Parlament

Trest smrti pro bývalého jihokorejského prezidenta Jun Sok-jola požaduje zvláštní prokuratura za to, že Jun v roce 2024 vyhlásil stanné právo. Informují o tom agentury AFP a Reuters. Proces s pětašedesátiletým politikem, který kvůli svému postupu čelí obžalobě z několika trestných činů včetně vzpoury a zneužití pravomoci, se nyní blíží ke konci. Verdikt by mohl padnout na začátku února.

Po více než 24 hodinách od oznámení o propuštění velkého počtu domácích a zahraničních vězňů ve Venezuele se na svobodu dostalo jen jedno procento neoprávněně vězněných, tvrdí organizace Justicia, Encuentro y Perdón (Spravedlnost, setkání a odpuštění) a Foro Penal, které propuštění monitorují. Ve vězení ve Venezuele je i Čech Jan Darmovzal. České ministerstvo zahraničí zatím o něm nemá nové zprávy.

Brazilský prezident Luiz Inácio Lula da Silva vetoval návrh zákona, který by mohl vést ke zkrácení trestu pro jeho předchůdce Jaira Bolsonara. Ten byl loni odsouzen k 27 letům vězení za pokus o státní puč. Součástí plánu bylo podle obžaloby i zabití Luly. Prezidentovo veto může parlament ještě přehlasovat.

Po sečtení 99,6 procenta odevzdaných hlasů zvítězila v kosovských parlamentních volbách strana Sebeurčení dosavadního premiéra Albina Kurtiho. Ten už prohlásil, že „urychleně sestaví novou vládu“. Podle dosavadních výsledků získal podporu 49,3 procenta voličů, což znamená, že k vládnutí bude potřebovat koaličního partnera. Agentura Reuters podotýká, že výsledky voleb signalizují možný konec roční patové situace, která paralyzovala tamní parlament a zpozdila i mezinárodní financování země.

Statisíce Somálců absolvovaly ve čtvrtek první přímé volby po téměř šedesáti letech. V zemi zasažené nepokoji a útoky radikálních islamistů lidé vybírali místní zastupitele v metropoli Mogadišo. Volby, na které dohlíželo deset tisíc příslušníků bezpečnostních sil, se obešly bez větších problémů, píše agentura AFP.

Parlament australského státu Nový Jižní Wales se znovu sešel k hlasování o návrzích zákonů, které by výrazně omezily vlastnictví střelných zbraní. Připravovaná legislativa počítá také se zákazem zobrazování symbolů teroru a zpřísněním pravidel pro protesty. Australský spolkový stát tak reaguje na nedávný útok na pláži Bondi v Sydney, který si vyžádal patnáct obětí.

Hnutí Starostové a nezávislí (STAN) ve výzvě předsednictvu vládního hnutí ANO kritizuje reorganizaci na ministerstvu zahraničí pod vedením Motoristů. Struktura úřadu se podle STAN mění narychlo a bez analýz. Odbor komunikace ministerstva v sobotu sdělil, že systemizace byla projednána s uznávanými velvyslanci a že úřad neruší žádné místo v zahraničí. Podle Deníku N chce premiér Andrej Babiš (ANO) věc řešit ještě před vánočními svátky.

Platy vrcholných politiků vzrostou od ledna zhruba o pět procent. Premiér a předsedové parlamentních komor budou vůbec poprvé brát více než 300 tisíc korun hrubého měsíčně. Plat řadového poslance se zvýší o 5500 na 115 tisíc. Prezident bude dostávat 383 200 korun, o 18 200 korun víc než letos. Vyplývá to ze sdělení ministerstva práce a sociálních věcí (MPSV) o vyhlášení platové základny, z níž se platy odvozují.

Novináři a zástupci kulturní sféry protestují v litevském Vilniusu. Obávají se, že novela zákona o fungování veřejnoprávních médií ohrožuje jejich nezávislost a svobodu. Už minulý týden demonstrovalo na podporu médií ve Vilniusu několik desítek tisíc lidí. Znepokojení vyjadřují i mezinárodní organizace včetně Evropské vysílací unie. Podle vlády jsou změny v „Litevském národním rozhlase a televizi“ nutné. Parlament by měl o novele ve druhém čtení rozhodovat ve čtvrtek. Vládní koalice má teoreticky dost mandátů i na případné přehlasování prezidentského veta.

Senát schválil roční odklad povinnosti předkládat novely v systému elektronické tvorby zákonů. Místopředsedou Úřadu pro ochranu osobních údajů zvolila horní komora Petra Jägera. Senát dále doporučil nové vládě, aby se zasazovala o alespoň humánní zacházení s politickými vězni a ukrajinskými válečnými zajatci v Rusku. V lednu také Senát uspořádá veřejné slyšení k zákonu o podpoře bydlení.

Bývalý jihokorejský prezident Jun Sok-jol se pokusil vyprovokovat Severní Koreu k ozbrojené agresi, aby si vytvořil záminku pro vyhlášení stanného práva v prosinci 2024 a odstranění politických soupeřů, uvedl podle agentury Reuters zvláštní prokurátor v Soulu Čo Un-sok.

Premiér v demisi Petr Fiala (ODS) zveřejnil zprávu o stavu země, v pondělí při výměně vlády ji předá svému nástupci Andreji Babišovi (ANO). Materiál s fakty a daty připravil, aby Česko mohlo pokračovat bez chaosu, řekl ve videu na síti X natočeném ve vyklizených prostorách vlády. Česko je ve velmi dobré kondici, dodal.

