlamentní frakci Patrioti pro Evropu, jejímž zakládajícím členem je i české ANO, se připojí francouzské krajně pravicové Národní sdružení (RN) a italská Liga Mattea Salviniho. Frakci bude šéfovat dosavadní předseda RN Jordan Bardella. ANO a Fidesz budou mít místopředsedy – exministryni Kláru Dostálovou a europoslankyni Kingu Gálovou. Ve frakci je 84 poslanců z dvanácti zemí, bude tak třetí nejsilnější v Evropském parlamentu, po lidovcích a socialistech. Nově by se do frakce měla přidat dvojice českých europoslanců za Motoristy a Přísahu. Vznik frakce vedl ke slovnímu střetu mezi premiérem Petrem Fialou (ODS) a předsedou hnutí ANO Andrejem Babišem.

Nová frakce Evropského parlamentu (EP) Patrioti pro Evropu, kterou založila Svobodná strana Rakouska (FPÖ) spolu se stranou Fidesz maďarského premiéra Viktora Orbána a hnutím ANO Andreje Babiše, láká nové členy. Trojice stran potřebuje zástupce čtyř dalších zemí. Počítat mohou s portugalskou formací Dost. Probíhají jednání o založení evropské strany Evropa suverénních národů. Na ustavení nových skupin zbývá už jen jedenáct dní. Podle zahraničního zpravodaje ČT Petra Obrovského sice pravicové strany po eurovolbách posílily, ale jejich vliv v EP nemusí úměrně tomu vzrůst.

Jako „překvapivou“ hodnotí některá média úterní cestu maďarského premiéra Viktora Orbána do Kyjeva. Šéf Fideszu patří ke konzistentním kritikům podpory Kyjeva – ať už vojenské, či finanční – a lavíruje mezi podporou ruského vládce Vladimira Putina a působením v Evropské unii. Jeho kroky však podle analytiků více prospívají Kremlu – ať už dlouhodobý odpor vůči protiruským sankcím, či snaha o mírová jednání podle ruských podmínek.

Založením nové frakce v Evropském parlamentu nazvané Patrioti pro Evropu se chtějí její členové zaměřit hlavně na své domácí voliče a méně na vlastní evropskou politiku, uvedli politologové v Devadesátce ČT24. Vznik nového seskupení oznámili v neděli maďarský premiér Viktor Orbán, český expremiér Andrej Babiš (ANO) a šéf Svobodné strany Rakouska (FPÖ) Herbert Kickl. Členství v nové frakci zvažují také italské, portugalské, francouzské či polské strany.

Hnutí ANO bývalého premiéra Andreje Babiše, maďarská strana Fidesz současného premiéra Viktora Orbána a Svobodná strana Rakouska (FPÖ) zakládají novou politickou alianci, oznámil šéf FPÖ Herbert Kickl. Ke spolupráci vyzývají i další evropské strany, cílem je založit v Evropském parlamentu novou frakci. Otevřená spolupráci s novým uskupením je i strana Alternativa pro Německo (AfD).

Po sečtení výsledků ve volbách do Evropského parlamentu (EP) měli mnozí Maďaři, ať už volili kohokoliv, zvláštní pocit. Nové obsazení jednadvaceti maďarských křesel v EP totiž ukazuje, že se tamní politická mapa zásadně mění. Strana Fidesz premiéra Viktora Orbána sice nadále dominuje, ale už ne tak výrazně jako dřív. A hlavně – po letech jí vyrostla nová konkurence.

Tisíce lidí v pátek vyšly do ulic Budapešti na protest proti vládě premiéra Viktora Orbána. Demonstranti, vedení někdejším Orbánovým spojencem a nyní hlavním rivalem Péterem Magyarem, rovněž požadovali reformu zákona o ochraně dětí, informovala agentura AP.

Vstup Pétera Magyara do maďarské politiky otřásl vládnoucí stranou, ale i opozicí. Fidesz premiéra Viktora Orbána za posledních čtrnáct let své vlády nečelil tak významné politické výzvě. Magyar poukazuje na zkorumpovanost současného systému a klientelismus. Dokázal strhnout davy lidí a při svých protivládních demonstracích plní náměstí maďarských měst. Šance, že dokáže zájem voličů přetavit v úspěch v nadcházejících evropských a komunálních volbách, existuje. O poznání těžší podle politologů pro něj bude udržet si popularitu až do roku 2026, kdy půjdou Maďaři k parlamentním volbám.

Maďarská vládní strana Fidesz oficiálně zahájila kampaň před evropskými volbami. Předseda a premiér Viktor Orbán označil hlasování za volbu mezi pokračováním války a mírem. Boje na Ukrajině považuje za klíčové téma, volá ale i po změnách v Bruselu. Doma mu mezitím roste čím dál silnější soupeř – opoziční hnutí vedené bývalým spojencem Fideszu Péterem Magyarem.

Maďarský parlament v pondělí schválil vstup Švédska do Severoatlantické aliance. Maďarsko je poslední zemí z 31 členských států NATO, která přistoupení Švédů dosud neratifikovala. Podle švédského premiéra Ulfa Kristerssona jde o historický krok, informovala agentura Reuters. Aby byla ratifikace vstupu do Aliance platná, musí ji ještě podepsat maďarský prezident.

