Hamás dle Reuters souhlasí s předáním všech rukojmí

Nahrávám video

Teroristé z Hamásu jsou prý ochotni předat všechna izraelská rukojmí, jak navrhuje plán amerického prezidenta Donalda Trumpa. O detailech chtějí teroristé ještě jednat, stojí podle médií v odpovědi hnutí. Hamás je také prý ochoten předat vládu v Pásmu Gazy palestinské technokratické vládě, zbraní se ale nevzdá, dokud neskončí okupace. O ostatních bodech chce jednat s dalšími palestinskými stranami. Šéf Bílého domu je na základě vyjádření Hamásu „přesvědčen, že toto uskupení je připravené na trvalý mír“. Izrael se připravuje na okamžité provedení první fáze Trumpova plánu na osvobození všech rukojmí.

Hamás podle textu, který citují média, „oznamuje svůj souhlas s předáním všech izraelských rukojmí, živých i mrtvých, podle vzorce na výměnu obsaženého v návrhu prezidenta Trumpa“. „Hnutí uvádí, že je připravené okamžitě začít rozhovory skrze zprostředkovatele a tak projednat detaily,“ uvedlo hnutí v odpovědi, kterou podle webu katarské stanice al-Džazíra zveřejnilo na svém kanále na komunikační platformě Telegram.

Předání všech izraelských rukojmí do 72 hodin, jak vyžaduje Trumpův plán, je však podle vyjádření vysokého představitele Hamásu pro stanici al-Džazíra „teoretické a nerealistické“.

Kancelář izraelského premiéra Benjamina Netanjahua podle agentury AFP uvedla, že se židovský stát připravuje na okamžité provedení první fáze Trumpova plánu na osvobození všech rukojmí. „Nadále budeme plně spolupracovat s prezidentem a jeho týmem na ukončení války v souladu s principy stanovenými Izraelem, které jsou v souladu s vizí prezidenta Trumpa,“ cituje AFP z prohlášení úřadu. Netanjahu Trumpův dvacetibodový plán podpořil již po pondělní schůzce v Bílém domě.

Reakce na další body dohody

Hamás tvrdí, že je ochotný předat vládu v Pásmu Gazy technokratické vládě, jak navrhuje Trump, „na základě palestinského národního konsensu a podpory arabských a islámských zemí“. O ostatních bodech o budoucnosti Pásma Gazy chce Hamás jednat s dalšími palestinskými skupinami s tím, že k těmto rozhovorům bude přistupovat odpovědně.

Představitel Hamásu Abú Marzúk řekl al-Džazíře, že Hamás se nevzdá zbraní, bude ale jednat o všech otázkách týkajících se hnutí – a to včetně svého vyzbrojení. Otázky týkající se budoucnosti Pásma Gazy by podle něj měly být projednány v rámci palestinských struktur, jejichž součástí bude i Hamás.

„O kapitulaci mluvit zatím nelze, protože ta by znamenala, že by se Hamás vzdal boje, rozpustil vojenské struktury a vzdal účast na případné budoucí vládě. Pokud by na to teroristické hnutí Hamás přistoupilo, znamenalo by to ztrátu jeho identity,“ sdělil zpravodaj ČT v Turecku Andreas Papadopulos, podle nějž jde ze strany Hamásu o „vynucený ústupek“.

Nahrávám video

Je otázkou, jak si USA odpověď vyloží

Americký prezident Trump je na základě vyjádření teroristického hnutí Hamás přesvědčen, že toto uskupení je připravené na trvalý mír. „Izrael musí okamžitě přestat s bombardováním Gazy, abychom odtamtud bezpečně a rychle mohli dostat rukojmí! Zatím je to moc nebezpečné,“ napsal. Už se podle něj jedná o detailech. „Tohle není jen o Gaze, tohle je o dlouho hledaném míru na Blízkém východě,“ dodal.

Trump předtím řekl, že Hamás musí přijmout jeho mírový plán pro Pásmo Gazy do nedělních 18:00 washingtonského času (půlnoc z neděle na pondělí SELČ). Pokud se tak nestane, palestinská organizace podle něj zažije peklo.

