Islámská republika

Demonstrace na podporu protirežimně naladěných Íránců se v neděli konaly v Londýně, Paříži či Istanbulu, zatímco v samotném Íránu pokračovaly násilně potlačované celostátní protesty proti teokratickému režimu. Za poslední dva týdny při nich bylo v Íránu zabito nejméně 544 lidí, uvedla nevládní organizace Human Rights Activists News Agency (HRANA). V evropských metropolích byly demonstrace poklidnější a často se jich účastnili místní Íránci, kteří požadovali konec islámské republiky, vyplývá ze zpravodajství tiskových agentur.

Syn sesazeného šáha Rezá Pahlaví se pasoval do role lídra roztříštěné íránské opozice, burcuje davy do ulic a slibuje hladký přechod k demokracii. Část Íránců sice žádá návrat „krále“, osobnost Pahlavího žijícího v exilu ale vyvolává v řadě lidí negativní vzpomínky na zkorumpovanou monarchii používající represe proti opozici. Jeho návrat by tak vyvolal politické zemětřesení a možná i chaos, píše americký think tank Middle East Forum.

Teherán po krátké válce zatkl stovky údajných „špionů“ a řadu lidí popravil. Íránská opozice ale zůstává rozpolcená. Zatímco část kritiků režimu po úderech USA a Izraele burcovala k povstání, jiní odmítli změny prosazené zvenčí. Mezi Íránci panují obavy z chaosu a možného iráckého či afghánského scénáře. S intervencemi mají sami neblahou zkušenost.

Před čtyřiceti lety íránský šáh Muhammad Rezá Pahlaví narychlo opustil zemi, kde probíhala islámská revoluce. Skončila tak monarchie, která v Íránu vydržela 2500 let. Za šáhovy vlády se bývalá Persie orientovala na Západ a ženy mohly nosit minisukně. Překotné reformy ale nepřijali duchovní a konzervativní část společnosti. Šáhovi se stala osudnou i korupce a brutální represe nejen vůči levici. Íránci v současnosti chodí do ulic v menším měřítku znovu, hlavně kvůli špatné ekonomické situaci, kterou ještě přiživují nové sankce. Vypovězení jaderné dohody Spojenými státy by podle expertů mohlo posílit konzervativní síly v zemi.