Nově zvolený nejvyšší duchovní vůdce Íránu Modžtaba Chameneí má úzké vazby na revoluční gardy a milice Basídž. Dříve se podílel na potlačování protivládních protestů. Nový vůdce není ajatolláh a pokračování dynastie může vyvolat u některých Íránců odpor. Pro příznivce režimu ale symbolizuje kontinuitu a stabilitu. Podle experta Vlastislava Břízy teď kapitulace Teheránu není ve hře.
Íránská státní televize naznačila, že Modžtaba byl během stávajícího konfliktu zraněn, uvedla nezávislá stanice Iran International. Rovněž Izrael už dříve došel k závěru, že duchovní údery zřejmě přežil, ale utrpěl při nich zranění.
Íráncům ráno chodily na mobilní telefony zprávy informující o chystaném shromáždění na podporu nového vůdce, které se uskuteční v centru Teheránu v 15:00 (12:30 SEČ) a na hlavních náměstích ve městech po celé zemi. Zda se nový duchovní vůdce shromáždění v metropoli zúčastní osobně, není jasné.
Zákulisní vliv
Na rozdíl od zesnulého Chameneího se šestapadesátiletý Modžtaba dosud držel spíše v ústraní. Nikdy nezastával vládní funkci ani neposkytoval veřejné projevy a rozhovory. Už roky se ale v islámské republice šířily zvěsti o jeho značném zákulisním vlivu, píše server BBC News.
Americké diplomatické depeše, které zveřejnila WikiLeaks na konci prvního desetiletí 21. století, ho podle agentury AP popisovaly jako „moc skrytou za hábitem“. Režim údajně považuje Modžtabu za „schopnou a energickou“ osobnost. Podle katarské al-Džazíry byl už roky vycházející hvězdou v teokratickém establishmentu.
„Byl vybrán proto, že má velmi blízkou znalost toho, jakým způsobem byl režim doposud veden. Byl v podstatě otcovou pravou rukou a stál vždy v pozadí. Je to celoživotní klerik a jeho role byla hlavně komunikace s revolučními gardami. Je výraznou spojkou mezi politickou a vojenskou linkou. Opticky to působí velmi dobře na radikální příznivce režimu. Je to ukázka kontinuity, jistoty, stability,“ řekla ČT24 Lenka Martínková z Katedry mezinárodních vztahů a evropských studií Masarykovy univerzity.
Chameneího druhorozený se narodil v roce 1969 v Mašhadu na severovýchodě Íránu. Vystudoval střední školu na náboženské škole v Teheránu a podle íránských médií sloužil ještě jako teenager v armádě během konfliktu s Irákem.
Duchovní „střední třídy“
Koncem devadesátých let se vydal do šíitského svatého města Kom, kde pokračoval ve studiu náboženství. Modžtaba je středně postaveným duchovním, což by podle BBC mohlo představovat překážku pro jeho pozici vůdce islámské republiky. Některá média a vlivné osoby ho proto v posledních dnech začaly označovat za ajatolláha, podle expertů nejspíš ve snaze zvýšit jeho důvěryhodnost.
Podle íránské ústavy totiž musí být nejvyšší duchovní vůdce zkušený právník s hlubokými znalostmi v oblasti šíitského islámu a také s důležitými vlastnostmi, jako je politický úsudek, odvaha a administrativní schopnosti, uvádí stanice al-Džazíra. Podle CNN musí být tato osoba rovněž loajální vůči islámské republice a disponovat morální autoritou.
Nejvyšší duchovní vůdce je de facto i vrchním velitelem ozbrojených sil a má v zemi poslední slovo – jmenuje klíčové vojenské či soudní představitele. Vede také vlivné revoluční gardy.
Role v potlačování demonstrací
Modžabovo jméno se poprvé dostalo do centra pozornosti veřejnosti během sporných prezidentských voleb v roce 2005, v nichž zvítězil zarytý konzervativec Mahmúd Ahmadínežád. Reformní kandidát Mehdí Karrúbí tehdy v otevřeném dopise Chameneímu obvinil jeho syna ze zasahování do hlasování prostřednictvím revolučních gard a milic Basídž, jež měly uplácet náboženské skupiny s cílem zajistit Ahmadínežádovo vítězství.
O čtyři roky později pak čelil Modžtaba stejnému obvinění v souvislosti se znovuzvolením konzervativní hlavy státu. V té době vypukly po celé zemi masové protesty známé jako Zelené hnutí. Někteří protestující tehdy protestovali i proti možnosti, že by právě Modžtaba měl do budoucna převzít otěže po svém otci, upozorňuje BBC.
Agentura Bloomberg ho nedávno spojila s Alím Ansarím, jehož banka koncem loňského roku skončila poté, co zkrachovala kvůli rozdávání půjček nejmenovaným zasvěceným osobám a hromadění obrovských dluhů. Rozpuštění banky urychlilo inflaci a Teherán musel ztráty částečně kompenzovat z veřejných prostředků. Ani nový íránský vůdce, ani Ansárí se veřejně nevyjádřili ke svým vazbám a obviněním, která zahrnují i nákup luxusních nemovitostí v evropských zemích, uvedla al-Džazíra.