Trumpův plán nepočítá s tím, že by Hamás měl v budoucnosti Pásma Gazy nějakou roli. Dokument navrhuje plné odzbrojení palestinského území a ustanovení technokratické palestinské vlády bez účasti stran. Na ni by dohlížela mezinárodní rada vedená samotným Trumpem.

V Pásmu Gazy by měla působit Mezinárodní stabilizační síla, na jejímž ustanovení by USA spolupracovaly s arabskými zeměmi. Postupně by nahradila izraelskou armádu. Členové Hamásu, kteří by s novým pořádkem souhlasili a složili zbraně, by mohli zůstat v Pásmu Gazy; ostatní by měli odejít do vyhnanství do zemí, které je budou ochotné přijmout.

Zpravodaj ČT ve Spojených státech Václav Černohorský k Trumpovu dřívějšímu prohlášení uvedl, že americký prezident o jednání stojí, ovšem chce jednat jak o detailech dohody, tak o budoucnosti Gazy. Trumpův návrh předjímá, že by Pásmo Gazy spravovala „hluboce reformovaná Palestinská samospráva“.

Bílý dům avizoval, že by v čele Gazy měl být přechodný mírový výbor, v jehož čele by měl zasednout právě americký prezident, součástí orgánu by měl být také někdejší britský premiér Tony Blair. Marzúk pro al-Džazíru však uvedl, že Hamás Blaira neakceptuje. Dle jeho vyjádření někdejší britský ministerský předseda „zničil Irák“.

Analytik vidí „průlom v jednání“

Podle politického a kulturního geografa z Ostravské univerzity Vladimíra Baara se zdá, že nynější krok Hamásu je „průlom v jednáních o míru v Gaze“. Podotknul však, že se pořád nedá vyloučit, že „skupina Hamásovců, která je v Gaze, raději nakonec zvolí mučednickou smrt“. Její velitel Hadád údajně označil smlouvu navrženou Trumpem jako nevýhodnou pro Hamás.

„I teď vidíme ze strany Hamásu snahu získat ještě nějaká jednání a využít toho, že je ze světové veřejnosti tlak na Izrael, aby všechno ukončil,“ pokračoval.

Baar také souhlasil s tím, že představitelé muslimských zemí, kteří jednání zprostředkovávají, jsou ze situace „unavení“. Je to dle něj proto, že tyto země prý vidí, že „Hamás nemá šanci přežít všechny tlaky“. Také tyto země prý touží po tom, aby na Blízkém východě byl klid, otázkou je také podoba další správy Palestiny. „To je na velmi dlouhé roky vyjednávání,“ dodal.

„Není to plán, jak urovnat vztahy mezi Izraelem a Palestinci, týká se to pouze problému, který máme v tuto chvíli v Gaze,“ uvedl v analýze ve vysílání ČT24 politický geograf Libor Jelen z Přírodovědecké fakulty Univerzity Karlovy. „Což je samozřejmě dobře, že se to – doufejme – blíží ke konci, protože humanitární situace je opravdu katastrofická,“ dodal s tím, že řešení vypadalo dlouho bezvýchodně.

„Problém máme i na Západním břehu, není tam spousta řešených otázek, které jsou mezi Izraelem a Palestinou, jako je například status Jeruzaléma, návrat palestinských uprchlíků, hranice a podobně,“ pokračoval. U dvaceti bodů, které obsahuje navržená mírová dohoda, prý není zřejmé, co se stane, když se body nepodaří implementovat, nebo je někdo bude porušovat, případně kdo za to ponese zodpovědnost. „To vidím nejméně čitelné,“ usoudil.

Nynější dohoda je dle něj prvním krokem k tomu, aby se „něco dále měnilo“. „Aktéři, kteří v regionu jsou, mají velký zájem o stabilitu. Vidíme to dlouhodobě – ať už to byly normalizační vztahy mezi arabskými státy a Izraelem,“ pokračoval. Zdůraznil i pozici Sýrie, jejíž nové vedení se snaží o normalizaci vztahů s židovským státem.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Agenti ICE v Seattlu zadrželi dva lidi na nástupním mostě do letadla

Maskovaní agenti amerického Úřadu pro imigraci a cla (ICE) v sobotu v Seattlu zadrželi dva lidi na přeplněném nástupním mostě při nástupu do letadla směřujícího do Los Angeles. Cestující i zaměstnance to podle letecké společnosti Alaska Airlines rozrušilo a let nabral zpoždění, napsala dnes agentura AP. ICE od léta zintenzivnil zatýkání na letištích a zaměřuje se zejména na osoby s prošlými vízy.
před 1 hhodinou

