Emmanuel Macron strana 2 z 5

Stovky rozzlobených francouzských zemědělců předčasně vtrhly do areálu zemědělského veletrhu v Paříži, kam jen chvíli poté dorazil prezident Emmanuel Macron. Informovala o tom agentura AFP, podle které na místě ráno panovala napjatá atmosféra, Macronovi se ale nakonec podařilo výstavu s několikahodinovým zpožděním slavnostně zahájit.

K zemědělským protestům se ve čtvrtek připojili vedle těch českých také někteří farmáři z Polska, Maďarska a Slovenska. Protestní akce byly mířeny proti agrární politice EU či přílišné byrokracii. Například slovenští zemědělci dopoledne vyjeli s traktory na protestní jízdu po silnicích v celé zemi.

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj podepsal v Paříži klíčovou bezpečnostní dohodu, jež Kyjevu garantuje dlouhodobou vojenskou i ekonomickou pomoc ze strany Francie. Ta přislíbila Ukrajině další až tři miliardy eur v rámci pomoci proti ruské agresi. Šéf Elysejského paláce při této příležitosti prohlásil, že Ukrajinci mají jeho obdiv za svou vytrvalost a odhodlání. Rusko podle něj prohrává. Zelenskyj už předtím podepsal v Berlíně podobnou bezpečnostní smlouvu s německým kancléřem Olafem Scholzem.

Rusko se chová ke svým občanům stejně jako ve své zahraniční politice, proměnilo se v násilnický stát, který zabíjí lidi snící o lepší budoucnosti, okomentoval ministr zahraničních věcí Jan Lipavský (Piráti) zprávu o smrti ruského opozičního politika Alexeje Navalného ve vězeňském táboře. Kritické reakce na adresu režimu ruského diktátora Vladimira Putina přicházejí i ze světa. Za smrt Navalného je zodpovědný Putin, prohlásil například americký prezident Joe Biden.

Francouzský prezident Emmanuel Macron navštíví Česko. Šéf Elysejského paláce dorazí do Prahy 5. března. České televizi to potvrdil český velvyslanec ve Francii Michel Fleischmann. V prosinci český prezident Petr Pavel navštívil Paříž. Se svým francouzským protějškem hovořili mimo jiné o jaderné energetice i podpoře Ukrajiny. Oba státníci také potvrdili, že Česko a Francie mají vynikající vztahy.

Francouzský prezident Emmanuel Macron, politici, spisovatelé, diplomati i veřejnost na nádvoří pařížské Invalidovny společně uctili památku 42 francouzských občanů zabitých během útoku Hamásu na jih Izraele 7. října. Macron o útoku hovořil jako o největším antisemitském masakru tohoto století a slíbil usilovat o záchranu tří pohřešovaných spoluobčanů, kteří jsou pravděpodobně rukojmími Hamásu. Pietu živě přenášela francouzská média.

V mnoha zemích Evropy se naskýtají v poslední době podobné pohledy na nespokojené farmáře jedoucí v kolonách traktorů do velkých měst, kde protestují proti podmínkám v zemědělství. Takto se ve čtvrtek shromáždili u Evropského parlamentu v Bruselu, ale přidávají vrásky na čele i představitelům ve Francii, Portugalsku, Polsku, Rumunsku nebo Lotyšsku. Stížnosti farmářů přitom znějí velmi podobně: náklady a daně, extrémní počasí, levný dovoz nebo byrokracie. Francouzský prezident Emmanuel Macron jim dal ve čtvrtek za pravdu: evropský zemědělský sektor podle něj potřebuje hluboce změnit svá pravidla. Tématu se budou věnovat i páteční Události, komentáře s ministrem zemědělství Markem Výborným (KDU-ČSL), europoslancem Martinem Hlaváčkem (ANO) a agrárním analytikem Petrem Havlem.

