Parlament strana 2 z 5

Slovenský premiér Robert Fico (Smer) pozval ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského na jednání o dodávkách plynu. Za jejich zastavení Zelenského dříve kritizoval. Šest poslanců slovenských vládních stran mezitím jedná v Moskvě. Podle Zelenského Fico udělal chybu, když vsadil na Moskvu místo na vlastní zemi, na sjednocenou Evropu a na zdravý rozum, napsal na síti X. Zelenskyj premiérovi vzkázal, aby v pátek přijel do Kyjeva.

Prezident Petr Pavel očekává, že termín letošních voleb do sněmovny bude ve druhé polovině září. V úvahu připadá například 26. až 27. září, řekl v pořadu Dvacet minut Radiožurnálu speciál. Považuje za legitimní, aby prezident apeloval na to, aby byla předvolební kampaň vedena pokud možno slušně a věcně. Pavel také mluvil o výdajích na obranu. V případě Česka pokládá za realistické, že vzrostou na tři procenta HDP v horizontu roku 2030.

Gruzínská opozice se před parlamentními volbami spojila, aby měla větší šanci porazit vládnoucí populistickou stranu Gruzínský sen a dostat zemi zpět na cestu do Evropské unie. Podle gruzínské socioložky ze Státní univerzity v Tbilisi Mariny Muschelišviliové, se kterou hovořil web ČT24, však opoziční strany nejsou silné a mezi občany se popularitě netěší. Masivní protesty tak probíhají pouze z iniciativy občanů a podle socioložky hrozí, že po jmenování nově zvoleného prezidenta Michaila Kavelašviliho, kritika Západu, mohou ještě zesílit.

Maďarský parlament, ve kterém má většinu strana Fidesz premiéra Viktora Orbána, se vyslovil pro kontroverzní novelu, která snižuje počet volebních obvodů v opoziční baště – hlavním městě Budapešti. Stalo se tak v době, kdy Orbánův kabinet prochází bezprecedentní krizí, upozornila agentura AFP.

Na konci října se v Bulharsku konaly již sedmé parlamentní volby od dubna 2021. Jejich výsledky ani následný vývoj ale nedávají příliš velkou naději na ukončení období nestability. „Obávám se, že je pravděpodobnější varianta dalších voleb,“ míní expertka Klára Kosová. Politická nestabilita podle ní přitom výrazně ovlivňuje možnosti Bulharska čerpat evropské fondy či usilovat o přijetí eura.

Platy politiků a dalších ústavních činitelů by mohly po lednovém zvýšení o sedm procent od roku 2026 vyrůst o dalších víc než třináct procent. Podle dat ministerstva financí to spočítala Česká televize. Stane se tak v případě, že parlament schválí příslušný vládní návrh. Koalice prosazuje, aby se platová základna zmíněné skupiny v budoucnu znovu odvíjela od trojnásobku průměrné mzdy.

Předseda jihokorejské vládní Strany lidové moci (PPP) Han Dong-hun uvedl, že prezident Jun Sok-jol nejeví ochotu odstoupit za to, že se v zemi pokusil zavést stanné právo, a musí být okamžitě odvolán. PPP se přitom ještě před pár dny v parlamentu postavila za prezidenta. Nové hlasování se má konat v sobotu. Jihokorejský parlament také souhlasil s odvoláním ministra spravedlnosti a šéfa národní policejní agentury.

Slovenská vláda stále hledá řešení ve sporu s tamními lékaři. Bezmála tři a půl tisíce z nich už avizovalo, že chtějí do konce roku odejít. Požadují, aby kabinet Roberta Fica (Smer–SD) splnil své původní sliby – třeba jasnější financování nebo vyšší růst mezd. Slovenský parlament v prvním čtení projednává možnost nakázat lékařům, aby ve službě zůstali i se začátkem nového roku. Ministerstvo zdravotnictví navzdory tomu tvrdí, že většině požadavků vyhovělo, s tím však odbory nesouhlasí.

