Parlament strana 2 z 5

Násilné protesty v Nepálu si vyžádaly život nejméně 25 lidí a 633 dalších utrpělo zranění, oznámila ve středu vláda. Letiště v Káthmándú znovu obnovilo provoz poté, co jej v úterý přerušilo kvůli kouři a ohňům, které založili demonstranti, uvedl mluvčí letiště. V hlavním městě jsou přítomni vojáci, píše agentura AP.

Spojit několik stran a hnutí do jedné kandidátky lze, volby se kvůli tomu rušit nebudou, řekly minulý týden soudy. Neshodly se ale v tom, jestli to je porušení zákona. Věc zřejmě vyřeší až Ústavní soud. O vzniklých nejasnostech, právní úpravě koalic a rozhodování soudů ohledně voleb hovořil v Interview ČT24 předseda Nejvyššího správního soudu Karel Šimka a v Událostech, komentářích bývalý předseda ústavního soudu Pavel Rychetský, ústavní právník Marek Antoš a politoložka Vladimíra Dvořáková.

Thajský ústavní soud v pátek zbavil funkce premiérku Petongtán Šinavatrovou za to, že červnovým telefonátem s kambodžským expremiérem Hun Senem porušila etická pravidla a poškodila národní zájmy. Informuje o tom agentura Reuters, podle níž je verdikt již několikátou tvrdou ranou politické dynastii Šinavatrových a mohl by vést k dalšímu období nepokojů.

Do Poslanecké sněmovny letos kandiduje 4473 lidí – 3073 mužů a 1400 žen. Oproti minulým volbám se lehce zvýšil jejich průměrný věk, také třeba klesl počet vysokoškolsky vzdělaných kandidátů. Letošní volby do Poslanecké sněmovny se uskuteční 3. a 4. října.

Parlament Republiky srbské (RS), jedné ze dvou entit tvořících Bosnu a Hercegovinu, odsouhlasil uspořádání referenda, ve kterém se mají obyvatelé vyjádřit, zda souhlasí s verdiktem federálního soudu nad vůdcem RS Miloradem Dodikem, informovala agentura AFP. Plebiscit se má konat 25. října, tedy nedlouho před očekávanými volbami prezidenta Republiky srbské, upozornil server Balkan Insight.

V Polsku po útoku ruských vojsk na Ukrajinu vzrostl zájem o vlastnictví zbraní. O příslušné povolení už zažádaly tisíce lidí, další pak vstupují do sportovních střeleckých klubů nebo se stávají sběrateli, což jsou nejsnadnější cesty k pořízení zbraní. Upozornil na to polský list Dziennik Gazeta Prawna s odvoláním na policejní údaje.

„Je nutné takováto gesta činit,“ komentovala předsedkyně Poslanecké sněmovny Markéta Pekarová Adamová (TOP 09) svůj odchod ze sálu při projevu šéfky ruské horní komory Valentiny Matvijenkové. Chtěla prý také dát najevo podporu Ukrajině, i když si je vědoma, že jde „jen o gesta a symboliku“. O politické situaci na Ukrajině, probíhající válce v Pásmu Gazy i bitcoinové kauze, kvůli které se vystřídali ministři spravedlnosti, hovořila v Interview ČT24 moderovaném Terezou Kručinskou.

Moldavské úřady zaznamenaly před zářijovými parlamentními volbami prudký nárůst ruských dezinformací. Cílí zejména na Moldavany žijící v zahraničí, které se snaží odradit od účasti ve volbách. Serveru Politico to řekl moldavský poradce pro národní bezpečnost Stanislav Secrieru.

Evropská unie pozastavila veškerou finanční pomoc Ukrajině, píše tamní list Ekonomična pravda. Rozhodnutí má platit, dokud Kyjev neobnoví nezávislé pravomoci protikorupčních institucí. Nově jsou podřízeny generálnímu prokurátorovi, kterého jmenuje prezident. Rozhodnutí, které podepsal ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj, vzbudilo vlnu nevole nejen v EU a USA, ale i na Ukrajině, kde do ulic vyšly tisíce lidí.

Japonská politika ani týden po volbách nenachází klid. Premiér Šigeru Išiba navzdory debaklu odmítá výzvy k rezignaci. Otazníky navíc vyvolává úspěch krajně pravicové strany Sanseitó. Ta zkopírovala část kampaně amerického prezidenta Donalda Trumpa a podle mnohých uspěla i díky sázce na sociální sítě.

Zákonodárce za vládnoucí stranu Jednotné Rusko Michail Tarasenko se v úterý zúčastnil jedenácti hlasování, přestože v ten samý den předseda sněmovny Vjačeslav Volodin informoval o jeho smrti. Píše to server BBC News. Jiný ruský zákonodárce situaci později vysvětloval „technickou závadou“.

Japonská vládní koalice ztratí po nedělních volbách většinu ve Sněmovně poradců, tedy horní komoře parlamentu. Premiér Šigeru Išiba však oznámil, že zůstane ve funkci navzdory další porážce jeho Liberálnědemokratické strany (LDP), informovala agentura Kjódó.

