Emmanuel Macron

Francouzský prezident Emmanuel Macron v pondělí po jednání s ukrajinským prezidentem Volodymyrem Zelenským v Paříži uvedl, že Rusko nevykazuje žádné známky ukončení agrese. Zelenskyj zdůraznil, že prioritami Ukrajiny v mírových jednáních je zachování suverenity a zajištění silných bezpečnostních záruk. V pondělí také jednali ministři obrany členských zemí EU o pomoci Ukrajině i vojenské připravenosti.

Francie od léta zavede desetiměsíční dobrovolnou vojenskou službu, která bude určena pro zájemce ve věku osmnácti a devatenácti let. Ve čtvrtek to v projevu na alpské vojenské základně ve Varces na jihovýchodě Francie oznámil francouzský prezident Emmanuel Macron. Zdůraznil, že dobrovolníci budou sloužit výhradně na území své vlasti včetně zámořských teritorií, zahraničních vojenských misí se tak účastnit nebudou.

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj v úterý řekl, že je připraven se šéfem Bílého domu Donaldem Trumpem projednat citlivé body amerického návrhu k ukončení rusko-ukrajinské války. Tohoto jednání by se podle Zelenského měli účastnit i Evropané. Trump prohlásil, že zbývá už jen několik bodů, na nichž není shoda. Analytici upozorňují, že Moskvě nestačí nejen v Ženevě revidovaná, ale ani původní, silně proruská verze plánu, a že trvá na naprostém zničení Ukrajiny jako státu.

Americký prezident Donald Trump připustil, že jeho současný plán na ukončení války na Ukrajině není jeho poslední nabídkou, informuje agentura Reuters. Šéf Bílého domu se takto vyjádřil poté, co Ukrajina a evropští spojenci USA dali najevo, že americký plán může být základem pro další jednání, ale je na něm třeba ještě dál pracovat.

Máme cestu, jak dosáhnout míru na Ukrajině, řekl americký prezident Donald Trump k americko-ruskému plánu, který by mohl vést k zastavení bojů v ruské válce na Ukrajině. Podle Trumpa si ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj návrh bude muset nechat líbit. Zelenskyj prohlásil, že nezradí zájmy své země. USA podle zdrojů Reuters Kyjevu pohrozily, že zastaví dodávky zbraní a sdílení zpravodajských informací, pokud nepřijme návrh na ukončení války.

Ukrajina koupí od Francie sto bojových letounů Rafale, oznámil v pondělí ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj po podpisu „historické“ dohody s francouzským protějškem Emmanuelem Macronem, uvedla stanice TF1 Info. Dodávky by mohly podle expertů trvat několik let.

Ve francouzském Marseille byl zastřelen Mehdi Kessaci, druhý bratr protidrogového aktivisty Amina Kessaciho. Podle vyšetřovatelů je možné, že za vraždou stojí jeden z místních gangů, které svádějí boje o území. Podle BBC se tak děje zejména ve čtvrtích s vysokým podílem přistěhovalců. Marseille, kde se vloni stalo 64 vražd, ale není jediným místem, které násilí postihlo. V reakci na rostoucí drogovou kriminalitu už ministr spravedlnosti Gérald Darmanin oznámil plán na výstavbu věznice v Amazonii.

Francouzsko-alžírský spisovatel Boualem Sansal, který dostal ve středu 12. listopadu po roce věznění v Alžírsku milost a odcestoval na léčení do Německa, zůstane ještě nejméně několik dní v Berlíně. Napsala to agentura AFP s odvoláním na informovaný zdroj. Sansal byl v Alžírsku od loňského listopadu držen ve vazbě a v červenci byl odsouzen k pěti letům vězení, protože se podle soudu provinil výroky, které údajně poškozují územní celistvost země.

Ázerbájdžánský soud ve čtvrtek poslal francouzského podnikatele Anasse Derraze na dvanáct let do vězení za přijetí úplatku od ruského oligarchy v případu, do kterého je zapleten i Alexandre Benalla, někdejší blízký spolupracovník francouzského prezidenta Emmanuela Macrona. Uvedla to agentura AFP.

Francie si ve čtvrtek připomněla deset let od teroristických útoků v klubu Bataclan a na několika místech v centru Paříže, při nichž ozbrojenci zabili 130 lidí. Na řadě míst metropole se konaly pietní akce, výstavy i koncerty. Hlavní státní ceremonie se účastnil prezident Emmanuel Macron, který přes den navštívil všechna místa útoků, k nimž se přihlásila organizace Islámský stát (IS).

Alžírsko omilostnilo a propustilo vězněného francouzsko-alžírského spisovatele Boualema Sansala, a to na žádost německého prezidenta Franka-Waltera Steinmeiera, napsala agentura AFP. Sansal byl v červenci odsouzen k pěti letům vězení, protože se podle soudu provinil výroky, které údajně poškozují územní celistvost země. Spisovatel přicestoval do Berlína, potvrdila agentuře AFP mluvčí německého prezidenta Cerstin Gammelinová.

Francouzští poslanci ve středu schválili odklad důchodové reformy z roku 2023, píší agentury AFP a Reuters. Návrh, který počítal s posunem důchodového věku z 62 na 64 let, vyvolal ve Francii v minulosti velké protesty. Právě tato nepopulární reforma schválená v roce 2023 byla jednou z vlajkových lodí druhého funkčního období prezidenta Emmanuela Macrona.

