Teroristé z Hamásu jsou prý ochotni předat všechna izraelská rukojmí, jak navrhuje plán amerického prezidenta Donalda Trumpa. O detailech chtějí teroristé ještě jednat, stojí podle médií v odpovědi hnutí. Hamás je také prý ochoten předat vládu v Pásmu Gazy palestinské technokratické vládě, zbraní se ale nevzdá, dokud neskončí okupace. O ostatních bodech chce jednat s dalšími palestinskými stranami. Šéf Bílého domu je na základě vyjádření Hamásu „přesvědčen, že toto uskupení je připravené na trvalý mír“. Izrael se připravuje na okamžité provedení první fáze Trumpova plánu na osvobození všech rukojmí.
Hamás podle textu, který citují média, „oznamuje svůj souhlas s předáním všech izraelských rukojmí, živých i mrtvých, podle vzorce na výměnu obsaženého v návrhu prezidenta Trumpa“. „Hnutí uvádí, že je připravené okamžitě začít rozhovory skrze zprostředkovatele a tak projednat detaily,“ uvedlo hnutí v odpovědi, kterou podle webu katarské stanice al-Džazíra zveřejnilo na svém kanále na komunikační platformě Telegram.
Předání všech izraelských rukojmí do 72 hodin, jak vyžaduje Trumpův plán, je však podle vyjádření vysokého představitele Hamásu pro stanici al-Džazíra „teoretické a nerealistické“.
Kancelář izraelského premiéra Benjamina Netanjahua podle agentury AFP uvedla, že se židovský stát připravuje na okamžité provedení první fáze Trumpova plánu na osvobození všech rukojmí. „Nadále budeme plně spolupracovat s prezidentem a jeho týmem na ukončení války v souladu s principy stanovenými Izraelem, které jsou v souladu s vizí prezidenta Trumpa,“ cituje AFP z prohlášení úřadu. Netanjahu Trumpův dvacetibodový plán podpořil již po pondělní schůzce v Bílém domě.
Reakce na další body dohody
Hamás tvrdí, že je ochotný předat vládu v Pásmu Gazy technokratické vládě, jak navrhuje Trump, „na základě palestinského národního konsensu a podpory arabských a islámských zemí“. O ostatních bodech o budoucnosti Pásma Gazy chce Hamás jednat s dalšími palestinskými skupinami s tím, že k těmto rozhovorům bude přistupovat odpovědně.
Představitel Hamásu Abú Marzúk řekl al-Džazíře, že Hamás se nevzdá zbraní, bude ale jednat o všech otázkách týkajících se hnutí – a to včetně svého vyzbrojení. Otázky týkající se budoucnosti Pásma Gazy by podle něj měly být projednány v rámci palestinských struktur, jejichž součástí bude i Hamás.
„O kapitulaci mluvit zatím nelze, protože ta by znamenala, že by se Hamás vzdal boje, rozpustil vojenské struktury a vzdal účast na případné budoucí vládě. Pokud by na to teroristické hnutí Hamás přistoupilo, znamenalo by to ztrátu jeho identity,“ sdělil zpravodaj ČT v Turecku Andreas Papadopulos, podle nějž jde ze strany Hamásu o „vynucený ústupek“.
Je otázkou, jak si USA odpověď vyloží
Americký prezident Trump je na základě vyjádření teroristického hnutí Hamás přesvědčen, že toto uskupení je připravené na trvalý mír. „Izrael musí okamžitě přestat s bombardováním Gazy, abychom odtamtud bezpečně a rychle mohli dostat rukojmí! Zatím je to moc nebezpečné,“ napsal. Už se podle něj jedná o detailech. „Tohle není jen o Gaze, tohle je o dlouho hledaném míru na Blízkém východě,“ dodal.
Trump předtím řekl, že Hamás musí přijmout jeho mírový plán pro Pásmo Gazy do nedělních 18:00 washingtonského času (půlnoc z neděle na pondělí SELČ). Pokud se tak nestane, palestinská organizace podle něj zažije peklo.
