Demonstrace proti íránskému režimu se konaly i v Evropě

Demonstrace na podporu protirežimně naladěných Íránců se v neděli konaly v Londýně, Paříži či Istanbulu, zatímco v samotném Íránu pokračovaly násilně potlačované celostátní protesty proti teokratickému režimu. Za poslední dva týdny při nich bylo v Íránu zabito nejméně 544 lidí, uvedla nevládní organizace Human Rights Activists News Agency (HRANA). V evropských metropolích byly demonstrace poklidnější a často se jich účastnili místní Íránci, kteří požadovali konec islámské republiky, vyplývá ze zpravodajství tiskových agentur.

V Londýně v neděli podle agentury AFP několik tisíc lidí demonstrovalo na podporu současných protestů proti íránskému režimu. Shromáždění se konala před íránským velvyslanectvím a před sídlem britského premiéra v Downing Street. Odpoledne se tam sešlo několik tisíc lidí, kteří mávali íránskými vlajkami z doby před vznikem Islámské republiky v roce 1979.

„Chceme revoluci, chceme změnu režimu,“ řekla osmatřicetiletá Afsí, která už sedm let žije v Londýně. Kvůli vypnutému internetu v Íránu, což tam trvá od čtvrtka, nemá žádné zprávy o svých příbuzných.

Protesty, které začaly 28. prosince v Teheránu původně proti vysokým životním nákladům, v posledních dnech zesílily. Není to poprvé, co Islámská republika čelí tak silnému protestnímu hnutí. „Myslíme, že to tentokrát dokážeme,“ je přesvědčena Afsí.

Už v sobotu stovky lidí demonstrovaly před íránským velvyslanectvím v Londýně. Jednomu muži se podařilo vylézt na balkon budovy, aby tam na chvíli místo vlajky Islámské republiky vyvěsil vlajku z éry monarchie. To mělo i diplomatickou dohru, když si Teherán podle íránských státních médií kvůli incidentu předvolal britského velvyslance.

V Paříži bylo demonstrantům zamezeno přiblížit se k íránskému velvyslanectví

V Paříži se v neděli zúčastnilo více než dva tisíce lidí průvodu na podporu protestního hnutí v Íránu. Účastníci skandovali „Ne teroristické Islámské republice“, píše AFP.

Demonstranti všech věkových kategorií, včetně mnoha mladých lidí, pochodovali pod vlajkami bývalého íránského monarchistického režimu i s izraelskými vlajkami, ale na základě rozhodnutí pařížské policejní prefektury jim bylo zamezeno přiblížit se k íránskému velvyslanectví v Paříži. „Zavřete velvyslanectví mulláhů, továrnu teroristů,“ skandovali demonstranti.

„V Íránu lidé povstali v ulicích a my, Íránci mimo Írán, jsme tady, abychom ukázali, že jsme s nimi a že nejsou sami,“ řekla dvacetiletá íránská studentka Arja, která je ve Francii od ledna 2023.

Demonstraci v Paříži svolali stoupenci Rézy Páhlavího, syna bývalého íránského šáha a přední osobnosti íránské opozice žijící v exilu ve Spojených státech.

Demonstrace se konala i před íránským konzulátem v Istanbulu, ale podle AFP mnozí místní Íránci na plánované, avšak nepovolené shromáždění nepřišli z úcty k hostitelské, převážně sunnitské zemi. Ta s šíitským Íránem sdílí 500 kilometrů dlouhou hranici a oficiálně hostí více než 74 200 íránských občanů s povolením k pobytu a dalších pět tisíc uprchlíků.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

V Nepálu a Tibetu hrozí další povodeň, jezero vytvořené sesuvem přetéká

Jezero, které se vytvořilo po sesuvu části ledovce na hranici mezi Čínou a Nepálem, začalo přetékat, varovala čínská televize CCTV s tím, že hrozí další povodeň. Záchranáři kvůli tomu na několik hodin přerušili práce. Obnovili je poté, co vyhodnotili riziko jako „zvládnutelné“. Později Nepál oznámil, že monitoruje dvě jezera. Počet obětí povodní v Nepálu se podle místních úřadů zvýšil na 579, píše AFP. Nejméně pět obětí oznámila Čína, uvádí Reuters. Záchranáři obou zemí dál pátrají po téměř dvou a půl tisících pohřešovaných, mezi nimiž jsou občané více než třiceti států.
05:13Aktualizovánopřed 51 mminutami

VideoSopečná aktivita Etny letos v létě zpozdila stovky letů, prodlení se dotkla i Čechů

