Evropa se stala největším dovozcem zbraní, mezi státy vede Ukrajina

Evropa v letech 2021 až 2025 zvýšila dovoz zbraní o 210 procent a stala se tak největším dovozním regionem na světě. Přispěl k tomu hlavně konflikt na Ukrajině, který z této východoevropské země učinil největšího jednotlivého dovozce zbraní. Česko je na 17. místě mezi vývozci zbraní.

Vyplývá to ze zprávy, kterou v pondělí zveřejnil Stockholmský mezinárodní ústav pro výzkum míru (SIPRI). Nárůst porovnává s obdobím let 2016 až 2020.

Celosvětový objem transferů zbraní se pak ve stejném časovém rozmezí zvýšil o 9,2 procenta. Spojené státy si dál upevnily pozici nejvýznamnějšího vývozce zbraní, zatímco export z Ruska výrazně klesl. Růst globálních toků byl nejvyšší od období 2011 až 2015. Kromě Evropy a Ameriky se dovoz zbraní do všech ostatních regionů snížil.

Ukrajina se v uplynulém pětiletém období podílela na globálním dovozu zbraní z 9,7 procenta, z toho téměř polovina pocházela z USA. Stala se tak největším jednotlivým importérem zbraní na světě. Loni se však dovoz zbraní do země prudce snížil, což lze vysvětlit poklesem dodávek z USA.

Evropa je největším odběratelem zbraní z USA

Evropa se poprvé od 60. let minulého století stala regionem s největším objemem dovozu zbraní na světě a na celosvětovém dovozu zbraní měla třetinový podíl. Programový ředitel SIPRI Mathew George uvedl, že kromě Ukrajiny také evropské státy posílily svoji vojenskou sílu kvůli hrozbě ze strany Ruska. Téměř polovinu svých zbraní, konkrétně 48 procent, Evropa nakoupila z USA. Nahradila tak Blízký východ a stala se největším odběratelem amerických zbraňových systémů. Vývoz z USA do Evropy se zvýšil o 217 procent.

Spojené státy měly za posledních pět let na celkovém transferu zbraní podíl 42 procent. Zvýšil se tak z 36 procent v letech 2016 až 2020. Celkem vyvezly USA zbraně do 99 států, nejvíce pak do Evropy, která měla na vývozu ze země podíl 38 procent, druhý Blízký východ 33 procent. Z jednotlivých zemí byla největším odběratelem Saúdská Arábie s podílem 12 procent na celkovém americkém vývozu.

Druhým největším dodavatelem zbraní byla s podílem na celkovém objemu 9,8 procenta Francie. Celkový vývoz ze země stoupl o 21 procent, z toho v rámci Evropy o 452 procent. Téměř 80 procent francouzských zbraní ale směřovalo mimo Evropu.

Vývoz ruských zbraní klesl

Rusko bylo jediným dodavatelem zbrojních systémů z první desítky, jehož vývoz klesl, a to o 64 procent. Podíl Ruska na celosvětovém vývozu se pak snížil na 6,8 procenta z 21 procent v období 2016 až 2020. Téměř tři čtvrtiny ruského vývozu směřovaly do Indie, Číny a Běloruska.

Německo v uplynulém pětiletém období předstihlo Čínu a stalo se čtvrtým největším vývozcem zbraní s podílem na globálním vývozu 5,7 procenta. Téměř čtvrtina veškerého exportu sousední země směřovala na Ukrajinu a dalších 17 procent do jiných evropských zemí.

Z dalších zemí pak vývoz z Itálie stoupl o 157 procent, země se tak posunula mezi vývozci zbraní na šestou příčku z desáté. Více než polovina vývozu směřovala na Blízký východ. Izrael, který je sedmým největším dodavatelem zbraní na světě, pak zvýšil podíl na globálním vývozu o 1,3 procentního bodu na 4,4 procenta a poprvé předstihl Británii, jejíž podíl činil 3,4 procenta. Izrael se zaměřuje na systémy protivzdušné obrany, po kterých je celosvětově vysoká poptávka.

Mezi 25 největších vývozců zbraní se dostalo i Česko. Jeho podíl na celkovém vývozu zbraní činil 0,4 procenta, ve srovnání s obdobím 2016 až 2020 stoupl o desetinu procentního bodu. Celkový vývoz pak vzrostl o 62 procent. SIPRI loni v prosinci upozornil, že tuzemská společnost Czechoslovak Group (CSG) zaznamenala v roce 2024 největší růst tržeb mezi stovkou největších výrobců zbraní na světě, a to o 193 procent – částečně kvůli vládnímu projektu na dodávku dělostřeleckých granátů pro Ukrajinu.

