Emmanuel Macron

Účasti ve druhém kole parlamentních voleb ve Francii se vzdalo 218 kandidátů, z toho 130 za levici a 82 provládních, vyplývá z propočtů listu Le Monde. Nechtějí tak tříštit síly v klání proti Národnímu sdružení, které vyhrálo v prvním kole. Druhé kolo se uskuteční v neděli 7. července.

Po prvním kole předčasných parlamentních voleb ve Francii slaví krajní pravice úspěch, který nezažila několik dekád. Národní sdružení (RN) získalo třiatřicet procent hlasů a podle francouzského tisku tím končí éra prezidenta Emmanuela Macrona. RN od listopadu 2022 vede mladý lídr Jordan Bardella, který má šanci stát se nejmladším francouzským premiérem. Momentálně působí v Evropském parlamentu a oslovuje miliony lidí na TikToku. Bardella, původem z chudé oblasti severovýchodně od Paříže, pomáhá podle expertů změkčovat obraz krajně pravicové strany.

Národní sdružení (RN) podle exit pollů získalo přibližně 34 procent hlasů. Levicová koalice Nová lidová fronta (NFP) se umístila na druhém místě s přibližně 28 procenty před centristickým blokem prezidenta Emmanuela Macrona, kterému odhady přisoudily 20,5 až 23 procent. Pravicoví Republikáni získají kolem deseti procent. Nové složení parlamentu – a tedy i vlády – bude jasné až po druhém kole voleb, které je naplánované na 7. července.

Francii čeká v neděli první kolo předčasných parlamentních voleb. Jadernou mocnost, která je členem EU a NATO, by poprvé mohlo vést krajně pravicové Národní sdružení (RN), což zneklidňuje Brusel i podnikatele. Průzkumy dávají šanci i levicové alianci, kde však mají také největší zastoupení extremisté. Prezident Emmanuel Macron oba kraje politického spektra kritizuje. Podle expertů je nejhorším scénářem pat, kdy žádná koalice nezíská absolutní většinu. Francii nakonec nejspíš čeká kohabitace. Volit se chystá nejvíc lidí za dvě dekády.

Kampaň před prvním kolem předčasných francouzských parlamentních voleb vrcholí. Prezident Emmanuel Macron vyzývá Francouze, aby v hlasování odmítli extremismus. Průzkumy ale naznačují, že vláda se bez zástupců krajní pravice nebo krajní levice nesestaví. První kolo voleb se uskuteční už v neděli 30. června, druhé kolo o týden později.

Ve Francii pokračuje kampaň před předčasnými parlamentními volbami. První kolo se odehraje 30. června, druhé o týden později. Parlament rozpustil prezident Emmanuel Macron kvůli výsledkům evropských voleb. Úspěch si v nich připsalo krajně pravicové Národní sdružení Marine Le Penové a strana vede v průzkumech i před výběrem poslanců. Další uskupení se snaží domluvit na koalicích – vzniká levicová a také liberální pod vedením Macrona.

Rozhodnutí francouzského prezidenta Emmanuela Macrona rozpustit parlament a vyhlásit předčasné volby je velmi riskantní, domnívá se politolog a historik Jacques Rupnik. Macronův krok přirovnal k referendu o brexitu, ke kterému sáhl tehdejší britský premiér David Cameron z čistě vnitrostranických a vnitropolitických důvodů.

Lídři skupiny zemí G7 na své schůzce v jižní Itálii zdůraznili svou trvající podporu bránící se Ukrajiny, kritizovali netržní praktiky Číny a vyzvali Írán, aby svým počínáním nenarušoval mezinárodní stabilitu. Vyzvali rovněž k fungování UNRWA a dalších agentur OSN v Pásmu Gazy bez omezení. Podporují také cíl udržet globální oteplení do 1,5 stupně ve srovnání s předprůmyslovou érou a chtějí společně bojovat proti nelegální migraci.

Jen několik týdnů zbývá do francouzských parlamentních voleb, ve kterých analytici favorizují krajně pravicové Národní sdružení (RN) před stranou prezidenta Emmanuela Macrona. Řada menších politických subjektů se před volbami snaží zlepšit svou pozici vytvořením nových spojenectví. Těm však stojí v cestě spory mezi politiky. Ve straně Republikáni došly tak daleko, že vedení vyloučilo vlastního předsedu, který se zamkl v sídle strany. Spojenectví na krajní pravici pak vedlo ke slovům o „světovém rekordu ve zradě“.

