Emmanuel Macron

Francie si připomíná deset let od atentátu na redakci satirického týdeníku Charlie Hebdo, při němž dva islamisté automatickými zbraněmi zastřelili dvanáct lidí, včetně osmi členů redakce. Francouzský prezident Emmanuel Macron a starostka Paříže Anne Hidalgová na vzpomínkové akci uctili památku obětí. Atentát šokoval zemi a rozpoutal debatu o náboženství a svobodě vyjadřování.

Šéf Bílého domu Joe Biden vyhlásil na 9. ledna den státního smutku na počest zesnulého exprezidenta Jimmyho Cartera. Ve stejný den by se měl uskutečnit i pohřeb. Podle Bidena to byl člověk zásad, víry a pokory. Zvolený prezident Donald Trump prohlásil, že Carter dělal vše pro zlepšení životů Američanů. Jako obhájce míru či lidských práv politika vyzdvihli francouzský prezident Emmanuel Macron či britský král Karel III.

Dva bývalí premiéři Élisabeth Borneová a Manuel Valls a několik staronových ministrů zasedne v nové vládě centristického francouzského premiéra Françoise Bayroua. Složení kabinetu v pondělí oznámil Elysejský palác. Křeslo ministra vnitra si udrží Bruno Retailleau, ministrem spravedlnosti se stane jeho předchůdce v resortu vnitra Gérald Darmanin.

Evropa dá příští rok dalších třicet miliard eur na podporu Ukrajiny, oznámil předseda Evropské rady António Costa. Ukrajina požaduje jasné vymezení podmínek stabilního a dlouhodobého míru s Ruskem a bezpečnostní záruky, než bude možné jednat o ukončení téměř tři roky trvající otevřené války vyvolané ruskou agresí, řekl po jednání s lídry zemí Evropské unie ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj.

Francouzský prezident Emmanuel Macron jmenoval premiérem exministra spravedlnosti a předsedu centristické strany MoDem Francoise Bayroua. Třiasedmdesátiletý politik ve funkci nahradil konzervativce Michela Barniera, který podal demisi minulý týden poté, co parlament kabinetu hlasy krajní pravice a levice vyslovil nedůvěru. Politologové se shodují, že Bayrou by mohl vyhovovat šéfce krajní pravice Marine Le Penové, čímž by si mohl zajistit dost hlasů pro svůj kabinet. Nový premiér má před sebou velkou výzvu –⁠⁠⁠⁠⁠⁠ vyvést Francii z vleklé politické krize.

Zákon o obranné politice USA (NDAA) na příští rok, který schválila Sněmovna reprezentantů, obsahuje několik důležitých ustanovení na podporu Ukrajiny, neprodlužuje však program půjček a pronájmů. Ve čtvrtek na to upozornila ukrajinská velvyslankyně ve Spojených státech Oksana Makarovová. Návrh zákona nyní čeká na schválení Senátem, které se očekává příští týden.

Budoucí hlava Spojených států vysílá rozporuplné signály o podpoře Kyjeva, který čelí ruské agresi. Zvolený prezident Donald Trump v televizním rozhovoru uvedl, že USA mohou pod jeho vedením snížit pomoc Ukrajině. O víkendu, kdy se Trump setkal v Paříži s Volodymyrem Zelenským, mluvil o přerušení bojů, mírových rozhovorech a o spravedlivém míru pro Ukrajinu. Kreml tvrdí, že se zvoleným americkým prezidentem zatím vůbec v kontaktu není. Do Kyjeva mezitím dorazil lídr německé opozice Friedrich Merz, který naopak slíbil navýšení vojenské podpory pro Ukrajinu.

Americký prezident Joe Biden mluví v souvislosti s pádem režimu syrského vládce Bašára Asada o historické příležitosti pro obyvatele Sýrie vybudovat si lepší budoucnost. Příští prezident USA Donald Trump míní, že Asad utekl, protože Rusko nemělo zájem ho dále chránit. Před cestami do Sýrie už varovala česká diplomacie a situaci komentují i tuzemští politici.

V sobotu večer se v Paříži slavnostně znovuotevřela katedrála Notre-Dame, kterou před pěti lety poničil požár. Vedle francouzského prezidenta Emmanuela Macrona na slavnost dorazila řada světových lídrů.

Příští americký prezident Donald Trump, francouzská hlava státu Emmanuel Macron a ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj se v sobotu v Paříži sešli ke třístranným rozhovorům. Schůzka podle francouzského tisku trvala asi půl hodiny a Zelenskyj a Trump pak opustili Elysejský palác.

Francouzský prezident Emmanuel Macron obdržel demisi premiéra Michela Barniera, jehož kabinetu ve středu vyslovilo nedůvěru tamní Národní shromáždění. Macron slíbil jmenovat nového premiéra v následujících dnech. V Národním shromáždění neexistuje jasná většina, situace proto podle něj vyžaduje kompromisy. Odmítl také výzvy opozice, aby odstoupil z funkce hlavy státu.

V sobotu se v Paříži znovu otevře katedrála Notre-Dame. Gotický chrám před pěti a půl lety zničil požár, na jeho opravu se složili Francouzi i lidé z celého světa. Podařilo se vybrat v přepočtu víc než 21 miliard korun. Účast na slavnosti přislíbili světoví státníci – včetně ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského, britského krále Karla III. či zvoleného amerického prezidenta Donalda Trumpa. Francie je první zemí, kterou Trump po vítězství ve volbách navštíví. Otevření katedrály budou provázet přísná bezpečnostní opatření.