Trumpův plán nepočítá s tím, že by Hamás měl v budoucnosti Pásma Gazy nějakou roli. Dokument navrhuje plné odzbrojení palestinského území a ustanovení technokratické palestinské vlády bez účasti stran. Na ni by dohlížela mezinárodní rada vedená samotným Trumpem.
V Pásmu Gazy by měla působit Mezinárodní stabilizační síla, na jejímž ustanovení by USA spolupracovaly s arabskými zeměmi. Postupně by nahradila izraelskou armádu. Členové Hamásu, kteří by s novým pořádkem souhlasili a složili zbraně, by mohli zůstat v Pásmu Gazy; ostatní by měli odejít do vyhnanství do zemí, které je budou ochotné přijmout.
Zpravodaj ČT ve Spojených státech Václav Černohorský k Trumpovu dřívějšímu prohlášení uvedl, že americký prezident o jednání stojí, ovšem chce jednat jak o detailech dohody, tak o budoucnosti Gazy. Trumpův návrh předjímá, že by Pásmo Gazy spravovala „hluboce reformovaná Palestinská samospráva“.
Bílý dům avizoval, že by v čele Gazy měl být přechodný mírový výbor, v jehož čele by měl zasednout právě americký prezident, součástí orgánu by měl být také někdejší britský premiér Tony Blair. Marzúk pro al-Džazíru však uvedl, že Hamás Blaira neakceptuje. Dle jeho vyjádření někdejší britský ministerský předseda „zničil Irák“.
Analytik vidí „průlom v jednání“
Podle politického a kulturního geografa z Ostravské univerzity Vladimíra Baara se zdá, že nynější krok Hamásu je „průlom v jednáních o míru v Gaze“. Podotknul však, že se pořád nedá vyloučit, že „skupina Hamásovců, která je v Gaze, raději nakonec zvolí mučednickou smrt“. Její velitel Hadád údajně označil smlouvu navrženou Trumpem jako nevýhodnou pro Hamás.
„I teď vidíme ze strany Hamásu snahu získat ještě nějaká jednání a využít toho, že je ze světové veřejnosti tlak na Izrael, aby všechno ukončil,“ pokračoval.
Baar také souhlasil s tím, že představitelé muslimských zemí, kteří jednání zprostředkovávají, jsou ze situace „unavení“. Je to dle něj proto, že tyto země prý vidí, že „Hamás nemá šanci přežít všechny tlaky“. Také tyto země prý touží po tom, aby na Blízkém východě byl klid, otázkou je také podoba další správy Palestiny. „To je na velmi dlouhé roky vyjednávání,“ dodal.
„Není to plán, jak urovnat vztahy mezi Izraelem a Palestinci, týká se to pouze problému, který máme v tuto chvíli v Gaze,“ uvedl v analýze ve vysílání ČT24 politický geograf Libor Jelen z Přírodovědecké fakulty Univerzity Karlovy. „Což je samozřejmě dobře, že se to – doufejme – blíží ke konci, protože humanitární situace je opravdu katastrofická,“ dodal s tím, že řešení vypadalo dlouho bezvýchodně.
„Problém máme i na Západním břehu, není tam spousta řešených otázek, které jsou mezi Izraelem a Palestinou, jako je například status Jeruzaléma, návrat palestinských uprchlíků, hranice a podobně,“ pokračoval. U dvaceti bodů, které obsahuje navržená mírová dohoda, prý není zřejmé, co se stane, když se body nepodaří implementovat, nebo je někdo bude porušovat, případně kdo za to ponese zodpovědnost. „To vidím nejméně čitelné,“ usoudil.
Nynější dohoda je dle něj prvním krokem k tomu, aby se „něco dále měnilo“. „Aktéři, kteří v regionu jsou, mají velký zájem o stabilitu. Vidíme to dlouhodobě – ať už to byly normalizační vztahy mezi arabskými státy a Izraelem,“ pokračoval. Zdůraznil i pozici Sýrie, jejíž nové vedení se snaží o normalizaci vztahů s židovským státem.
