Parlament

Ukrajinský parlament ve středu schválil rozpočet na příští rok, který počítá s výdaji ve výši 2,8 bilionu hřiven (1,4 bilionu korun) na obranu, což je skoro šedesát procent všech výdajů. Informovala o tom premiérka Julija Svyrydenková. Podle ministra financí Serhije Marčenka výdaje na armádu a zbraně budou představovat 27,2 procenta hrubého domácího produktu (HDP), napsala agentura Reuters.

V Hondurasu stále pokračuje sčítání hlasů po nedělních prezidentských volbách. Dva pravicoví kandidáti, Nasry Asfura prosazovaný americkým prezidentem Donaldem Trumpem a Salvador Nasralla, získali prakticky stejný počet hlasů – oba necelých čtyřicet procent. Naproti tomu levicová vládní kandidátka Rixi Moncadaová, které se dávaly podobné šance jako oběma konkurentům, je s velkou ztrátou třetí se ziskem devatenácti procent, uvedla agentura Reuters.

Ruský vládce Vladimir Putin podepsal koncem minulého týdne zákon o rozpočtu na rok 2026 a na další tři roky. Kreml hodlá vynaložit téměř 30 procent rozpočtu na armádu a nákup zbraní – 12,93 bilionu rublů (asi 3,47 bilionu korun). Dalších 3,91 bilionu rublů (asi 1,05 bilionu korun) je vyčleněno na „národní bezpečnost“, která zahrnuje rozpočty ministerstva vnitra, ruské Národní gardy, speciálních služeb a Federální vězeňské služby. Celkem bezpečnostní složky obdrží 16,84 bilionu rublů (asi 4,51 bilionu korun), tedy 38 procent rozpočtu.

Autor interní zprávy, která uvrhla BBC do krize a vedla mimo jiné k rezignaci generálního ředitele a šéfky zpravodajství, v pondělí v britském parlamentu uvedl, že mediální organizaci nepovažuje samu o sobě za zaujatou. Veřejnoprávní vysílatel má ale podle něj problémy s redakčními nedostatky, k jejichž nápravě chtěl podle agentury Reuters svou zprávou přispět.

Jednání ukrajinského parlamentu, který měl hlasovat o návrhu premiérky Julije Svyrydenkové odvolat ministry spravedlnosti a energetiky Hermana Haluščenka a Svitlanu Hrynčukovou kvůli korupčnímu skandálu v energetice, bylo přerušeno. Stalo se tak poté, co opozice zablokovala jednání a dožadovala se odstoupení celé vlády, informovala ukrajinská média.

Levicová politička Jeannette Jaraová a krajně pravicový kandidát José Antonio Kast postupují do druhého kola prezidentských voleb v Chile. Podle chilských médií to vyplývá z průběžných výsledků nedělních voleb po sečtení skoro sta procent volebních okrsků. Politička podporovaná současnou vládní koalicí získala 26,8 procenta hlasů, její konkurent 23,9 procenta. Rozhodující duel se uskuteční 14. prosince.

Možnost různých hnutí kandidovat do parlamentu vedle politických stran je „krutou daní“ polistopadového vývoje, míní Petr Pithart (KDU-ČSL). Spoluzakladatel Občanského fóra a někdejší předseda české vlády se u příležitosti výročí 17. listopadu sešel v debatě Otázek Václava Moravce se slovenskou osobností tehdejšího dění Martinem Bútorou. Podle něho slovenští studenti kritizující premiéra Roberta Fica (Smer) zažívají aktuálně „vyučování naživo“ o smyslu tohoto svátku.

Pákistánský parlament odsouhlasil ústavní dodatek, který rozšiřuje pravomoci šéfa armády, jemuž poskytuje i doživotní imunitu. Legislativa zároveň omezuje působnost nejvyššího soudu. Podle kritiků tento krok nenapravitelně poškodí demokracii v zemi, experti pak hovoří o „umíráčku nezávislého soudnictví“, píše web CNN. Změny už vešly v platnost.

Lotyšský parlament o rok odložil debatu a nové hlasování o odstoupení od Istanbulské úmluvy. Dokument má chránit ženy před násilím. O rozhodnutí informovala lotyšská média a zpravodajské agentury. Tamní parlament minulý čtvrtek odhlasoval – jako první v Evropské unii (EU) – odstoupení od úmluvy. Lotyšský prezident Edgars Rinkévičs ovšem příslušný zákon nepodepsal a vrátil jej poslancům zpět se žádostí, aby své rozhodnutí přezkoumali.

Lotyšský parlament jako první v Evropské unii odhlasoval odstoupení od Istanbulské úmluvy, která má chránit ženy před násilím. Informovaly o tom ve čtvrtek pozdě večer tiskové agentury. Ve středu večer před parlamentem v Rize protestovalo proti odstoupení od úmluvy podle policie přibližně pět tisíc lidí na jedné z největších demonstrací v pobaltské zemi v posledních letech.

ANO, SPD a Motoristé se definitivně shodli na programu vznikající vládní koalice, oznámil po jednání zástupců všech tří stran Karel Havlíček (ANO) s tím, že nemají žádné rozpory. Program představí v pondělí 3. listopadu, kdy také podepíší koaliční smlouvu. Dále oznámili, že jejich kandidátem na předsedu Poslanecké sněmovny bude šéf SPD Tomio Okamura. Motoristé na místopředsedu sněmovny nominují svého poslance Jiřího Bartáka.

Předseda gruzínského parlamentu Šalva Papuašvili v úterý uvedl, že vládnoucí strana Gruzínský sen podá žádost ústavnímu soudu, aby zakázal tři největší opoziční strany v zemi, informovala agentura Reuters.