Dolní komora francouzského parlamentu po týdnech sporů o rozpočet na příští rok vyslovila nedůvěru menšinové vládě premiéra Michela Barniera, který je ve funkci teprve tři měsíce. Ve druhé nejlidnatější zemi Evropské unie se tak prohlubuje politická krize navazující na letní volby, v nichž žádný z hlavních bloků nezískal většinu v Národním shromáždění. Francouzský prezident Emmanuel Macron nyní musí hledat nového premiéra, k situaci se zatím nevyjádřil a projev plánuje na čtvrtek odpoledne. Podle části levicové opozice by řešením situace bylo odstoupení prezidenta.

Evropští zemědělci dále protestují proti dohodě o volném obchodu s jihoamerickými zeměmi skupiny Mercosur – ve Francii nově i na východě země. S textem má problém také tamní vláda a další unijní státy včetně Česka. Chtějí proto vyvinout tlak na Brusel, kde se má o dohodě znovu tento měsíc jednat.

Francouzský prezident Emmanuel Macron v pátek navštívil katedrálu Notre-Dame, slavnostní otevření proběhne už za týden za přítomnosti stovek hostů z celého světa. Mezi pozvanými jsou i američtí prezidenti Joe Biden a Donald Trump. První mše pro veřejnost pak proběhne v neděli. Rekonstrukce svatostánku po ničivém požáru trvala pět a půl roku, restaurátoři se museli vrátit ke středověkým postupům, aby co nejvěrněji napodobili původní rám střechy a další části zničené památky.

Francouzský premiér Michel Barnier je v problémech. V zemi bobtná ekonomická krize a krajně pravicové Národní sdružení (RN) dává čím dál více najevo, že by mohlo podpořit levici ve vyslovení nedůvěry kabinetu kvůli návrhu státního rozpočtu na příští rok. I proto Barnier oznámil, že v něm upustí od zvýšení daně z elektřiny, ale tento krok velmi pravděpodobně situaci neuklidní. Úroky pro financování státního dluhu už totiž dosahují řecké úrovně.

Izrael od začátku příměří s teroristickým hnutím Hizballáh ze středečního rána ohlásil z jihu Libanonu několik incidentů s civilisty a také se členy hnutí. Hizballáh prohlásil, že chce pokračovat v boji proti židovskému státu a nadále podporovat Palestince. Izraelská armáda také informovala, že žádné její jednotky se zatím z jihu země nestáhly. Dohoda o příměří vstoupila v platnost více než po roce přeshraničního ostřelování a dvou měsících otevřené války mezi Izraelem a Hizballáhem.

V polovině listopadu byl v Alžírsku zatčen spisovatel Boualem Sansal. Francouzsky píšící Alžířan je hlasitým kritikem náboženského fundamentalismu a autoritářství a je znám jako bojovník za svobodu projevu. Na vysvětlení situace a spisovatelovo propuštění apeluje řada literátů i francouzský prezident Emmanuel Macron.

Evropští lídři, Čína i země regionu vítají příměří mezi Izraelem a libanonským hnutím Hizballáh, které ve středu vstoupilo v platnost. Někteří, například francouzský prezident Emmanuel Macron, vyjádřili také naději, že toto příměří otevře cestu k dohodě o klidu zbraní i v Pásmu Gazy. Německý kancléř Olaf Scholz vyzval k dodržování podmínek, ministryně zahraničí Annalena Baerbocková označila příměří za „paprsek“ naděje pro celý region.

Izraelský bezpečnostní kabinet v úterý večer schválil dohodu o příměří s libanonským hnutím Hizballáh. Prohlásil to izraelský premiér Benjamin Netanjahu, podle něhož izraelská armáda rázně odpoví na jakékoli porušení chystaného klidu zbraní ze strany Hizballáhu. Dohoda podle amerického prezidenta Joea Bidena začne platit ve středu ve 4:00 místního času (3:00 SEČ).

Izrael a libanonské militantní hnutí Hizballáh jsou blízko dohodě o příměří, podle některých zdrojů se už dohodly. Izraelský bezpečnostní kabinet se má sejít v úterý odpoledne, aby dohodu schválil, tvrdí izraelská i světová média. Deník Ha'arec s odvoláním na arabský deník Aš-Šark al-Avsat napsal, že šedesátidenní příměří v Libanonu vyhlásí v úterý prezidenti Spojených států a Francie Joe Biden a Emmanuel Macron. Hizballáh a Izrael jednají nepřímo, místo Hizballáhu vede jednání o americkém návrhu předseda libanonského parlamentu Nabíh Barrí.

Evropské země si připomněly Den válečných veteránů – svátek, jenž slouží jako připomínka příměří, které 11. listopadu 1918 ukončilo první světovou válku. Velké vzpomínkové akce proběhly tradičně v centru Paříže. Symbolicky se na nich setkali francouzský prezident Emmanuel Macron a britský premiér Keir Starmer.

Až třicet Izraelců utrpělo zranění při potyčkách fotbalových fanoušků v Amsterdamu po čtvrtečním utkání Maccabi Tel Aviv s Ajaxem. Pět z nich bylo hospitalizováno, policie během noci zadržela 62 lidí. Násilí tvrdě odsoudili nizozemský premiér Dick Schoof i šéf nejsilnější strany Geert Wilders. Izraelský premiér Benjamin Netanjahu po „děsivém incidentu“ požaduje zákrok nizozemských úřadů proti útočníkům. Do Amsterdamu se urychleně vydá šéf izraelské diplomacie Gideon Saar.

Politici z celého světa gratulují republikánovi Donaldu Trumpovi, který podle projekcí zvítězil v amerických prezidentských volbách. Evropští státníci mluví o další spolupráci s Washingtonem, zaznívají ale i výzvy k tomu, aby starý kontinent začal usilovně pracovat na své obraně. Čína apeluje na vzájemný respekt, Kreml přislíbil možnost dialogu a Kyjev doufá, že Trumpova politika „síly“ přispěje k míru.