Jihokorejský parlament hlasoval v sobotu o odvolání prezidenta Jun Sok-jola poté, co se hlava státu v zemi neúspěšně pokusila zavést stanné právo. Většina poslanců z Junovy strany ale jednání opustila, takže opozice neměla pro jeho konec v úřadu dostatečnou podporu. Podle agentury Reuters poslanci odevzdali 195 hlasů, pro platnost hlasování a odvolání hlavy státu jich ale bylo potřeba nejméně dvě stě.

Francouzský prezident Emmanuel Macron obdržel demisi premiéra Michela Barniera, jehož kabinetu ve středu vyslovilo nedůvěru tamní Národní shromáždění. Macron slíbil jmenovat nového premiéra v následujících dnech. V Národním shromáždění neexistuje jasná většina, situace proto podle něj vyžaduje kompromisy. Odmítl také výzvy opozice, aby odstoupil z funkce hlavy státu.

Dvě dosud vládnoucí irské strany Fianna Fáil a Fine Gael se udrží u moci i nadále, těsně jim však unikla většina hlasů v parlamentu. Vyplývá to z kompletních výsledků pátečních parlamentních voleb, které tamní média zveřejnila v noci na úterý. Irsko tak patrně čekají dlouhé týdny koaličních vyjednávání, během nichž budou tyto dvě formace, posledních sto let dominující irské politice, hledat koaličního partnera, shodují se komentátoři.

Rumunský ústavní soud rozhodne po víkendu o tom, zda nezruší výsledky prvního kola prezidentských voleb. Požádal o to jeden z neúspěšných kandidátů. Soud už dříve nařídil přepočítání hlasů. Do druhého kola prozatím postoupili nacionalista Calin Georgescu a lídryně středopravicové opozice Elena Lasconiová. Podle bezpečnostní rady státu hlasování za pomoci masivní kampaně na sociálních sítích ovlivnily zahraniční aktéři. V neděli navíc Rumuny čeká ještě hlasování do parlamentu.

V Srbsku v noci na čtvrtek pokračovaly střety opozičních a provládních demonstrantů v Bělehradě. Pěstní souboje před několika dny zažil i tamní parlament. Nevoli obyvatel vyvolalo neštěstí ve městě Novi Sad na začátku měsíce. Po zřícení střechy nádraží zemřelo patnáct lidí. Opozice kritizuje vládu, že korupce a nepotismus ve státní sféře ohrožují výstavbu i bezpečnost obyvatel.

„Sněmovna nemá být divadlem,“ konstatovala místopředsedkyně poslaneckého klubu ODS Eva Decroix. Říká, že existuje „červená čára“, kterou by politici neměli překračovat, protože mají odpovědnost. Podle předsedy ústavně-právního výboru sněmovny Radka Vondráčka (ANO) nahrazuje verbální střet ten „skutečný“. Za slovní zásobu na půdě sněmovny je podle něj zodpovědný každý individuálně. Byl by rád za to, aby se k sobě poslanci chovali co nejlépe, obě strany však dle něj musí začít u sebe. Měl by prý být přijat etický kodex. Místopředsedkyně dolní komory Olga Richterová (Piráti) upozornila na to, že v parlamentu je spousta prostoru, kdy lze „uchvátit“ čas pro vlastní politické zájmy. O problematice výroků ve sněmovně debatovali v Událostech, komentářích.

V Gruzii se v pondělí poprvé sešel parlament v novém složení. Část poslanců ale chyběla, protože opozice jednání bojkotuje a výsledky říjnových voleb neuznává. Podle agentury AFP v zemi na Kavkaze pokračuje politický chaos. Prezidentka Salome Zurabišviliová označila zahajovací zasedání zákonodárného sboru za protiústavní i kvůli tomu, že ústavní soud zatím nerozhodl o její stížnosti na volby. Budovu rovněž obklopili demonstranti.

Botswanská demokratická strana (BDP) poprvé od získání nezávislosti na Velké Británii v roce 1966 prohrála parlamentní volby, uvádí zpravodajský server BBC s odkazem na průběžné výsledky. Debakl už připustil prezident Mokgweetsi Masisi, který slíbil, že odstoupí. Jihoafrická země je „oázou“ demokracie na kontinentu, v posledních letech ji však začaly tížit ekonomické potíže včetně vysoké nezaměstnanosti spojené s poklesem zájmu o diamanty.