Desítky tisíc demonstrantů v pátek vyšly do ulic Budapešti kvůli udělení prezidentské milosti muži, který kryl případ roky trvajícího sexuálního zneužívání dětí. Podle agentury Reuters šlo o největší protivládní demonstraci za několik let. Protest na budapešťském náměstí Hrdinů zorganizovalo několik hudebních celebrit a internetových influencerů, takže demonstrace přilákala i mnoho mladých lidí, uvedla agentura Bloomberg.

Maďarský premiér Viktor Orbán musí řešit zatím nejvážnější vnitropolitickou krizi od svého návratu k moci před čtrnácti lety. Po konci dvou předních političek kvůli skandálu s milostmi teď vládnoucí Fidesz opustil i vlivný zákulisní hráč. Podnikatel Péter Magyar nejenže náhle odstoupil z vedení státních firem, ale navíc velmi ostře kritizuje premiérovy blízké spolupracovníky. A opozice plánuje další protesty.

Maďarsko získá 900 milionů eur (21,96 miliardy korun) z unijních peněz poté, co Evropská komise schválila úpravy v maďarském plánu obnovy. Brusel ale upozorňuje, že další peníze z balíku, na který má Budapešť nárok, uvolní, až Maďarsko přidá v boji proti korupci a posílí nezávislost justice. Agentura Reuters dává čtvrteční oznámení Evropské komise do souvislosti se snahami EU přesvědčit Maďarsko, aby nevetovalo pomoc Ukrajině.

Maďarská prezidentka Katalin Nováková zablokovala návrh právní normy, jejíž autoři chtěli uzákonit udávání stejnopohlavních párů vychovávajících společně děti. Informovala o tom agentura DPA. Krok Novákové přitom agentura označila za nezvyklý vzhledem k tomu, že se podle ní v Maďarsku stalo od roku 2010 poprvé, aby se hlava státu vymezila proti zákonu zásadnímu pro konzervativní vládu premiéra Viktora Orbána.

Maďarská prezidentka Katalin Nováková vybídla zákonodárce, aby ratifikovali vstup Finska a Švédska do Severoatlantické aliance „co nejdříve“. Zástupci vládnoucí strany Fidesz uvedli, že tak učiní. V maďarském parlamentu, kde příslušné návrhy na měsíce uvízly, debata o ratifikaci začala ve středu. Maďarsko s Tureckem jsou posledními zeměmi třicetičlenné Aliance, které vstup dvojice skandinávských zemí dosud neschválily. Finský parlament ve středu schválil zákon, jenž zemi členství v NATO umožňuje.

Maďarská vláda na sobotu plánovala „největší ohňostroj v Evropě“ k oslavám státního svátku. Národní meteorologická služba ale předpověděla na onen večer silné bouřky, a tak úřady oslavy odložily. Jenže bouře nakonec nepřišly a vláda Viktora Orbána posléze odvolala vedení meteorologického ústavu. Důvody neuvedla.

Válka na Ukrajině zasáhla i do polsko-maďarských vztahů. Spojenci na evropské úrovní mají k Rusku rozdílné postoje. Zatímco Varšava je v čele podpory napadené země, Budapešť sklízí kritiku za zdrženlivost v otázce dodávek zbraní nebo energetických sankcí. Nedávné triumfální vítězství ve volbách považuje Viktor Orbán za potvrzení svého postoje.

Maďarský premiér Viktor Orbán ve středečním telefonickém rozhovoru s ruským prezidentem Vladimirem Putinem navrhl vyhlásit okamžité příměří na Ukrajině. Šéfa Kremlu také pozval na mírová jednání v Budapešti s ukrajinským a francouzským prezidentem Volodymyrem Zelenským a Emmanuelem Macronem a s německým kancléřem Olafem Scholzem. Putin zareagoval pozitivně, ale uvedl, že bude mít podmínky, řekl Orbán podle agentur na tiskové konferenci v Budapešti.

Itálie, Španělsko, Dánsko a Švédsko v úterý oznámily, že celkem vypovědí přes sedmdesát ruských diplomatů. Důvodem je podle nich ohrožení národní bezpečnosti a také to, že ruští diplomaté údajně v zemích prováděli výzvědnou činnost. Slovinsko vypoví 33 pracovníků velvyslanectví v Lublani. Podobný krok oznámilo také Rumunsko a Portugalsko. Evropská komise navrhla pátý balík sankcí proti Rusku za jeho invazi na Ukrajinu, který počítá se zákazem dovozu uhlí do Evropské unie. O návrhu budou ve středu jednat zástupci členských zemí Unie, a pokud jej schválí, sankce by měly začít platit ještě tento týden.

V kampani před maďarskými parlamentními volbami se podle Organizace pro bezpečnost a spolupráci v Evropě (OBSE) stíral rozdíl mezi státem a stranou Fidesz premiéra Viktora Orbána. Mediální zpravodajství podle OBSE nebylo vyvážené, zákony o financování stran jsou neprůhledné, samotné nedělní hlasování se ale uskutečnilo v pořádku. Mluvčí maďarské vlády Zoltán Kovács v reakci řekl, že část OBSE zodpovědná za sledování voleb ztratila veškerý kredit, který ještě měla.