Bezpečnostní opatření

V sobotu se v Paříži znovu otevře katedrála Notre-Dame. Gotický chrám před pěti a půl lety zničil požár, na jeho opravu se složili Francouzi i lidé z celého světa. Podařilo se vybrat v přepočtu víc než 21 miliard korun. Účast na slavnosti přislíbili světoví státníci – včetně ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského, britského krále Karla III. či zvoleného amerického prezidenta Donalda Trumpa. Francie je první zemí, kterou Trump po vítězství ve volbách navštíví. Otevření katedrály budou provázet přísná bezpečnostní opatření.

Čtvrtečnímu večernímu zápasu fotbalové Ligy národů mezi francouzskou reprezentací a Izraelem předcházela intenzivní příprava francouzských bezpečnostních složek. Přijatá opatření byla mimořádná poté, co při násilnostech v Amsterdamu utrpělo minulý týden zranění několik desítek Izraelců. Na bezpečnost ve městě i po skončení zápasu dohlížejí tisíce policistů a na samotném stadionu Stade de France bylo z bezpečnostních důvodů výrazně méně diváků. Podle zpravodaje ČT Jana Šmída se utkání obešlo bez větších výtržností.

Spojenými státy se šíří vlna dezinformací ohledně údajných volebních podvodů a manipulací. Úřady se je snaží vyvracet a reagují i snahou o co největší transparentnost volebního procesu. Obavy z možných nepokojů ale rostou. V klíčové Georgii, kde v minulých prezidentských volbách Donald Trump velmi těsné výsledky zpochybnil, by k reálným sporům dojít mohlo.

Meč přisuzovaný Janu Žižkovi míří zpět do depozitářů švédských královských sbírek. Zbraň vidělo během čtyř dnů víc než čtyři a půl tisíce lidí. Vystavení v Betlémské kapli bylo součástí připomínek šestistého výročí úmrtí vojevůdce. Návrat meče do českých zemí, poprvé od třicetileté války, doprovázela velmi přísná a netypická bezpečnostní opatření.

Zlínský krajský úřad chce instalovat bezpečnostní rámy ke vchodu do svého sídla, Baťova mrakodrapu ve Zlíně. V budově se dvakrát za poslední dva roky střílelo, kraj chce zpřísnit bezpečnostní opatření. Kde budou nebo kolik personálu si vyžádají, navrhne úřadu externí firma, která se zabývá bezpečností a ochranou osob.

Více než 3,6 miliardy korun činí náklady na zhruba dvě desítky opatření pro posílení vnitřní bezpečnosti Česka po loňské střelbě na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy, které projednala vláda. Vyplývá to z vládního materiálu, na který upozornil server Ekonomický deník. Mezi jednadvaceti návrhy jsou například nákupy zbraní a vybavení pro policisty či ochrana před střelbou pro hasiče. Opatření přímo související s útokem na fakultě, kde pachatel loni v prosinci zavraždil čtrnáct lidí a pak spáchal sebevraždu, jsou naplánována na příští tři roky.

Americký prezident Joe Biden po útoku na svého republikánského rivala Donalda Trumpa nařídil složce odpovídající za ochranu prezidentů a exprezidentů Spojených států, aby opět prověřila bezpečnostní opatření pro nadcházející předvolební sjezd Republikánské strany. Také vyzval k rychlému a důkladnému vyšetření střelby na Trumpa. Motiv je podle něj dál nejasný, Američany vybídl, aby nedělali ukvapené závěry.

Tři účastníci Vysočina festu v Jihlavě stále zůstávají v nemocnici. Zranili se, když se při bouřce propadla střecha nafukovacího stanu a lidé z místa v panice utíkali. Celkem byly desítky zraněných. Událost už vyvolala obavy o bezpečnost lidí na letních akcích, a někteří pořadatelé proto zpřísňují opatření.

Po loňské tragické střelbě na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy zasedly bezpečnostní štáby všech vysokých škol. Zjišťovaly, jaká opatření mají. Většina z nich, i po konzultaci s experty a policií, k výrazným změnám nepřistoupila. Univerzity ale proškolily zaměstnance a nastavily pravidla pro krizové situace. Kdyby třeba měla filozofická fakulta vstup na čipové karty, policie by nejspíš věděla o přítomnosti útočníka v budově.

