Evropa se stala největším dovozcem zbraní, mezi státy vede Ukrajina

Evropa v letech 2021 až 2025 zvýšila dovoz zbraní o 210 procent a stala se tak největším dovozním regionem na světě. Přispěl k tomu hlavně konflikt na Ukrajině, který z této východoevropské země učinil největšího jednotlivého dovozce zbraní. Česko je na 17. místě mezi vývozci zbraní.

Vyplývá to ze zprávy, kterou v pondělí zveřejnil Stockholmský mezinárodní ústav pro výzkum míru (SIPRI). Nárůst porovnává s obdobím let 2016 až 2020.

Celosvětový objem transferů zbraní se pak ve stejném časovém rozmezí zvýšil o 9,2 procenta. Spojené státy si dál upevnily pozici nejvýznamnějšího vývozce zbraní, zatímco export z Ruska výrazně klesl. Růst globálních toků byl nejvyšší od období 2011 až 2015. Kromě Evropy a Ameriky se dovoz zbraní do všech ostatních regionů snížil.

Ukrajina se v uplynulém pětiletém období podílela na globálním dovozu zbraní z 9,7 procenta, z toho téměř polovina pocházela z USA. Stala se tak největším jednotlivým importérem zbraní na světě. Loni se však dovoz zbraní do země prudce snížil, což lze vysvětlit poklesem dodávek z USA.

Evropa je největším odběratelem zbraní z USA

Evropa se poprvé od 60. let minulého století stala regionem s největším objemem dovozu zbraní na světě a na celosvětovém dovozu zbraní měla třetinový podíl. Programový ředitel SIPRI Mathew George uvedl, že kromě Ukrajiny také evropské státy posílily svoji vojenskou sílu kvůli hrozbě ze strany Ruska. Téměř polovinu svých zbraní, konkrétně 48 procent, Evropa nakoupila z USA. Nahradila tak Blízký východ a stala se největším odběratelem amerických zbraňových systémů. Vývoz z USA do Evropy se zvýšil o 217 procent.

Spojené státy měly za posledních pět let na celkovém transferu zbraní podíl 42 procent. Zvýšil se tak z 36 procent v letech 2016 až 2020. Celkem vyvezly USA zbraně do 99 států, nejvíce pak do Evropy, která měla na vývozu ze země podíl 38 procent, druhý Blízký východ 33 procent. Z jednotlivých zemí byla největším odběratelem Saúdská Arábie s podílem 12 procent na celkovém americkém vývozu.

Druhým největším dodavatelem zbraní byla s podílem na celkovém objemu 9,8 procenta Francie. Celkový vývoz ze země stoupl o 21 procent, z toho v rámci Evropy o 452 procent. Téměř 80 procent francouzských zbraní ale směřovalo mimo Evropu.

Vývoz ruských zbraní klesl

Rusko bylo jediným dodavatelem zbrojních systémů z první desítky, jehož vývoz klesl, a to o 64 procent. Podíl Ruska na celosvětovém vývozu se pak snížil na 6,8 procenta z 21 procent v období 2016 až 2020. Téměř tři čtvrtiny ruského vývozu směřovaly do Indie, Číny a Běloruska.

Německo v uplynulém pětiletém období předstihlo Čínu a stalo se čtvrtým největším vývozcem zbraní s podílem na globálním vývozu 5,7 procenta. Téměř čtvrtina veškerého exportu sousední země směřovala na Ukrajinu a dalších 17 procent do jiných evropských zemí.

Z dalších zemí pak vývoz z Itálie stoupl o 157 procent, země se tak posunula mezi vývozci zbraní na šestou příčku z desáté. Více než polovina vývozu směřovala na Blízký východ. Izrael, který je sedmým největším dodavatelem zbraní na světě, pak zvýšil podíl na globálním vývozu o 1,3 procentního bodu na 4,4 procenta a poprvé předstihl Británii, jejíž podíl činil 3,4 procenta. Izrael se zaměřuje na systémy protivzdušné obrany, po kterých je celosvětově vysoká poptávka.

Mezi 25 největších vývozců zbraní se dostalo i Česko. Jeho podíl na celkovém vývozu zbraní činil 0,4 procenta, ve srovnání s obdobím 2016 až 2020 stoupl o desetinu procentního bodu. Celkový vývoz pak vzrostl o 62 procent. SIPRI loni v prosinci upozornil, že tuzemská společnost Czechoslovak Group (CSG) zaznamenala v roce 2024 největší růst tržeb mezi stovkou největších výrobců zbraní na světě, a to o 193 procent – částečně kvůli vládnímu projektu na dodávku dělostřeleckých granátů pro Ukrajinu.

