Francie učinila první krok k povolení asistovaného úmrtí

Francouzští poslanci v prvním čtení schválili návrh zákona, který umožní podat nevyléčitelně nemocným lidem smrtící preparát. Norma o asistovaném úmrtí vyvolala v zemi velkou debatu a její podoba vznikala dlouhá léta, uvedla agentura AFP. Návrh podle ní neobsahuje výrazy asistovaná sebevražda nebo eutanazie, které řada politiků odmítala, a stanovuje striktní podmínky, za kterých má pacient na pomoc s ukončením života právo.

Návrh má umožnit, aby si lidé v konečném či velmi pokročilém stadiu nevyléčitelné nemoci vzali přípravek, který ukončí jejich život. Pokud toho nebudou fyzicky schopni, může jim být podán.

Poslanci podpořili v prvním čtení návrh poměrem hlasů 305 ku 199. Politické strany nechaly svým zákonodárcům volné ruce k hlasování, přesto se podle médií většinou hlasovalo kolektivně – text podpořili zástupci levicových stran a centristického bloku prezidenta Emmanuela Macrona, proti byli konzervativci a krajní pravice. Schvalovací proces tím však nekončí a konečná podoba normy se může ještě změnit.

Pokud bude zákon skutečně schválen, půjde ve Francii o nejvýznamnější novou společenskou normu od zavedení manželství pro všechny v roce 2012, napsala AFP.

Macron hlasování ocenil jako významnou etapu

Prezident Macron, který loni po několikaletém váhání pravidla rozdělující francouzskou společnost podpořil, hlasování poslanců ocenil jako významnou etapu. „S respektem k citlivým věcem, pochybnostem a nadějím, se kousek po kousku otevírá cesta ke sbratření, v niž jsem doufal. S důstojností a humánností,“ napsal na síti X.

Ve Francii v tuto chvíli platí zákon z roku 2016, který umožňuje soustavné podávání silných sedativ lidem s neutišitelnými bolestmi. Nepovoluje ale asistovanou sebevraždu ani eutanazii.

Eutanazie je povolená jen v hrstce států světa, například v Nizozemsku, Belgii, Lucembursku, Kolumbii či Kanadě. Více zemí včetně Rakouska, Švýcarska či Švédska dovoluje asistovanou sebevraždu. V Česku eutanazie ani asistovaná sebevražda legální nejsou.

Kontroverzní téma

Stejně jako v řadě dalších západních zemí je také ve Francii možnost legálně ukončit vlastní život velmi kontroverzním tématem. „V tuto chvíli se mohou radovat ti z nás, kteří vidí naději na kontrolované ukončení života, bez nesnesitelného utrpení a zbytečné agonie,“ citovala AFP předsedu Asociace za právo na důstojnou smrt (ADMD) Jonathana Denise, který apeloval na rychlé konečné schválení zákona, aby se trpící lidé dočkali pomoci co nejdříve.

Proti normě se postavili například zástupci církve a také zdravotníci a pečovatelé. Ti dali najevo obavy, že se zcela změní podstata jejich práce s těžce nemocnými pacienty.

„Tento text o právu na pomoc s úmrtím není reakcí na výjimečné situace, ale zavádí novou normu umírání,“ uvedla v prohlášení předsedkyně sdružení pečovatelů paliativní péče (Sfap) Claire Fourcadeová.

Poslanci zároveň schválili návrh zákona o paliativní péči, na niž má Francie vydávat více peněz.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Policie zatkla Súdánce po útoku v Belfastu, ve městě vypukly násilné protesty

V severoirském Belfastu propukly v úterý večer násilnosti. Předcházelo jim pondělní zadržení občana Súdánu v souvislosti s pondělním útokem v Belfastu. Pachatel, který je dle informací AP žadatelem o azyl, pobodal na ulici muže, který měl přijít o oko. Úřady po zadržení cizince vyzvaly obyvatele ke klidu, navzdory tomu však lidé v maskách zapalovali v ulicích auta a házeli kameny na domy. Premiér Keir Starmer násilnosti označil za nepřijatelné.
01:35Aktualizovánopřed 18 mminutami

Ruští zbrojaři využívají oxid hlinitý z Irska. Sankcím EU zatím jeho vývoz nepodléhá