Zemřel Paolo Bulgari, rodinnou firmu pomohl proměnit ve světovou luxusní značku

V sobotu v 89 letech zemřel Paolo Bulgari, vnuk řeckého stříbrotepce, který pomohl proměnit rodinný klenotnický podnik ve světovou luxusní značku, jež se stala synonymem italského šarmu a designu. V neděli o tom napsala agentura AP. Bulgari po desetiletí stál v čele značky, kterou si oblíbily supermodelky, hollywoodské hvězdy i sběratelé díky odvážným designům a charakteristickému používání barev.
před 1 hhodinou

VideoArmáda pořizuje drony, překážkou je byrokracie

Ministerstvo obrany připravuje nákup dronů pro Armádu ČR. „Chcete se podívat, jestli za tím lesem nebo za kopcem už není nepřítel,“ vysvětluje podplukovník Michal Peterek význam průzkumných dronů. Ministr obrany Jaromír Zůna (za SPD) sdělil poslancům ve výboru pro obranu, že armáda má aktuálně 119 dronů, ještě letos jich chce pořídit přes 600 a příští rok plánuje až 1300. „Máme problém v zavádění nových technologií, zejména v oblasti té byrokracie,“ popsal náčelník Generálního štábu AČR Miroslav Hlaváč.
před 7 hhodinami

Francouzští vojáci na Ukrajině pobouřili Rusko. Podle médií jsou tam už měsíce

Bouřlivou reakci Moskvy vyvolala přítomnost francouzských vojáků na ukrajinském území. Rusko nyní považuje Paříž za přímého účastníka konfliktu. Podle deníku Le Monde se francouzský vojenský personál na Ukrajině v omezeném rozsahu pohyboval už dřív, informace ale nebyla veřejná. V posledních měsících francouzská aktivita zesílila.
před 9 hhodinami

Ve Francii protestovalo proti drahotě a za práva studentů přes 80 tisíc lidí

Na převážně pokojných demonstracích proti drahotě a za práva studentů se v sobotu po celé Francii sešlo 82 500 lidí, tedy o zhruba 24 tisíc méně než před týdnem, uvedlo podle Reuters tamní ministerstvo vnitra. Podle organizátorů bylo účastníků 150 tisíc.
před 11 hhodinami

Po útoku na loď ve Finském zálivu hlásí Helsinky možné narušení vzdušného prostoru

Finsko má podezření, že jeho vzdušný prostor narušil ruský vrtulník. Mohlo to souviset se zásahem po útoku dronů na ruskou nákladní loď v neutrálních vodách ve Finském zálivu. Podle estonských médií jde o ruské plavidlo Sparta II, které se nachází na americkém sankčním seznamu. Finské ministertvo obrany se domnívá, že za dronovým útokem na loď stojí Ukrajina, píše agentura Reuters.
včeraAktualizovánopřed 12 hhodinami

NATO je připraveno ochránit své členy, řekl Rutte po incidentu v Polsku

Generální tajemník NATO Mark Rutte přiletěl do Varšavy. Polský premiér Donald Tusk jeho návštěvu oznámil poté, co se na jihovýchodě země v pátek zřítily tři ruské vzdušné objekty. Podle Tuska šlo o úmyslnou provokaci. Rutte v Polsku zdůraznil, že Aliance je vždy připravena zakročit na ochranu svých členů.
včeraAktualizovánopřed 13 hhodinami

Škrty či zdanění velkých technologických firem. Costa představil upravený plán rozpočtu

Předseda Evropské rady António Costa představil přepracovaný vyjednávací rámec budoucího sedmiletého rozpočtu EU na roky 2028 až 2034. Navrhuje zdanit velké technologické společnosti a počítá se škrty ve výši 204 miliard eur (asi pět bilionů korun) oproti plánu představeném původně Evropskou komisí. Podle německého kancléře Friedricha Merze kompromisní návrh nadále není realistický a je třeba jeho objem snížit. Plán kritizuje i Paříž.
včeraAktualizovánopřed 13 hhodinami

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.