Emmanuel Macron

Ukrajina přijímá americký návrh na třicetidenní plné příměří v bojích s Ruskem, uvedl v úterý prezident Volodymyr Zelenskyj na Telegramu. Reagoval na výsledky úterního jednání americké a ukrajinské delegace v saúdské Džiddě. Americký prezident Donald Trump doufá, že příměří mezi Ukrajinci a Rusy nastane v příštích dnech. Ještě tento týden chce hovořit s ruským vládcem Vladimirem Putinem.

Paříž otevře debatu o rozšíření francouzského jaderného deštníku na evropské partnery, řekl v televizním projevu k národu francouzský prezident Emmanuel Macron. Dodal, že konečné rozhodnutí o použití jaderných zbraní zůstane pouze v rukou francouzské hlavy státu. Macron v projevu také zmínil, že je třeba se připravit na to, že se Spojené státy rozhodnou pro cla na evropské zboží, jak už to učinily vůči Kanadě a Mexiku.

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj v noci na pondělí prohlásil, že nebylo dne, kdy by Ukrajina necítila vděčnost vůči Spojeným státům za jejich podporu, a přislíbil, že bude vyvíjeno další diplomatické úsilí k dosažení jednoty s USA. Vztahy mezi oběma zeměmi poznamenala páteční hádka mezi Zelenským a jeho americkým protějškem Donaldem Trumpem v Bílém domě. Zelenskyj v noci na pondělí také uvedl, že dohoda s Ruskem je ještě velmi daleko, za což ho Trump opět kritizoval.

Roztržka v Bílém domě mezi americkým prezidentem Donaldem Trumpem a ukrajinským protějškem Volodymyrem Zelenským rezonuje v Ruskem napadené zemi. Mezi vojáky má dle ukrajinských médií Zelenskyj podporu. „Jsem velmi zklamaný Trumpem i Spojenými státy. Rovnou můžou vyjádřit podporu Putinovi,“ nechal se slyšet jeden z nich. Ukrajinští podnikatelé nepanikaří, obchodní vztahy podle nich zůstávají odolné.

Francouzský prezident Emmanuel Macron a britský premiér Keir Starmer navrhují mezi Ukrajinou a Ruskem měsíční příměří. Vztahovalo by se na moře, vzdušný prostor a energetickou soustavu. V neděli večer po skončení summitu o Ukrajině v Londýně to napsal francouzský list Le Figaro. Toto měsíční omezené příměří by pak podle Macrona otevřelo cestu k další fázi klidu zbraní, kdy by na mírové ujednání dohlížely zahraniční jednotky.

Několik zemí naznačilo, že chtějí být součástí evropského plánu pro Ukrajinu, řekl po skončení londýnského summitu o Ukrajině britský premiér Keir Starmer. Již není čas na další řeči, je čas jednat, uvedl premiér a oznámil novou dohodu s Kyjevem ve výši 1,6 miliardy liber (téměř 50 miliard korun). Předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová uvedla, že Evropa naléhavě potřebuje zbrojit. Generální tajemník NATO Mark Rutte rozhovory označil za „velmi pozitivní“. Přítomni byli zástupci více než desítky zemí, Česko na jednání zastupoval premiér Petr Fiala (ODS).

O ukončení války vedené Ruskem proti Ukrajině spravedlivým mírem hovořili v sobotu večer ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj s britským premiérem Keirem Starmerem v jeho sídle v Downing Street. Schůzka se konala den po roztržce Zelenského s americkým prezidentem Donaldem Trumpem v Bílém domě. U příležitosti setkání podepsaly Londýn a Kyjev smlouvu o půjčce, jež má podpořit obranyschopnost Ruskem napadené země.

Šéf Severoatlantické aliance Mark Rutte řekl ukrajinskému prezidentovi Volodymyru Zelenskému, že musí najít způsob, jak napravit vztahy s hlavou Spojených států Donaldem Trumpem. Páteční roztržku Trumpa se Zelenským označil podle agentury Reuters za nešťastnou. Po hádce v Bílém domě vyjádřila řada státníků podporu Ukrajině, někteří odsoudili jednání Trumpa a viceprezidenta JD Vance. Zelenskyj v sobotu uvedl, že Ukrajina je připravena podepsat ekonomickou dohodu, na které se měli lídři v pátek domluvit.

