Lidé si připomínají rok od tragického požáru v restauraci U Kojota v Mostě. Na místě tehdy zemřelo šest lidí, jedna žena pak podlehla zraněním po dvou dnech. Jde o šestý nejtragičtější případ tohoto druhu od roku 1990. Po neštěstí následovaly série kontrol v několika podnicích. Probíhat budou také ve Švýcarsku, kde si požár baru v lyžařském středisku Crans-Montana vyžádal na šedesát životů.
Jako příčinu požáru v mostecké restauraci určili vyšetřovatelé pád plynového topidla. Hořet tam začalo 11. ledna 2025 krátce před půlnocí. Restaurace už měla zavírat, lidé však zůstali na kryté terase. Když vypukl požár, řada hostů se zachránila skokem z okna. Hořet začalo po převrhnutí jednoho z plynových topidel.
„Při příjezdu byla celá plocha restaurace v plamenech. Venku bylo velké množství osob, dvě osoby byly těžce zraněny,“ popsal velitel zásahu hasičů Zdeněk Bláha. K sedmi obětem se připojilo dalších pět lidí s popáleninami, kteří skončili v péči lékařů. Město zorganizovalo na pomoc pozůstalým a zraněným sbírku. Mezi 26 žadatelů rozdělilo dva miliony korun.
Ústečtí kriminalisté obvinili kvůli loňskému požáru v restauraci U Kojota v Mostě dva lidi – provozovatele a jednatelku, kteří byli odpovědní za provoz restaurace. Policie je stíhá z obecného ohrožení z nedbalosti. V případě prokázání viny jim hrozí až deset let vězení. Provozovatel restaurace dostal pokutu 20 tisíc korun, terasa byla totiž postavena načerno a kvůli promlčení ho už úřad za její nelegální stavbu stíhat nemůže.
Návazné kontroly
Hasiči po tragédii prověřili přes 1700 podniků včetně předzahrádek. Skoro v 700 z nich zjistili nedostatky. Celkem za ně padly pokuty ve výši jeden a čtvrt milionu korun. Mezi nejčastější pochybení patřily jiný způsob užívání objektu, než stojí v kolaudačním rozhodnutí, nebo chybějící povinná dokumentace a preventivní požární prohlídky.
Další kontroly se chystají. Nařídil je ministr vnitra v reakci na požár ve švýcarské Crans-Montaně. Začít mají už v pondělí a potrvají do srpna. Hasiči se při nich zaměří na únikové cesty, stav hasicích přístrojů a dodržování kapacity. Do barů, klubů a diskoték budou vstupovat za plného provozu.
U hasicích přístrojů se bude dohlížet na platnou revizi. Na štítku má být mimo jiné uvedeno, kdy má být provedena příští kontrola. „Sledujeme taky, jestli má správný tlak – to znamená, (…) jestli je v zeleném poli,“ popsala referentka kontrolní činnosti z HZS ČR Silvie Bravená.
Hasiči se zaměří i na únikové cesty. Bravená popsala, že se zkoumá například nehořlavý materiál schodiště a madel. „V provozech, jako jsou bary, diskotéky, se většinou nachází nechráněná úniková cesta. Tam ta kritéria nejsou tak přísná. Minimální šířka (musí být) aspoň 55 centimetrů,“ dodala.
Možná změna předpisů
Lišit se to ale může podnik od podniku. Záleží, co přesně stojí v povinné požárně-bezpečnostní dokumentaci. U budov s vyšším rizikem ji ještě před vydáním stavebního povolení posuzují sami hasiči. Teď se obávají, že novela stavebního zákona z dílny nové koalice jejich roli oslabí. Návrh schválil kabinet v prosinci, teď o něm mají jednat poslanci.
„U hasičského záchranného sboru se mění závazné stanovisko na vyjádření, které bude však nezbytným podkladem pro celý povolovací proces,“ popsala ministryně pro místní rozvoj Zuzana Mrázová (ANO). Požární ochrana bude dle ní zachována i do budoucna.
Právě k formulaci vyjádření ale mají hasiči výhrady. „Bojíme se v rámci návrhu oslabení té pozice, jakýmsi méně závazným vyjádřením. (…) Jestliže stavba bude potom následně neoprávněně povolena, tak ani kontrolní činnost nemůže v důsledku zjednat nápravu,“ odmítá ředitel odboru prevence HZS ČR Michal Valouch.
Laické úpravy včetně použití nevhodných materiálů v rozporu se schválenou dokumentací patří k častým problémům, na které hasiči při kontrolách narážejí. Ve švýcarském klubu vzplála na stropě nainstalovaná vysoce hořlavá akustická pěna, několik let před tragédií také majitel zúžil schodiště.