Mezi dovozci byla za Evropou druhým největším dovozním regionem Asie a Oceánie s podílem na celosvětovém dovozu 31 procent, a to navzdory prudkému poklesu dovozu do Jižní Koreje a Číny. Obě země omezily dovoz a stále více spoléhají na zbraně vlastní výroby. Čína se tak poprvé od období 1991 až 1995 nedostala mezi deset největších dovozců.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Nejméně 27 lidí zahynulo při požáru, který zachvátil bar v Bangkoku, píše AP

Nejméně 27 lidí zahynulo při požáru, který zachvátil bar v thajské metropoli Bangkoku. S odvoláním na místní úřady to napsala agentura AP. Podle premiéra Anutina Čánvirakuna několik dalších lidí převezli záchranáři do nemocnice, městská správa následně podle agentury Reuters sdělila, že zraněných je 63 lidí. Stav 22 zraněných je podle guvernéra Bangkoku kritický. Podle některých místních médií se řada lidí stále pohřešuje, uvedla stanice BBC News. Městská správa nicméně bilanci považuje za konečnou. Příčina požáru zatím není jasná.
včeraAktualizovánopřed 1 hhodinou

Americká armáda oznámila další vlnu úderů proti íránským útočným kapacitám

Americká armáda oznámila další salvu úderů proti Íránu. Informovaly o tom v noci na pondělí světové tiskové agentury. Exploze byly slyšet opět z ostrova Kešm, západně od přístavního města Bandar Abbás, ale také v přístavu Džásk, poblíž rovněž přímořského Siriku a v částech provincie Búšehr, informovala s odvoláním na íránská média agentura Reuters. Na vojenské cíle v Íránu útočila americká armáda už v neděli. Teherán podle agentury AFP prohlásil, že americké údery zmařily diplomatické úsilí posledních měsíců.
před 3 hhodinami

Zemřel vlivný republikánský senátor Lindsey Graham

Zemřel americký senátor Lindsey Graham, uvedla agentura Reuters s odkazem na politikovu kancelář. Jednasedmdesátiletý republikán patřil k nejvlivnějším členům Kongresu, a to hlavně v zahraniční politice. V posledních letech podporoval Ukrajinu a její boj proti ruské agresi. Americký prezident Donald Trump označil Grahama za jednoho z nejlepších zákonodárců a skutečného amerického vlastence. Bude hodně chybět, dodal. Grahama ocenili rovněž izraelští a evropští politici.
včeraAktualizovánopřed 4 hhodinami

USA rozporují tvrzení Teheránu o uzavření Hormuzu. Írán čelil dalším útokům

Íránské revoluční gardy v noci na neděli SELČ oznámily uzavření Hormuzského průlivu až do odvolání. Stalo se tak poté, co střílely na loď plující „nepovolenou trasou“, informovala média. Vláda i armáda Spojených států tvrzení o uzavření úžiny rozporují. Krátce po úderu na loď plavící se Hormuzským průlivem oznámilo velitelství amerických sil v oblasti další vlnu útoků proti Íránu. Teherán v odvetě za americké nálety odpálil rakety a drony proti svým sousedům v Perském zálivu. Írán následně informoval, že čelil další vlně útoků.
včeraAktualizovánopřed 7 hhodinami

České firmy by mohly získat zpět už zaplacená americká cla. Jde o miliardy

Tuzemské firmy by mohly získat zpět zhruba 650 milionů dolarů – tedy 14 miliard korun – z už zaplacených amerických cel. Jde o platby za takzvané reciproční taxy, které loni zavedl prezident Donald Trump. Nejvyšší soud USA je ale letos v únoru zrušil. Americká administrativa tak na žádost firem musí peníze vrátit.
před 7 hhodinami

Rusové útočili na Charkov, Cherson a Kryvyj Rih, ukrajinské drony na rafinerii

Při ruských útocích na ukrajinskou Dněpropetrovskou oblast zahynuli podle místních úřadů tři lidé, v Chersonu jeden. Ruské úřady hovoří o čtyřech mrtvých v okupované části ukrajinské Záporožské oblasti a jednom v ruské Samarské oblasti, kde ukrajinské drony dle zpráv z médií a sociálních sítí opět zasáhly rafinerii ve městě Syzraň. Nejméně dva zraněné včetně šestnáctileté dívky si vyžádal nálet ruských dronů na Charkov, oznámil šéf správy Charkovské oblasti Oleh Syněhubov.
včeraAktualizovánopřed 9 hhodinami

Ve Francii odstavili ve vedrech tři jaderné reaktory, u dalších snížili výkon

Vysoké teploty mají ve Francii dopad i na výrobu elektřiny. Francouzská společnost EDF podle médií oznámila, že kvůli meteorologickým podmínkám nechala odstavit tři reaktory jaderných elektráren. U dalších osmi pak nechala snížit výkon. Podobná situace nastala již v minulých letech. Francie nyní čelí třetí vlně veder od začátku roku.
před 10 hhodinami

Zelenskyj avizoval změny ve vládě, premiérce nabídl novou roli

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj v neděli oznámil změnu politické strategie země a avizoval změny ve vládě. Premiérce Juliji Svyrydenkové na síti X poděkoval za práci a uvedl, že jí nabídl možnost vést novou oblast vztahů s klíčovým partnerem. Více podrobností k její případné nové roli neposkytl. Agentura Reuters nebo portál RBK-Ukrajina si jeho slova vyložily jako návrh nebo rozhodnutí ministerskou předsedkyni odvolat. Média spekulují o kandidátech, kteří by ji mohli nahradit.
včeraAktualizovánopřed 11 hhodinami

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.