Dvě náboženské izraelské strany hrozí, že položí vládní koalici. Odmítají totiž legislativu, která má donutit ultraortodoxní Židy k vojenské službě. Spor odhalil hlubokou štěpicí linii, která tentokrát nevede mezi levicí a pravicí, ale uvnitř pravicového bloku. Proto je pro vládu zvlášť závažný. Loni přitom nejvyšší soud vyzval k narovnání podmínek pro povinnou vojenskou službu. Výjimka pro ultraortodoxní Židy, která byla nastavena už při vzniku státu Izrael v roce 1948, však stále nezanikla a zůstává předmětem velkých politických polemik.

Gruzínské úřady, které proti demonstrantům běžně používaly násilí, nyní přistoupily k „sofistikovanějším“ metodám – podle kavkazského serveru OC Media využívají čínské kamery, které dokáží rozpoznávat obličeje, na základě čehož poté demonstranty pokutují. Podle doktorandky Dity Sutterové z Ostravské univerzity však ani tyto postupy vládnoucí strany lidi od protestů neodradí.

Polský premiér Donald Tusk v nejbližší době požádá parlament o hlasování o důvěře jeho koaliční vládě, řekl podle agentur v pondělí večer v televizním projevu. Reagoval tak na vítězství konzervativce Karola Nawrockého v nedělních prezidentských volbách. Lídr opozice Jaroslaw Kaczyński vyzval Tuska kvůli výsledku voleb k rezignaci.

Jižní Koreu čekají v úterý po půl roce politické i ekonomické nestability předčasné prezidentské volby. Favoritem je liberál I Če-mjong z opoziční Demokratické strany, který slibuje sociální spravedlnost a zasazení se o restart vztahů s KLDR. Jeho rival, exministr práce Kim Mun-sun z vládní konzervativní Strany lidové moci (PPP), chce podpořit podnikatele a udržet silné vztahy s USA. Oba politici mluví o potřebě sjednocení společnosti.

Francouzští poslanci v prvním čtení schválili návrh zákona, který umožní podat nevyléčitelně nemocným lidem smrtící preparát. Norma o asistovaném úmrtí vyvolala v zemi velkou debatu a její podoba vznikala dlouhá léta, uvedla agentura AFP. Návrh podle ní neobsahuje výrazy asistovaná sebevražda nebo eutanazie, které řada politiků odmítala, a stanovuje striktní podmínky, za kterých má pacient na pomoc s ukončením života právo.

V říjnových volbách do Poslanecké sněmovny budou Češi žijící v Americe vybírat z kandidátek pro Středočeský kraj. Moravskoslezský bude určen pro české voliče ze zemí v pásu od Velké Británie a Nizozemska přes Francii po Španělsko a Portugalsko a Jihomoravský pro zbylé státy kontinentu včetně Ruska a Turecka. Hlasy z ostatních světadílů, tedy z Austrálie, Afriky a Asie, budou směřovat kandidátům z Prahy.

Vláda výrazně omezí počet zákonů, které pošle do dolní parlamentní komory. Před středečním výjezdním zasedáním kabinetu v Kutné Hoře to uvedlo hned několik ministrů. Do konce volebního období zbývá zhruba čtyři a půl měsíce. Poslanci navíc chtějí standardní projednávání zákonů ukončit dřív – v červnu. Výjimku budou mít buď urgentní normy reagující na konkrétní situace, nebo naopak technické novely, na kterých se vláda dohodne s opozicí.

Nový německý kancléř Friedrich Merz (CDU) promluvil k zákonodárcům ve Spolkovém sněmu. V projevu uvedl, že Rusko porušilo všechna pravidla nastavená po druhé světové válce. Na Ukrajině se podle něj bojuje o mírový řád celé Evropy. Kyjevu slíbil jednoznačnou podporu, partnerům v EU pak spolehlivost a předvídatelnost.

Volby do Poslanecké sněmovny se letos uskuteční 3. a 4. října, tedy v nejzazším možném termínu. Rozhodl o tom prezident Petr Pavel, uvedl odbor komunikace prezidentské kanceláře. Premiér Petr Fiala (ODS) rozhodnutí následně spolupodepsal.

Zvenčí je budova německého parlamentu slavná – její útroby ale skrývají památku, kterou důvěrně zná málokdo. Zanechali ji tam sovětští vojáci v posledních dnech nacistické diktatury.

Ukrajinský parlament odsouhlasil dohodu se Spojenými státy o nerostech. Pro bylo 338 zákonodárců, proti nikdo, píše agentura Reuters. Dohoda, kterou ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj označil za vyváženou a spravedlivou, umožní Američanům přístup k ukrajinským přírodním zdrojům. Vznikne také společný investiční fond na obnovu válkou zničené země.

Australské parlamentní volby ovládla ekonomika a dopady kroků prezidenta USA Donalda Trumpa. Ještě před pár měsíci vévodila průzkumům opoziční Liberální strana Petera Duttona, jemuž kritici říkají „Trump z Temu“. Karty se ale obrátily a mandát by mohli v sobotu obhájit labouristé v čele s premiérem Anthonym Albanesem. Obě strany slibují miliardové investice do řešení krize spojené s rostoucími životními náklady. Ohledně přístupu k původním obyvatelům politici mlčí.