Parlament strana 2 z 5

Francie zažívá nečekaný zvrat. Vítězem ve druhém kole parlamentních voleb je levicový blok Nová lidová fronta. Koalice získala podle údajů ministerstva vnitra nejméně 178 křesel. Macronův vládní tábor Společně skončil druhý s nejméně 150 poslanci. Krajně pravicové Národní sdružení (RN), které bylo pokládáno za favorita, skončilo až třetí, dosáhlo na nejméně 125 mandátů. Žádný z bloků však nemá většinu v dolní komoře parlamentu. Dosavadní premiér Gabriel Attal (Společně) večer oznámil, že podá v pondělí demisi.

Ve druhém kole parlamentních voleb ve Francii hlasovalo do 17:00 skoro 60 procent oprávněných voličů. Účast tak bude patrně nejvyšší za více než čtyřicet let. Průzkumy předpovídají vítězství krajně pravicového Národního sdružení (RN), podpora strany ale klesá a nacionalisté zřejmě nedosáhnou na absolutní většinu. Proti RN se spojili centristé prezidenta Emmanuela Macrona s levicovou Novou lidovou frontou, v níž dominuje krajně levicová Nepodrobená Francie. Experti očekávají složitá koaliční jednání a možný pat. Klíčovým jazýčkem na vahách jsou Republikáni, které rozdělila otázka spolupráce s RN.

Francii čeká v neděli první kolo předčasných parlamentních voleb. Jadernou mocnost, která je členem EU a NATO, by poprvé mohlo vést krajně pravicové Národní sdružení (RN), což zneklidňuje Brusel i podnikatele. Průzkumy dávají šanci i levicové alianci, kde však mají také největší zastoupení extremisté. Prezident Emmanuel Macron oba kraje politického spektra kritizuje. Podle expertů je nejhorším scénářem pat, kdy žádná koalice nezíská absolutní většinu. Francii nakonec nejspíš čeká kohabitace. Volit se chystá nejvíc lidí za dvě dekády.

Vláda chce rozšířit okruh osob, které jsou oprávněné podávat žádost o osvědčení příslušníka odboje proti komunismu. Tímto krokem by kabinet Petra Fialy (ODS) měl zajistit více peněz pro disidenty. Na programu středečního jednání byla také novela zákona o zaměstnanosti, která se soustřeďuje především na pravidla zaměstnávání lidí se zdravotním postižením. Ministři dále řešili úpravu usnadňující přístup na český trh práce pro občany některých neunijních zemí. Podmínky uvolnili pro pracovníky z devíti států.

Africký národní kongres (ANC) ve středečních volbách v Jihoafrické republice po třech desetiletích u moci přišel o parlamentní většinu, oznámila v neděli volební komise. Generální sekretář ANC Fikile Mbalula oznámil, že strana bude jednat se všemi, aby zajistila Jihoafrické republice stabilní koalici. Africký národní kongres získal v parlamentu 159 ze 400 křesel, informovala BBC.

Konflikt v Gaze musí být co nejdříve ukončen. Čím déle potrvá, tím horší bude pozice Izraele a hledání řešení, shodli se český prezident Petr Pavel s jordánským králem Abdalláhem II. Pavel jednal v Jordánsku i s korunním princem Husajnem a s premiérem Bišerem Chasávnou. Setkal se také s předsedy obou komor tamního Národního shromáždění – předsedou Senátu Fajsalem Fáizem a Poslanecké sněmovny Ahmadem Safádím.

Gruzínský parlament v úterý přehlasoval prezidentské veto zákona, podle něhož se skupiny přijímající finanční prostředky ze zahraničí musí registrovat jako zahraniční agenti. Legislativa vyvolala protesty veřejnosti. Prezidentka Salome Zurabišviliová má nyní pět dní na to, aby zákon potvrdila, píše agentura AP. Pokud tak neučiní, podepíše jej předseda parlamentu.