Francouzská Ústavní rada, která v zemi zastává funkci nejvyššího soudu, rozhodla, že některé části nového imigračního zákona jsou v rozporu s ústavou a musí být zrušeny. Parlament zákon schválil už v prosinci, prezident Emmanuel Macron jej ale ihned nepodepsal. Vláda si totiž nebyla jistá, zda text v několika bodech není v rozporu s ústavou, a dala jej k posouzení právě Ústavní radě. Ta rozhodla o zrušení hned 32 článků z celkem 86.

Západ po zklamání z nepříliš úspěšné ukrajinské protiofenzivy opět řeší, jak nejlépe vojensky podpořit Kyjev. V čele iniciativy stanula Francie, která slíbila zaplatit výrobu dalších dvanácti samohybných houfnic Caesar a měsíčně posílat Ukrajině tisíce granátů a padesát přesně naváděných střel vzduch-země A2SM. V rámci nové bezpečnostní smlouvy by měl Kyjev obdržet od Francie i čtyřicet raket dlouhého doletu Scalp a stovky bomb. Paříž navíc slibuje, že v tomto roce vycvičí až devět tisíc ukrajinských vojáků.

Ve svém programovém prohlášení po jmenování nové vlády slíbil francouzský premiér Gabriel Attal jednotné školní uniformy, podporu porodnosti, nižší daně, boj proti radikálnímu islamismu i třeba větší pořádek ve francouzských městech. Odvaha, aktivní přístup a efektivita, řekl Macron o nové vládě.

Francouzský prezident Emmanuel Macron jmenoval premiérem dosavadního ministra školství Gabriela Attala a pověřil ho sestavením vlády. Informaci médií potvrdil Elysejský palác. Čtyřiatřicetiletý Attal působil v minulosti mimo jiné i jako mluvčí vlády. V čele kabinetu nahradí Élisabeth Borneovovu, která v pondělí rezignovala. Svému nástupci již v pařížském paláci Matignon moc formálně předala.

Francouzská premiérka Élisabeth Borneová v pondělí rezignovala na funkci. Prezident Emmanuel Macron, který o chystaných změnách v kabinetu hovořil už koncem loňského roku, její demisi přijal, informují tiskové agentury. Borneová povede kabinet v demisi až do jmenování nového předsedy vlády. Podle agentury AFP se jako o možném budoucím premiérovi nejčastěji hovoří o 34letém ministru školství Gabrielu Attalovi.

Prezident Petr Pavel ve čtvrtek s francouzskou premiérkou Élisabeth Borneovou hovořil o tendru na dostavbu jaderných reaktorů nebo o migrační problematice. Pavel to uvedl po jednání s předsedkyní vlády v Paříži před budovou Národního shromáždění, kde se setkal s jeho předsedkyní Yaël Braunovou-Pivetovou. Francouzský prezident Emmanuel Macron se podle Pavla chystá příští rok navštívit Česko.

Praha se s Paříží shoduje nejen v otázkách ruské invaze na Ukrajině a situace na Blízkém východě, ale i ohledně rozšiřování Evropské unie, prohlásil český prezident Petr Pavel po setkání se svým francouzským protějškem Emmanuelem Macronem. Vzájemné vztahy jsou podle něj na vysoké úrovni. Na programu jednání byla i spolupráce v oblastech energetiky, kultury nebo vědy.

Francouzský parlament schválil nový imigrační zákon. Legislativa zpřísní určitá pravidla, omezí třeba sociální dávky cizincům. Informovala o tom agentura Reuters, podle níž normu definitivně schválilo Národní shromáždění i Senát. Přísnější pravidla vyvolala znepokojení mezi některými levicověji smýšlejícími zákonodárci, tamní vláda musela navíc hledat podporu u pravicových stran, i za cenu ústupků. Francouzská média spekulují, že někteří ministři hodlají podat demisi, podotýká Reuters.

Summit zemí Evropské unie se kvůli maďarskému vetu neshodl na další finanční podpoře pro Ukrajinu. Evropská komise chce do příští mimořádné vrcholné schůzky připravit řešení, které dalšímu krachu jednání zabrání. V pátek to po dvoudenním setkání lídrů unijních zemí prohlásila předsedkyně Komise Ursula von der Leyenová. Podle šéfa Evropské rady Charlese Michela se summit sejde brzy po začátku nového roku.