Mezi dovozci byla za Evropou druhým největším dovozním regionem Asie a Oceánie s podílem na celosvětovém dovozu 31 procent, a to navzdory prudkému poklesu dovozu do Jižní Koreje a Číny. Obě země omezily dovoz a stále více spoléhají na zbraně vlastní výroby. Čína se tak poprvé od období 1991 až 1995 nedostala mezi deset největších dovozců.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Izraelská armáda tvrdí, že zachytila dvě střely z Libanonu

Izraelská armáda tvrdí, že v noci na úterý zachytila dvě střely z Libanonu. Jeden dron pak dopadl v blízkosti vojenského stanoviště na izraelském území poblíž hranice s Libanonem, uvedla dále podle médií armáda. Kvůli útokům byl v některých částech severu Izraele vyhlášen poplach. Armáda neinformovala o obětech.
03:05Aktualizovánopřed 20 mminutami

České úřady představí informace pro občany cestující na fotbalové mistrovství světa

Ministerstvo zahraničí ve spolupráci s Fotbalovou asociací ČR a ministrem pro sport Borisem Šťastným (Motoristé) představí praktické informace pro české občany, kteří se chystají na fotbalové mistrovství světa do USA, Kanady a Mexika. Lidé by měli od úřadů dostat aktuální bezpečnostní a zdravotní doporučení i organizační pokyny. Turnaj se koná od 11. června do 19. července.
03:05Aktualizovánopřed 29 mminutami

Ukrajina čelila rozsáhlému ruskému úderu ze vzduchu. Dnipro a Kyjev hlásí mrtvé

Ruský vzdušný úder na ukrajinské město Dnipro v noci na úterý zabil nejméně pět lidí, dalších 25 zranil. Podle agentur Reuters a AFP to uvedly místní úřady. Rozsáhlému vzdušnému úderu čelil v noci i Kyjev, kde podle šéfa vojenské správy Tymura Tkačenka zemřeli tři lidé. Starosta metropole Vitalij Klyčko hovoří o 58 zraněných. V metropoli na několika místech vypukly požáry a část města zůstala bez proudu. Útoky invazních jednotek směřovaly také na Charkov.
01:46Aktualizovánopřed 37 mminutami

Výhrůžky i útoky v íránské opozici. Pahlavího stoupenci se radikalizují

Blízkovýchodní válka zintenzivnila úsilí některých příznivců syna sesazeného íránského šáha o umlčení zástupců jiných opozičních skupin a kritiků války v exilu. Íránci v západních zemích čelí výhrůžkám i fyzickým útokům. Radikální monarchisté dokonce na pochodech používají symboly obávané tajné policie Savak. Sjednotit rozpolcenou opozici se mezitím snaží vznikající občanská organizace Kongres za íránskou svobodu.
před 1 hhodinou

Frederiksenová zůstane dánskou premiérkou, dohodla se na menšinové vládě

Dánská sociálnědemokratická premiérka Mette Frederiksenová se dohodla na vzniku menšinové středolevé vlády, čímž si po třetí funkční období v řadě udrží křeslo ministerské předsedkyně. Informovala o tom agentura Reuters s tím, že tak končí období nejistoty po březnových volbách uprostřed krize ve vztazích s americkým prezidentem Donaldem Trumpem kvůli Grónsku, autonomní součásti Dánského království.
včeraAktualizovánopřed 7 hhodinami

Trumpova administrativa zastavila plán na fond na ochranu jeho spojenců

Administrativa amerického prezidenta Donalda Trumpa zastavila plán na vytvoření fondu ve výši 1,8 miliardy dolarů (v přepočtu zhruba 37,6 miliardy korun) pro prezidentovy spojence. Ti se domnívají, že byli „neoprávněně vyšetřováni“, píše agentura Reuters s odkazem na své zdroje. Trumpův návrh na vytvoření fondu, z něhož by mohli například získat peníze jeho příznivci odsouzení za útok na Kapitol 6. ledna 2021, vyvolal v Kongresu odpor napříč politickým spektrem.
před 8 hhodinami

Írán pozastavuje jednání s USA kvůli izraelským útokům v Libanonu

Teherán podle íránských médií pozastavuje vyjednávání s USA, dokud Izrael nezastaví vojenské akce v Libanonu a Gaze. Íránské námořnictvo zároveň oznámilo kompletní blokádu Hormuzského průlivu i úžiny Bab al-Mandab. Velitelství íránských ozbrojených sil později varovalo obyvatele severního Izraele, že v případě izraelského útoku na Bejrút mají v zájmu svého bezpečí opustit oblast. Prezident USA Donald Trump uvedl, že od Íránu ohledně přerušení jednání nemá zprávy.
včeraAktualizovánopřed 9 hhodinami

Maďarská vláda podnikne kroky k odvolání prezidenta, oznámil Magyar

Maďarský premiér Péter Magyar po setkání s prezidentem Tamásem Sulyokem prohlásil, že vláda okamžitě zahájí právní kroky nezbytné k výměně prezidenta. Vládní strana Tisza disponuje v parlamentu ústavní většinou. Magyar označuje Sulyoka, který je ve funkci od roku 2024, za loutku předchozího premiéra Viktora Orbána.
včeraAktualizovánopřed 14 hhodinami
Načítání...