Podporu Ukrajině dali najevo francouzský prezident Emmanuel Macron, předseda polské vlády Donald Tusk i český prezident Petr Pavel. Učinili tak krátce poté, co schůzka prezidentů USA a Ukrajiny Donalda Trumpa a Volodymyra Zelenského skončila v Bílém domě předčasně po veřejné roztržce před novináři. Trumpovo chování zkritizovali vicepremiér Vít Rakušan (STAN) či šéfka sněmovny Markéta Pekarová Adamová (TOP 09).

Izraelská armáda převzala těla dalších čtyř rukojmí, která předtím palestinské teroristické hnutí Hamás předalo zástupcům Červeného kříže v Pásmu Gazy. Všechna těla už byla identifikována. Do Ramalláhu na Izraelem okupovaném Západním břehu Jordánu mezitím dorazil konvoj s desítkami palestinských vězňů, které Jeruzalém v rámci dohody propustil. Jde o poslední výměnu v rámci první fáze příměří.

Francie je připravená nahradit Američany, pokud by stáhli svůj jaderný arzenál z Německa, napsal britský server The Telegraph (TT) s odkazem na anonymní zdroj z nejvyšších pater francouzské politiky. USA mají v Evropě sto tisíc vojáků a stovku jaderných pum B-61. Kromě nich mají na kontinentu atomové zbraně už jen Londýn a Paříž.

Europoslanec Alexandr Vondra (ODS) si myslí, že ruský vůdce Vladimir Putin musí být doveden k jednání o míru na Ukrajině. Jde však o to, aby tato země přežila jako suverénní stát na území, které dnes ovládá, sdělil v Interview ČT24. Vyjádřil se i k účasti na konferenci amerických konzervativců, kde si prý politici chodili pro potlesk, když mohli říct „něco nehezkého“ o Evropě.

Některé evropské země jsou připraveny po případném podpisu mírové smlouvy s Ruskem vyslat na Ukrajinu mírové síly jako bezpečnostní záruku, řekl v pondělí francouzský prezident Emmanuel Macron v Bílém domě, kde se setkal s americkým prezidentem Donaldem Trumpem. Ten řekl, že Moskva by takový model akceptovala, Rusko to ale dříve odmítlo. Macron zopakoval, že cílem Francie je vybudovat na Ukrajině stabilní a dlouhodobý mír. Ukrajina musí být zapojena do rozhovorů o konci ruské války, dodal Macron.

Konzervativní unie CDU/CSU zvítězila proto, že Němci chtějí změnu a ta teď musí nastat, jinak bude krajně pravicová Alternativa pro Německo (AfD) ještě silnější, napsal deník Frankfurter Allgemeine Zeitung (FAZ). Německé listy se ale shodují na potřebě rychlého vzniku nové vlády, a to i vzhledem k mezinárodnímu kontextu, kdy se Spojené státy odklánějí od Evropy.

Jeden člověk přišel o život a dva městští strážníci utrpěli vážná zranění při útoku nožem v Mylhúzách na východě Francie. Sedmatřicetiletý podezřelý z útoku, který se stal při demonstraci, byl zařazen do databáze zaměřené na prevenci radikalizace a terorismu, napsala agentura AFP s odvoláním na prokuraturu. Prezident Emmanuel Macron pak jednoznačně hovořil o islamistickém teroristickém útoku, podle ministra vnitra Bruna Retailleaua však roli sehrálo zřejmě i špatné duševní zdraví útočníka.

Velká Británie se ujala iniciativy ohledně zajištění bezpečnostních záruk pro Kyjev po případném uzavření dohody o klidu zbraní. Premiér Keir Starmer představí USA plán na vyslání třiceti tisíc evropských vojáků na Ukrajinu v rámci mírové mise, píše Telegraph. Britové mají Rusko za hrozbu od špionážních kauz z dob studené války a otrav bývalých ruských agentů na britské půdě. Londýn se navíc poučil z neúspěšné politiky appeasementu, která ve 30. letech posílila Adolfa Hitlera.