Na pražském Vítkově, v Brně i dalších městech si lidé připomněli Den válečných veteránů. Zástupci armády, politici i veřejnost vzdali hold těm, kteří sloužili ve válečných konfliktech. Veterány uctili i v zahraničí, zejména v západní Evropě a zámoří.

V brazilském městě Belém začal ve čtvrtek dvoudenní summit před klimatickou konferencí OSN COP30, která se tam bude konat od 10. do 21. listopadu. Šéf OSN António Guterres na úvod summitu vyzval zejména bohaté země k rychlejším a účinnějším krokům proti globálnímu oteplování. Brazilský prezident Luiz Inácio Lula da Silva při zahájení summitu vyzval k tomu, aby se méně peněz dávalo na války a více na ochranu životního prostředí.

Francouzský deník Libération napsal, že různé audity bezpečnostních systémů pařížského muzea Louvre odhalily závažné problémy v oblasti kybernetické bezpečnosti a že tyto problémy přetrvávaly déle než deset let. Jeden z těchto auditů, který v roce 2014 provedla francouzská národní agentura pro kybernetickou bezpečnost, například ukázal, že heslo do kamerového systému muzea bylo „Louvre“.

Sedmnáct členských zemí Evropské unie včetně Česka podepsalo deklaraci, která vyzývá ke zjednodušení unijních průmyslových regulací, rychlejší digitalizaci a investicím do umělé inteligence (AI). Na tiskové konferenci po konferenci s názvem Friends of Industry to v pondělí v Berlíně oznámila německá ministryně hospodářství Katherina Reicheová.

Za loupeží historických šperků v Louvru z 19. října jsou malí zločinci, a ne profesionálové napojení na organizovaný zločin. Řekla to v neděli rozhlasové stanici franceinfo pařížská prokurátorka Laure Beccuauová.

Francouzská policie zadržela dalších pět podezřelých v souvislosti s loupeží šperků v Louvru. Informovala o tom agentura Reuters s odkazem na francouzskou rozhlasovou stanici RTL. Skupina zlodějů převlečená za dělníky v neděli 19. října pronikla do pařížského muzea a uloupila z něj klenoty v hodnotě odhadem až přes sto milionů eur (přes 2,4 miliardy korun).

Dva muži, které francouzská policie zatkla v sobotu večer, částečně přiznali svou účast na loupeži šperků z Louvru, informovala pařížská prokurátorka Laure Beccuauová. Doplnila, že podle vyšetřování jsou zatčení muži přímo ti, kteří v neděli 19. října pronikli do muzea a odnesli z něj cenné exponáty.

Britský premiér Keir Starmer po jednání s ukrajinským prezidentem Volodymyrem Zelenským v Londýně vyzval k posílení dodávek střel dlouhého doletu pro Ukrajinu, která se od února 2022 brání otevřené ruské agresi. „Posilujeme naše programy tak, abychom Kyjevu mohli poskytnout přes pět tisíc lehkých střel,“ uvedl Starmer s tím, že Británie bude dál dodávat i dalekonosné rakety. Koalice ochotných je podle něj odhodlána jít dále než kdykoli předtím, aby zvýšila tlak na Rusko.

Pařížské muzeum Louvre zůstalo v neděli zavřené poté, co se do něj vloupali zloději a odnesli osm šperků nevyčíslitelné hodnoty. Ráno to uvedl deník Le Parisien. Francouzská ministryně kultury Rachida Datiová o loupeži informovala na sociální síti X a oznámila, že úřady zahájily vyšetřování. Podle vyšetřovatelů se jednalo o profesionální gang, který nejspíš pracoval na zakázku. Prezident Emmanuel Macron loupež večer označil za útok na francouzské kulturní dědictví.

Francouzský premiér Sébastien Lecornu v parlamentu ustál dvě hlasování o vyslovení nedůvěry vládě. První návrh předložila krajně levicová Nepodrobená Francie, krátce poté Národní shromáždění odmítlo velkou většinou i návrh krajně pravicového Národního sdružení. Informují o tom tamní média a agentura Reuters, podle níž si premiér díky odložení kontroverzní důchodové reformy zajistil při hlasování podporu některých levicových zákonodárců.

Armáda v úterý převzala vládu nad Madagaskarem a rozpustila senát spolu s ústavním soudem, zatímco sněmovna bude nadále zasedat. Nový madagaskarský vůdce, plukovník Michael Randrianirina po převratu oznámil, že si armáda moc podrží na přechodné období osmnácti měsíců až dvou let. Až poté podle něj budou volby, informuje server BBC. Ústavní soud o něco dříve Randrianirinu vyzval, aby se ujal funkce prezidenta a nové volby uspořádal do šedesáti dní, vojáci však předtím oznámili rozpuštění soudu.

Opozice v madagaskarské sněmovně zahájila proces odvolání prezidenta Andryho Rajoeliny. Ten už v neděli opustil zemi na palubě francouzského vojenského letadla a jeho funkci přebírá nový dočasný šéf Senátu. V pondělí Rajoelina prohlásil, že musel odjet na bezpečné místo, aby ochránil svůj život, napsala agentura Reuters. V projevu k národu Rajoelina neupřesnil, kde se nyní nachází.