Sněmovna v pátek po poledni rozhodla, že poslanci budou o zavedení možnosti korespondenční volby pro Čechy žijící v zahraničí hlasovat příští pátek od 13 hodin. Pevný termín stanovila dolní komora na návrh vládního tábora. Opoziční návrhy na stanovení jiného pevného termínu pro zahájení hlasování o volbě poštou dolní komora zamítla. Předseda poslanců SPD Radim Fiala navrhoval 30. srpen 2025. Protože toto datum připadá na sobotu, Radek Vondráček (ANO) chtěl, aby se hlasovalo po 30. srpnu příštího roku.

Existuje podezření, že do případu muže dopadeného při pokusu o žhářský útok v Praze bylo zapojeno Rusko, řekl premiér Petr Fiala (ODS) po jednání Bezpečnostní rady státu. Žhářský útok se týkal autobusů, jak potvrdila i mluvčí dopravního podniku, podle které oheň uhasili jeho zaměstnanci. Fiala ocenil profesionální a dobrou práci bezpečnostních složek. Podobné útoky se mohou chystat napříč Evropou včetně Česka, doplnil ministr vnitra Vít Rakušan (STAN).

Policie dopadla muže podezřelého ze zvlášť závažného zločinu, po kterém v pátek vyhlásila pátrání. Souvisí s tím preventivní bezpečností opatření v Praze, která policisté zavedli kvůli možné hrozbě útoku na infrastrukturu. Ministr vnitra Vít Rakušan (STAN) uvedl, že ačkoliv opatření dál trvají, jde o prevenci a bezprostřední nebezpečí nehrozí. Policie podezřelého zatím z ničeho neobvinila, ale zahájila úkony trestního řízení v souvislosti se žhářským útokem v Praze 9.

Čeští policisté aktuálně prošetřují deset případů možného protiprávního schvalování útoku na slovenského premiéra Roberta Fica, řekl České televizi mluvčí policejního prezidia David Schön. Tuzemská policie po incidentu zvýšila bezpečnostní opatření například před slovenským velvyslanectvím v Praze nebo při konání hokejového šampionátu v Ostravě. Právě tam soutěží slovenský národní tým.

V Praze se v sobotu konají hned tři velké akce – druhý den hokejového mistrovství, fotbalové derby Sparty se Slavií a koncert kapely Rammstein. Všechny události pro metropoli znamenají zvýšený nápor lidí a také preventivní bezpečnostní opatření. Ta jsou posílená v okolí sportovních hal nebo významných dopravních uzlů.

Od nynějška do 30. září budou v Česku posílená bezpečnostní opatření kvůli mistrovství světa v hokeji a dalším sportovním akcím v Evropě. Po úterním zasedání vlády to novinářům řekl vicepremiér Vít Rakušan (STAN). Kabinet na základě doporučení společné zpravodajské skupiny nezvýší stupeň ohrožení terorismem, ale provedl revizi opatření v rámci prvního stupně ohrožení.

Francií otřásl případ surového útoku na patnáctiletého studenta, kterého minulý týden zbila skupina mladíků na předměstí Paříže. Chlapec později svým zraněním podlehl. V zemi přitom nejde o ojedinělý případ. Vláda volá po reformě školských institucí a apeluje na zodpovědnost rodičů. Na některých školách už platí zvýšená bezpečnostní opatření.

Bezprostřední nebezpečí Česku nehrozí, řekl v pořadu Události, komentáře ministr vnitra Vít Rakušan (STAN) v souvislosti s nárůstem migrace a hrozbou teroristických útoků v předvánočním čase. Zmínil také, že policie zvýšila kontroly vytipovaných míst. Podle místopředsedkyně sněmovního zahraničního výboru Jaroslavy Pokorné Jermanové (ANO) je současná situace pro vládu výzvou. Podle ní je migrace velké bezpečnostní riziko a to, že je Česko prozatím v bezpečí, je zásluhou i minulých vlád, které se ostře vymezily proti přerozdělování uprchlíků. Zmínila, že je potřeba se zaměřit na ochranu vnějších hranic EU. Odborná asistentka z Ústavu politologie Filozofické fakulty univerzity Karlovy Zora Hesová zmínila, že nestačí jen postavit plot, ale je potřeba migraci řešit komplexněji.