Summit EU rozhodl o zahájení přístupových rozhovorů s Ukrajinou a Moldavskem, oznámil předseda Evropské rady Charles Michel. Prezidenti a premiéři zemí EU také podpořili udělení kandidátského statusu Gruzii. Otevření přístupových rozhovorů se zemí, která se brání ozbrojené ruské agresi, přitom ještě ráno odmítal maďarský premiér Viktor Orbán. Ten podle médií odešel při rozhodování o Ukrajině z jednacího sálu.

Je to dobrá zpráva pro celý svět, komentovala předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová středeční dohodu o odklonu od fosilních paliv na závěr klimatické konference COP28 v Dubaji. Jedná se o konec fosilní éry, řekl eurokomisař pro klima Wopke Hoekstra. Výsledek komentovali i český ministr životního prostředí Petr Hladík (KDU-ČSL) a další čeští i světoví politici. Na společném cíli se shodli zástupci téměř 200 zemí světa, připomněl předseda konference Sultán Džábir.

Dolní komora francouzského parlamentu v pondělí v poměrně těsném hlasování nečekaně odmítla vládní návrh zákona o přistěhovalectví. Vůbec o něm ani nezahájila debatu. Proti návrhu se společně postavili poslanci levicových, pravicových i krajně pravicových stran, což na francouzské politické scéně není obvyklé. Návrh podpořilo 265 poslanců Národního shromáždění, proti jich bylo 270. Média odmítnutí interpretují jako těžkou ránu pro prezidenta Emmanuela Macrona.

Český prezident Petr Pavel se dostal na seznam 28 nejvlivnějších osobností, které budou podle bruselského webu Politico spoluurčovat charakter Evropy v roce 2024. Redakce serveru jej označila za výrazného „jestřába“ ve vztahu k Rusku a Číně, který jednoznačně podporuje Ukrajinu a volá po rozšíření NATO. Vůbec nejvlivnější osobností bude podle webu příští rok pravděpodobný nový polský premiér Donald Tusk, který chce napravit pošramocené vztahy své země s Evropskou unií.

Jedenáct rukojmí, která v pondělí propustilo teroristické palestinské hnutí Hamás, dorazilo s pomocí pracovníků Červeného kříže do Izraele, píše agentura Reuters. Izrael a Hamás se také dohodly na dvoudenním prodloužení příměří v Pásmu Gazy, oznámilo katarské ministerstvo zahraničí. Hamás dohodu o prodloužení klidu zbraní podle agentury Reuters také potvrdil. Podle palestinského hnutí se novou dohodu podařilo vyjednat za zprostředkování Kataru a Egypta. Pravidla podle teroristické skupiny platí stejná jako při dosavadním příměří.

Útoky na francouzské radnice jsou jedním z hlavních témat začínajícího kongresu starostů v Paříži. Jen letos bylo citelně poškozeno několik stovek budov, některé radnice dokonce při nedávných nepokojích vyhořely. Roste i počet hrozeb adresovaných samotným komunálním politikům a jejich rodinným příslušníkům.

Severozápad Francie sužují následky rozsáhlých záplav. Řada vesnic zůstává pod vodou, na mnoha místech jsou přerušeny dodávky elektřiny, tři sta škol je zavřených. Oblast navštívil i prezident Emmanuel Macron se slibem výrazné pomoci.

Izraelský ministr obrany Joav Galant v pondělí prohlásil, že Hamás ztratil kontrolu nad Pásmem Gazy. Podle Galanta není teroristické hnutí schopné zastavit postup izraelských sil, které se posouvají ve všech směrech. Problematická je situace v tamních nemocnicích. Podle Mezinárodní zdravotnické organizace už drtivá většina zdravotnických zařízení na severu oblasti nefunguje. Jeruzalém tvrdí, že nadále ponechává otevřené cesty pro evakuaci civilistů. Ve válečné situaci není možné tvrzení jednotlivých stran ověřit. Americký prezident Joe Biden uvedl, že největší nemocnici v Pásmu Gazy je potřeba chránit.