Před gruzínským parlamentem demonstrovaly tisíce lidí poté, co opozice svolala protest proti výsledkům sobotních voleb, píše Reuters. Premiér Irakli Kobachidze z vládní strany Gruzínský sen zdůraznil, že integrace země do Evropské unie zůstává pro Tbilisi prioritou. Obnovit diplomatické vztahy s Moskvou se podle něj Tbilisi nechystá. Gruzínský sen podle oficiálních výsledků hlasování vyhrál, opozice a prezidentka Salome Zurabišviliová to ale zpochybnily a odmítají výsledky uznat. Pochybnosti o regulérnosti hlasování mají i mezinárodní pozorovatelé.

Gruzínská ústřední volební komise vyhlásila vítězem sobotního parlamentního hlasování vládnoucí stranu Gruzínský sen. Ta po sečtení téměř všech okrsků získala přes 54 procent hlasů. Výsledek je ranou pro prozápadně orientované Gruzínce, kteří věřili v úspěch opozice, píše agentura Reuters. Opozice už v sobotu pozdě večer oznámila, že výsledky neuznává. Gruzínská opoziční strana Koalice za změnu, která získala nejvíce hlasů ze všech uskupení kandidujících proti vládnoucímu Gruzínskému snu, se odmítá poslaneckých mandátů ujmout. Monitorovací organizace mluví o možném porušování volebních pravidel.

Podle volební komise v Gruzii vede v parlamentních volbách po sečtení hlasů ze 70 procent okrsků vládní strana Gruzínský sen, a to se ziskem 53 procent hlasů. Výsledky odmítá uznat opozice. Průběh hlasování provázely násilné incidenty, ombudsman vyzývá k jejich prošetření a prezidentka kavkazské země Salome Zurabišviliová je odsoudila.

Rusko chce zakázat propagaci života bez dětí. Nový zákon ve čtvrtek prošel prvním čtením v tamním parlamentu. Za šíření této myšlenky na internetu, v médiích nebo v reklamě budou hrozit vysoké pokuty. Jde tak o další opatření, kterým chtějí úřady zvrátit nepříznivý trend klesající porodnosti.

Rakušané ani dva týdny po volbách nemají jasno o budoucí vládě. Vítězní Svobodní (FPÖ) totiž chtějí post kancléře a hledají koaliční partnery. Další strany ale účast ve vládě pod vedením šéfa FPÖ Herberta Kickla odmítají a ze svých slibů nechtějí ustoupit. První kolo rozhovorů tak posun nepřineslo a prezident vyzývá strany k dalším jednáním. Než se ale Rakousko dočká vlády, může to trvat i dlouhé měsíce.

Slovenský parlament odsouhlasil vládní konsolidační balíček v hodnotě kolem 2,7 miliardy eur (68 miliard korun). Pokud změny podepíše prezident, v příštím roce stoupne základní sazba daně z přidané hodnoty (DPH) z dvaceti na 23 procent. Kabinet po kritice ustoupil od plánu zvýšit DPH na ubytovací služby či knihy. Neporoste ani speciální daň pro energetické firmy, balíček ale zavádí novou daň z finančních transakcí, která zatíží i nevládní organizace. Kromě opozice předlohu kritizovali i zaměstnavatelé a odbory.

Češi rozhodli o novém složení Senátu, volební místnosti se zavřely ve 14:00. O jménech dvaadvaceti nových či staronových senátorů bylo jasno už po 15. hodině odpoledne. Nejúspěšnější bylo ANO, v letošních volbách získalo osm mandátů. Z vládních uskupení získalo nejvíce mandátů hnutí STAN. Senátorské kluby vládních stran pravděpodobně budou mít v Senátu většinu nejméně 59 křesel z celkových 81.

ČT24 připravila rozhovory s kandidáty do Senátu, kteří postoupili do druhého kola, a kteří tak mají reálnou šanci stát se zákonodárci v horní komoře parlamentu. Ve volebním obvodu Brno-město se utká Břetislav Rychlík (nestr.) kandidující za Zelené, ODS, Piráty a TOP 09 s Karin Podivinskou (ANO), navrženou koalicí ANO a SOCDEM.