V Paříži začalo mistrovství světa v ragby. Tedy ve sportu, jehož popularita v posledních letech strmě roste. Bezpečnostní opatření během šampionátu vnímají úřady jako zátěžový test před letní olympiádou, kterou země pořádá v příštím roce, uvedl zpravodaj ČT ve Francii Jan Šmíd.

Šéf Wagnerovy skupiny Jevgenij Prigožin podle ruských agentur potvrdil, že kolony jeho bojovníků, které dosud mířily do ruské metropole Moskvy, se vrátí zpět na základny. Uvedl to krátce poté, co běloruský lídr Alexandr Lukašenko oznámil dohodu, na jejímž základě se wagnerovci stáhnou. Podle Kremlu Prigožin ani jeho muži nebudou stíháni, šéf wagnerovců se podle dohody přesune do Běloruska. K Moskvě se blížilo asi pět tisíc bojovníků žoldnéřské jednotky, obsadili ruská města Rostov a Voroněž a dle BBC dorazili i do Lipecka. „Tažení“ zemí zahájil Prigožin poté, co obvinil ruskou armádu z útoku na jeho muže.

Ruský prezident Vladimir Putin si zaslouží být souzen v Haagu a ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj je si jist, že se to stane. Prohlásil to při návštěvě Nizozemska, kam přiletěl poprvé, a to z Finska. Později Zelenskyj v Haagu hovořil také s premiéry Nizozemska a Belgie Markem Ruttem a Alexanderem De Crooem, kteří Ukrajině přislíbili pokračující podporu. Prezident napadené země rovněž prohlásil, že věří v úspěch chystané protiofenzivy, Rusové jsou podle něj demoralizovaní.

Prezident Petr Pavel, který pokračuje v návštěvě Ukrajiny, přijel na jihovýchod země do města Dnipro, které se v pátek stalo terčem ruského útoku. Setkal se tam s předsedou správy Dněpropetrovské oblasti Serhijem Lysakem, se kterým jednal zejména o pomoci regionu. Česko má podle prezidenta připravenou řadu projektů, které mohou začít velmi brzy. Lysak poděkoval Česku za rozhodnutí pomáhat regionu a ocenil mimo jiné jeho humanitární podporu. Pavel poskytl České televizi během své návštěvy exkluzivní rozhovor.

Otevřený, čistší, možná s novými cestami a bez některých plotů. To jsou první představy architekta Josefa Pleskota o možných úpravách areálu Pražského hradu. Architekt už má za sebou úvodní jednání s prezidentem Petrem Pavlem. Shodují se třeba v tom, že Hrad má být středem Česka, a je také nutná změna současných bezpečnostních kontrol. Podle zjištění ČT se nynější opatření mají změnit.

Policie prozatím doporučila zachovat bezpečnostní kontroly na Pražském hradě. Je to sídlo hlavy státu a jedna z nejnavštěvovanějších památek, což z něj dělá potenciálně atraktivní měkký cíl. Pokud se bezpečnostní situace změní, policisté jsou připraveni opatření změnit, sdělila mluvčí policejního prezidia Hana Rubášová. O zrušení či zásadní úpravu kontrol u vstupu na Hrad požádal ministra vnitra Víta Rakušana (STAN) prezident Miloš Zeman. Nepovažuje je nyní za správné a v souladu se zájmy občanů.

Pondělní cestu českých politiků na Ukrajinu doprovázela přísná bezpečnostní opatření. Nakonec se návštěva neobešla bez komplikací. Příjezd ministrů do Kyjeva se kvůli ruskému ostřelování zpozdil o celou hodinu. Masivní raketový útok mířil na kritickou infrastrukturu po celé Ukrajině. Na mnoha místech údery přerušily dodávky vody a elektřiny. Vlak, kterým cestoval premiér Petr Fiala s členy kabinetu, proto musel před Kyjevem zapojit dieselovou lokomotivou místo původní elektrické.