Ukrajinský parlament ve středu schválil rozpočet na příští rok, který počítá s výdaji ve výši 2,8 bilionu hřiven (1,4 bilionu korun) na obranu, což je skoro šedesát procent všech výdajů. Informovala o tom premiérka Julija Svyrydenková. Podle ministra financí Serhije Marčenka výdaje na armádu a zbraně budou představovat 27,2 procenta hrubého domácího produktu (HDP), napsala agentura Reuters.

V Hondurasu stále pokračuje sčítání hlasů po nedělních prezidentských volbách. Dva pravicoví kandidáti, Nasry Asfura prosazovaný americkým prezidentem Donaldem Trumpem a Salvador Nasralla, získali prakticky stejný počet hlasů – oba necelých čtyřicet procent. Naproti tomu levicová vládní kandidátka Rixi Moncadaová, které se dávaly podobné šance jako oběma konkurentům, je s velkou ztrátou třetí se ziskem devatenácti procent, uvedla agentura Reuters.

Ruský vládce Vladimir Putin podepsal koncem minulého týdne zákon o rozpočtu na rok 2026 a na další tři roky. Kreml hodlá vynaložit téměř 30 procent rozpočtu na armádu a nákup zbraní – 12,93 bilionu rublů (asi 3,47 bilionu korun). Dalších 3,91 bilionu rublů (asi 1,05 bilionu korun) je vyčleněno na „národní bezpečnost“, která zahrnuje rozpočty ministerstva vnitra, ruské Národní gardy, speciálních služeb a Federální vězeňské služby. Celkem bezpečnostní složky obdrží 16,84 bilionu rublů (asi 4,51 bilionu korun), tedy 38 procent rozpočtu.

Autor interní zprávy, která uvrhla BBC do krize a vedla mimo jiné k rezignaci generálního ředitele a šéfky zpravodajství, v pondělí v britském parlamentu uvedl, že mediální organizaci nepovažuje samu o sobě za zaujatou. Veřejnoprávní vysílatel má ale podle něj problémy s redakčními nedostatky, k jejichž nápravě chtěl podle agentury Reuters svou zprávou přispět.

Jednání ukrajinského parlamentu, který měl hlasovat o návrhu premiérky Julije Svyrydenkové odvolat ministry spravedlnosti a energetiky Hermana Haluščenka a Svitlanu Hrynčukovou kvůli korupčnímu skandálu v energetice, bylo přerušeno. Stalo se tak poté, co opozice zablokovala jednání a dožadovala se odstoupení celé vlády, informovala ukrajinská média.

Levicová politička Jeannette Jaraová a krajně pravicový kandidát José Antonio Kast postupují do druhého kola prezidentských voleb v Chile. Podle chilských médií to vyplývá z průběžných výsledků nedělních voleb po sečtení skoro sta procent volebních okrsků. Politička podporovaná současnou vládní koalicí získala 26,8 procenta hlasů, její konkurent 23,9 procenta. Rozhodující duel se uskuteční 14. prosince.

Možnost různých hnutí kandidovat do parlamentu vedle politických stran je „krutou daní“ polistopadového vývoje, míní Petr Pithart (KDU-ČSL). Spoluzakladatel Občanského fóra a někdejší předseda české vlády se u příležitosti výročí 17. listopadu sešel v debatě Otázek Václava Moravce se slovenskou osobností tehdejšího dění Martinem Bútorou. Podle něho slovenští studenti kritizující premiéra Roberta Fica (Smer) zažívají aktuálně „vyučování naživo“ o smyslu tohoto svátku.

Pákistánský parlament odsouhlasil ústavní dodatek, který rozšiřuje pravomoci šéfa armády, jemuž poskytuje i doživotní imunitu. Legislativa zároveň omezuje působnost nejvyššího soudu. Podle kritiků tento krok nenapravitelně poškodí demokracii v zemi, experti pak hovoří o „umíráčku nezávislého soudnictví“, píše web CNN. Změny už vešly v platnost.

Lotyšský parlament o rok odložil debatu a nové hlasování o odstoupení od Istanbulské úmluvy. Dokument má chránit ženy před násilím. O rozhodnutí informovala lotyšská média a zpravodajské agentury. Tamní parlament minulý čtvrtek odhlasoval – jako první v Evropské unii (EU) – odstoupení od úmluvy. Lotyšský prezident Edgars Rinkévičs ovšem příslušný zákon nepodepsal a vrátil jej poslancům zpět se žádostí, aby své rozhodnutí přezkoumali.

Lotyšský parlament jako první v Evropské unii odhlasoval odstoupení od Istanbulské úmluvy, která má chránit ženy před násilím. Informovaly o tom ve čtvrtek pozdě večer tiskové agentury. Ve středu večer před parlamentem v Rize protestovalo proti odstoupení od úmluvy podle policie přibližně pět tisíc lidí na jedné z největších demonstrací v pobaltské zemi v posledních letech.

ANO, SPD a Motoristé se definitivně shodli na programu vznikající vládní koalice, oznámil po jednání zástupců všech tří stran Karel Havlíček (ANO) s tím, že nemají žádné rozpory. Program představí v pondělí 3. listopadu, kdy také podepíší koaliční smlouvu. Dále oznámili, že jejich kandidátem na předsedu Poslanecké sněmovny bude šéf SPD Tomio Okamura. Motoristé na místopředsedu sněmovny nominují svého poslance Jiřího Bartáka.

Předseda gruzínského parlamentu Šalva Papuašvili v úterý uvedl, že vládnoucí strana Gruzínský sen podá žádost ústavnímu soudu, aby zakázal tři největší opoziční strany v zemi, informovala agentura Reuters.