Argentinci v neděli rozhodovali o obměně zhruba poloviny poslanců a třetiny členů horní komory parlamentu. Jde o první celostátní volby během mandátu prezidenta Javiera Mileie, které jsou vnímány jako referendum o jeho vládě a test jeho popularity. Americký prezident Donald Trump navíc podmínil finanční pomoc Argentině vítězstvím Mileiovy koalice. Poslední předvolební průzkumy ukazovaly na těsný souboj prezidentovy strany a jejích pravicových spojenců s opoziční levicí.

Peruánské protivládní protesty, vedené příslušníky takzvané generace Z, přes měsíc otřásají Limou i dalšími městy. Po pádu neoblíbené prezidentky Diny Boluarteové zemi dočasně vede José Jerí, který na rostoucí vlnu demonstrací a vysokou kriminalitu reagoval vyhlášením dočasného výjimečného stavu. Lidé v ulicích nyní požadují i jeho rezignaci a „nový začátek“. Zásahy bezpečnostních složek si dosud vyžádaly minimálně stovku zraněných a vyšetřuje se první úmrtí účastníka demonstrace. Peru tak před dubnovými volbami čelí pokračující politické krizi a nedůvěře ve stát.

Francouzský premiér Sébastien Lecornu v parlamentu ustál dvě hlasování o vyslovení nedůvěry vládě. První návrh předložila krajně levicová Nepodrobená Francie, krátce poté Národní shromáždění odmítlo velkou většinou i návrh krajně pravicového Národního sdružení. Informují o tom tamní média a agentura Reuters, podle níž si premiér díky odložení kontroverzní důchodové reformy zajistil při hlasování podporu některých levicových zákonodárců.

Argentinští poslanci chtějí omezit možnost prezidenta Javiera Mileie vládnout bez parlamentu. Tamní němovna ve středu schválila návrh zákona, který omezuje používání vládních dekretů naléhavého charakteru (DNU), napsala ve čtvrtek agentura AFP. Právě dekrety Milei často využívá k prosazování změn, aniž by pro ně hledal podporu v parlamentu, kde jeho strana Svoboda postupuje (LLA) nemá většinu.

Francouzský prezident Emmanuel Macron do 48 hodin jmenuje nového premiéra, který nahradí končícího ministerského předsedu Sébastiena Lecornua, oznámil ve středu večer Elysejský palác. Lecornu v pondělí podal demisi, Macron ho ale pověřil tím, aby se do středečního večera pokusil v debatách s představiteli politických stran navrhnout možné řešení krize.

Piráti v úterý oznámili, že za ně do do dolní komory parlamentu nenastoupí Šárka Kučerová zvolená na kandidátce v Olomouckém kraji. Podle tiskové zprávy rezignuje z osobních důvodů. Jejím prvním náhradníkem je místopředseda Pirátů Martin Šmída, informovala strana.

Novým madagaskarským premiérem se v pondělí stal generál pozemních sil Ruphin Fortunat Dimbisoa Zafisambo, napsala agentura AFP. Stalo se tak týden poté, co prezident v reakci na násilné protesty odvolal vládu. Demonstrace, které si vyžádaly nejméně 22 mrtvých a desítky zraněných, v zemi ale pokračují a protestující lidé požadují rezignaci hlavy státu.

V Sýrii v pondělí zveřejnili předběžné výsledky nedělních nepřímých parlamentních voleb. Volební komise uvedla, že do 210členného parlamentu bylo vybráno 119 poslanců, píše agentura Reuters s tím, že pouze šest z nich jsou ženy. Kritici volební proces považují za nedemokratický, neboť se nejedná o přímé volby a také se ho neúčastnili zástupci dvou regionů, nad nimiž nemá vláda v Damašku kontrolu.

Proevropská Strana akce a solidarita (PAS) prezidentky Maii Sanduové získala v nedělních parlamentní volbách v Moldavsku 50,2 procenta všech hlasů, uvedla po sečtení všech hlasů ústřední volební komise. PAS tak obhájila většinu a ve 101členném parlamentu bude mít 55 křesel, zatímco druhému opozičnímu Vlasteneckému bloku komunistických a socialistických stran připadne 26 mandátů. Šéf opozičního hnutí Igor Dodon, který má blízko k Moskvě, výsledek voleb zpochybnil.

Po volbách v Moldavsku, které přesvědčivě vyhrála proevropská Strana akce a solidarity (PAS), je v hlavním městě Kišiněvě napjatá situace. Lídr opozičního vlasteneckého bloku Igor Dodon svolal před parlament demonstraci, kde zopakoval, že výsledky voleb nejsou konečné. Tvrdí, že zvítězilo jeho hnutí. „Situace před demonstrací byla poměrně napjatá,“ přiblížila přímo z Kišiněva reportérka ČT Darja Stomatová. Na místě se sešlo několik stovek lidí, na které dohlížely bezpečnostní složky. Před začátkem akce bylo slyšet i několik policejních sirén, popsala.

Jihokorejský parlament ve čtvrtek schválil přelomový zákon, který umožní provádět tetování bez lékařské licence. Korea dosud byla jedinou průmyslovou zemí, kde mohly zákazníky tetovat jen osoby s lékařskou licencí, informuje agentura AP. Desetitisíce tatérů v zemi proto desítky let pracují v utajení.

Poprvé za více než padesát let se v Sýrii mají konat parlamentní volby, které nebudou v režii asadovské diktatury. Podle kritiků nepřímý systém nejspíš nahraje zástupcům loajálním k nové islamistické vládě, někteří experti ale hovoří o nezbytném prvním kroku. Damašek totiž po vleklé občanské válce potřebuje získat mezinárodní uznání a s ním spojenou finanční pomoc.