V Poslanecké sněmovně i Senátu je letos celkem 270 návrhů na státní vyznamenání. Poslanci přitom část jmen již vyřadili. Během června by měly obě komory odsouhlasit definitivní seznam, který odešlou prezidentovi Petru Pavlovi.

Slovenská sněmovna hlasy všech přítomných 130 poslanců odsoudila atentát na premiéra Roberta Fica (Smer) z minulého týdne. V usnesení, které navrhli zástupci vládní koalice, parlament také vyzval strany, hnutí a rovněž média a nevládní organizace, aby nešířily nenávist vůči vládě či politikům. Výsledek hlasování sněmovny jako potřebný a důležitý krok k uklidnění společenské atmosféry uvítala prezidentka Zuzana Čaputová.

Téměř miliarda lidí má právo odevzdat hlas v indických parlamentních volbách. Volby v nejlidnatější zemi světa jsou tak těmi největšími, které se kdy na světe konaly – volit v nich může zhruba každý osmý obyvatel planety. Úřadující premiér Nárendra Módí doufá v obhajobu vítězství a zisk třetího funkčního období. Indická opozice – zejména na jihu subkontinentu – ovšem tvrdí, že pokud si Módí moc udrží, ztratí Indové mnoho ze svých svobod.

Starostou Londýna byl znovuzvolen labourista Sadiq Khan. Volby dokázal vyhrát potřetí v řadě, což se dosud nikomu jinému nepodařilo, informoval server BBC News. Podle oficiálních výsledků voleb získal téměř 44 procent hlasů a porazil svou soupeřku z Konzervativní strany Susan Hallovou. Khan se stal v roce 2016 prvním muslimem, který kdy stanul v čele západní metropole.

Zástupci slovenských veřejnoprávních médií vyzvali parlament, aby nepřijímal zákon o změnách v RTVS. Poslancům odevzdali otevřený dopis. Už ve čtvrtek se několik tisíc lidí v Bratislavě účastnilo demonstrace, kterou svolala největší opoziční strana Progresívne Slovensko.

Britští opoziční labouristé zvítězili ve čtvrtečních doplňovacích parlamentních volbách ve volebním obvodu Blackpool South, kde sebrali parlamentní křeslo vládnoucím konzervativcům. Výrazně lépe než vládní strana si levice vede i v průběžném sčítání místních voleb, které jsou považovány za poslední velký test voličských nálad před letošními parlamentními volbami. Šéf konzervativců Richard Holden připustil, že jeho strana zažila těžkou noc.

Gruzínský parlament ve středu schválil ve druhém čtení návrh zákona o „zahraničních agentech“. Ten zavádí povinnost pro organizace financované ze zahraničí registrovat se jako agenti zahraničního vlivu. Podobnou normu zneužívá ruský režim k potírání opozice. Návrh vyvolal další velký protest, policie ho podobně jako v úterý rozháněla slzným plynem.

Vystoupení Velké Británie z Evropské unie, označované jako brexit (spojení slov Britain a Exit), je politickou událostí, která výrazně ovlivnila nejen zemi samotnou, ale i celou Evropu. Referendum o členství Británie v Evropské unii, které proběhlo v červnu 2016, vypsal tehdejší premiér David Cameron. Podle Miloše Fňukala, politického geografa z katedry geografie na Přírodovědecké fakultě Univerzity Palackého v Olomouci, však lidé, kteří EU kritizovali, možná ve skutečnosti brexit nechtěli, mohlo jít jen o špatný politický marketing. Příběh brexitu je komplexní a zahrnuje mnoho aspektů, od politických a ekonomických až po sociální a kulturní.

Britský parlament schválil sporný zákon, který umožňuje deportaci nelegálních migrantů ze Spojeného království do Rwandy. Schvalování legislativy zdržovala Sněmovna lordů, nakonec však ustoupila. Nejvyšší soud loni zarazil chystané deportace s odůvodněním, že Rwanda není bezpečnou zemí. Zákon kritizuje britská opozice i obhájci lidských práv. Africká země s plánem Londýna souhlasí, požaduje ale peníze. V roce 2022 doplulo do Británie přes Lamanšský průliv rekordních téměř 46 tisíc běženců.