Zastánce tvrdé linie
Experti si myslí, že Modžtaba bude pokračovatelem tvrdé linie. „Má velmi blízko k revolučním gardám, to je velmi podstatné. To je jakási prodloužená ruka duchovního režimu, která ovládá nejenom vnitřní bezpečnost a má chránit revoluci dovnitř, ale ovládá do jisté míry i ekonomiku, odhaduje se, že něco mezi dvaceti a čtyřiceti procenty,“ upozornil bezpečnostní expert Vlastislav Bříza z Fakulty sociálních věd Univerzity Karlovy.
Po nedávných útocích, při nichž zahynula jeho matka, otec a manželka, se neočekává, že by nový vůdce byl ochoten spolupracovat se Spojenými státy.
„Není tak výraznou postavou, jako byl Chameneí, možná nebude ani co se týká jeho vlastní agendy, ale to je právě možná žádoucí v současné chvíli na upokojení všech stran, které se na volbě podílely, protože každý z navržených kandidátů měl podporu z jiné části spektra a Modžtaba je do jisté míry kompromis,“ podotkla Martínková. „Je to i jasný vzkaz, že režim bude pokračovat v tvrdé lince a že předává trochu větší vliv revolučním gardám v rámci odvety,“ dodala.
Podle BBC bude mít před sebou nelehký úkol, kdy bude potřebovat zajistit přežití islámské republiky a přesvědčit občany o tom, že právě on dokáže zemi vyvést z politické a ekonomické krize.
Nedůvěra k dynastiím
Islámská republika byla založena v roce 1979 a její ideologie je založena na principu, že nejvyšší vůdce by měl být vybrán na základě svého náboženského postavení a osvědčených vůdčích schopností, nikoli na základě dědičné posloupnosti.
Po smrti Chomejního v 80. letech se nedostal do čela režimu nikdo z jeho příbuzných a vůdce byl zvolen duchovním vedením šíitských vůdců, upozornil Bříza s tím, že nyní jde o významnou nestandardní situaci, protože Modžtaba není ajatolláh, a navíc se zde poprvé objevuje dynastická linie. „Situace je očividně kritická, je válka,“ poznamenal Bříza.
Modžtabův původ tak může paradoxně patřit mezi největší překážky jeho vládnutí, jelikož dědičnou funkci řada Íránců vnímá s nelibostí kvůli špatným zkušenostem s monarchií šáha Mohammada Rézy Pahlavího svrženého v roce 1979 během islámské revoluce.
„Jeho vůdčí schopnosti zůstávají do značné míry neprověřené a vnímání, že se republika mění v dědičný systém, by mohlo dále prohloubit nespokojenost veřejnosti,“ podotýká BBC.
Jeden člen íránského Shromáždění znalců, který volí nejvyššího vůdce, před dvěma lety prohlásil, že sám Alí Chameneí se staví proti myšlence, že by jeho syn mohl být kandidátem na duchovního vůdce země. Spekulace však nikdy veřejně nekomentoval.
Spojené státy v roce 2019 na Modžtabu uvalily sankce, mimo jiné za to, že jednal místo nejvyššího íránského vůdce, aniž byl někdy zvolen či jmenován do jakékoli oficiální funkce, a za úzkou spolupráci s velením íránských jednotek Kuds, které jsou součástí revolučních gard a které jsou zaměřené na operace v zahraničí.
Syn zabitého vůdce se rovněž stal terčem kritiky protestujících během rozsáhlých nepokojů v září 2022 po smrti Mahsy Amíníové, která zemřela po zatčení kvůli porušení pravidel nošení hidžábu.
Nový vůdce jako hlavní terč
Jak Izrael, tak USA varovaly, že nový íránský vůdce v nové funkci moc dlouho nevydrží. Z Modžtaby se tak ve nejbližší době stane jasný terč. Americký prezident zdůraznil, že chce mít na výběr íránského lídra vliv.
To však podle Martínkové není realistické. „Těžko si představit, že by v tuhle chvíli byl v systému někdo ochotný vyjednávat s americkým prezidentem o jeho podpoře, jako se to stalo ve Venezuele, a že by měl dostatek výkonné moci, aby vedení převzal bez podpory revolučních gard nebo Shromáždění znalců,“ poznamenala expertka.
Před vypuknutím války asi třetina Íránců podporovala režim, třetina byla proti a třetina se nevyjadřovala, uvedl Bříza. „To se trochu změnilo na přelomu roku, kdy do ulic vyšly statisíce, respektive miliony protestujících a íránské revoluční gardy je brutálně zmasakrovaly. Poté se nerozhodná třetina z velké části překlonila na protirežimní část. Třetina populace ale pořád ten režim podporuje,“ konstatoval expert.
Načítání...