Zástupci desítek států míří do Švýcarska, kde se o víkendu koná mírový summit pořádaný Ukrajinou. Podle Kyjeva je cílem zformulovat společnou vyjednávací pozici k ukončení války, která bude poté předložena Rusku. Moskva, jež pozvánku nedostala, se snaží význam akce zlehčovat. Na summit nepošle zástupce ani Čína. Obě mocnosti se podle Ukrajiny snaží odradit další země od účasti. Právě ta bude pro Kyjev klíčová, stejně jako jednotná podpora ukrajinského mírového plánu. Michal Smetana z Institutu mezinárodních studií FSV Univerzity Karlovy míní, že summit je v první řadě „diplomatickou ofenzivou“ Ukrajiny.

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj a americký prezident Joe Biden na summitu zemí skupiny G7 v Itálii podepsali desetiletou americko-ukrajinskou bezpečnostní dohodu zaměřenou na posílení bezpečnosti Ukrajiny. Má prý sloužit i jako takzvaný most pro případné členství této země v NATO. Lídři zemí G7 na summitu také nalezli shodu ohledně využití výnosů ze zmrazeného ruského majetku. Ukrajina by podle nich měla dostat úvěr ve výši 50 miliard dolarů (1,1 bilionu korun), první peníze by podle Reuters mohly přijít už letos. Moskva považuje tento postup za zločinný a pohrozila bolestivou odplatou. Zelenskyj za novou finanční podporu poděkoval.

Volby do Evropského parlamentu znamenají pro Evropu otočku k realističtější politice, zejména ve vztahu ke Green Dealu a migraci, uvedl při debatě českých poslanců v pořadu Události, komentáře poslanec Patrik Nacher (ANO). Také Radim Fiala (SPD) doufá, že se Evropa otáčí k realistické, pragmatické politice. I Jan Skopeček (ODS) soudí, že voliči obecně vyjádřili nesouhlas se stylem politiky, který v EU v posledních letech dominoval. Lucie Potůčková (STAN) si naopak myslí, že zvítězil strach a obavy voličů. První tři jmenovaní poslanci jsou proti tomu, aby Evropskou komisi dál vedla Ursula von der Leyenová, zatímco Potůčková ji podporuje. V pořadu se mluvilo i o tom, koho by mohlo Česko navrhnout za eurokomisaře.

Volby do Evropského parlamentu ve Francii vyhrálo krajně pravicové Národní sdružení (RN) Marine Le Penové, které dostalo skoro 31,5 procenta hlasů. Koalice vedená hnutím Obnova prezidenta Emmanuela Macrona získala 14,6 procenta hlasů. Macron v reakci na eurovolby oznámil, že rozpouští Národní shromáždění, dolní komoru parlamentu, a vypsal předčasné volby (uskuteční se 30. června a 7. července). Vzestup krajní pravice označil za nebezpečí. Média hovoří o Macronově ponížení a riskantním rozhodnutí rozpustit parlament.

Předsedkyně Evropské komise (EK) Ursula von der Leyenová po víkendových volbách do Evropského parlamentu uvedla, že hodlá post obhájit. Ačkoliv bude její frakce EPP v europarlamentu zřejmě opět nejsilnější, neznamená to ale automatický zisk dalšího pětiletého období. Bruselský server Politico předpokládá, že více než deset procent členů EPP pro von der Leyenovou hlasovat nebude. Stejná situace má panovat i mezi liberály a socialisty, kteří pomohli jejímu zvolení v roce 2019. Von der Leyenová tak musí hledat nové spojence a „horečně“ vyjednávat.

Evropská unie má za sebou volby do europarlamentu. Průběžné výsledky už stihly otřást některými zeměmi. Francouzský prezident Emmanuel Macron se rozhodl rozpustit parlament a vypsat nové volby, v Belgii rezignuje premiér Alexandr de Croo. Posílila pravice, Ursula von der Leyenová má šanci na znovuzvolení do čela Evropské komise a výrazný výsledek si připsal vyzyvatel maďarského premiéra Viktora Orbána.

Evropa se po eurovolbách posunula doprava, Francie zažívá politické zemětřesení a německý kancléř Olaf Scholz se svou sociální demokracií (SPD) utrpěl debakl, zhodnotila německá média výsledky víkendových eurovoleb. Podle polských novinářů by nyní mohl v Evropě vzrůst vliv tamního premiéra Donalda Tuska, který v Polsku na rozdíl od stran německých a francouzských lídrů zvítězil. Média napříč Evropou i ve Spojených státech také upozorňují na vzestup populistických pravicových uskupení.