V nedělních parlamentních volbách na Maledivách podle předběžných výsledků zvítězila strana prezidenta Mohameda Muíze, napsala agentura AP. Výsledek podle ní naznačuje, že voliči v tomto tropickém souostroví ležícím v Indickém oceánu vyjádřili souhlas s posilováním vztahů s Čínou.

V Indii odstartoval šestitýdenní volební maraton, při němž skoro miliarda lidí rozhodne o složení tamní dolní komory parlamentu. Jasným favoritem je nacionalistická Indická lidová strana (BJP) premiéra Naréndry Módího. Během dekády u moci se Módímu podařilo dostat Indii mezi nejrychleji rostoucí ekonomiky světa a učinit z ní globální velmoc, která směle konkuruje Číně a udržuje pragmatické vztahy s Ruskem. Módího vládu nicméně poznamenaly útoky proti muslimům, sílící nezaměstnanost mezi mladými a omezování nezávislých médií. Opozice se proto před volbami spojila v široké nesourodé alianci, a to s jediným cílem: nedovolit Módímu třetí funkční období v řadě.

Nový zákon o zahraničním vlivu prošel v gruzínském parlamentu prvním čtením. Zákonodárci o něm debatovali skoro dvanáct hodin a došlo i na potyčky. Kritici přirovnávají předlohu k obdobnému ruskému zákonu, jenž slouží Kremlu k umlčení opozice a nezávislých médií. Proti návrhu vládní strany Gruzínský sen se před sídlem parlamentu demonstrovalo i ve středu. Podle unijních představitelů legislativa negativně ovlivní cestu země ke členství v EU.

Slovenský premiér Robert Fico odmítl nový migrační pakt, který minulý týden schválil Evropský parlament. Dohoda počítá s převzetím části běženců nebo finanční či materiální pomocí zemím zasaženým přílivem migrantů. Fico opatření označil za diktát z Bruselu, nejde podle něj o solidaritu.

Nejméně čtrnáct lidí bylo zatčeno během protestů v gruzínském Tbilisi proti kontroverznímu zákonu o zahraničním vlivu. V centru města proti němu protestovaly tisíce lidí – kritici mu vyčítají, že zemi podřizuje ruskému vlivu. Parlamentní právní výbor v pondělí nakonec zákon poslal k prvnímu čtení. Diskuse ovšem jeho členům trvala dvanáct hodin a na půdě parlamentu došlo i k potyčkám.

Předčasné parlamentní volby v Portugalsku v neděli jen těsně vyhrála opoziční pravicová koalice Demokratická aliance (AD) před dosud vládní Socialistickou stranou (PS). Třetí skončila krajně pravicová strana Chega (Dost). Informují o tom místní média, podle nichž prezident Marcelo Rebelo de Sousa v úterý zahájí asi týdenní jednání s parlamentními stranami. Lídr vítězné AD Luis Montenegro slíbil, že nebude vládnout s krajní pravicí.

V Pekingu skončilo pravidelné zasedání čínského parlamentu. Delegáti Všečínského shromáždění lidových zástupců schválili rozpočet, který opět zvyšuje výdaje na obranu. Odhlasovali také zákon, který posiluje kontrolu komunistické strany nad vládou. Poprvé po více než třech desetiletích se po skončení týdenního zasedání nekonala tisková konference premiéra.

Čínské hospodářství má letos vzrůst o pět procent, výdaje na armádu pak o víc než sedm procent. Ambiciózní plán představil premiér Li Čchiang na zahájení každoroční schůze zákonodárného sboru. Země se potýká s realitní krizí, úbytkem zahraničních investic a také dopady nízké porodnosti. Ekonomická stabilita je přitom klíčová pro udržení komunistického režimu. Li Čchiang také v projevu přitvrdil vůči Tchaj-wanu. Čína bude podle něj pevně prosazovat sjednocení, oproti zvyklostem ovšem vypustil slovo „mírové“.