Francouzský prezident Emmanuel Macron svolal na středu do Paříže další jednání o Ukrajině a evropské bezpečnosti. Oproti pondělní schůzce tentokrát pozval i další země z Evropské unie a NATO, mimo jiné Českou republiku, pobaltské a skandinávské státy či Kanadu. Za Česko se přes videohovor zúčastnil premiér Petr Fiala (ODS). Pokud máme být bráni vážně, musíme být silnější ekonomicky i vojensky, zmínil.

Mír na Ukrajině nelze bez Ruskem napadené země dohodnout, řekl v Událostech, komentářích v reakci na jednání zástupců Spojených států a Moskvy v Rijádu poradce prezidenta Petra Pavla a bývalý velvyslanec v Rusku a Spojených státech Petr Kolář. „Mně se zdá, jako by Trumpova administrativa, kromě toho, že chce učinit Ameriku opět velkou, se také snažila udělat opět velké Rusko,“ uvedl. Bývalý vedoucí Kanceláře prezidenta republiky a ředitel Institutu Václava Klause Jiří Weigl je rád, že existuje iniciativa, které se americký prezident Donald Trump chytil a snaží se válku ukončit.

Německý kancléř Olaf Scholz po schůzce lídrů evropských zemí v Paříži řekl, že nyní považuje za velmi nevhodné jednat o vyslání vojáků na Ukrajinu. Ruskem napadenou zemi je ale podle něj nutné dál podporovat. Účastníci jednání se podle polského premiéra Donalda Tuska shodli, že Evropa musí zvýšit své vojenské schopnosti i výdaje na obranu.

Poradce amerického prezidenta Donalda Trumpa pro národní bezpečnost Michael Waltz a prezidentův zmocněnec pro Blízký východ Steve Witkoff míří do Saúdské Arábie k přípravám jednání o ukončení ruské války na Ukrajině. USA zřejmě nejdříve chtějí jednat samostatně s Ruskem, pak samostatně s Ukrajinou a poté vést společné rozhovory. Spojené státy se také ptají svých evropských spojenců, co by od Washingtonu potřebovali ohledně bezpečnostních záruk pro Ukrajinu.

Vysoce postavení představitelé USA a Ruska se příští týden sejdou v Saúdské Arábii, aby připravili půdu pro potenciální summit prezidentů obou zemí, jenž by se mohl konat už koncem února. Jeho tématem má být ukončení ruské války proti Ukrajině. S odvoláním na zdroje obeznámené se situací to napsala agentura Bloomberg. Polský ministr zahraničí Radoslaw Sikorski mezitím oznámil, že francouzský prezident Emmanuel Macron na pondělí pozval evropské lídry na schůzku do Paříže. Podle AFP schůzku ještě Macronův úřad nepotvrdil.

Jestliže Rusko nebude souhlasit s mírovou dohodou, která Ukrajině zajistí dlouhodobou nezávislost, mohou proti němu Spojené státy použít ekonomické i vojenské formy nátlaku, sdělil listu The Wall Street Journal (WSJ) americký viceprezident JD Vance. Mluvčí Kremlu Dmitrij Peskov americkou stranu poprosil, aby svůj výrok vysvětlila.

V Paříži se sešli představitelé Západu, arabských států i mezinárodních humanitárních organizací, aby společně debatovali o budoucnosti post-asadovské Sýrie, která čelí řadě problémů. Francouzi k jednání přizvali také nového ministra zahraničí zmíněné země Asaada Šibáního, jenž absolvoval svou první cestu do Evropy v roli vrcholného vládního představitele. OSN odhaduje, že Sýrie potřebuje na obnovu po čtrnáctiletém konfliktu nejméně 250 miliard dolarů.

Evropská unie hodlá iniciovat investice do rozvoje umělé inteligence (AI) v hodnotě 200 miliard eur (zhruba pět bilionů korun). Na summitu v Paříži to oznámila předsedkyně Evropské komise (EK) Ursula von der Leyenová. Umělá inteligence podle ní může přispět mimo jiné ke zvýšení konkurenceschopnosti. Na šest desítek zemí včetně Česka podepsalo na summitu deklaraci o AI. USA a Velká Británie ale chybí.