Izraelská armáda osvobodila čtyři živá rukojmí z Nusajrátu v centrální části Pásma Gazy. Tři muže a jednu ženu unesli palestinští teroristé loni 7. října z hudebního festivalu. Tiskový úřad Hamásu uvedl, že při těchto operacích zemřelo nejméně 210 Palestinců a zhruba čtyři sta dalších bylo zraněno, čísla nelze nezávisle ověřit.

Paříž chce investovat na 200 milionů eur do obnovy ukrajinské infrastruktury včetně energetiky, oznámil v pátek prezident Emmanuel Macron. Francie také vybaví a vycvičí jednu celou brigádu ukrajinské armády. Ta čítá zhruba 4500 lidí. Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj poděkoval Francii za pomoc a podporu v době těžkých bojů. Mír s Ruskem by na nynější linii fronty byl jen pauzou před další válkou, kterou by šéf Kremlu Vladimir Putin chtěl získat nová území, uvedl v projevu před poslanci francouzského parlamentu s tím, že celá Evropa se vinou Ruska ocitla ve válce, kterou Putin nesmí vyhrát.

Temné síly, proti nimž bojovali Spojenci před osmdesáti lety, jsou stejné jako ty, jimž čelí dnes. Toto poselství vyslal americký prezident Joe Biden na oslavách 80. výročí vylodění v Normandii s poukazem na ruskou agresi proti Ukrajině. V projevu před válečnými veterány ve francouzském Colleville-sur-Mer varoval, že demokracie je v největším ohrožení od druhé světové války. Slavnosti se ve čtvrtek zúčastnila řada světových státníků v čele s Emmanuelem Macronem, nescházel ani český prezident Petr Pavel.

Francouzský prezident Emmanuel Macron zahájil ve středu třídenní oslavy 80. výročí vylodění spojenců v Normandii z 6. června 1944. Šéf Elysejského paláce předsedal prvnímu ceremoniálu v Plumelecu na západě země, aby uctil památku bretaňských odbojářů a francouzských výsadkářů v britských speciálních jednotkách SAS, kteří v noci na 6. června 1944 zahájili operaci Overlord s cílem ukončit druhou světovou válku. Britský král Karel III. na ceremonii v Portsmouthu vyzdvihl odvahu a houževnatost účastníků vylodění v Normandii. Akcí se mají účastnit i americký prezident Joe Biden či ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj.

Americký prezident Joe Biden ve středu zahájil státní návštěvu Francie, kde se zúčastní oslav 80. výročí vylodění spojeneckých vojsk v Normandii. Kromě francouzského prezidenta Emmanuela Macrona se setká mimo jiné i se svým ukrajinským protějškem Volodymyrem Zelenským. Návštěva má trvat do 9. června.

S blížícími se volbami do Evropského parlamentu Moskva zintenzivňuje svou dezinformační kampaň. List The Washington Post (WP) zjistil, že proruská platforma Voice of Europe posílala krajně pravicovým politikům měsíčně až milion eur za účelem šíření ruské propagandy v pěti evropských zemích, a snažila se tak posílit postavení proruských kandidátů. Činitelé z oblasti zpravodajských služeb mluví o jedné z nejambicióznějších ruských operací, jejichž cílem je rozdělit Západ a podkopat podporu Ukrajiny. Řada ruských hoaxů se týká i klimatických opatření či lídrů EU, v šíření lží pomáhá Kremlu umělá inteligence či takzvané deepfakes. Evropský parlament se snaží bránit prostřednictvím nových legislativ.

Ukrajina může ke své obraně používat zbraně dodané Německem i proti cílům na ruském území. Vyplývá to z pátečního prohlášení mluvčího německé vlády Steffena Hebestreita, podle kterého Kyjev může zbraně k obraně nasadit v souladu s mezinárodním právem. Německý souhlas přichází nedlouho poté, co použití amerických zbraní v Rusku při obraně Charkova schválil prezident USA Joe Biden, jak napsaly agentura AP a server Politico. Některé země Evropy – například Polsko či Estonsko – žádné omezení nenastavily.

„Žijeme ve světě takového globálního nepořádku,“ soudí ministr zahraničí Jan Lipavský (Piráti) před červnovou konferencí o míru na Ukrajině, která čelí ruské agresi. Šéf tuzemské diplomacie v pořadu Interview ČT24 podotkl, že summit ukáže například postoj zemí globálního Jihu. Zároveň zmiňuje, že nedává v současném světě smysl hledat globální řešení bez Číny. Vedle toho ujistil o české podpoře Kyjeva, dodal také, že by napadená země měla mít při obraně možnost použít západní zbraně i při akcích na území Ruska.