Zabránění návratu Orbána. Maďarští poslanci omezili funkční období premiérů

Maďarští poslanci v pondělí schválili ústavní dodatek, který umožní jednotlivým premiérům zastávat funkci šéfa vlády maximálně osm let. Informovaly o tom agentury Reuters a AFP, podle nichž tento krok nyní znemožňuje případný návrat někdejšího ministerského předsedy Viktora Orbána, jenž zemi vládl mimo jiné posledních šestnáct let. Po letošních parlamentních volbách ho v květnu v čele vlády nahradil Péter Magyar. Ten už dříve přislíbil reformy a změnu systému.

Magyar podle AFP argumentoval, že možnost neomezeného funkčního období může vést ke koncentraci moci, a jako příklad uvedl právě svého předchůdce, kterého kritici vinili z upravování maďarského politického systému s cílem udržet si moc. Orbánova strana Fidesz byla proti omezení funkčních období premiérů a tvrdila, že by tento krok mohl limitovat vůli voličů.

Ústavní dodatek podle Reuters stanoví, že lidé, kteří od roku 1990 zastávali funkci premiéra po dobu nejméně osmi let, nemohou být znovu předsedou vlády zvoleni. Přijatý limit pro délku funkčního období nicméně eventuální Orbánův návrat k moci nevylučuje zcela, protože by ho mohla v budoucnu zrušit další ústavní změna, napsala AFP.

Třiašedesátiletý Orbán, který byl premiérem posledních šestnáct let a rovněž v letech 1998 až 2002, se po porážce Fideszu v dubnových volbách vzdal poslaneckého mandátu. O víkendu ho na sjezdu strany její členové znovu zvolili předsedou politického uskupení. Orbán uvedl, že se nikdy nevzdá. Připustil však, že nadešel čas, aby vedení začala přebírat mladší generace, napsaly agentury Reuters a DPA.

Tisza, která vznikla před několika lety, ve volbách získala ve 199členném zákonodárném sboru 141 křesel, a má tak dvoutřetinovou většinu, což jí umožňuje měnit ústavu a prosazovat reformy. Orbánův Fidesz má 52 mandátů a krajně pravicové hnutí Naše vlast (Mi Hazánk) šest křesel. Pro ústavní dodatek v pondělí hlasovalo 135 poslanců, 50 jich bylo proti a šest se zdrželo, informovala AFP.

Maďaři volí jednokomorový parlament na čtyři roky. Funkční období maďarského prezidenta, jehož role je převážně ceremoniální, je už nyní omezeno na celkem deset let, tedy dvě pětiletá období. Jak podotkla AFP, funkční období svých nejvýše postavených činitelů omezují i další země, obvykle se ale tyto limity vztahují na hlavy státu.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Kanada chce zakoupit až dvanáct ponorek od německé společnosti

Kanada si vybrala německou společnost ThyssenKrupp Marine Systems (TKMS) jako dodavatele až dvanácti konvenčních ponorek. V noci na úterý o tom informovala agentura AP. Kanadský premiér Mark Carney to označil za největší vojenskou zakázku v historii své země.
před 1 hhodinou

Teheránem prošel smuteční průvod za zabitého Chameneího

V Teheránu se v pondělí konal smuteční průvod, který byl součástí šestidenního pohřbu íránského duchovního vůdce Alího Chameneího. Rakev s Chameneího pozůstatky zahalená do vlajky projížděla s rakvemi několika jeho příbuzných zaplněnými ulicemi hlavního města, píší agentury. Nejvyšší íránský vůdce a jeho blízcí přišli o život 28. února při úderech na Írán, jimiž Izrael a Spojené státy zažehly regionální válku.
včeraAktualizovánopřed 6 hhodinami

VideoTrump zasáhl do trestu amerického fotbalisty. FIFA podle kritiků vytvořila nebezpečný precedent

Americký prezident Donald Trump intervenoval u šéfa FIFA Gianniho Infantina kvůli trestu pro útočníka reprezentace USA Folarina Baloguna. Disciplinární komise poté změnila zákaz startu v osmifinále mistrovství světa na podmíněný trest. FIFA zároveň zamítla protest Belgie, Balogun tak bude moci do vzájemného zápasu nastoupit. Kritici mluví o politickém zásahu do rozhodování fotbalové federace, ohrožení její nezávislosti a nebezpečném precedentu pro světový fotbal.
před 7 hhodinami

Přenosová síť na Kubě zkolabovala, bez elektřiny je deset milionů lidí

Kubu v pondělí kolem poledne postihl celostátní výpadek elektrické rozvodné sítě, uvedl místní operátor. Bez elektřiny se na karibském ostrově ocitlo na deset milionů lidí.
před 7 hhodinami

Kanada a Evropa do obrany investují kolem čtyř procent HDP, prohlásil před summitem Rutte

Do obrany a bezpečnosti investují evropské státy Severoatlantické aliance a Kanada zhruba čtyři procenta HDP, řekl na tiskové konferenci generální tajemník NATO Mark Rutte. Do roku 2035 by se výdaje na armádu a další bezpečnostní aktivity měly zvýšit na pět procent. Rutte také vyzval státy NATO, aby pokračovaly v podpoře Ukrajiny, uvedly agentury. Vývoj výdajů na obranu bude jedním z hlavních témat na summitu NATO v Ankaře, který se koná v úterý a ve středu.
před 10 hhodinami

EU k požáru ve Francii vysílá čtyři hasicí letouny, hoří i ve zbytku jižní Evropy

Evropská unie vysílá čtyři hasicí letouny na pomoc v boji s požáry na jihu Francie, napsala na síti X předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová. Stroje podle ní dorazí v pondělí z Kypru a Švédska. Unie je aktivovala v rámci evropského programu pro sdílení zdrojů RescEU. Stovky hasičů bojují s rozsáhlým požárem na jihozápadě Francie, napsala agentura AFP. Oheň podle ní ale zasáhl také některá místa Portugalska, Španělska nebo Řecka.
před 11 hhodinami

Ukrajinské drony zasáhly rafinerii v ruské Omské oblasti

Ukrajinské drony v pondělí zasáhly rafinerii v ruské Omské oblasti na Sibiři. Informovala o tom agentura Reuters s odvoláním na ukrajinskou armádu, podle níž se cíl nacházel téměř 2500 kilometrů od ukrajinských hranic. Podle Reuters šlo o jeden z ukrajinských úderů s nejdelším dosahem od začátku ruské invaze v únoru 2022.
před 12 hhodinami

Rusko opět masivně zaútočilo na Kyjev, úřady hlásí mrtvé a desítky zraněných

Při rozsáhlých ruských útocích na Kyjev a okolí v noci na pondělí přišlo o život nejméně dvaadvacet lidí, uvedl ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj. V metropoli podle místních úřadů zahynulo nejméně patnáct lidí. Zraněných je dohromady osmdesát. Další lidé přišli podle Zelenského o život v Kyjevské oblasti. Náčelník tamní vojenské správy Mykola Kalašnyk odpoledne informoval o šesti obětech. Ukrajina podle agentury Ukrinform požádala o svolání mimořádného zasedání Rady bezpečnosti OSN.
včeraAktualizovánopřed 12 hhodinami

Evropský pohled