Praha posílí pravidelný úklid vozidel a stanic městské hromadné dopravy kvůli rostoucímu počtu případů žloutenky typu A. Dopravní podnik (DPP) zvýší koncentraci dezinfekčních prostředků při čištění a přidá i mimořádné úklidy ve frekventovaných stanicích metra.
Od začátku roku bylo v Praze hlášeno téměř sedm stovek případů žloutenky typu A. „Sledujeme negativní vývoj v počtu nakažených žloutenkou typu A v Praze a hovoříme vlastně už o lokální epidemii,“ sdělil primátor Bohuslav Svoboda (ODS). Jen za poslední týden podle něj přibylo 75 onemocnění, zatímco loni hygienici zaevidovali 47 případů za celý rok. Podle primátora se situace může stabilizovat, pokud lidé začnou důsledně dodržovat preventivní opatření, jako je mytí rukou po použití toalety a před každým jídlem.
DPP posílí pravidelný úklid všech dopravních prostředků, tedy vlaků metra, autobusů a tramvají. Při úklidu zvýší koncentraci dezinfekce. „Týká se to i stanic metra, kde zařazujeme navíc i nějaké mimořádné úklidy, zejména u stanic, kde je vyšší obrat cestujících,“ uvedl dopravní ředitel DPP Jan Barchánek. Podle něj se jedná o preventivní opatření, jehož cílem je snížit riziko šíření nákazy a zajistit, aby se cestující nemuseli obávat a mohli MHD bezpečně využívat.
Informační kampaň
Součástí preventivních opatření bude i informační kampaň zaměřená na osvětu veřejnosti. Pražané budou moci na letácích v tramvajích, přístřešcích MHD nebo při vstupu do stanic metra najít informace o preventivních opatřeních, správném mytí rukou nebo o tom, jak rozpoznat příznaky žloutenky. Kampaň se zaměří také na edukaci zaměstnanců města a jeho příspěvkových organizací a město při ní bude úzce spolupracovat se všemi městskými částmi.
Leták o prevenci bude jen v češtině. Mluvčí magistrátu to vysvětluje tím, že nechce mezi turisty vnášet paniku a stejně by se turisté v Česku neočkovali.
Příznaky žloutenky A se zpočátku podobají chřipce, objeví se teplota, nechutenství, nevolnost, pobolívání pod pravým žebrem a bolest břicha. Později se onemocnění projevuje zežloutnutím kůže a bělma očí typickým pro záněty jater, dále tmavou močí, světlou stolicí a svěděním kůže. Nákaza se šíří převážně špinavýma rukama, odborníci proto apelují zejména na jejich důkladné mytí.
„Je tady velice jednoduchá obrana, jednak je to osobní hygiena, to znamená mytí a dezinfekce rukou. Jediná spolehlivá ochrana je pak očkování,“ řekla ředitelka protiepidemického odboru Hygienické stanice hlavního města Prahy Martina Marešová. Dodala, že se „nám zase začíná hlásit covid-19“. Také chřipková epidemie může podle hygieniků nastat dříve než obvykle.
Jaký bude vývoj v říjnu?
Podle epidemiologů se také může v říjnu projevit zářijový návrat dětí do škol a přinést skokový přírůstek nových případů žloutenky. Inkubační doba nákazy je totiž až padesát dnů.
Informační letáky proto dostaly rodiny žáků i školy a školky. „Paní učitelky pro ně, právě i podle tohoto letáku, měly připravené povídání, takže děti trénovaly mytí rukou. Trénovaly, že důležité je mytí rukou mezi prsty. Máme pro ně papírové ručníčky, paní uklízečky čistí kliky dvakrát denně,“ uvedla ředitelka MŠ Šiškova v Praze 8 Markéta Vlčková.
Epidemioložka Státního zdravotního ústavu Kateřina Fabiánová pak upozornila, že zejména u malých dětí a dospívajících toto onemocnění může probíhat asymptomaticky, bezpříznakově.
Očkování
K šíření nákazy žloutenky typu A nyní podle Státního zdravotního ústavu dochází hlavně mezi příbuznými. Velká ohniska – například na školách – zatím nepozorují. Do čtrnácti dnů od kontaktu s nemocným totiž hygienici nařizují očkování.
Jedna dávka očkování nařízená hygieniky je hrazená. Bez doporučení si ji pacienti platí sami. Injekce stojí zhruba tisíc korun. Praktická lékařka pro děti Hana Cabrnochová zmiňuje, že doporučuje dvě dávky. „Po druhé dávce by ochrana měla být v řádu desítek let, i celoživotní, nedoporučujeme další přeočkovávání.“
Od začátku září vzrostl celkový počet případů žloutenky o čtvrtinu. Nejvíce – dvě stě – případů přibylo v hlavním městě, 55 jich bylo ve Středočeském kraji, 22 v Ústeckém a po dvaceti v Pardubickém a Moravskoslezském.
Osmnáct lidí v Česku na žloutenku zemřelo, z toho tři podlehli nemoci v září. Šlo zejména o pacienty s předchozím chronickým postižením jater. U většiny lidí je průběh nemoci mírný, musí být ale několik týdnů v izolaci v nemocnici.