Irsko se ocitlo pod palbou kritiky kvůli pokračujícímu prodeji oxidu hlinitého Rusku, kde se tato látka následně používá k výrobě hliníku, který poté slouží ruskému zbrojnímu průmyslu. Podle agentury AFP ovšem oxid hlinitý nepodléhá sankcím EU uvaleným na Rusko. V úterý Irsko navštívila šéfka unijní diplomacie Kaja Kallasová. „Žádné evropské produkty by neměly skončit v dronech a raketách, které zabíjejí ukrajinské civilisty,“ řekla po boku irské ministryně zahraničí Helen McEnteeové a naznačila, že by situaci mohl změnit další balík sankcí.
před 41 mminutami

Ukrajina by s gripeny mohla získat účinnou zbraň proti ruským klouzavým pumám

Švédsko nedávno oznámilo svůj dosud největší balík vojenské pomoci Ukrajině. Jeho součástí má být i předání šestnácti starších typů stíhaček Gripen a dodávky munice. Švédské stroje mají podle expertů pro Kyjev řadu výhod. Pokud by s nimi Ukrajina dostala i střely Meteor, jak obě strany přinejmenším naznačují, mohlo by jí to výrazně pomoci s obranou proti ruským klouzavým leteckým pumám.
před 1 hhodinou

Trosky místo domů. Jih Filipín se potýká s následky ničivého zemětřesení

Silné zemětřesení, které v pondělí 8. června zasáhlo jih Filipín, si vyžádalo nejméně 37 obětí a více než 200 lidí utrpělo zranění. Snímky z postižených oblastí ukazují rozsah zkázy – zřícené budovy, popraskané silnice, zavalená vozidla i obyvatele odklízející trosky a zachraňující majetek ze zničených domů.
před 1 hhodinou

USA provedly údery na Írán, ten mířil na americké cíle v regionu

Spojené státy dokončily nové údery na Írán, podle Washingtonu šlo o reakci na íránské sestřelení amerického vrtulníku Apache nad Hormuzským průlivem. V noci na středu to na síti X oznámilo oblastní velitelství amerických sil na Blízkém východě (CENTCOM). Íránská agentura Mehr tvrdí, že v oblasti přístavního města Sirík byly zaznamenány výbuchy, údery hlásí také ostrov Kešm. Íránské revoluční gardy tvrdí, že podnikly odvetné údery proti americkým cílům v regionu v Bahrajnu, Kuvajtu a Jordánsku.
včeraAktualizovánopřed 1 hhodinou

Ukrajina udeřila na závod a rafinerii v Rusku. Moskva hovoří o zásahu muzea

Ukrajinská armáda v noci na středu zasáhla vojenský závod v ruském městě Čeboksary a Kujbyševskou ropnou rafinerii v Samaře, potvrdil ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj. Rusko zároveň tvrdí, že v důsledku ukrajinského útoku na Sevastopol vypukl v tamním historickém muzeu požár. Moskva podnikla v noci na středu 26 úderů na ukrajinský Charkov, terčem útoků se stala i Oděsa či Cherson.
08:58Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Folklor jako návod. Dle vědců může zlepšit moderní krizovou komunikaci

Takzvané morové legendy a současná komunikace o zdravotních krizích souvisejících se životním prostředím mají dle estonských a finských vědců mnoho společného. Zatímco oficiální krizová komunikace však klade větší důraz na omezení, folklor se zaměřuje na aktivní roli lidí a jejich osobní odpovědnost. Reet Hiiemäeová a její kolegové o svých zjištěních píší v časopise Folklore.
před 5 hhodinami

Dalekonosnou střelbu rychle nenahradíme, říká expert ke stahování Američanů z Evropy

Problémem stahování amerických vojáků z Evropy není jejich počet, ale především schopnosti, které státy nezvládnou rychle nahradit, řekl ČT analytik Matúš Halás. Jedná se například o přesnou střelbu na vzdálenosti tisíc kilometrů a víc. Americký prezident Donald Trump v květnu oznámil záměr stáhnout pět tisíc vojáků USA z Německa. Z toho plynoucí snížení odstrašujícího potenciálu NATO by mohlo vykompenzovat rozšíření sdílení amerických jaderných zbraní, napsal web Financial Times.
před 7 hhodinami
Načítání...