Letiště v Praze hlásí za červenec rekordní počet cestujících, meziročně odbavilo o dvě procenta více. Většina z nich odletěla na čas nebo s mírným zpožděním. Největší problémy letos v létě měly spoje směřující na Sicílii. Kvůli sopečné aktivitě Etny byly na jihu Itálie odkloněny nebo zpožděny stovky linek. Desetitisíce cestujících muselo využít náhradní dopravu. Finanční náhrada se běžně vztahuje na čekání delší než tři hodiny. Výjimkou je „vyšší moc,“ třeba počasí, nebo právě zmíněná Etna. „Dochvilnost je kolem 75 procent letů se zpožděním do patnácti minut. Vypadá to, že letošní sezóna bude stejná, ne-li lepší než loni,“ uvedl jednatel kompenzační společnosti ClaimCloud Petr Tomeček. Loni aerolinky po celém světě zaplatily na kompenzacích 8 miliard a 400 milionů dolarů. Víc než třetinu z nich v Evropě. Letos by to mohlo být podle prvních odhadů leteckých společností ještě o něco víc.
před 52 mminutami

Všechno bylo pryč, po povodni zůstala jen řeka, popisují přeživší v Nepálu

Dvacet sekund na únik před povodňovou vlnou či dva dny čekání na záchranu. Někteří z těch, kteří přežili přívalovou povodeň, která ve středu zasáhla himálajské pohraničí Nepálu a čínského Tibetu, se agentuře AFP svěřili se svými prožitky. Přírodní katastrofa si k pátečnímu večeru vyžádala téměř 600 obětí, dva a půl tisíce osob se pohřešuje.
před 52 mminutami

Zelenskyj nařídil armádě, aby více než ztrojnásobila dronové údery na Rusko

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj nařídil armádě, aby zvýšila počet úderů dronů dlouhého doletu na cíle na ruském území na tisíc denně ze současných zhruba 300. S odvoláním na páteční vyjádření Zelenského o tom informovala agentura Reuters. Ukrajina, která se pátým rokem brání ruské agresi, v posledních měsících zintenzivnila údery často hluboko v ruském vnitrozemí, kde se zaměřuje hlavně na rafinerie či logistické sklady s proklamovaným cílem oslabit schopnost Moskvy vést válku a přenést její dopady na Rusko.
před 55 mminutami

VideoIsland v referendu rozhodne o obnovení přístupových rozhovorů s EU

Zbývá den do referenda na Islandu, které má rozhodnout o obnovení přístupových rozhovorů s Evropskou unií (EU). Výsledek bude pravděpodobně velmi těsný. Země podala žádost o vstup už v roce 2009, o čtyři roky později ale tehdejší vláda jednání ukončila – především kvůli ostrému sporu ohledně práv na rybolov. Ten hraje hlavní roli v rozhodování i nyní, představuje totiž pilíř tamní ekonomiky. EU se k možnosti obnovení přístupových jednání staví vstřícně. Eurokomisařka pro rozšíření Marta Kosová označuje přijímání dalších členů za strategickou a bezpečnostní nutnost.
před 1 hhodinou

Válečný zločinec Mladić bude mít státní pohřeb, oznámilo Srbsko

Někdejší velitel vojsk bosenských Srbů, generál Ratko Mladić, odsouzený za válečné zločiny, bude pohřben s nejvyššími vojenskými a státními poctami, oznámil podle médií srbský ministr spravedlnosti Nenad Vujić. O tom, kde bude pohřben, rozhodnou pozůstalí, řekl ministr srbské rozhlasové stanici K1 s tím, že vláda je v kontaktu s Mladičovou rodinou. Převoz těla závisí na vyřízení byrokratických záležitostí v Haagu, dodal podle portálu deníku NIN.
11:11Aktualizovánopřed 2 hhodinami

USA a NATO bijí na poplach kvůli kritickému nedostatku raket Patriot v Evropě

Situace v Evropě, pokud jde o dostupné zásoby raket Patriot, je popisována jako obzvláště znepokojivá, neboť americký úředník odpovědný za evropskou obranu a mluvčí NATO hovořili o nedostatku, který je „více než kritický“.
před 5 hhodinami

Rekordní počet kadetů zahájí studium na litevské vojenské akademii

Letos má studium na litevské Vojenské akademii generála Jonase Žemaita zahájit rekordních 170 kadetů, stále více mladých lidí se rozhoduje pro kariéru vojenského důstojníka, uvedla akademie ve čtvrtek.
před 5 hhodinami

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.